STUDENTI PÍŠÍ
139
O čem psali a bádali čeští sociologové
v devadesátých letech 20.století*
LENKA VOHRALÍKOVÁ**
Katedra sociologie, Fakulta sociálních studií MU, Brno
What Have Czech Sociologists Researched and Written in the 1990s
Abstract: The aim of this paper is to specify the content and institutional structure
of Czech (and Czechoslovak) sociology in the 1990s. For this purpose three domains
of sociological production were selected: articles in the Sociological Review and the
Czech Sociological Review, sociological grant projects funded by the Grant Agency
of the Czech Republic and books published by the Sociological publishing house
SLON. These sources, which provide a very good representation of contemporary
Czech sociology, are analysed both from content (the most frequent themes) and in-
stitutional (authors and their workplaces) perspectives. This is followed by a synthe-
sis of the partial findings.
Sociologický časopis, 2002, Vol. 38 (No. 1-2: 139-151)
1. Úvod
Sociologie bývá definována nejrůznějším způsobem, jedna z oblíbených definic zní: so-
ciologie je to, o čem bádají a píší sociologové. V intencích této perspektivy je cílem mé
práce přinést informaci o tom, čím konkrétně se česká (a československá) sociologie za-
bývala v devadesátých letech 20. století, tedy určit její obsahovou strukturu. Obsahová
struktura je pochopitelně dána tématy, která jsou na poli sociologie rozpracovávána. Ana-
lýza těchto témat tedy ukáže, které oblasti sociologie se staly středem zájmu českých
sociologů, a které naopak zůstaly stranou.
Druhým úkolem, jež si tato práce klade, je určit institucionální strukturu české so-
ciologie ve výše vymezeném období. Institucionální struktura každého vědního oboru, a
tedy i sociologie, je dána pracovišti, na nichž se daný obor provozuje, to je výzkumnými
ústavy a katedrami vysokých škol a samozřejmě také autory, kteří publikují výsledky své
badatelské práce.
K naplnění cílů této práce je tedy nutné vyjít z toho, co bylo v české sociologii ve
sledovaném období realizováno a publikováno. Za tímto účelem byly zvoleny tři oblasti
sociologické produkce, které posloužily jako východiska pro určení obsahové a institu-
cionální struktury české sociologie devadesátých let. Jednalo se o sociologická periodika
Sociologický časopis a Czech Sociological Review, dále o projekty z oboru sociologie
financované Grantovou agenturou ČR a konečně o publikace Sociologického nakladatel-
ství SLON. Už v tomto okamžiku je třeba přiznat, že takto zvolené zdroje neobsahují
*) Tato stať je zkrácenou verzí připravované závěrečné oborové práce na sociologii pod vedením
doc. PhDr. Ladislava Rabušice, CSc., kterému autorka tímto děkuje za podnětné rady a připomín-
ky.
**) Veškerou korespondenci posílejte na adresu: Lenka Vohralíková, U Marka 2542, 530 02 Pardu-
bice, e-mail vohralik@fss.muni.cz
Sociologický časopis, XXXVIII, (1-2/2002)
140
celou sumu sociologické práce devadesátých let. Nicméně vzhledem k tomu, že se jedná
o reprezentativní a prestižní zdroje české sociologie, domnívám se, že mohou mít o české
sociologii velkou vypovídací hodnotu.
Na následujících stránkách budou tedy analyzovány výše zmíněné zdroje, a to vždy
z hlediska obsahového i institucionálního. Po obsahové stránce se zájem soustředí na
frekvenci výskytu jednotlivých témat statí, publikací a grantových projektů. Z hlediska
institucionálního je zjišťováno především pořadí autorů a jejich pracovišť podle počtu
publikovaných statí, knih a řešených grantových projektů.
2. Sociologický časopis a Czech Sociological Review
Data pro tuto stať byla získána provedením obsahové analýzy všech čísel Sociologického
časopisu a Czech Sociological Review publikovaných v letech 1990 až 2000.1 Jednotkami
analýzy byly jednotlivé publikované statě.2
Pro určení obsahové struktury, jak se jeví z produkce Sociologického časopisu a
Czech Sociological Review, slouží zjištění, jakými tématy se publikované statě zabývají.
Do této části analýzy byly zahrnuty i statě převzaté od zahraničních autorů, protože vy-
povídají o tematickém zaměření české sociologie. Pro určení institucionální struktury je
východiskem přehled autorů publikovaných statí a jejich pracovišť, resp. jejich pořadí
podle počtu publikovaných statí. Zde se pozornost soustředí především na české a sloven-
ské autory a jejich pracoviště.
2.1 Tematická struktura statí Sociologického časopisu a Czech Sociological Review
Pro zjištění obsahové struktury statí publikovaných v Sociologickém časopisu a Czech
Sociological Review v letech 1990 až 2000 byly jednotlivé statě podle svého obsahu při-
řazovány do tematických kategorií.3 Jako základ pro klasifikaci témat byla vybrána učeb-
nice Sociologie od A. Giddense [1999], která může být považována za dobrého
reprezentanta témat, jimiž se sociologie obecně zabývá. Vzhledem k tomu, že produkce
české sociologie ne zcela odpovídala Giddensovu členění, bylo nutné vedle Giddenso-
vých témat4 vytvořit i další specifické kategorie.5
1) Tato kapitola vychází ze seminární práce Co bychom věděli o české sociologii, kdybychom četli
pouze Sociologický časopis, kterou do kursu doc. Rabušice Metody výzkumu v sociologii vypra-
covaly V. Adamcová, Z. Hamplová, G.Hlaváčová a L. Vohralíková.
