1
N á v r h
Z Á K O N
ze dne ..........2005,
kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZMĚNA ZÁKONA O SOCIALNĚ-PRÁVNÍ OCHRANĚ DĚTÍ
Čl. I
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona
č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb.,
zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb.,
zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., a zákona č. ..../2005 Sb., o změně
některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a o řízení
o nich (zákon o přestupcích), se mění takto:
1. V § 6 odst. 1 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) a g), která znějí:
,,f) které jsou opakovaně umísťovány na základě žádostí rodičů nebo jiných osob
odpovědných za výchovu dítěte do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti;
g) které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za
výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami;".
2. V § 8 se doplňuje odstavec 3, který zní:
,,(3) Dítě, které je schopno s ohledem na svůj věk a rozumovou vyspělost posoudit
dosah a význam rozhodnutí vyplývajících ze soudního nebo správního řízení, kterého je dítě
účastníkem, nebo jde-li o jiné rozhodnutí týkající se osoby dítěte, má právo obdržet od orgánu
sociálně-právní ochrany informace o všech závažných věcech týkajících se jeho osoby.".
3. V § 10 odst. 4 se na konci doplňují věty ,,Matriční úřad je povinen obecnímu úřadu obce
s rozšířenou působností sdělit, že do matriční knihy nebyl zapsán otec dítěte. Při plnění
povinností podle předchozích vět se nelze dovolávat povinnosti zachovat mlčenlivost
podle zvláštního právního předpisu9a)
.".
Poznámka pod čarou č. 9a zní:
,,9a)
Například § 55 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona č. 548/1991 Sb. a zákona č. 123/2000 Sb.".
Dosavadní poznámka pod čarou č. 9a se označuje jako poznámka pod čarou č. 9c, a to včetně
odkazů na poznámku pod čarou.
2
4. V § 10 odstavec 5 zní:
,,(5) Zdravotnické zařízení při ošetřování úrazu dítěte je povinno učinit záznam
o úrazu a s osobou doprovázející dítě nebo s dítětem, které se dostavilo k ošetření úrazu bez
doprovodu jiné osoby, je-li to možné s ohledem na jeho věk a rozumovou vyspělost, vyplnit
dotazník o úrazu dítěte. V případě podezření z týrání, zneužívání dítěte nebo ze zanedbávání
péče o dítě, je zdravotnické zařízení povinno zaslat dotazník obecnímu úřadu obce
s rozšířenou působností. Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem stanoví
vyhláškou, jaké údaje se v dotazníku o úrazu dítěte uvedou, postup při zpracování a uložení
těchto dotazníků a komu se dotazník zasílá. Při plnění povinností podle věty první platí
odstavec 4 poslední věta obdobně.".
5. Za § 10 se vkládá nový § 10a, který včetně poznámky pod čarou č. 9b zní:
,,§ 10a
(1) Zdravotnické zařízení je povinno neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce
s rozšířenou působností, že matka po narození dítě opustila a zanechala je ve zdravotnickém
zařízení.
(2) Zdravotnické zařízení a pověřená osoba mají povinnost neprodleně oznámit
obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že počaté
dítě by se po narození mohlo stát dítětem uvedeným v § 6 odst. 1 zákona a zejména záměr
matky udělit po narození dítěte souhlas s jeho osvojením podle zákona o rodině9b)
. Obecní
úřad obce s rozšířenou působností je v takovém případě povinen poskytnout ženě před
narozením dítěte sociálně-právní pomoc.
(3) Každý, kdo se souhlasem rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte a
bez rozhodnutí příslušného orgánu převezme dítě do své péče s úmyslem přijmout dítě do své
trvalé péče, je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností.
(4) Při plnění povinností podle odstavců 1 až 3 platí § 10 odst. 4 poslední věta
obdobně.
----------------------------------
9b)
§ 68a zákona o rodině, ve znění zákona č. 91/1998 Sb. a zákona č. 360/1999 Sb.".
6. V § 11 odst. 1 se na konci písm. c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
7. V § 11 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
,,(2) Krajský úřad
a) zajišťuje přípravu fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí
dítěte do rodiny a poskytuje těmto osobám poradenskou pomoc související s osvojením
dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče včetně speciální přípravy k přijetí dítěte
pěstounem na přechodnou dobu,
3
b) poskytuje osvojitelům nebo pěstounům poradenskou pomoc související s osvojením
dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, zejména v otázkách výchovy.
(3) Krajský úřad může zajišťovat přípravu a poradenství uvedené v odstavci 2 také
v případech poručenství, jestliže poručník o dítě osobně pečuje nebo v případech svěření
dítěte do výchovy podle § 45 zákona o rodině.".
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.
