-JlftfQZfť, •-   K CM 14 to ft & ö6rr?^% 'au
Historii sociální práce lze chápat jako příběh objevování potřeb a přetvářeni společnosti na systém schopný tyto potřeby uspokojovat. Individuální sociální služby jsou někdy chápány jako dalekosáhlé experimenty hledající způsoby, jak pomáhat potřebným. V konkrétních situacích však není vždy zcela jasné, co se sociální potřebou myslí.
Pojem sociální potřeby je zvlášť důležitý v souvislosti s názory ekonomii, kteří hovoří o „efektivní poptávce". Podle ekonomů je poptávka „efektivní", když jsou lidé ochotni ji prokázat vložením peněz. V opačném případě je neefektivní, nebo neexistující.
Měřítko ekonomů však neobstojí u řady sociálních služeb, protože obvykle není spojitost mezi službou a platbou. Jak jinak tedy prokazovat existenci potřeb než pomocí peněz? V praxi i výzkumu sociální práce se dle BRADSHAWA {19SI) užívají definice čtvera různých potřeb.
3.1 DRUHY SOCIÁLNÍCH POTŘEB
3.1.1  Normativní potřeba
Normativní potřeba je ta, kterou odborník, organizátor nebo vědec definuje jnkn potřebu v dané situaci. Je stanoven „požadovaný" standard a porovnán se standardem existujícím. Jestliže se jednotlivci nebo skupině požadovaný standard nedostávaje takový jednotlivec nebo taková skupine považována za toho, kdo má potřebu.
Tento přistup má rysy patemalismu. Navíc různí experti mohou standardy stnnu-vit různě. Rozhodnutí d tom, co je žádoucí, se neděje ve vzduchoprázdnu. Může byt ovlivněno hodnotovou orientací experta. Normativní standardy se časem měni. jsou odrazem vývoje poznání i změn společenských hodnot.
3.1.2  Pociťovaná potřeba
V tomto pojetí se potřeba rovna přání, chtění. Má-li být prokázána potřeba nějaké služby, je lidem kladena otázka, zda cítí její potřebu. V demokratickém systému často existuje představa, že jíž pocit potřeby by měl být součástí její definice. Ale ve skutečnosti se měřliko pociťované potřeby užívá jen při výzkumech starých lidi a v komunitním vývoji.
Sama o sobě je pociťovaná potřeba neadekvátním měřítkem „skutečných*' potřeb. Je omezena vnímáním jednotlivce: zda ví, že nějaké služba je k dispozici, stejně jako v jiných situacích jeho nechutí přiznat ztrátu vlastní nezávislosti. Zdá se být navíc zdiskreditována těmi, kdo žádají o pomoc, aniž by ji „skutečně potřebovali".
3.1.3 Vyjádřená potřeba
Vyjádřená potřeba nebo požadavek je pociťovaná potřeba vyjádřená činem. Člověk nežádá o poskytnuti služby, jestliže nečiti potřebu, ale na druhé straně \c
48
častá situace, kdy pociťovaná potřeba není vyjádřena požadavkem. Termín ..v\-jádřená potřeba" se běžně využívá ve zdravotních službách, kde jsou listiny čekajících považovány za měřítko neuspokojené potřeby. Seznamy čekajících jsou však považovány za chabou definici „skutečných potřeb"- zvláště u preventivních prohlídek a případu, kdy ještě ani nepropukly příznaky. Tyto seznamy mohou vznikal i nejrozmanitějších vedlejších důvodů. Například při restrikci zdravotních a sociálních služeb v určité lokalitě.
3.1.4 Komparativní potřeby
Pudle této definice se měřítko potřeby získává studiem charakteristik populace, která přijímá nějakou službu. Pakliže existují lidé obdobných charakteristik, kteří ale službu nepřijímají, patám mají její potřebu. Tato definice se užívá k určení potřeb jak jednotlivců, tak oblasti. Patři sem lidé závislí na alkoholu nebo jiných drogách, kteří však nejsou evidováni, nehlásené zločiny či neodhalení zločinci (tz\. dark number of crime), nebo utajené oběti znásilněni apod.
Ale tvrzení, že oblast A má určitou potřebu v porovnání s oblastí B, ještě neznamená, že oblast B je bez potřeb. Služby tam mohou být zastoupeny, ale možná nedostatečně nebo nekvalitně. Srovnávací přístup se používá např. k vytipování děti. které budou vyžadovat zvláštní péči. Vychází ze známých a statisticky zjistitelných situací, jako je obtížný porod, popôrodní trauma, starší maika apod.
Jak dále pracovat s těmito čtyřmi charakteristikami? Uvedené definice lze uvési do vzájemných vztahů. Například ■*•-- + bude znamenat, že potřeba je spatřovánu odborníky, není však ani pociťována, ani požadována jedincem, navzdory tomu. že má charakteristiky shodné s těmi, kdo služby využívali. Možností je celkem dvanáct. Varianty se vzájemně nepřekrývají. Na zodpovědných osobách leží rozhodnuti, která část celku je onou „skutečnou potřebou" - tj. potřebou, která stoji za to. aby byla uspokojena.