2) Jiné útvary jako recenze nebo informace o konferencích nebyly do analýzy zahrnuty, celkový
počet analyzovaných statí byl 462.
3) Pokud autoři pojednávali v jedné stati o několika tématech najednou, bylo vždy určeno jedno
téma jako hlavní.
4) Jsou jimi: kultura, společnost a jedinec; typy společností; sociální interakce v běžném životě;
pohlaví a sexualita; sociologie těla; rodina, manželství a osobní život; konformita a deviace; etnici-
ta a rasa; stratifikace a třídní struktura společnosti; moderní organizace; práce a ekonomický život;
vlády a politická moc; masová media a populární kultura; vzdělání; náboženství; města a rozvoj
moderního urbanismu; revoluce a sociální hnutí; globální změny a ekologická krize; metody socio-
logického výzkumu a sociologické teorie.
5) Těmi jsou: antropologie, demografie, mezinárodní organizace a ČR, nacionalismus a národ,
sociální politika, sociologické osobnosti, sociologie bydlení, sociologie hornictví, sociologie mlá-
deže, sociologie obcí a regionů, sociologie práva, sociologie vědění, sociologie venkova a země-
dělství, transformace.
Lenka Vohralíková: O čem psali a bádali čeští sociologové v devadesátých letech 20. století
141
Na základě výsledných zjištění lze konstatovat, že nejpočetněji jsou zastoupena
témata, která nějakým způsobem souvisí se ,,Sametovou revolucí" v roce 1989 a tím, co
po ní následovalo a mělo zásadní vliv na životy českých občanů (viz tabulku 1).
Tabulka 1. Pořadí témat podle počtu článků uveřejněných v Sociologickém časo-
pisu a Czech Sociological Review v letech 1990 až 2000 (první desítka
žebříčku)
Pořadí Téma Počet článků Počet článků v %
1. Vlády a politická moc 67 14,5
2. Transformace 57 12,3
3. Stratifikace a třídní struktura společnosti 51 11,0
4. Práce a ekonomický život 38 8,2
5. Sociologické teorie 31 6,7
6. Pohlaví a sexualita 26 5,6
7. Sociální politika 25 5,4
8. Nacionalismus a národ 19 4,1
9. Metody výzkumu v sociologii 17 3,7
10. Masmédia a populární kultura 11 2,6
Nejvíce je zastoupena kategorie vláda a politická moc (67 statí, 14,5 %). Toto zjištění
není nijak překvapující. Změna politického systému a zrod demokratické společnosti
nemohly zůstat stranou pozornosti českých sociologů a závažnost této skutečnosti se plně
projevila v počtu publikovaných statí. Statě spadající do této kategorie se především za-
obírají novým politickým uspořádáním ­ demokratickou a občanskou společností, rozdě-
lením ČSFR, politickými stranami, volbami a voliči (příkladem může být článek M.
Nováka Důležitost malých stran. Od obecného rámce k české ,,opoziční" smlouvě).
Druhé nejčastější téma: transformace (57 statí, 12,3 %) bylo probíráno v nejrůzněj-
ších kontextech: statě byly zaměřeny na to, jak se náhlá změna projevila ve sféře ekono-
mické, sociální a politické, a také v ostatních oblastech života české společnosti (viz např.
stať P. Machonina Sociální a politická transformace v České republice).
Třetí nejpočetnější skupinu tvoří téma stratifikace a třídní struktury společnosti (51
statí, 11 %). I toto téma jasně souvisí s převratem v roce 1989. Autoři se zajímají o to, jak
se nové pojetí ekonomiky a sociální politiky projevuje v uspořádání české společnosti.
Sledují, jaké nerovnosti se v České republice projevují a jak je lidé vnímají (např. P. Ma-
chonin, M. Tuček: Geneze nové sociální struktury v České republice a její sociální akté-
ři).
Další kategorii tvoří téma práce a ekonomický život (38 statí, 8,2 %). Autoři se zde
zaměřují na to, jak se přechod k demokratické společnosti odráží v ekonomickém životě
lidí, jak se vyvíjí nezaměstnanost, jaká je situace na trhu práce, sledují výši příjmů a po-
dobně (např. J. Večerník: Příjmové nerovnosti v České republice: historie vyrovnávání).
Výše zmíněnými čtyřmi tématy se celkem zabývala téměř polovina všech statí pub-
likovaných v obou periodikách.
Pátým nejčastěji zastoupeným tématem byly sociologické teorie (31 statí, 6,7 %).
Je to první téma, jež se nezabývá specifickou situací v České republice, nýbrž představuje
klasické i moderní sociologické teorie (např. J. Kabele: Sociální konstruktivismus).
Ostatní sociologická témata už nejsou tak hojně zastoupena. Snad je možné se ještě
zmínit o tématech pohlaví a sexualita (26 statí, 5,6 %) a sociální politika (25 statí, 5,4 %).
Sociologický časopis, XXXVIII, (1-2/2002)
142
První kategorie obsahuje statě zaměřené na sexuální chování nebo homosexualitu, a ze-
jména pak na gender studies. V tématu sociální politika jsou obsaženy články věnující se
sociálnímu státu, sociálním dávkám, solidaritě a reformě sociální politiky.