8. § 12 zní:
,,§ 12
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může uložit rodičům povinnost využít
pomoc odborného poradenského zařízení, pokud rodiče
a) nezajistili dítěti odbornou poradenskou pomoc, ačkoliv dítě takovou pomoc nezbytně
potřebuje a obecní úřad obce s rozšířenou působností takovou pomoc předtím doporučil,
b) nejsou schopni řešit problémy spojené s výchovou dítěte bez odborné poradenské
pomoci, zejména při sporech o úpravě výchovy dítěte nebo úpravě styku s dítětem.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen poskytnout rodiči pomoc po
umístění dítěte do zařízení pro výkon ústavní výchovy (§ 28), nebo do zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc (§ 42), spočívající zejména v pomoci uspořádat rodinné
poměry, které by umožnily návrat dítěte do rodiny, řešení životní a sociální situace, včetně
hmotné úrovně rodiny, zajištění pomoci při spolupráci s orgány sociálního zabezpečení, úřady
práce a dalšími státními a jinými orgány a za tím účelem také zprostředkovat rodiči pomoc
poradenského zařízení.
(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může povinnosti uvedené v odstavci 1
uložit a pomoc podle odstavce 2 poskytnout i jiným osobám odpovědným za výchovu
dítěte.".
9. V § 14 odst. 1 se na konci písmene d) doplňují slova ,,nebo zrušení rozhodnutí o svěření
dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc".
10. V § 14 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 12a zní:
,,(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je příslušný k součinnosti se soudem
při výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí podle zvláštního právního předpisu12a)
.
------------------------------
12a)
§ 272 až 273a občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona
č. 360/1999 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb.".
4
11. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně poznámky pod čarou č. 13a zní:
,,§ 16a
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen posoudit, zda je třeba učinit
opatření směřující k ochraně dítěte, jestliže dítě je se souhlasem rodiče nebo jiné osoby
odpovědné za výchovu dítěte bez rozhodnutí příslušného orgánu předáno do péče osoby, která
má zájem přijmout dítě do své trvalé nebo dlouhodobé péče. Obecní úřad obce s rozšířenou
působností je povinen taková opatření učinit zejména v případě, kdy osoba, která převzala dítě
do své péče, bez zbytečného odkladu nepodá příslušnému orgánu návrh na osvojení dítěte, na
svěření dítěte do pěstounské péče nebo do péče fyzické osoby, která má zájem stát se
pěstounem, na svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče nebo na jinou právní
úpravu svého vztahu k dítěti podle zvláštního právního předpisu13a)
.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytuje osobě, které bylo dítě
předáno do péče (odstavec 1 věta první), pomoc při řešení problémů spojených s péčí o dítě,
při podávání návrhů příslušným orgánům na úpravu právního vztahu této osoby k dítěti a při
uplatňování nároků, zejména v sociální oblasti.
--------------------------
13a)
§ 45 až 45d, § 63 až 82 zákona o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona
č. 360/1999 Sb. a zákona č. 3152004 Sb.".
12. V § 20 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
,,(3) Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče je zakázáno provádět jiným
orgánům, než které jsou uvedeny v odstavci 2, a jiným právnickým nebo fyzickým osobám.".
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
13. V § 21 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
,,(2) V žádosti o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo
pěstounské péče podané obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností žadatel uvede údaje a
připojí doklady potřebné pro vedení spisové dokumentace.
(3) Po obdržení žádosti obecní úřad obce s rozšířenou působností posoudí, na základě
údajů v žádosti uvedených a připojených dokladů, zda jsou splněny podmínky pro
zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a žádost
a) zamítne, nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 20 odst. 1 a 4,
b) vrátí fyzické osobě, která žádá o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče dítěte
s obvyklým bydlištěm v České republice, jestliže zjistí, že tato osoba splňuje podmínku
pobytu na území České republiky podle § 20 odst. 1, avšak její obvyklé bydliště se
prokazatelně nachází mimo území České republiky; zároveň jí sdělí, že žádost musí
podat na příslušný orgán státu, ve kterém má obvyklé bydliště.".
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 4 až 7.
5
14. V § 21 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se písmeno j),
které zní:
,,j) stanovisko zřizovatele zařízení pro výkon pěstounské péče (§ 44), vyžadované obecním
úřadem obce s rozšířenou působností, podává-li žádost o zařazení do evidence žadatelů
o zprostředkování pěstounské péče fyzická osoba, která vykonává pěstounskou péči
v zařízení pro výkon pěstounské péče.".
15. V § 21 odstavec 7 zní:
,,(7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá rozhodnutí o zastavení řízení
o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, jestliže
osoba, která o zprostředkování žádala, vezme svou žádost zpět před postoupením spisové
dokumentace krajskému úřadu.".
16. V § 22 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
,,(5) Krajský úřad řízení o zařazení žadatele do evidence žadatelů o zprostředkování
osvojení nebo pěstounské péče
a) přeruší na základě žádosti žadatele, a to na nezbytně nutnou dobu, odpovídající důvodům,
které žadatel v žádosti o přerušení uvedl,
b) přeruší, je-li proti žadateli vedeno trestní stíhání pro trestný čin, který směřoval proti
životu, zdraví, lidské důstojnosti, mravnímu vývoji nebo jmění dítěte, nebo pro jiný
trestný čin, jehož spáchání může mít vliv na způsobilost žadatele k řádné výchově dítěte,
a to až do pravomocného rozhodnutí v tomto trestním stíhání,
c) může přerušit, jestliže je zahájeno trestní stíhání v případech uvedených v písmenu b)
proti manželovi žadatele, jeho druhovi, dítěti nebo jiné osobě tvořící s žadatelem
společnou domácnost9c)
,
d) může přerušit, zjistí-li na straně žadatele důvody bránící jeho odbornému posouzení podle
§ 27, a to na nezbytně nutnou dobu.".
Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 6 až 10.
17. § 22 odstavec 6 zní:
,,(6) Krajský úřad rozhoduje o zařazení žadatele do evidence žadatelů neprodleně po
odborném posouzení žadatele podle § 27. V rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence
žadatelů krajský úřad stanoví žadateli povinnost hlásit krajskému úřadu všechny změny
rozhodné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče do 15 dnů ode dne jejich
vzniku.".
18. V § 22 odst. 7 písm. a) se část věty za středníkem, včetně středníku zrušuje.
19. V § 22 odst. 8 písm. b) se slova ,,12 kalendářních měsíců" nahrazují slovy ,,3 let".
6
20. V § 24 odst. 1 se na konci připojuje věta ,,Krajský úřad při zprostředkování osvojení
nebo pěstounské péče vychází z doporučení poradního sboru uvedeného v § 38a.".
21. V § 24a odst. 1 se na konci připojuje věta ,,Ministerstvo při zprostředkování osvojení
nebo pěstounské péče vychází z doporučení poradního sboru uvedeného v § 38b.".
22. V § 24b se doplňuje odstavec 4, který zní:
,,(4) Datum právní moci rozhodnutí o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů
nebo do péče fyzické osoby, která má zájem stát se pěstounem, je povinen neprodleně
oznámit
a) obecní úřad obce s rozšířenou působností krajskému úřadu,
b) krajský úřad bezprostředně poté, kdy mu toto datum sdělil obecní úřad obce s rozšířenou
působností, ministerstvu nebo Úřadu, jsou-li dítě nebo žadatelé vedeni v evidenci
ministerstva nebo Úřadu.".
23. V § 24c odstavec 4 zní:
,,(4) Datum právní moci rozhodnutí o osvojení nebo o svěření dítěte do pěstounské
péče je povinen pro účely vyřazení žadatele z evidence oznámit
a) obecní úřad obce s rozšířenou působností krajskému úřadu,
b) krajský úřad, bezprostředně poté, kdy mu toto datum sdělil obecní úřad obce s rozšířenou
působností, ministerstvu, jsou-li dítě nebo žadatel vedeni v evidenci ministerstva.".
24. V § 25 odst. 3 se na konci připojuje věta ,,Do evidence nelze zařadit osobu vhodnou stát
se osvojitelem dětí uvedených v odstavci 1 písm. b), jestliže sice splňuje podmínku
pobytu na území České republiky podle § 20 odst. 1, avšak její obvyklé bydliště se
prokazatelně nachází mimo území České republiky.".
25. V § 25 se doplňují odstavce 8 a 9, které včetně poznámky pod čarou č. 23a znějí:
,,(8) Pro účely vedení evidence Úřadem je krajský úřad povinen
a) na žádost Úřadu zjistit potřebné údaje a doplnit spisovou dokumentaci o dítěti vhodném
k osvojení v cizině nebo o žadateli vhodném stát se osvojitelem dítěte z ciziny,
b) na žádost Úřadu prošetřit poměry, v nichž dítě žije, jde-li o dítě, které bylo v České
republice osvojeno na základě zprostředkování osvojení z ciziny nebo které má být
z ciziny osvojeno a nachází se v České republice v péči budoucích osvojitelů,
c) neprodleně oznámit Úřadu datum právní moci rozhodnutí o osvojení dítěte.
(9) Osvojení dítěte do ciziny je Úřad povinen oznámit
a) obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností,
b) matričnímu úřadu příslušnému podle zvláštního právního předpisu23a)
a
c) ministerstvu.
------------------------------
7
23a)
§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.".
26. V § 27 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
,,(1) Odborné posouzení pro zprostředkování osvojení a pěstounské péče zahrnuje
a) posouzení dítěte a žadatele podle odstavce 2,
b) zhodnocení přípravy k přijetí dítěte do rodiny, včetně speciální přípravy k přijetí dítěte
pěstounem na přechodnou dobu (§ 11 odst. 2),
c) vyjádření dětí žadatele k přijetí osvojovaného dítěte nebo dítěte svěřovaného do
pěstounské péče do rodiny, jsou-li takového vyjádření schopni s ohledem na jejich věk a
rozumovou vyspělost,
d) posouzení schopnosti dětí žijících v domácnosti žadatele přijmout dítě do rodiny,
e) zjištění bezúhonnosti žadatele, jeho manžela, druha, dítěte a jiné osoby tvořící
s žadatelem společnou domácnost; za bezúhonného se pro tyto účely nepovažuje ten, kdo
byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, který směřoval proti životu, zdraví, lidské
důstojnosti, mravnímu vývoji nebo jmění dítěte, nebo pro jiný trestný čin, jehož spáchání
může mít vliv na způsobilost žadatele k řádné výchově dítěte,
f) u žadatelů vykonávajících pěstounskou péči v zařízení pro výkon pěstounské péče
posouzení předpokladů k činnostem ve volném čase, spojeným s výchovou dětí,
g) u žadatelů o zařazení do evidence osob vhodných pro výkon pěstounské péče na
přechodnou dobu posouzení schopnosti pečovat o děti vyžadující speciální péči a
schopnost spolupráce s rodiči těchto dětí.".
