MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra sociologie Návrh výzkumného projektu (Metodologie sociálních věd SOC706) Výzkumný tým : předseda: Eva Pilarčíková (UČO 165995, mail: 165995@mail.muni.cz) Členové: Jan Sysel (UČO 183088) Martina Zemanová (UČO 145429) Sociologie -- Mediální studia a žurnalistika V Brně, 2.12.2005 Práce nebo studium po ukončení střední školy? Vymezení předmětu a cíle výzkumu Před ukončením střední školy se člověk staví před jedno z nejdůležitějších rozhodnutí jeho života. Zda má zvolit studium na vysoké škole, nebo jít pracovat. Toto rozhodnutí velmi ovlivní budoucnost jedince, jeho budoucí finanční ohodnocení, životní úroveň a celkové zařazení do společnosti. V této volbě hraje roli několik různých faktorů. Cílem výzkumu je zmapovat daný okruh a zjistit hlavní faktory, které mají vliv na rozhodnutí jedince. Identifikace výzkumného problému Základním problémem je tedy vztah mezi sociálními vlivy a konečnou volbou mezi prací a studiem na vysoké škole. Základní výzkumná otázka: Který faktor hraje v rozhodování jedince mezi prací a studiem největší roli? Odvozené výzkumné otázky: - Jakou roli při rozhodování hraje sociální prostředí, ze kterého jedinec pochází? - Do jaké míry je jedinec ovlivněn výchovou při rozhodování? - Do jaké míry ovlivňuje rozhodnutí jedince dosažené vzdělání rodičů? - Jakou roli při rozhodování hraje finanční situace jedince nebo jeho rodiny? - Na kolik ovlivní rozhodování jedince celková kapacita vysokých škol? - Hraje při rozhodování roli nedostatek studijních možností v okolí jedince? - Jak ovlivňují poruchy učení (dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie) směrování ke studiu na VŠ? - Jaký má vliv na rozhodování jedince typ střední školy, kterou jedinec studuje (gymnázuim x SOŠ)? Účel a zdůvodnění výběru tématu výzkumu: Výzkum je zaměřen na mladé lidi při ukončování střední školy, kteří bývají v sociologických výzkumech často opomíjeni, a přesto jejich volba mezi prací a studiem hraje v jejich životě velice důležitou roli a má dopad i na celkovou společenskou prestiž dané oblasti. Zmapováním daných faktorů, ovlivňujících volbu jedince, ukáže výzkum hlavní důvody tohoto rozhodnutí. S těmito hlavními důvody by se dále mělo pracovat a měly by být brány v potaz při dalších výzkumech týkajících se mládeže a školství. Výzkumná jednotka: Výzkumnou jednotkou budou studenti středních škol v posledním ročníku ve vybraných dvou kategoriích středních škol ukončených maturitou: odborné střední školy a gymnázia na území České republiky. Výzkumná strategie: Výzkum operuje s velkým množstvím dotazovaných, proto využívá kvantitativní metodologii. Kvantitativní metoda vyžaduje velice silnou standardizaci. Silná standardizace zajišťuje vysokou reliabilitu. Silná standardizace vede nutně k silné redukci informace. Respodnent, místo aby plně popsal svoje mínění, je omezen na volbu jediné kategorie z nabídnutého velice malého souboru kategorií. To nutně vede k poměrně nízké validitě. Kvantitativní výzkum využívá deduktivní metodu. Deduktivní metoda má několik kroků. Nejprve je třeba vybrat a specifikovat téma (viz výše). Potom sa vymezí okruh aspektů (viz odvozené výzkumné otázky), které téma zahrnuje a identifikují a určí se hlavní koncepty a variability (viz operacionalizace). Po sesbírání patřičných informácí týkajících sa tématu se stanoví vztah mezi jednotlivými variabilitami. Nakonec sa logicky odůvodní zjištěné poznatky a uspořádají se do teorie. Metoda sběru dat bude formou dotazníku, který bude poštou či elektronickou cestou rozesílán na školy vybraného typu. Předpokládá se spolupráce ze stran vedení školy, pro které je spolupráce výhodná, protože tím získá informace o preferencích svých žáků. Výhody: - Anonymita dotazníku -- vzhledem k tomu, že dotazník je rozesílán výše zmíněnými způsoby, zaručuje se úplná anonymita dotazovaného, což povede k objektivnějším odpovědím - Menší finanční náročnost výzkumu - Jednoduchý a rychlý způsob jak vyhodnotit informace Nevýhody: - Možnost zkreslení informací, protože dotazník nebude rozeslán do všech škol na celém území ČR, tedy nebudou dotazování všichni studenti Operacionalizace Pojmy dosáhnuté vzdělání rodičů finanční situace kapacita vysokých škol poruchy učení práce sociální prostředí sociální vlivy studijní možnosti studium na vysoké škole výchova Dosažené vzdelaní rodičů - základní - vyučený - s maturitou - vysokoškolské Finanční situace - příjem - - pracují oba rodiče průměrný měsíční příjem spolu - nad 500 000 kč do 300 000 kč do 100 000 kč do 50 000 kč do 10 000 kč méně než 5 000 kč - pracuje jenom jeden z rodičů průměrný měsíční plat - nad 500 000 kč do 300 000 kč do 100 000 kč do 50 000 kč do 10 000 kč méněj než 5 