Je překvapující, že některá témata, často zmiňovaná v masmédiích, jsou zastoupena
jen málo. Přitom se jedná mnohdy o záležitosti velmi důležité, které budou mít vliv na
životy lidí v České republice. Mezi taková témata patří například mezinárodní organizace
a ČR (3 statě, 0,6 %), tedy především problematika vstupu ČR do Evropské unie (důsled-
ky vstupu, postoje občanů...) či globální změny a ekologická krize (6 statí, 1,3 %). Přes-
tože jsou tato témata často předmětem mediálních diskusí, v analyzovaných periodikách
se objevovala jen málo. Autoři nevěnovali příliš pozornosti ani otázce etnicity a rasy (4
statě, 0,9 %).
Všechna témata, která uvádí Giddens, jsou ve statích Sociologického časopisu a
Czech Sociological Review zastoupena. Mnoha z nich je ale věnována jen relativně malá
pozornost. Specifické skupiny témat, které byly dodatečně vytvořeny, jsou kromě tří výše
zmíněných témat (transformace, národ a nacionalismus, sociální politika) zastoupeny
velmi málo.
2.2 Autorská struktura sociologických periodik
Na statích, které byly předmětem analýzy, se podílelo celkem 279 autorů. Z toho pouhou
čtvrtinu tvořily ženy, přitom mezi nejčastěji publikujícími autory se jejich podíl ještě
snižuje (mezi patnácti autory s největším počtem článků byly ženy pouze dvě). Tabulka 2
představuje nejčastěji publikující autory.6 Většina autorů (celkem 192) ale publikovala
pouze jeden článek.
Tabulka 2. Nejčastěji publikující autoři v Sociologickém časopisu a Czech
Sociological Review (1990-2000)
Pořadí Autoři Počet statí
1.-2. Matějů Petr 17
1.-2. Večerník Jiří 17
3. Machonin Pavel 16
4.-5. Rabušic Ladislav 14
4.-5. Řeháková Blanka 14
6. Musil Jiří 12
7. Tuček Milan 10
8. Mareš Petr 9
9.-10. Petrusek Miloslav 8
9.-10. Vlachová Klára 8
Hlubším rozborem lze dospět k řadě zajímavých zjištění: J. Večerník i P. Matějů sice
publikovali stejný počet článků (17), ale výrazně se liší v počtu článků, na kterých se
podíleli ,,jen" jako spoluautoři: u P. Matějů je takových článků celkem deset, ale u J. Ve-
černíka jen čtyři. Obecně je spoluautorství velmi časté, jak ukazuje tabulka 3. Zajímavý je
také pohled na rozdíly v první a druhé polovině devadesátých let. Zatímco v letech 1990
6) Při určování pořadí autorů nebyla brána v úvahu délka článku, protože ta je omezena redakčními
požadavky, nevypovídá tedy o důležitosti příspěvku daného autora. Pokud má stať více spoluauto-
rů, je každému z nich připsána jedna stať.
Lenka Vohralíková: O čem psali a bádali čeští sociologové v devadesátých letech 20. století
143
až 1995 se pořadí autorů na prvních místech podle počtu publikovaných článků v podsta-
tě neliší od absolutního pořadí v tabulce 2: Matějů a Machonin 14 článků, Večerník 13
článků; pak v letech 1996 až 2000 se toto pořadí značně mění: L. Rabušic 10 článků, B.
Řeháková a P. Mareš po 6 článcích. Naopak mnohem méně už publikovali Večerník,
Matějů, Machonin a Petrusek. Zdá se tedy, že došlo k nástupu nové generace českých
sociologů. Souhrnný pohled nabízí tabulka 3.
Tabulka 3. Počet článků, na kterých se autor podílí s dalšími autory a počet člán-
ků v letech 1990-1995 a 1996-2000 u nejčastěji publikujících autorů
v Sociologickém časopisu a Czech Sociological Review (1990-2000)
počet článků jako spoluautor/ Počet článků Počet článků
Autoři celkový počet článků 1990-1995 1996-2000
Matějů Petr 10/17 14 3
Večerník Jiří 4/17 13 4
Machonin Pavel 9/16 14 2
Řeháková Blanka 7/14 8 6
Rabušic Ladislav 8/14 4 10
Musil Jiří 3/12 9 3
Tuček Milan 7/10 9 1
Mareš Petr 5/9 3 6
Petrusek Miloslav 2/8 8 0
Vlachová Klára 6/8 3 5
2.3 Struktura pracovišť podle analyzovaných sociologických periodik
K získání plastičtějšího obrázku o tom, kdo v české sociologii vlastně publikuje, je vhod-
né také sledovat instituce, v nichž publikující autoři pracují. Při určení pořadí pracovišť
podle publikování byl použit následující postup: Za jednu stať určitého autora/autorky
bylo jeho/jejímu pracovišti připsáno jedno publikování, za jednu stať spoluautorů ze stej-
ného pracoviště je tomuto pracovišti připsáno rovněž jedno publikování. Pokud spoluau-
toři jedné stati pocházejí z různých pracovišť, je každému pracovišti připsáno jedno
publikování. Výsledky této analýzy jsou uvedeny v tabulce 4.
Asi polovina veškeré české tvorby pochází z různých vysokých škol. Z nich nejví-
ce publikovali lidé z Univerzity Karlovy (necelých 30 %), v jejím rámci pak byla nejpil-
nější Fakulta sociálních věd UK (53 % z publikací celé UK). S větším odstupem následu-
je Masarykova univerzita (15 %), na jejíž produkci se podílely nejvíce Fakulta (resp.
