SOC 706 Úkol 8: Proveďte hodnocení jednoho výzkumného návrhu vašich kolegů ze studijní skupiny. Komentář provedl tým: Tobolová, Podhrázká, Novosadová Masarykova univerzita v Brně -- Fakulta sociálních studií -- obor Sociologie SOC706 Metodologie sociálních věd -- Pavel Osoha, Pavlína Kubešová, Věra Čermáková Konečná podoba výzkumného návrhu chybí úvodní stránka, kontakty na členy týmu (e-mail), jinak po formální stránce v pořádku Téma (předmět výzkumu) Problém šikany na základních školách OK Výzkumná otázka Jak se liší míra výskytu šikany na církevních a státních základních školách? OK Obhajoba tématu Na začátek je nutné říci, že tento problém je v dnešní době skutečně aktuální. Podle různých průzkumů se s nějakou formou šikany setká až 30% dětí a každé druhé volání na linku bezpečí se týká tohoto problému. Tyto zážitky děti poznamenávají, ať už méně nebo více, a protože děti budou v budoucnu tvořit další generaci dospělých a udávat chod celé společnosti, nestojí tento patologický úkaz jen za pozornost pedagogů a psychologů, ale i sociologů. Existuje mnoho otázek, týkajících se šikany na školách, ale zaměříme se pouze na otázku výše jmenovanou. Jejím cílem je zjistit, jak výrazně ovlivňuje křesťanské prostředí na církevních školách chování dětí v kolektivu, vztahy mezi nimi a výskyt šikany. S touto otázkou souvisí mnoho dalších podotázek, jako například zda se liší povědomí o šikaně a postoj k ní mezi učiteli církevních a státních základních škol. Celkově jde o získání informací, které by mohly do budoucna pomoci lépe řešit otázku šikany na školách. Pěkné uvedení do problematiky. Účel připravovaného výzkumu Účelem je popsání předpokládaných spojitostí mezi typem školy (církevní x státní) a výskytem šikany. Konkrétně se jedná o zjištění toho, proč tyto rozdíly existují (a víte určitě, že rozdíly existují? Vždyť podle výzkumné otázky teprve hledáte odpověď na otázku, jestli vůbec budou nějaké odlišnosti v šikaně mezi círk. a st. školou, a najednou v účelu uvádíte jako cíl výzkumu odpověď na otázku PROČ EXISTUJÍ ROZDÍLY?) a zda existují i rozdíly v přístupu pedagogů. Poznatky, získané sociologickým šetřením, pak mohou pomoci k hlubšímu pochopení jak vlivu křesťanského a sekulárního prostředí na vztahy mezi dětmi v kolektivu, tak fenoménu šikany obecně a být využity k její prevenci. Výběr tématu vychází z přesvědčení, že z tohoto úhlu pohledu ještě nebyl daný problém dostatečně prozkoumán. Mělo by se zde vycházet z nějaké teorie, z nějakých předpokladů. Na jejich základě se pak formulují hypotézy. Ty se buď potvrdí nebo vyvrátí. Musí však být teoreticky podložené. Výzkumná jednotka Žáci a učitelé deseti náhodně vybraných církevních základních škol a s nimi srovnatelných státních základních škol (porovnávali bychom počet dětí, velikost obce, kde se škola nachází, zaměření školy apod.). A jak velký tedy vzorek asi bude? Kritéria pro výběr? Věk, pohlaví respondentů? Výzkumná strategie Jedná se o kvantitativní výzkum a protože jeho úkolem je zjistit stávající stav, nikoli jeho vývoj v čase, rozhodli jsme se pro přehledovou studii (survey). Ke zjištění odpovědí na dané otázky použijeme standardizovaného dotazníku. Chybí zdůvodnění výběru uvedeného typu výzkumu, popř. výhody a nevýhody, konkrétní popis distribuce dotazníků... Klíčové koncepty a jejich operacionalizace, teoretická a pracovní hypotéza Klíčové koncepty Míra šikanování v prostředí sociální instituce -- školy -- sekulární versus církevní. Postoj učitelů sekulárních škol k šikanování oproti postoji učitelů církevních škol. OK Konceptualizace Církevní škola: - škola, která ve svém názvu deklaruje vazbu na církev či náboženství - tato vazba je deklarována ve vzdělávacím programu školy (nevyplývá z toho, zda musí být splněny obě podmínky současně, nebo je dostačující pouze ta první) Státní škola: - škola, jejíž vzdělávací program nemá vazbu k žádné církvi či náboženství (Pro účely tohoto výzkumu není kriteriem pro určení státní či církevní školy její zřizovatel, ale církevní či sekulární zaměření jejího vzdělávacího programu.) -- tak potom byste měli školy rozdělit spíše na církevní a necírkevní! (pokud neberete ohled na zřizovatele, pak protipóĺem církevní školy může být nejen státní, ale i soukromá škola!) Šikana: - forma fyzického nebo duševního týrání druhých osob - agresorovi poskytuje uspokojení z demonstrované moci, výhody a služby - cílem je druhému ublížit, ohrozit ho či zastrašit - agresor je v převaze (fyzické, početní atd.) a oběť se neumí bránit - k šikaně dochází delší dobu Postoj: - naučená dispozice jedince reagovat na nějaký