Jiří Navrátil

                                                                                        UČO 52823

   Příprava pro kurs SOC400

   THÉVENOT, Laurent (2002): Which road to follow? The moral complexity of an "equipped"
   humanity.

   

   Thévenotův esej je psán z perspektivy politické a morální sociologie, tj. jde mu o
   sociologickou analýzu kategorií, se kterými běžně pracuje spíše politická teorie nebo
   filosofie. Podobně jako dalším v tradici vědních studií jde autorovi o dekonstrukci
   idealizovaných kategorií, kterými je sociální a politická praxe popisována. Tato analýza kromě
   toho také vnáší do přemýšlení o těchto pojmech (jako např. spravedlnost, dobro apod.) zcela
   novou (alespoň pro klasickou moderní politickou filosofii) dimenzi, a to dimenzi neživých
   věcí, přírody.

   Thévenot zdůrazňuje propletou síť každodenních vztahů mezi lidmi a objekty, která zásadně
   utváří každodenní jednání vztažené k morálním kategoriím. Komplikuje rozšířené liberální
   chápání člověka jako morálního autonomního individua, na němž stojí současný právní, politický
   a morální řád společnosti. Také pojem sociálního řádu či kolektivního jednání je z pohledu
   teoretiků tohoto řádu konstruován čistě idealisticky: namísto systému represí a pobídek zde
   spíše funguje něco, co lze podle Thévenota nazvat praktickou koordinací jednání lidí a věcí.
   K tomu se dále přidává zmnožení morálních konceptů: pluralita perspektiv "uzemněných" aktérů
   přináší také mnohost procesů tvorby oprávnění či jiných praktických režimů morálky.

   Na konkrétním případu sporu o stavbu cesty v jednom z pyrenejských údolí Thévenot demonstruje
   své teze: spor o to, kterou cestu zvolit z hlediska funkčnosti, postupně a nutně přerostl ve
   spor o to, který projekt cesty je správný. Tento spor však není sporem ve scholastickém smyslu
   slova: za ideálem dobré cesty nestojí jedna jediná realizovatelná varianta. Způsob, jak jednat
   ve sporu o dobro, je nepoměrně diferencovanější: morální a politické kategorie (dobro, morální
   kompetence, ospravedlnění), které jsou v tomto sporu používány nejsou snesené "shůry", ale
   formují se v praktické interakci lidí, zvířat a neživých objektů (symbolů, předmětů, látek).
   Ani obecně nadužívané symboly či ideje nejsou používány jednoznačně: "tržní zájem" na stavbě
   cesty je reinterpretován mnoha různými způsoby, např. v závislosti na kvalifikaci a kompetenci
   mluvčího (tj. jeho konfiguraci v rámci lokálních režimů jednání, které se rozvíjí
   v konkrétních kombinacích sociálních společenství a materiálních prostředí).

   Existence ani užívání politických a morálních argumentů tím nejsou devalorizovány, chápání
   dobra a jeho ospravedlnění jsou stále významné mechanismy sociálního jednání. Jejich
   analytická (sociologická) hodnota ale značně narůstá současně s tím, jak dochází k jejich
   kontextualizaci v rámci sítí živých a neživých aktérů.

   Alternativní název článku by mohl být "Uzemněné dobro: Zakleslost morálního jednání ve světě
   lidí, zvířat a věcí."