1) Úvod

   - Objektem mého zájmu je Psychologicko-pedagogická poradna (PPP) - podílí se na konstrukci
   dětství a zároveň jisté "standardizaci" skrze "školní zralosti". Podnětem pro můj zájem byl
   článek z 5. týdne "Constructing childhood" (James & James), který se zabývá vlivem školství na
   konstruování dětství (standardizace dětí vzhledem k potřebám školy).

   - Testy "školní zralosti" se zdají být samozřejmé -- nemá cenu posílat do školy dítě, které by
   se tam nic nenaučilo. Sociologicky zajímavé je ale to, že se tyto uměle konstruované požadavky
   školy vztahují k psychickému a fyzickému vývoji dítěte, čímž se zastírá sociální aspekt celého
   problému.

   2) Teoretický pohled

   - Na první pohled se zdá, že PPP je zde proto, aby pomáhala řešit problémy dětí se školou a
   vzděláváním. Je zde ale také proto, aby pomáhala školám řešit problémy s dětmi.

   - Školní osnovy a tedy i nároky na děti stanovuje stát a potažmo tedy společnost. Teoreticky
   by tedy škola měla člověka připravovat na život ve společnosti. Základní škola dnes ale děti
   připravuje spíše na přijímací zkoušky na střední školu, než na praktický život.

   - Logicky se tak ovšem nabízí argument, že školní zralost není ani tak otázkou zralosti
   společenské ale prostě zralosti pro "biflování". Přesto však "V moderní společnosti hodnota
   školního vzdělání, a tedy i prospěchu dítěte ve škole, neobyčejně vzrostla a celkové hodnocení
   dítěte jeho učiteli i rodiči úzce souvisí s tím, jak plní ve škole jejich očekávání."

   - Jelikož je školní docházka povinná, nejde jí uniknout a dostává se na úroveň přírodní
   danosti stejně, jako požadavky na vstup do školy.

   3) Poradna

   - Nástup do první třídy je pro člověka jedním z důležitých okamžiků jeho života. Získá status
   (a sociální roli) školáka -- prvňáčka

   - Pro sociologa je zajímavé, že test školní zralosti je pouze testem připravenosti ke školní
   docházce do takové školy, jakou vytvořila naše společnost, ale protože srovnává děti mezi
   sebou, dostává charakter jakéhosi univerzálního testu připravenosti ke vstupu do života. Ale
   to není tak docela pravda, jak jsem se snažil ukázat.

   - Jazyk zprávy o připravenosti dítěte vstoupit do současného systému vzdělávání je spíše
   jazykem hodnotícím dítě celkově, jako člověka a v porovnání s ostatními. Přitom se nejedná o
   nic jiného, než zda dítě bude schopné pracovat ve škole samostatně a po dostatečně dlouhou
   dobu, jak ilustrují ukázky z hodnocení průběhu vyšetření:

   Chlapec instrukce k úkolům pochopil až po opakování. Pracoval pak samostatně, pomalým tempem.;
   Po chvíli byla ochotná ke spolupráci, ale v úkolových situacích selhávala, nechápala dobře
   instrukce.

   - Umělý charakter hranice mezi "dítětem" a "prvňáčkem", zastřený vědeckým přístupem a odborným
   jazykem, je tím pravým objektem zájmu pro sociologii.

   4) Nadané děti

   - Dokáží ve škole vyrušovat stejně jako by to dělaly děti "nezralé", ale na rozdíl od nich do
   školy mohou a ještě se pro ně vytvářejí speciální podmínky (které by ale měly být dostupné
   všem)