objekt (předmět, osobu, ideu) - postoje se projevují určitými pocity, představami, hodnocením a způsoby chování - hypotetický konstrukt - mohou být pozitivní/negativní/aktivní/pasivní atd. Toto vymezení není dostačující. Postoj se musí nějakým způsobem operacionalizovat, jinak by se nedal měřit. Chybí zde vysvětlení toho, za co je považován postoj pozitivní, negativní, aktivní, pasivní. Operacionalizace - fyzická šikana: a neměříte bitím, strkáním atd. spíše míru fyzické šikany než šikanu samotnou?? - jak často je žák fyzicky napadán: - strkáním - bitím - fackováním - ranami pěstí - kopáním - týráním - psychická šikana: stejná výhrada jako u fyzické šikany! - jak často je žák psychicky ponižován: - ignorováním - nadávkami - pomlouváním - vysmíváním se - vyloučením ze společných her a zábav - vydíráním Nikde se neobjevuje operacionalizace počtu šikanovaných dětí, podle vaší operacionalizace chcete pouze zjistit, do jaké míry je to které dítě šikanováno. . . - počet zapojených agresorů: - agresoři šikanují jednotlivě - agresoři šikanují ve dvojicích - agresoři šikanují ve větších skupinách Tím, jestli agresoři šikanují jednotlivě nebo ve skupinách, přece nezjistíte jejich počet! Nechápu dost dobře vazbu mezi počtem agresorů a ukazatelem ne- /skupinovosti šikanování! - přístup učitelů: - žáci se svěřují učitelům - stížnosti žáků projevy šikany jsou důsledně prošetřovány - ti, kdo ubližují, jsou vždy potrestáni - učitelé dobře zvládají tento problém řešit Co to podle vás znamená "zvládají řešit" -- dost obecná fráze. Znamená to, že pachatelé jsou potrestáni fyzicky, kázeňskými tresty, vyloučením ze školy, pouze předáni rodičům, aby problém vyřešili? Teoretická hypotéza Výskyt šikany na církevních školách je nižší než na školách státních. Jak jste na tuto hypotézu přišli? Nikde jste teoreticky hypotézu neobhájili!!! Pracovní hypotézy Křesťanské prostředí na církevních školách se projevuje lepšími vztahy mezi dětmi. Tato hypotéza nesouvisí jednoznačně s šikanou! Spíš by bylo lepší napsat " ......se projevuje nižší mírou šikany mezi dětmi" Vedení církevních škol věnují více času prevenci šikany než vedení sekulárních škol. O času na prevenci šikany dosud nebyla řeč!!! Pedagogové na církevních školách mají lepší předpoklady pro řešení šikany. Předpoklady pro řešení šikany jste vůbec neměli v operacionalizaci, tak jak chcete tuto pracovní hypotézu ověřovat? Postoje učitelů k šikaně, které jste operacionalizovali, nejsou totéž co předpoklady! ->Uvedené pracovní hypotézy nejsou teoreticky podloženy. Do pracovních hypotéz by měly být zapracovány indikátory -- to zde chybí. Výše uvedené indikátory přece nic nevypovídají o tom, jaká je prevence šikany v sekulárních a církevních školách. Přehled odborné literatury Baláková, M. 2002. Šikana jako sociální a pedagogický problém na I. stupni základní školy. Brno: Bakalářská práce -- Masarykova univerzita v Brně, filozofická fakulta. Černoch, F. a kol. 1999. Šikaně stop. Praha: Ministerstvo obrany ČR -- AVIS. Elliott, M. 2000. Jak ochránit své dítě. Praha: Portál. Erb, H. 2000. Násilí ve škole. Praha: Amulet. Kolář, M. 2005. Bolest šikanování. Praha: Portál. Kolář, M. 2000. Skrytý svět šikanování na školách. Praha: Portál. Koukolík, F., Drtilová J. 1996. Vzpoura deprivantů. Praha: Makropulos. Krištofová, D. 2004. Užití sociometrických technik při řešení prevence šikany na základních školách vypracovala. Brno: Bakalářská práce -- Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Mareš, J. 1998. Sociální klima školní třídy. Praha: Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR. Prokopová, L. 2003. Šikana. Brno: Klauzurní práce -- Masarykova univerzita v Brně, fakulta sociálních studií. Říčan, P. 1995. Agresivita a šikana mezi dětmi: jak dát dětem ve škole pocit bezpečí. Praha: Portál. Webster-Doyle, T. 2002. Proč mě pořád někdo šikanuje. Praha: Pragma. Babbie, E. R. 2001. The practise of social research. Belmont: Wadsworth. Disman, M. 2000. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. Praha: Karolinum. Neuman, W. L. 2003. Social research methods: qualitive and quantitative approaches. Boston: Allyn & Bacon. Ragin, Ch. C. 1994. Constructing social research: the unity and diversity of merhod. Thousand Oaks: Pine Forge Press. Silverman, D. 2005. Ako robiť kvalitatívny výskum: praktická príručka. Bratislava: Ikar. Surynek, A., Komárková, R., Kašparová, E. 1999. Metody sociologického a sociálně psychologického výzkumu. Praha: Vysoká škola ekonomická. Uvádíte zbytečně moc metodologických zdrojů, co nějaké odborné studie na toto téma, internetové zdroje????