Škola) sociálních studií a Filozofická fakulta jako jejich předchůdce (celkem 94 %
z publikací MU).
Celkově největším přispěvatelem je však Akademie věd ČR, respektive ČSAV7
(43 %) a v jejím rámci především Sociologický ústav (více než 80 % z celkové produk-
ce). Ostatní univerzity, přestože se na nich sociologie studuje, či sociologické instituty
publikovaly jen sporadicky.8
7) Československá akademie věd existovala do roku 1992, poté se jejím nástupcem v České repub-
lice stala Akademie věd ČR.
8) V souvislosti s tímto je vhodné zmínit poznámku redakce Sociologického časopisu (ročník 28,
1992: 291) o přání rozšířit autorský okruh časopisu a nepublikovat statě jen z několika málo pra-
covišť.
Sociologický časopis, XXXVIII, (1-2/2002)
144
Tabulka 4. Pořadí pracovišť v České republice (Československu) podle toho,
kolikrát jejich zaměstnanci či studenti publikovali v Sociologickém
časopisu a Czech Sociological Review (1990-2000)*
Pořadí Pracoviště Počet publikování Počet v %
1. Akademie věd ČR (ČSAV) 151 43,1
2. Univerzita Karlova, Praha 95 27,1
z toho Fakulta sociálních věda 50
3. Masarykova univerzita, Brno 52 14,9
z toho FSS a FFab 49
4. Středoevropská univerzita, Praha 9 2,6
5. Univerzita Palackého, Olomouc 6 1,7
6. Česká zemědělská univerzita, Praha 6 1,7
ostatní vysoké školy 6 1,7
jiná pracoviště 25 7,2
Celkem 350 100,0
Poznámky: *) Ve 28 případech nebylo pracoviště autora uvedeno.
a) Nejčastěji publikující fakulta z univerzity.
b) Fakulta sociálních studií vznikla až v roce 1997, jejím předchůdcem
byla Škola sociálních studií a před jejím vznikem to byla Filozofická
fakulta MU.
3. Grantová agentura České republiky
Východiskem analýzy je zde přehled všech projektů v oboru sociologie,9 kterým byl
Grantovou agenturou ČR udělen grant a které byly ukončeny v letech 199310 až 2000.
Celkově se jedná o 61 projektů.11
3.1 Tematická struktura grantových projektů
Výzkumné projekty, které byly realizovány na základě grantu GA ČR, se téměř bez vý-
jimky a zcela logicky věnují problematice ryze ,,české", přitom ale tematická struktura12
projektů zůstává pestrá a diferencovaná. Většinou jsou však jednotlivé tematické katego-
rie málo zastoupené (jedním či dvěma projekty). Častěji se opakující témata představuje
tabulka 5. V ní uvedeným pěti tématům byla věnována více než polovina všech granto-
vých projektů.
Nejfrekventovanějším tématem projektů bylo v letech 1993 až 2000 téma Vlády a
politická moc (9 projektů, 15 %). Výzkumy na toto téma se zabývají především specific-
kými aspekty politické participace, voleb a konkrétních politických institucí. Zájem o toto
9) Oborová komise č. 403.
10) Grantová agentura České republiky vznikla až v roce 1993.
11) Potřebná data jsou zčásti dostupná na internetové adrese GA ČR http://www.gacr.cz, údaje
z let 1993 až 1997 jsou čerpány z brožur GA ČR, které mi laskavě poskytla za GA ČR paní RNDr.
Milena Vedralová. Je třeba konstatovat, že zde může docházet k prolínání všech tří analyzovaných
zdrojů: Titul, jehož autor získal grant u GA ČR, následně může vyjít v nakladatelství SLON; vý-
sledky empirických výzkumů realizovaných v rámci grantových projektů mohou být publikovány
v Sociologickém časopisu či Czech Sociological Review.
12) Byly použity stejné tematické kategorie jako v předchozí kapitole, viz poznámky 4 a 5.
Lenka Vohralíková: O čem psali a bádali čeští sociologové v devadesátých letech 20. století
145
téma odpovídá nedávné změně režimu a konsolidaci demokratických institucí v České
republice (např. L. Brokl: Poslanci Parlamentu ČR 1996. Druhá etapa výzkumu).
Tabulka 5. Nejčastější témata grantových projektů financovaných GA ČR,
ukončených v letech 1993 až 2000
Pořadí Téma Počet projektů
1. Vlády a politická moc 9
2.-4. Stratifikace a třídní struktura společnosti 6
2.-4. Práce a ekonomický život 6
2.-4. Transformace 6
5. Sociální politika 4
Následují témata bezprostředně se dotýkající rozsáhlých změn, které naše společnost
prodělávala v devadesátých letech: Téma Stratifikace a třídní struktura společnosti (6
projektů, 10 %) zahrnuje změny v sociálním postavení, mobilitní možnosti, vzory chová-
ní jednotlivých sociálních skupin, problematiku nerovnosti a sociální spravedlnosti (např.
K. Plecitá: Nerovnosti, spravedlnost, politika). V tematické kategorii Práce a ekonomický
život (6 projektů, 10 %) převažoval zájem o fenomény trhu práce a nezaměstnanosti, pro-
jekty se věnovaly i privatizaci nebo podnikům v transformaci (např. P. Kuchař: Nejistoty
pracovního trhu). Téma Transformace (6 projektů, 10 %) zahrnuje analýzu nejrůznějších
společenských, sociálních či kulturních změn a procesů spojených s aktuálními událostmi
devadesátých let (např. M. Tuček: Deset let společenské transformace v české a slovenské
republice (Retrospektiva, stav, vývojové tendence, výhledy a strategie)).
