Aries,P. 1998. From Immodesty to Inocence.  pp 41-56  in Jenkins,H.ed.

   

   Samotný název textu napovídá o jeho obsahu -- tedy o proměně vnímání dětství. Je však zajímavé,
   že i samotný název v sobě nese jistý paradox. Zvolená slova totiž odráží nikoliv dobové
   hodnocení člověka žijícího v různých etapách naší historie, ale hodnocení jednotlivého chování
   lidí z minulosti jazykem (nezbaveným konotací) dnešního člověka. Do samotného názvu se tedy,
   dle názoru autorky, promítá vnější "pozorovatelova" interpretace.

               Kromě samotného konceptu proměny dětství, ke kterému se dostaneme v následující
   části, se autor také věnuje vlivu a svázanosti tohoto konceptu se školstvím. To se postupně
   ustavilo jako základní instituce pomáhající vývoji osobnosti člověka. Autor ukazuje jakým
   způsobem se školní (morální) řád promítl do života běžné společnosti (str.52). Z prostředí
   školy byl postupně přenesen do běžného života a již od něj nebyl oddělen. Vyvstává zde otázka
   nakolik je rozvoj školství jako takového spojen právě s konceptem a vnímáním dětství.
   Nepotřeboval rozvoj moderního školství koncept nevinného a vychovatelného dítěte pro svůj
   rozkvět?Nebo tomu bylo naopak a pojímaní dítěte jako vychovatelné bytosti zavdalo příčinu pro
   rozvoj instituce školství?

               Samotnou proměnu konceptu dětství autor ukazuje mj. i v souvislosti se sexualitou.
   V dobách dětství Ludvíka XII. neexistovala morální zábrana odkazovat nebo bavit se o
   sexuálních záležitostech. Stejně tak představa o tom, kdy jsou lidé[1] dostatečně staří pro
   sexuální zkušenosti byla značně posunuta. Teprve později se děti začaly přirovnávat k andělům,
   začaly být považovány za nevinné, bezbranné, čisté, a proto bohem milované. Toto nazírání na
   děti potom z dětství vytvořilo etapu, která již neznamenala pouhou nedůležitou část lidského
   života, ale důležité období pro život člověka -- období výchovy v dobrého člověka[2]. Při čtení
   Ariesova textu mne napadá otázka kdy se vůbec ustavil koncept moderního dětství? A je vůbec
   možné o tomto konceptu mluvit jinak než vždy s dobovým odkazem, protože pohled na to, kdy je
   dítě dítětem se mění stejně rychle jako jiné představy společnosti?

               Poslední poznámka k tomuto textu se týká opět metodologie -- do jaké míry lze
   z úryvků autorem citovaných opravdu vyčíst vnímání konceptu dětství v různých historických
   etapách a do jaké míry se do výběru citovaných textů promítá samotná touha autora poukázat na
   jistý fenomén?(pro mě jako nehistorika je to těžké posoudit)

   -------------------------------

   [1] Mluvíme o lidech, protože pro autorku jako nehistorika je složité určit, kdy se dětství
   jako dětství začalo vnímat.

   [2] Právě zde se objevují zásady jezuitského školství jako je kladení dobrých vzorových
   příkladů (role-models), naučení disciplíně a skromnosti (či lépe řečeno cudnosti, aby se děti
   nenechaly zkazit, svést z cesty čistoty) a v neposlední řadě postavit děti naroveň dospělým
   alespoň v rovině jazyka -- vykáním.