Dosavadní odstavce 1 až 5 se označují jako odstavce 2 až 6.
27. V § 27 odst. 6 se slova ,,1 až 4" nahrazují slovy ,,2 až 5".
28. V části třetí se za hlavu IV vkládá nová hlava V, která včetně nadpisu a poznámky pod
čarou č. 23b zní:
,,Hlava V
Pěstounská péče na přechodnou dobu
§ 27a
(1) Krajský úřad vede pro účely zajištění pěstounské péče pro dítě na přechodnou
dobu podle zvláštního právního předpisu23b)
evidenci osob, které mohou pěstounskou péči
po přechodnou dobu vykonávat.
(2) Do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou
dobu, se zařazují osoby, které na základě odborného posouzení mají předpoklady pro
výkon takové péče o dítě, a to zejména z hlediska krátkodobosti takové péče a péče o dítě
krátce po jeho narození.
(3) Do evidence uvedené v odstavci 1 se osoby zařazují na základě žádosti. V žádosti
je nezbytné uvést
a) údaje uvedené v § 21 odst. 5 písm. a) až e) a h),
8
b) písemný souhlas s tím, že krajský úřad je oprávněn kdykoliv
1. zjišťovat další údaje potřebné pro zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat
pěstounskou péči po přechodnou dobu,
2. zjistit, zda nedošlo ke změně skutečností uvedených v žádosti,
c) stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností k žádosti o zařazení žadatele do
evidence.
(4) Odborné posouzení žadatele se provede na základě žádosti podané podle
odstavce 3; pro odborné posouzení žadatele platí § 27 obdobně.
(5) Krajský úřad vydá rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence uvedené
v odstavci 1 a o jeho vyřazení z této evidence nebo o tom, že žadatel do této evidence zařazen
nebyl. Opis rozhodnutí uvedeného v předchozí větě zašle krajský úřad obecnímu úřadu obce
s rozšířenou působností.
(6) Krajský úřad je povinen sdělit seznam osob zařazených do evidence osob, které
mohou po přechodnou dobu vykonávat pěstounskou péči, a to včetně údajů uvedených
v odstavci 3, ministerstvu a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností ve svém správním
obvodu. Krajský úřad je povinen tento seznam bezodkladně doplňovat na základě změn,
ke kterým v evidenci podle odstavce 1 došlo a toto doplnění sdělit také ministerstvu a
uvedeným obecním úřadům obcí s rozšířenou působností.
-----------------------------
23b)
§ 45a odst. 2 zákona o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb. a zákona č. 91/1998 Sb.".
Dosavadní hlavy V až IX se označují jako hlavy VI až X.
29. V § 28 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 25 zrušuje a zároveň se zrušuje
označení odstavce 1.
30. V § 29 odstavec 2 zní:
,,(2) Zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu je
povinen
a) nejméně jednou za 6 měsíců navštívit dítě, kterému byla nařízena ústavní výchova nebo
uložena ochranná výchova,
b) nejméně jednou za 3 měsíce navštívit rodiče dítěte, kterému byla nařízena ústavní
výchova nebo uložena ochranná výchova, a to v období prvních 6 měsíců po přijetí dítěte
do ústavního zařízení, a poté nejméně jednou za 6 měsíců,
c) navštívit dítě uvedené v § 10a odst. 1 bezodkladně poté, kdy se o něm dozví a dále podle
potřeb dítěte,
a to na základě zvláštního oprávnění vydaného obecním úřadem obce s rozšířenou působností,
v němž je uvedeno jméno a příjmení zaměstnance, jeho další osobní údaje a vymezena
činnost, kterou může tento zaměstnanec vykonávat.".
9
31. Pod § 30 se doplňuje nadpis ,,Pobyt dítěte mimo ústav".
32. V § 30 odst. 1 se slova ,,kterému byla nařízena ústavní výchova" nahrazují slovy ,,které
je v ústavním zařízení umístěno na základě předběžného opatření nebo rozhodnutí
soudu o nařízení ústavní výchovy nebo kterému byla na základě rozhodnutí soudu
uložena ochranná výchova".
33. V § 30 odst. 1 se za slovo ,,doba" vkládají slova ,, , s výjimkou případů, kdy byla na
základě rozhodnutí soudu uložena ochranná výchova,".
34. V § 30 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
,,(2) Písemný souhlas obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle odstavce 1
musí obsahovat určení osob, u nichž bude dítě pobývat, délku pobytu dítěte mimo ústav, na
kterou se souhlas vydává, a místo pobytu dítěte.