Už méně frekventovaným bylo téma Sociální politika (4 projekty, 7 %): projekty se
věnovaly sociální reformě a s ní spojeným problémům (např. T. Sirovátka: Sociální dáv-
ky: redistribuce a její sociální účinky).
Dále se objevila tato témata: Národ a nacionalismus, kultura a společnost (po třech
projektech), demografie, ekologie, etnicita a rasa, konformita a deviace, masová média a
populární kultura, metody výzkumu, pohlaví a sexualita, sociologické teorie, vzdělání
(vždy po dvou projektech), antropologie, rodina, sociologie těla, sociologie venkova,
sociologické osobnosti a urbanismus (vždy po jednom projektu). Z témat, která rozebírá
Giddens, se v analyzovaných grantových projektech naopak vůbec neobjevila tato: mo-
derní organizace, náboženství, revoluce a sociální hnutí, sociální interakce v běžném ži-
votě, typy společností.
3.2 Nositelé a řešitelé grantů
V průběhu let 1993-2000 se na řešení grantových projektů GA ČR podílelo celkem 57
řešitelů,13 z nichž bylo pouze deset žen (tedy ani ne jedna pětina). Více než sedmdesát
procent řešitelů získalo ve sledovaném období vždy po jednom grantu, dva grantové pro-
jekty úspěšně realizovalo celkem třináct (zhruba jedna pětina) řešitelů: L. Brokl, M. Čer-
máková, M. Hampl, J. Keller, P. Kuchař, P. Machonin, P. Mareš, M. Matějů, P. Matějů,
L. Musil, L. Rabušic, T. Sirovátka a J. Vláčil. Řešiteli tří grantových projektů byli celkem
dva badatelé: J. Buriánek a M. Purkrábek.
13) U některých projektů je řešitelů a nositelů grantu více, v celkovém počtu jsou započítáni i spo-
luřešitelé. Dále nelze opomenout, že na projektu se obvykle podílí celý výzkumný tým.
Sociologický časopis, XXXVIII, (1-2/2002)
146
3.3 Struktura pracovišť podle grantových projektů
Pořadí pracovišť podle počtu realizovaných grantových projektů znázorňuje tabulka 6.
Tabulka 6. Pořadí pracovišť podle počtu grantových projektů financovaných
GA ČR ukončených v letech 1993 až 2000
Pořadí Pracoviště Počet projektů
1. Univerzita Karlova, Praha 22
z toho Filozofická fakultaa 9
2. Akademie věd ČR 20
z toho Sociologický ústava 17
3. Masarykova univerzita, Brno 16
z toho FSS a FFa 15
4. jiná pracoviště 8
5. ostatní vysoké školy 7
Poznámky: a) Dílčí pracoviště s největším počtem projektů.
Jak ukazuje tabulka 6, největší počet grantových projektů připadá na Univerzitu Karlovu,
následuje AV ČR a Masarykova univerzita. Jednotlivě ale nejvíce grantových projektů ­
sedmnáct ­ připadá na Sociologický ústav AV ČR, následují Fakulta sociálních studií a
Filozofická fakulta MU s patnácti a Filozofická fakulta UK s devíti projekty. V kategorii
jiná pracoviště se objevily například Český statistický úřad, Středisko empirických vý-
zkumů STEM či Komerční banka.
4. Sociologické nakladatelství SLON
Východiskem této části analýzy byl seznam všech publikací Sociologického nakladatel-
ství, vydaných v letech 199114 až 2000.15 Jedná se celkem o 79 publikací,16 od domácích
i zahraničních autorů. Z hlediska obsahového byly do analýzy zahrnuty i publikace za-
hraniční provenience, protože mají svou vypovídající hodnotu (výběr knih, které jsou
přeloženy a nabídnuty českému čtenáři, je výsledkem aktuální poptávky a stavu české
sociologie). Z hlediska institucionálního je pozornost věnována logicky především čes-
kým (a slovenským) autorům.
4.1 Tematická struktura publikací Sociologického nakladatelství (SLON)
Východiskem pro určení tematických kategorií je opět Giddensova kniha Sociologie,
některé specifické kategorie byly dotvořeny.17 Do analýzy vstoupilo celkem 79 publikací
(z toho 21 od zahraničních autorů), u každé bylo určeno vždy jedno stěžejní téma. Nejví-
ce zastoupená témata představuje tabulka 7.
Zcela jasně převažujícím tématem, a to zcela pochopitelně vzhledem k událostem
devadesátých let, bylo téma vlády a politická moc, kterému se věnovalo celkem patnáct
publikací, tedy téměř jedna pětina z celkového počtu. Přitom deset knih z této skupiny se
věnovalo konkrétně otázce demokracie: budování demokracie a občanské společnosti,
přínosům a problémům demokracie (např. E. Kohák: Průvodce po demokracii).
14) Nakladatelství vzniklo až v roce 1991.
15) Získán na internetových stránkách http://slon.icom.cz
16) Není brán zřetel na případná druhá či další vydání.
17) Viz poznámky 4 a 5.
