SOC706

   Vypracovaly: Kečkešová, Kolář, Stojaspal

   

   Úkol 4:  Rozhodněte se pro výzkumnou strategii. Diskutujte propojení s cíly a výzkumnou
   otázkou. Své volby vždy zdůvodněte a reflektujte výhody případně nevýhody.

   Dobře určená výzkumná strategie. Součástí výzkumu by mělo být však také vysvětlení, proč jste
   si "tradiční podobu rodiny" určili právě takto.

   

   Výzkumná strategie:

   Rozhodli jsme se pro výzkum kvantitativní, protože chceme určit z relativně velkého počtu
   případů základní trend ve společnosti, který se dotýká obsazovaní žen do středních a vysokých
   manažerských postů. Budeme sledovat vztah mezi tradiční výchovou žen v rodině, která bude
   definovaná pomocí malého počtu znaků (vzhledem ke kvantitativně postavenému výzkumu) a
   povoláním ženy -- manažerky. Znaky kterými definujeme tradiční rodinu budou zejména:
   zaměstnanost otce, matka v domácnosti a minimálně 2 děti.

   Jádrem našeho výzkumu bude tedy jedna průřezová studie, založená na dotazníkovém šetření
   v roce 2006 mezi ženami v manažerských pozicích (viz níže). Tato studie bude mít za úkol,
   tázat se na otázky ohledně současných i předchozích zaměstnání, ohledně představ o zaměstnání
   a ohledně rodiny, ze které dotázané ženy pocházejí (výchova, stav rodiny).

   Protože nás ale sekundárně zajímá i vývoj procesů na pracovním trhu, doplníme dva průřezové
   výzkumy (dotazníky ohledně 90 let.), a pokusíme se vyhodnotit trend ve společnosti. Touto
   trendovou studií v rámci longitudinálního výzkumu, budou osloveny tři věkové skupiny žen,
   které nastupovali do pracovního procesu na začátku 90-tých, na konci 90-tých let a v roce
   2005. Otázky se budou vždy týkat toho období, kdy ženy nastupovali do práce. Odhadem se bude
   jednat o ročníky 1965, 1975 a 1980.

   Přes obchodní rejstřík, profesní organizace a personální oddělení firem získáme kontakty na
   ženy v manažerských pozicích a rozešleme dotazníky. Manažerskou pozicí rozumíme i
   ženu-podnikatelku. Vzhledem k výzkumné otázce bude dotazník sestaven z otázek ohledně toho, co
   je přimělo k této práci a jaké měli poměry v rodině (cca 500 dotazníku).

   Výhodou takto formulované strategie je pokus o zjištění základních trendů v postavení žen na
   pracovního trhu. Zejména bychom mohli zjistit, jakým způsobem se přístup žen k manažerským
   pozicím změnil z jejich osobního hlediska a z pohledu okolí. Nevýhodu spatřujeme ve složitém
   zpracování dat z dotazníkového šetření, případně i v možném zkreslení údajů v dotaznících,
   protože se ptáme i na údaje zpětně v čase, čili odpovídající ženy nebudou možná moci
   autenticky popsat své tehdejší pocity a názory. Nevýhodou dále může být to, že trend
   zaměstnávání žen v manažerských pozicích může být daleko více ovlivněn jinými faktory, než
   tradiční výchovou v rodině, a proto budeme toto dopředu předpokládat a snažit se tak
   jednotlivá data z dotazníku obezřetně vyhodnotit.