(3) Při vydávání písemného souhlasu s pobytem dítěte mimo ústav podle odstavce 1
obecní úřad obce s rozšířenou působností přihlíží zejména k rodinnému a sociálnímu
prostředí, v němž bude dítě pobývat. V případě pobytu dítěte u rodičů se přihlíží k tomu, zda
rodiče projevují snahu o odstraňování důvodů, pro které byla nařízena ústavní výchova,
posuzuje se podle § 27 odst. 1 písm. e) bezúhonnost fyzických osob, u nichž má dítě pobývat,
nejde-li o souhlas s pobytem dítěte u rodičů, prarodičů nebo sourozenců. Pro účely vydání
souhlasu může obecní úřad obce s rozšířenou působností požádat krajský úřad o odborné
posouzení rodiče nebo jiné fyzické osoby, u níž má dítě pobývat, a požádat je o předložení
výpisu z evidence Rejstříku trestů. Pro odborné posouzení platí § 27 přiměřeně.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.
35. V § 33 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 29 zní:
,,(1) Orgánem sociálně-právní ochrany příslušným podle zákona o soudnictví ve
věcech mládeže29)
je obecní úřad obce s rozšířenou působností.
-------------------------------------
29)
Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a
o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže).".
Poznámka pod čarou č. 30 se zrušuje.
36. V § 33 odstavec 2 zní:
,,(2) Orgánem sociálně-právní ochrany příslušným podle zákona o přestupcích31)
,
který se vyrozumívá o nařízeném ústním jednání v řízení o přestupku proti mladistvým, který
může podat odvolání proti rozhodnutí o přestupku, jehož se dopustil mladistvý a který podává
návrh na upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti, je obecní úřad obce s rozšířenou
10
působností; ústního jednání o přestupku, je-li obviněným mladistvý, je povinen se účastnit
zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do tohoto obecního úřadu.".
37. V § 34 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
,,(4) Zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu je při
návštěvě ve věznici oprávněn nahlížet do dokumentace vztahující se k přípravě odsouzeného
dítěte na budoucí povolání, k dítěti, o něž ve věznici pečuje odsouzená nebo obviněná žena, a
k péči této ženy o dítě.".
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
38. V § 34 odst. 5 se za slovo ,,věznice" vkládají slova ,, , umožnit nahlížení do
dokumentace podle odstavce 4".
39. V § 35 odst. 2 se slova ,,výkonu činností podle odstavce 1" nahrazují slovy ,,zajišťování
sociálně-právní ochrany ve vztahu k cizině".
40. V § 35 odst. 2 písm. a) včetně poznámky pod čarou č. 33a zní:
,,a) vykonává funkci přijímacího a odesílajícího orgánu a funkci ústředního orgánu při
provádění mezinárodních smluv a nařízení Evropských společenství a pro účely
prohlášení o vzájemnosti podle zvláštního právního předpisu33a)
a plní další povinnosti
vyplývající pro Českou republiku z mezinárodních smluv týkajících se sociálně-právní
ochrany dítěte34)
,
-------------------------------------
33a)
§ 54 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení Rady (EU) č. 2201/2003, o soudní příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech
manželských a věcech rodičovské zodpovědnosti.".
41. V § 35 odst. 2 písm. g) se za slovo ,,cizině" vkládají slova ,,a pro účely osvojení dítěte
z ciziny".
42. Za § 35 se vkládá nový § 35a, který zní:
,,§ 35a
Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává zákonnému zástupci dítěte pro
účely uplatňování nároků dítěte na výživné vůči povinné osobě žijící v cizině potvrzení o tom,
že dítě je naživu a nachází se v péči zákonného zástupce; potvrzení vydává obecní úřad obce
s rozšířenou působností na žádost zákonného zástupce.".
43. Nadpis části třetí hlavy desáté zní: ,,Komise pro sociálně-právní ochranu dětí a poradní
sbory.".
11
44. V § 38 odst. 2 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) až d), která znějí:
,,b) vypracovává sociálně preventivní programy na ochranu týraných, zneužívaných a
zanedbávaných dětí a zajišťuje projednání jednotlivých případů týraných, zneužívaných a
zanedbávaných dětí v komisi,
c) určuje důležitost uskutečňování opatření v oblasti ochrany dětí před sociálně
patologickými jevy a připravuje programy péče o problémové skupiny dětí,
d) na žádost starosty posuzuje jednotlivé případy provádění sociálně-právní ochrany,".
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno e).
45. V § 38 odst. 3 se za větu první vkládá nová věta, která zní: ,,U předsedy komise se
nevyžaduje prokazování zvláštní odborné způsobilosti v oblasti sociálně-právní ochrany
dětí.".
46. Za § 38 se vkládají nové § 38a a § 38b, které znějí:
,,§ 38a
(1) Hejtman kraje zřizuje pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče
poradní sbor. Poradní sbor doporučuje pro určité dítě vedené v evidenci krajského úřadu
podle § 22 odst. 2 vhodné žadatele vedené krajským úřadem nebo ministerstvem v evidenci
žadatelů .