Lenka Vohralíková: O čem psali a bádali čeští sociologové v devadesátých letech 20. století
147
Tabulka 7. Pořadí deseti nejvíce zastoupených témat publikací vydaných naklada-
telstvím SLON v letech 1991 až 2000
Pořadí Téma Počet publikací
1. Vlády a politická moc 15
2.-3. Sociologické teorie 8
2.-3. Sociální politika a sociální práce 8
4. Typy společností 6
5.-8. Stratifikace a třídní struktura společnosti 4
5.-8. Rodina, manželství a osobní život 4
5.-8. Práce a ekonomický život 4
5.-8. Antropologie 4
9.-10. Transformace 3
9.-10. Ekologie 3
Druhým nejvíce zastoupeným tématem byly sociologické teorie, kterým se věnuje osm
publikací (tedy 10 %). Do této kategorie spadají jak díla světových sociologů, tak i vý-
kladové publikace představující jednotlivé sociologické směry (např. R. K. Merton: Stu-
die ze sociologické teorie). Ve stejném počtu publikací je zpracováváno téma sociální
politiky a sociální práce. Podoba sociálního státu doznala zcela zásadních změn, což se
projevilo i v knižní produkci: publikace přibližují různé přístupy k sociálnímu státu, po-
jednávají o reformě sociální politiky či metodách sociální práce (např. M. Potůček: Kři-
žovatky české sociální reformy).
Celkem šest publikací (tedy necelých 8 %) je věnováno tématu typy společností,
kde naprosto jasně převažuje problematika moderní a postmoderní společnosti, diskuse o
povaze doby, v níž žijeme, vztahu modernity a postmodernity, života ve velkoměstě atd.
(např. A. Giddens: Důsledky modernity). Dohromady tato čtyři témata tvoří více než po-
lovinu z celkové produkce nakladatelství SLON.
Častěji se opakovala ještě tato témata: stratifikace a třídní struktura společnosti, ro-
dina, manželství a osobní život, práce a ekonomický život, antropologie (po čtyřech pub-
likacích), transformace a ekologie (po třech publikacích). Dále uvedeným tématům je
věnována jedna či dvě publikace: demografie, ČR a mezinárodní organizace, pohlaví a
sexualita, globální změny, konformita a deviace, kultura a společnost, masová média,
moderní organizace a byrokracie, revoluce a sociální hnutí, národ a nacionalismus, so-
ciologie práva, sociologie těla, sociologie vědění, sociologie venkova, sociologické osob-
nosti.
Naopak mezi ,,Giddensova" témata, která se v produkci nakladatelství SLON ve
sledovaném období neobjevila, patří: etnicita a rasa, metody sociologického výzkumu,
náboženství, sociální interakce v běžném životě, urbanismus a vzdělání. Nelze však říci,
že by se jednalo o témata okrajová či méně zajímavá. Jakkoli se nakladatelství snaží po-
krýt co nejširší tematické spektrum, zůstává v popředí zájem o aktuální procesy, události
a fenomény.
Sociologický časopis, XXXVIII, (1-2/2002)
148
4.2 Autorská struktura publikací Sociologického nakladatelství (SLON)
Na produkci nakladatelství SLON se v letech 1991 až 2000 podílelo celkem 74 autorů,18
z toho 23 bylo autorů zahraničních (plus čtyři slovenští autoři, jejichž publikace vyšly až
po rozdělení Československa). V necelé čtvrtině případů byly autorkami ženy.
V důsledku relativně malého počtu publikací nelze jednoduše stanovit žebříček
nejčastěji publikujících autorů.19 Přes osmdesát procent českých autorů (z celkového
počtu 47) přispělo k produkci nakladatelství SLON jedním titulem, pouze jedenáct autorů
(B. Blažek, J. Kapr, E. Kohák, J. Kunc, P. Machonin, P. Mareš, O. Matoušek, I. Možný,
M. Potůček, J. Přibáň a M. Tuček) si připsalo na své konto tituly dva a jednoznačně nej-
více publikoval Jan Keller se šesti tituly.
5. Obsahová a institucionální struktura české sociologie 90. let
Nyní bude následovat pokus o syntézu získaných informací ve snaze určit obsahovou a
institucionální strukturu české sociologie v devadesátých letech 20. století, jak se jeví
z použitých zdrojů. Z hlediska obsahového i institucionálního se jednotlivá dílčí zjištění
překrývají: na předních místech se objevují stejná témata, autoři i pracoviště.
5.1 Obsahová struktura
Z obsahového hlediska výsledky analýzy na jedné straně prokazují, že sociologie je tema-
ticky nesmírně široká, to dokazuje už jen celkový počet tematických kategorií, které mu-
sely být k obsahové klasifikaci použity. Zájem sociologů je velice diferencovaný: od
klasických témat kultury, tříd, skupin, společnosti jako celku až k velice konkrétním pro-
blémům jako je sociologie zemědělství, bydlení či hornictví. Na straně druhé je zcela
jasné, že se sociologie věnuje především aktuálním tématům a soudobým problémům ve
společnosti.
Ve všech třech analyzovaných zdrojích zcela jasně převažovala témata související
bezprostředně nebo nepřímo s převratnými událostmi přelomu osmdesátých a devadesá-
tých let, tedy s pádem komunistického režimu a nástupem demokracie, s rozpadem plá-
novaného hospodářství a přechodem k tržní ekonomice. Byl nastartován proces
transformace, významných společenských, politických i ekonomických změn, budování
nových institucí, a také občanské společnosti a demokracie. Nový režim přinesl nové
možnosti, nový životní styl, změnu postojů. To vše se projevilo v životě obyčejných lidí,
a zároveň se stalo předmětem zájmu sociologů.
