Jiří Navrátil

                                                                                        UČO 52823

   Příprava pro kurs SOC400

   PETTS, Judith (1995): Waste Management Strategy Development: A Case Study of Community
   Involvement and Consensus Building in Hampshire.

   

   Uvedená případová studie se zabývá problémem přímé participace občanů při rozhodování o
   problémech, které jsou ve velké většině případů označovány jako "technické" nebo "expertní".
   To totiž v praxi často znamená totéž co "s vyloučením veřejnosti". Autorce však nejde (pouze)
   o zdůvodnění legitimity této participace, ale přímo o praktické zhodnocení efektivity zapojení
   příslušných skupin obyvatelstva do rozhodovacího procesu v jednom konkrétním případě (zde
   problém nakládání s komunálním odpadem v britském hrabství Hampshire).

   Všeobecně uznávaná (tj. normativní) potřeba dosáhnout rozumného konsenzu, před kterou stojí
   rozhodovací proces rovněž v oblasti lokální policy, a podmínky jeho dosažení byly právě
   v tomto případě konkretizovány: po silném odporu obyvatelstva proti původnímu plánu
   (vybudování velké spalovny blízko obydlených míst) tak byl nastartován proces vytvoření
   veřejného poradního orgánu, který měl vyjadřovat zájmy celého spektra příslušného
   obyvatelstva.

   V konečném důsledku se především ukázala očekávatelná výhodnost zapojení nejsilnějších
   oponentů do celého procesu (přestože pouze jako poradního hlasu). To na druhé straně -- celkem
   očekávaně -- vyvolávalo obavy skupiny místních politických (partajních, demokraticky volených)
   zástupců ze ztráty jejich vlastní legitimity. Nejkritičtějším bodem byla zřejmě účinnost
   fungování tohoto komunitního poradního orgánu: způsob jeho rozhodování, krátký čas na získání
   potřebných informací, či obecná časová náročnost celého procesu (a to i navzdory tomu, že byly
   tyto nepříznivé okolnosti některými opatřeními zmírněny). Jako úspěšné se dále ukázalo
   dosažení obecného konsenzu poradní skupiny (skupin) o obecné podobě systému nakládání
   s odpadem (i přesto, že na konkrétních opatřeních se už podle všeho jednotliví reprezentanti
   veřejnosti shodnout nedokázali).

   Za nejdůležitější dopad celého případu lze však pokládat zejména nastolení problému legitimity
   výlučně expertního či výlučně politického rozhodování o záležitostech s reálným dopadem na
   život většího množství jedinců, a zviditelnění některých mechanismů, které umožňují širší
   zapojení dotčených skupin obyvatel do příslušných rozhodovacích procesů. Nevýznamné není
   rovněž nastolení lepší komunikace mezi úřady a obyvatelstvem, mající často za následek
   posílení vzájemné důvěry. Otázkou zůstává, do jaké míry a za jakých okolností má tento proces
   suspendovat systém tradiční politické reprezentace obyvatelstva.

   Alternativní název článku by mohl být: "Artikulace zájmů na lokální úrovni - případová
   studie."