(2) Hejtman kraje jmenuje a odvolává předsedu poradního sboru, jeho zástupce a
ostatní členy poradního sboru. Tajemníkem poradního sboru je zaměstnanec kraje zařazený
do krajského úřadu na úseku sociálně-právní ochrany. U předsedy poradního sboru se
nevyžaduje prokazování zvláštní odborné způsobilosti v oblasti sociálně-právní ochrany.
(3) Poradní sbor tvoří odborníci působící v oblasti sociálně-právní ochrany. Zejména
jde o odborníky z oboru pediatrie, psychologie, pedagogiky, zástupce školských,
zdravotnických nebo sociálních zařízení pro výkon ústavní výchovy, zaměstnance krajského
úřadu a obecního úřadu obcí s rozšířenou působností sociálně-právní ochrany. Poradní sbor
má nejméně 5 členů. Pro jednání poradního sboru a způsob usnášení platí § 38 odst. 4
obdobně.
(4) Pro účast členů na jednání poradního sboru a stanovení náhrad platí § 38 odst. 7
obdobně s tím, že náhradu jízdních výdajů a náhradu ušlého výdělku vyplácí krajský úřad.
§ 38b
(1) Ministr práce a sociálních věcí zřizuje pro účely zprostředkování osvojení nebo
pěstounské péče poradní sbor. Poradní sbor doporučuje pro určité dítě vedené v evidenci
ministerstva podle § 23 vhodné žadatele vedené v evidenci žadatelů podle § 23. Poradní sbor
má nejméně 5 členů a je usnášení schopný, jestliže je přítomna nadpoloviční většina členů.
(2) Ministr práce a sociálních věcí jmenuje a odvolává předsedu poradního sboru, jeho
zástupce a ostatní členy poradního sboru. Tajemníkem poradního sboru je zaměstnanec
ministerstva v oblasti sociálně-právní ochrany.
12
(3) Pro složení poradního sboru platí § 38a odst. 2 obdobně. Pro účast členů na jednání
poradního sboru a stanovení náhrad platí § 38 odst. 7 obdobně s tím, že náhradu jízdních
výdajů a náhradu ušlého výdělku vyplácí ministerstvo.".
47. V § 42 odst. 1 se za slova ,,pomoc dítěti" vkládají slova ,,staršímu jednoho roku" a za
slovo ,,ohroženy" se vkládají slova ,,anebo ocitlo-li se dítě bez péče přiměřené jeho
věku (§ 15)".
48. V § 42 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 6, které včetně poznámky pod
čarou č. 39a znějí:
,,(2) Dítě se umisťuje v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě
a) rozhodnutí soudu,
b) žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
c) žádosti zákonného zástupce dítěte,
d) žádosti dítěte.
(3) Jde-li o dítě uvedené v odstavci 2 písm. b) a d), je obecní úřad obce s rozšířenou
působností povinen neprodleně podat návrh soudu na nařízení předběžného opatření, pokud
není možno do doby, do níž je povinen o předběžném opatření rozhodnout soud39a)
, zajistit
souhlas rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte s pobytem dítěte v zařízení pro
děti vyžadující okamžitou pomoc.
(4) Je-li dítě umístěno v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě
rozhodnutí soudu,
a) je zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu povinen
navštěvovat toto dítě podle potřeby, nejméně však jednou za měsíc; pro navštěvování
dítěte tímto zaměstnancem platí § 29 obdobně,
b) může být povolen pobyt dítěte mimo toto zařízení u rodičů nebo jiných fyzických osob
jen po předchozím písemném souhlasu obecního úřadu obce s rozšířenou působností; pro
povolení pobytu, délku tohoto pobytu a vydání souhlasu s pobytem platí § 30 obdobně.
(5) Dítě může být umístěno v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na
základě žádosti zákonného zástupce dítěte, jen jestliže byla mezi uvedeným zařízení a
zákonným zástupcem dítěte uzavřena písemná dohoda, která obsahuje:
a) název zařízení, jeho adresu a adresu sídla jeho zřizovatele,
b) jméno a příjmení dítěte, datum jeho narození, adresu místa trvalého pobytu dítěte nebo
jeho obvyklého bydliště,
c) jméno a příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo obvyklého bydliště
zákonných zástupců dítěte,
d) údaje o zdravotním stavu dítěte a způsob zajištění lékařské péče zdravotnickým
zařízením,
e) důvody pro umístění dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
f) datum a čas dohodnutého přijetí dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
g) souhlas zákonného zástupce s tím, že při pobytu v zařízení pro děti vyžadující okamžitou
pomoc budou se na pobyt dítěte vztahovat pravidla stanovená ve vnitřním řádu tohoto
zařízení,
13
h) podmínky a způsob osobního, telefonického a písemného styku dítěte s dalšími osobami a
vymezení okruhu těchto osob,
i) způsob a výše úhrady příspěvku za pobyt dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou
pomoc,
j) podpis dohody zástupcem zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a zákonným
zástupcem dítěte.
(6) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je povinno poskytovat služby a
zajistit jeho provoz nepřetržitě.".
-----------------------------------------------
39a)
§ 75 odst. 4 občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 15/1998 Sb. a zákona č. 30/2000 Sb.".
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 7 a 8.