Nejčastějším tématem veškeré sociologické produkce bylo téma Vlády a politická
moc, věnující se změně politického uspořádání, fenoménům demokracie a svobodných
voleb. Předmětem zájmu se staly politické strany, instituce či volební preference. K nej-
více zastoupeným kategoriím dále patřila tato témata: Transformace, tak jak probíhala
nejen u nás, ale v celé střední a východní Evropě; práce analyzují, jak se politická změna
projevila ve sféře ekonomické, sociální a v dalších oblastech společenského života; Stra-
tifikace a třídní struktura společnosti, tedy analýza uspořádání české společnosti, mobi-
litních možností atd.; Práce a ekonomický život, kde je pozornost soustředěna na
fungování tržní ekonomiky a vývoj na trhu práce, zvláště na nový fenomén nezaměstna-
18) Pokud je titul dílem více autorů, je tato publikace přičtena každému z nich.
19) Navíc SLON není jediné nakladatelství, které vydává sociologické tituly a záleží tedy částečně
i na vztahu konkrétního autora k tomuto nakladatelství.
Lenka Vohralíková: O čem psali a bádali čeští sociologové v devadesátých letech 20. století
149
nosti; Sociální politika, kde se práce věnují podobě sociálního státu a potřebě sociální
reformy. Jediným tématem, které se výrazněji opakovalo, a přitom není tématem ryze
českým, byly Sociologické teorie: v rámci této kategorie byly prezentovány jak klasické,
tak moderní sociologické teorie, ve snaze představit českým čtenářům světovou sociolo-
gii.
Jak již bylo řečeno, objevila se celá řada dalších témat, zájem o ně byl ale mnohem
menší. K takovým patřila např. témata náboženství, vzdělání či moderní organizace. Pře-
kvapivě málo pozornosti věnovali čeští sociologové vysoce aktuálním tématům vztahu
České republiky k mezinárodním organizacím a ekologické krizi. A to v době, kdy disku-
se o vstupu ČR do Evropské unie a postojích občanů k začlenění do Evropy, stejně jako o
globalizaci, ekologii a stavu naší planety jsou na denním pořádku. Příliš mnoho pozornos-
ti nebylo věnováno ani otázce etnicity a rasy, tedy problému rasismu.
Lze ale konstatovat, že z hlediska obsahového se česká sociologie podobá sociolo-
gii světové, všechna témata z Giddensovy Sociologie se v české sociologické objevovala,
i když třeba méně často.
5.2 Institucionální struktura
Na základě syntézy dílčích zjištění lze určit institucionální strukturu české sociologie
devadesátých let, tak jak se jeví z analyzovaných zdrojů.
5.2.1 Autorská struktura
Je třeba říci, že na české sociologické tvorbě se svými příspěvky podílelo velmi mnoho
autorů. A nelze opomíjet jejich přínos pro českou sociologii (byť třeba i jen jednou statí
v Sociologickém časopisu). Lze také konstatovat, že sociologie je spíše mužská záležitost,
z celkového počtu píšících autorů ženy netvořily ani jednu čtvrtinu (mezi autory s větším
počtem příspěvků se jejich podíl ještě výrazněji snižuje).
Nejlépe snad českou sociologii reprezentují ti autoři, kteří mají na její produkci
největší podíl. Lze jednoduše vysledovat, že mnohá jména se opakují vícekrát: necelá
polovina autorů publikací vydaných nakladatelstvím SLON a více než polovina řešitelů
grantů publikovala zároveň ve sledovaném období v Sociologickém časopisu nebo Czech
Sociological Review. Tabulka 8 představuje osm českých sociologů, kteří v devadesátých
letech publikovali jak v Sociologickém časopisu a Czech Sociological Review, tak v rámci
nakladatelství SLON a zároveň realizovali nějaký grantový projekt s finančním přispěním
GA ČR.
Tabulka 8. Autoři, kteří publikovali jak stati v Sociologickém časopisu a Czech
Sociological Review, tak i monografie v nakladatelství SLON a záro-
veň realizovali grantový projekt u GA ČR (1990-2000)
Autor Stati Monografie Projekty Celkem
Machonin Pavel 16 2 2 20
Matějů Petr 17 1 2 20
Keller Jan 7 6 2 15
Mareš Petr 9 2 2 13
Tuček Milan 10 2 1 13
Brokl Lubomír 6 1 2 9
Možný Ivo 4 2 1 7
Potůček Martin 2 2 1 5
Sociologický časopis, XXXVIII, (1-2/2002)
150
Tabulka 8 tedy představuje ,,nejvšestrannější" české sociology, jejichž jména se objevila
ve všech třech analyzovaných oblastech sociologické produkce. Je ale třeba zmínit i další
české sociology, kteří se svou prací velmi významně podíleli na české (a československé)
sociologii devadesátých let. Tabulka 9 představuje právě tyto autory.20
Tabulka 9. Autoři, kteří významně přispěli k české sociologické produkci publi-
kováním statí v Sociologickém časopisu nebo Czech Sociological Re-
view a zároveň monografií u nakladatelství SLON nebo realizací
grantového projektu GA ČR (1990-2000)
Autor Stati Monografie Projekty Celkem
Večerník Jiří 17 - 1 18
Rabušic Ladislav 14 - 2 16
Musil Jiří 12 1 - 13
Petrusek Miloslav 8 1 - 9
Vlachová Klára 8 1 - 9
Čermáková Marie 5 - 2 7
Sirovátka Tomáš 5 - 2 7
Illner Michal 5 - 1 6
Kabele Jiří 5 - 1 6
Kostelecký Tomáš 5 - 1 6
Novák Miroslav 5 1 - 6
Řehák Jan 5 - 1 6
Vajdová Zdenka 5 - 1 6
Vláčil Jan 4 - 2 6
Česká sociologie devadesátých let se ale zdaleka nevyčerpává seznamem těchto autorů.
