Boček_hekera_pavloňová_úkol 4 Kurz706: Metodologie sociálních věd Název úkolu: Využití lesa k rekreačním účelům obyvateli městské aglomerace v závislosti na jejich věku. Autoři: Jan Boček, ing. Gabriela Pavloňová Účelem výzkumu by mělo být poskytnutí informací o možných způsobech využití lesa k rekreačním účelům obyvateli městské aglomerace ( Brno). Tato aglomerace by tedy měla být výzkumnou jednotkou. Výhodou výzkumné jednotky by měla být snadná dostupnost respondentů a jejich dostatečné množství. Nevýhodou je naopak jejich značná rozrůzněnost z hlediska typu pobytu v tomto městě -- je zde mnoho studentů i pracujících, kteří sem dojíždějí a mají v Brně pouze přechodné bydliště. Vzhledem k pravděpodobnosti různých typů aktivit v lese v závislosti na věku respondentů by další proměnnou ve výzkumu měl být věk. Výhodou zjištění věkové struktury by mohlo být možné zjištění trendů, kterými se v budoucnu bude rekreační využití lesa vyvíjet. Je pravděpodobné, že starší skupiny obyvatel budou od svých aktivit postupně upouštět a ke slovu se dostanou spíše aktivity mladších skupin. Zadání úkolu 4: Rozhodněte se pro výzkumnou strategii. Diskutujte propojení s cíly a výzkumnou otázkou. Své volby vždy zdůvodněte a reflektujte případně nevýhody. Vypracování: Náš výzkumný úkol by měl být řešen formou kvantitativního výzkumu, proto se musíme soustředit pouze na omezené množství aspektů, které však budou zkoumány u velkého množství případů ( respondentů). Město Brno jakožto základní výzkumná jednotka má přibližně 400 000 obyvatel, proto bych výzkum provedla minimálně na vzorku 1000 respondentů. Zkoumané aspekty bych setřídila takto: 1.Jak často navštěvují respondenti lesy v ČR. 2. Jaké aktivity tam nejčastěji provozují ( turistika, cyklistika, sběr lesních plodin, jiné). 3. Jaký je jejich věk -- roztříděno do 10- letých intervalů (0-10 let, 10-20 let, atd.) Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se nabízí tři základní strategie výzkumu: A/ rozpoznání širších vztahů a modelů B/ testování teorií C/ vytváření předpovědí Z těchto tří možností se jako nejvhodnější jeví první možnost: rozpoznání širších vztahů. A nyní k propojení výzkumné strategie s výzkumnou otázkou, která zní: Uvědomuje si veřejnost dostatečně úlohu lesníků jako uchovatelů a tvůrců přírodního prostředí na 1/3 území našeho státu? Spojení výzkumné strategie s výzkumnou otázkou se mi jeví jako naprosto ideální. Nabízí se také další možnosti rozšíření a obohacení výzkumu o další aspekty, možnosti testování hypotéz a vytváření předpovědí. Z hlediska časového se bude jednat o průřezovou studii, vztaženou k jednomu časovému okamžiku. Nicméně se nabízí možnost porovnání různých aktivit v lesním prostředí během delšího časového úseku. V tom případě by výzkum mohl pokračovat za několik let a získat tak formu kohortové nebo trendové studie.