49. Za § 42 se vkládají nové § 42a až 42f, které včetně poznámek pod čarou č. 39b až 39d
znějí:
,,§ 42a
(1) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
a) zabezpečuje plné přímé zaopatření dítěte v zařízení spočívající v poskytování ubytování,
stravování a ošacení,
b) poskytuje výchovnou péči,
c) zajišťuje lékařskou péči zdravotnickým zařízením,
d) poskytuje poradenství dítěti, jeho rodičům nebo osobám odpovědným za výchovu dítěte,
e) zajišťuje pomoc při přípravě dětí na školní vyučování a doprovod dětí do školy,
f) vytváří podmínky pro zájmovou činnost dětí,
g) je povinno poskytovat dítěti odbornou péči prostřednictvím sociálního pracovníka a
psychologa,
h) je povinno vydat vnitřní řád zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, který vychází
z vymezení činnosti zařízení tímto zákonem.
(2) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc vede o dětech v tomto zařízení
a) evidenci, která obsahuje
1. osobní údaje dítěte,
2. datum přijetí dítěte do zařízení a datum jeho ukončení,
3. důvod přijetí dítěte do zařízení,
b) spisovou dokumentaci, která obsahuje
1. údaje uvedené v evidenci v písm. a) bodech 1 až 3,
2. kopie rozhodnutí soudu o umístění dítěte v zařízení, žádost obecního úřadu obce
s rozšířenou působností o umístění dítěte v zařízení, doklad o přijetí dítěte a
písemnou smlouvu rodičů nebo jiného zákonného zástupce dítěte s umístěním dítěte
do zařízení,
3. záznamy o spolupráci zařízení s orgány sociálně-právní ochrany, s dalšími orgány,
právnickými i fyzickými osobami,
4. záznamy o pomoci a léčbě poskytnuté dítěti, o přijatých opatřeních ve vztahu k dítěti,
o poskytnuté lékařské péče a jejich důvodech,
5. kopie hlášení obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností o tom, že dítě pobývá
v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (§ 10 odst. 4),
6. další údaje potřebné pro poskytování sociálně-právní ochrany.
14
(3) Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc může vykonávat činnost jen
v objektu nebo prostorách, které jsou vybaveny
a) přijímací místností,
b) místnostmi pro ubytování a pro přípravu dětí na školní vyučování,
c) jídelnou, v níž se děti stravují,
d) prostory, v nichž se děti mohou věnovat zájmové a další činnosti ve svém volném čase,
e) místností, v níž může být dítě umístěno v době nemoci.
Příspěvek na úhradu pobytu a péče
§ 42b
(1) Povinnost hradit příspěvek na úhradu pobytu a péče poskytované v zařízení pro
děti vyžadující okamžitou pomoc (dále jen ,,příspěvek") mají
a) rodiče dítěte nebo rodič, kterému bylo dítě rozhodnutím sodu svěřeno do výchovy,
popřípadě jiná osoba povinná výživou dítěte,
b) nezletilá matka umístěná společně s dítětem v takovém zařízení,
c) poživatel sirotčího důchodu oboustranně osiřelého dítěte.
(2) Výše příspěvku činí za kalendářní měsíc, s výjimkou odstavce 4,
a) 1 300 Kč, jde-li o dítě do 6 let věku,
b) 1 495 Kč, jde-li o dítě od 6 let do 10 let věku,
c) 1 690 Kč, jde-li o dítě do 15 let věku,
d) 1 885 Kč, jde-li o dítě starší 15 let věku.
(3) Pokud se zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc vyplácí podle zvláštního
právního ředpisu39a)
přídavek na dítě, snižuje se o jeho výši příspěvek podle odstavce 2.
(4) Výše příspěvku nezletilých matek umístěných společně s dítětem v zařízení pro
děti vyžadující okamžitou pomoc činí za kalendářní měsíc 10 % z výše rodičovského
příspěvku poskytnutého podle zvláštního právního předpisu39b)
.
(5) Za období kratší než kalendářní měsíc se výše příspěvku stanoví podle počtu dnů.
Denní úhrada nákladů činí jednu třicetinu výše příspěvku za kalendářní měsíc podle
odstavce 2.
(6) Příspěvek se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(7) Rodiče se na hrazení příspěvku podle odstavce 2 podílejí rovným dílem.
§ 42c
Výše příspěvku při umístění dítěte do zařízení vyžadující okamžitou pomoc na
základě rozhodnutí soudu nebo žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností stanoví
rozhodnutím obecní úřad obce s rozšířenou působností. Při umístění dítěte do uvedeného
zařízení na základě žádosti zákonných zástupců stanoví výši příspěvku zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc písemnou dohodou (§ 42 odst. 5) uzavřenou s rodiči nebo
osobami uvedeným v § 42b odst. 1.