Na sociologické produkci se podílejí celé výzkumné týmy, které mnohdy zůstávají ano-
nymní. Jejich zásluhy přitom nelze opomíjet.
5.2.2 Struktura pracovišť
Zde syntéza vychází pouze ze dvou oblastí: z pracovišť, jejichž zaměstnanci publikovali
své články v některém z analyzovaných sociologických periodik, a z pracovišť řešitelů
grantových projektů u GA ČR. Závěr je naprosto jednoznačný: Jako hlavní instituce čes-
ké (a československé) sociologie devadesátých let se na základě zjištěných údajů jeví tři
pracoviště: Sociologický ústav AV ČR (dříve ČSAV), Fakulta sociálních věd Univerzity
Karlovy v Praze a Fakulta sociálních studií (spolu s Filozofickou fakultou) Masarykovy
univerzity v Brně. Samozřejmě to nejsou instituce zdaleka jediné, oproti ostatním praco-
vištím je ale jejich podíl na sociologické produkci výrazně vyšší.
Seznam všech pracovišť, která přispěla třeba i jen jednou, je velmi obsáhlý a dife-
rencovaný. Vedle jasně ,,sociologických" institucí, jako je Středisko empirických vý-
zkumů STEM či Český statistický úřad, se objevují i pracoviště ,,nesociologická", např.
Komerční banka, Psychiatrické centrum Praha či Krajský soud Ostrava. To je snad možné
považovat za důkaz toho, že sociologie, definovaná jako věda o společnosti, o sociálním
životě (Giddens, 1999), spojující v sobě veškeré oblasti společenského života, je tak
20) Nelze stanovit ad hoc hranici, kolik příspěvků znamená už ,,významný" podíl na české socio-
logické produkci. Uvedeni jsou tedy ti autoři, kteří mají šest a více příspěvků, tedy více než po-
slední autor, jehož jméno se opakovalo ve všech třech oblastech sociologické produkce.
Lenka Vohralíková: O čem psali a bádali čeští sociologové v devadesátých letech 20. století
151
v České republice opravdu vnímána. Dochází zde k prolínání poznatků různých společen-
ských věd, do sociologické práce jsou vtahováni i odborníci na jiné vědní obory. Příkla-
dem mohou být jednotlivá čísla Sociologického časopisu věnovaná konkrétně např.
kriminalitě a deviaci či sociální politice.
6. Závěr
Na základě analýzy tří oblastí české sociologické produkce je možné vyslovit závěry o
obsahové a institucionální struktuře české (resp. československé) sociologie devadesátých
let.
Po obsahové stránce se potvrdilo, že záběr sociologie je nesmírně široký: sociolo-
gové se věnují velkému počtu rozličných témat, i když mnohdy v omezené míře. Nejvíce
se zájem soustředí pochopitelně na sociologické aspekty vývoje naší společnosti, nejčas-
těji se opakují témata související s vývojem po roce 1989: vlády a politická moc, trans-
formace, stratifikace a třídní struktura společnosti, práce a ekonomický život, sociální
politika a sociologické teorie.
Jako autory nejvýrazněji reprezentující českou sociologii devadesátých let lze uvést
tyto: Jan Keller, Pavel Machonin, Petr Mareš, Petr Matějů, Jiří Musil, Ladislav Rabušic,
Milan Tuček a Jiří Večerník. Nelze ale opomíjet nesporný přínos mnoha dalších autorů,
kteří publikují své práce v jiných časopisech nebo nakladatelstvích.
Za hlavní instituce české sociologie je možné považovat Sociologický ústav AV
ČR (ČSAV), Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy a Fakultu sociálních studií Masa-
rykovy univerzity. Kromě nich v mnohem menší míře přispívá k sociologické práci celá
řada dalších fakult, institutů, agentur a jiných pracovišť.
LENKA VOHRALÍKOVÁ je bakalářskou studentkou oboru sociologie na FSS MU v Brně.
Literatura
Czech Sociological Review. 1992-2000. Sociologický ústav AV ČR.
Giddens, A. 1999. Sociologie. Praha: Argo.
Sociologický časopis. 1990-2000. Sociologický ústav AV ČR.
Další použité zdroje
internetové zdroje:
http://slon.icom.cz
http://www.gacr.cz
jiné zdroje:
Adamcová, V., Z. Hamplová, G. Hlaváčová, L. Vohralíková 2001. ,,Co bychom věděli o české
sociologii, kdybychom četli pouze Sociologický časopis" (nepublikováno). Brno: FSS MU.
Přehled ukončených projektů z prvního kola grantové soutěže. Projekty řešené v letech 1993-1995.
1998. Praha: Grantová agentura ČR.
Přehled ukončených projektů z druhého kola grantové soutěže. Projekty řešené v letech 1994-
1996. 1998. Praha: Grantová agentura ČR.
Přehled ukončených projektů z třetího kola grantové soutěže. Projekty řešené v letech 1995-1997.
1999. Praha: Grantová agentura ČR.