1.+ + + +
Oblast, v niž všechny definice mají kladnou hodnotu. Je to faktor potřeb ,.g". (Jde o analogii s výzkumy inteligenčních testů, kde se písmenem „gL" vyjadřuje obecný, generálni faktor.) Jedinec má potřebu podle všech definic. Jde tedy o variantu, která je nejméně sporní. Příkladem může být evidovaný příjem pod minimální hranicí.
2. + + - +
Poptávka po službě je omezena obtížným přístupem k ní. Ačkoli jedinec mů potřebu podle všech ostatních definic, nechce nebo není schopen své potřeby vyjádřil. Obtíže mohou být dány stigmatizací, která je se službou spojována, geografickou vzdáleností, vysokými poplatky, administrativními procedurami, které odranrjí možného zájemce, nebo prostou nevědomosti občana o existenci služby.
Příkladem může být nevyužiti daňových úlev určitými kategoriemi obyvatel.
-W
3. + + —
Potřeba je uznávána odborníkem a pociťována jedincem, ale neexistuje poptávka ani nabídka.
Může jít například o potřebu existence poradny pra plánované rodičovství.
4. - + + +
Potřeba není uznána odborníkem, je však pociťována, žádána a poskytována.
Příkladem mohou být kosmetické dentistické služby nebo určité léky. Odborníci je mohou považovat za „nevhodné, neodpovídající potřebě". Mohou ale používat nesprávná hodnotící kritéria.
5. + + + -
Potřeba, která je uznávána odborníky, pociťována a požadována, ale není k dispozici. Limitujícím Faktorem jsou zpravidla zdroje.
Může jít například o finanční podpory pro mladé nebo neúplné rodiny apod,
6. + — +
Potřeba je uznávána odborníkem a některé osoby jsou příjemci služeb, ale jedinec nepociťuje potřebu a nepožaduje poskytnutí služby.
Příkladem může být práce kurátora nebo střediska drop-ín pro toxikomany. 7.+------
Odborník stanoví potřebu, napr. v preventivní medicíně. Laikovi bude připadat nadbytečná, příliš technická apod.
Například potřeba fluorizace vody byla uznávána odborníky dlouho předtím, než byla jako potřeba pociťována, vyžadována či poskytována. V současnosti může jito čištění zubů pomocí niíě.
8.------+
Služba je poskytována navzdory nepřítomnosti potřeby ve všech ostatních kategoriích. Jde o službu orientovanou na službu.
Může jít například o některé zastaralé charity, které se vzdálily současným potřebám a poskytují nepatrný finanční příspěvek, ale za cenu „duchovni útéchy" založené na mentorování.
9.-+ + -
Potřeba, kterou odborníci nedoceňují a není kryta službami, ačkoli je pociťována a požadována.
50
Tb se může týkat například mnoha služeb ve školství, které nezajímají ministerské úředníky, protože ti řeší koncepce a bez koncepce a jejich uzákonění nemohou být poskytovány.
10.- + —
Potřeba, která je pouze pociťována.
Například osamělost -potřeba lásky, společnosti. Nebo potřeba být bohatý či zná-mý-
11.- + - +
Potřeba, o níž nehovoří odborníci, je pociťována, ale nepožadována, a službu je nabízena. Lidé pociťují potřebu přispět na sociální účely například formou loterie. Ale mnoho odborníků to považuje za zbytečné, jednodušší by podle nich bylo financovat vše přerozdělováním prostředků získaných z daní.
12.--------
Absence potřeb podle všech definic.
3.2 UKAZATELE SOCIÁLNÍCH POTŘEB
EDWARDS (1981) užívá čtyři typy sociálních ukazatelů utříděných podle způsobu jejich užití. Vypadají následovně:
Informativní ukazatele-jejich účelem je popisovat části sociálního systému (jako např. bydlení, školství, zdravotnictví, sociálni služby). Cílem je zjišťování a popis změn, ke kterým v lěchto oblastech dochází.
Predikativni ukazatele - ty tvoří nedílnou součást teoretické koncepce, která umožňuje vytvořit prognózu z výsledku minulých a současných měření.
Ukazatele zaměřené na problémy - zjišťují typy sociálních problémů a určuji. jak k nim přistupovat neboje programově řešit.
Ukazatele programového hodnoceni neboli operacionalizované programové cíle -jejich pomocí lze mířit pokrok určitých programů.
Všechny výše uvedené přístupy ke zjišťování a hodnocení sociálních potřeb se užívají. Jejich výběr závisí na konkrétní situaci a stanovených cílech. Oblasti a problémy, které se vyskytují nejčastéjL popsal BENINGTON (1981). Patří mezi ně hodnocení životních šanci různých skupin obyvatelstva: zjišťování, kdo co získává a kdo co ztrácí při rozdílných přístupech v kornunitni práci; zjištěni nezamýšlených důsledku programů, z nichž máji prospěch jiní než ti, pro které byly určeny: přemv-děleni zdrojů a pozitivní diskriminace těch, kdo jsou znevýhodněni na trzích pníce a bydlení; kritické zkoumáni kvality a relevance stávajících institucionálních služeb
51