000 kč - oba dva rodiče jsou nezaměstnaní - pravidelná finanční podpora od příbuzných - dědictví - majetkové vlastnictví - - nemovitý majetek -- rodinný dům - byt - pozemek - jiné - movitý majetek -- počet aut (žádné, jedno, dvě a více) - spotřebiče v domácnosti - jiné Kapacita vysokých škol - možnost dostat se na vysokou školu je - výborná 80% a více - velmi dobrá 65% - 79% - průměrná 50% - 64% - nízka 35% - 49% - velmi nízka 20% - 34% - minimální méně než 19% Poruchy učení - dyslexie - potíže při čtení, při běžném postupu výuky - dysgrafie - potíže při psaní, problémy s pravopisem - dyskalkulie -- potíže s numerickým počítáním, potíže s logickým uvažováním Práce - zaměstnaní - na plný úvazek - pevně stanovená pracovná doba a počet hodin, - na poloviční úvazek -- menší počet pracovních hodin - brigáda - dobrovolná výpomocná práce skupin nebo jednotlivců - príležitostná práce -- náhodná nárazová práce bez dlouhodobé smlouvy Sociální prostředí - rodina - rodiče - otec - matka - bez rodičů - sourozenci - prarodiče - příbuzní - škola - střední odborná - se zaměřením na specializovaný obor - gymnázium -výběrová střední škola připravující zejména na vysokoškolské studium - prostředí školy - spolužáci - pedagogičtí pracovníci - nepedagogičtí zaměstnanci školy - přátelé - známi - bydliště - město - venkov Sociální vlivy - vliv rodiny - vliv přátel - vliv školy (pedagogičtí pracovníci, spolužáci, celková příprava a směr vzdělávání) Studijní možnosti - koncentrace vysokých škol v okolí - v městě (žádná, jedna, dvě, tři a více) - v okrese (žádná, jedna, dvě, tři a více) - v kraji (žádná, jedna, dvě, tři a více) - vzdálenost nejbližší vysoké školy od bydliště - nad 500 km - do 500 km - do 300 km - do 100 km - do 50 km - do 30 km - méně než 20 km Studium na vysoké škole neplacené - denní - externí - kombinované placené - celoživotní vzdělávání - soukromé VŠ Výchova - míra podporování dítěte v učení -- žádná - nízká - průměrná - vysoká - způsob podporování dítěte v učení - motivující - demotivující - jak rodiče prezentují vztah k práci - pozitivně - negativně - neutrálně Hypotéza výzkumu - Jedinec studující na gymnáziu bude preferovat studium na VŠ Pracovní hypotézy - Jedinec, který byl výchovou podporován a směrován k učení, bude preferovat studium na VŠ - Jedinec, jehož rodiče mají vysokoškolské vzdělání, bude preferovat studium na VŠ - Jedinec ve šptané finanční situaci bude preferovat práci - Nízká kapacita vysokých škol způsobí, že jedinec bude preferovat práci - Nedostatek studijních možností v okolí jedince způsobí, že jedinec bude preferovat práci - Jedinec trpící poruchou učení bude preferovat práci Seznam literatury : ALLAN, G. The Sociology of The Family. 1.vydání Oxford: Blackwell Publishers, 1999 BĚLOHLÁVEK, F. Osobní kariéra. 1. vydání Praha: Grada, 1994 BOGUSZAK, M., MATĚJU, P., PESCHAR, J. Family Effects on Educational Attainment in Czechoslovakia, the Netherlands and Hungary. In: Social reproduction in Eastern and Western Europe: Comparativ Analyses on Czechoslovakia, Hungary, the Netherlands and Poland. Prague: Institute of Sociology, 1990 CAHOVÁ, D. Mládež a generace v dynamické struktuře společnosti. Brno: UJEP, 1967 DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha, Karolinum 1993 FAZIK, A. Mládež ve společnosti. 1. vydání Praha: Svoboda, 1977 Historická ročenka školství v České republice 1953/ 1954 - 1997ú 1998, Praha ÚIV JURČOVÁ, M. , OKRUHLICOVÁ, A. Hodnotové orientácie, záujmy a motivácia žiakov gymnázií. Pedagogická revue, 43, 1991, č. 6 JUROVSKÝ, A. Kultúrny vývin mládeže. Bratislava: SPN, 1965 KAROLCZAK, B. Morální hodnoty společnosti z pohledu mládeže. Pedagogika, 40, 1990, č. 4 KUČEROVÁ, S. Člověk - hodnoty - výchova. Prešov: ManaCon, 1996 MATĚJU, P. Vzdělání - mzda - životní úroveň. Sociologický časopis 22, s. 599 - 614 MATĚJU, P. Role vzdělání a kvalifikace ve výkonové společnosti. Sociologický časopis 26, s. 290 - 296 NOVÝ, L. Životní dráha jako sociologický problém. Brno: UJEP, 1989 ( Spisy Filozofické fakulty č. 288 ) RENDLOVÁ, E. Společenské postoje a životní hodnoty mužů a žen - poznatky z výzkumů veřejného mínění In: Současná česká společnost. Sociologický ústav AVČR, Praha: 2001 SIMONOVÁ, N. Vliv nerovnoměrného vývoje vzdělanostního systému na vzdělanostní nerovnosti po roce 1989 v České republice. In: Současná česká společnost. Sociologický ústav AVČR, Praha: 2001 SAK, P. Sociální vývoj mládeže. Praha: SPN, 1985 Sekundární analýza výzkumů hodnotových orientací československé mládeže. Praha: STEM, 1991 SOCIALITA 99 - Mládež v postmoderní době. Hradec Králové: 2000 SVOBODA, M. Hodnotová orientace vysokoškolských studentů. In : Sborník prací Filozofické fakulty Brněnské univerzity. Brno: MU, 1992