§ 42d
(1) Příspěvek se na žádost osob uvedených v § 42b odst. 1 nebo z podnětu zařízení
pro děti vyžadující okamžitou pomoc sníží nebo nevyžaduje, jestliže po zaplacení příspěvku
15
by jejich příjem nebo příjem jejich rodiny poklesl pod částku životního minima stanovenou
zvláštním zákonem39c)
. Příspěvek se rovněž nevyžaduje, jestliže osoba uvedená v § 42b
odst. 1 nebo osoba s ní společně posuzovaná je příjemcem dávky sociální péče poskytnuté
z důvodu sociální potřebnosti podle zvláštního právního předpisu39d)
. Pokud by příspěvek
snížený podle věty první byl nižší než 100 Kč, nevyžaduje se.
(2) Osoby uvedené v § 42b odst. 1 jsou povinny doložit výši svých příjmů nebo
příjmů jejich rodiny pro snížení nebo nevyžadování příspěvku podle odstavce 1 a vždy po
uplynutí 6 měsíců od posledního doložení příjmů prokazovat, že splňují podmínky pro snížení
nebo nevyžadování příspěvku. Dále jsou tyto osoby povinny bezodkladně oznamovat změny
v příjmech, které by mohly mít vliv na výši příspěvku stanovenou podle odstavce 1. V případě
nesplnění těchto povinností se příspěvek zvýší, a to od doby kdy marně uplynula lhůta pro
prokázání splnění podmínek, nebo i zpětně od doby, kdy došlo ke změně v příjmech.
(3) Příjmy podle odstavců 1 a 2 a osoby společně posuzované podle odstavce 1 se
rozumí příjmy a osoby uvedené v zákoně o životním minimu39c)
.
§ 42e
Výše příspěvku ze sirotčího důchodu39e)
oboustranně osiřelého dítěte činí za
kalendářní měsíc částku stanovenou v § 42b odst. 2 podle věku dítěte.
§ 42f
(1) Příspěvek za kalendářní měsíc se hradí nejpozději do patnáctého dne
následujícího měsíce. Příspěvek náleží zařízení od prvního dne pobytu dítěte v zařízení,
pokud bylo dítě k pobytu přijato v době do 15 hodin.
(2) Pobývá-li dítě mimo zařízení po dobu alespoň dvou dnů po sobě jdoucích, snižuje
se měsíční částka úhrady za každý takový den o jednu třicetinu; denní úhrada se nesnižuje,
odejde-li dítě ze zařízení v době po 15 hodině nebo vrátí-li se do zařízení před 15 hodinou.
(3) Zařízení provede vyúčtování přeplatků a nedoplatků do patnáctého dne měsíce
následujícího po provedení úhrady příspěvku podle odstavce 1. Výsledky vyúčtování za
uplynulé čtvrtletí písemně oznámí zařízení osobě, která příspěvek hradí.
---------------------------------
39a)
§ 18 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění zákona č. 242/1997 Sb.
39b)
§ 32 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona
č. 492/2000 Sb., zákona č. 453/2003 Sb. a zákona č. 237/2004 Sb.
39c)
Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona
č. 118/1995 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona
č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb. a zákona č. 436/2004 Sb.
39d)
Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 165/1993 Sb.,
zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 134/1995 Sb., zákona
č. 160/1995 Sb., zákona č. 136/1996 Sb., zákona č. 133/1997 Sb., zákona č. 280/2003 Sb., zákona
č. 422/2003 Sb. a zákona č. 436/2004 Sb.
39e)
§ 52 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.".
50. V § 44 odst. 3 písmeno b) zní:
,,b) stanovení nejnižšího a nejvyššího počtu dětí, u nichž bude v zařízení pěstounská péče
vykonávána tak, že pěstoun bude mít v pěstounské péči nejméně čtyři děti a celkový
počet dětí v zařízení, včetně dětí pěstouna, popřípadě dalších dětí, nesmí přesáhnout počet
16
šesti dětí. Počet šesti dětí v zařízení lze překročit, jen budou-li pěstounu svěřeny do
pěstounské péče sourozenci nebo půjde-li o dítě pěstouna, které po uzavření dohody
začalo pobývat v zařízení,".
51. V § 44 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
,,(4) V dohodě lze sjednat, že v zařízení může pobývat osoba, která byla do nabytí
zletilosti v pěstounské péči pěstouna, a za jakých podmínek.".
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
52. V § 45 odst. 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se nová
písmena c) a d), která znějí:
,,c) umožnit zřizovateli zařízení dohlížet na dodržování podmínek stanovených pro výkon
pěstounské péče v zařízení tímto zákonem nebo dohodou,
d) průběžně doplňovat své odborné znalosti a dovednosti vztahující se k péči o dítě a
k výchově dítěte.".
53. V § 45 odst. 2 písmeno g) zní:
,,g) dohlížet na dodržování podmínek stanovených pro výkon pěstounské péče v zařízeních
stanovených tímto zákonem nebo dohodou.".
54. V § 45 odst. 2 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h)
které zní:
,,h) poskytovat pěstounovi součinnost při doplňování odborných znalostí a dovedností.".
55. V § 46 odst. 2 se číslo ,,2,4" nahrazuje číslem ,,3".
56. V § 46 odst. 4 se za slova ,,i po dobu" vkládá slovo ,,dočasné".
57. V § 48 odst. 2 písm. b) se za slovo ,,vzniku" doplňují slova ,,podle § 31 a 32".
58. V § 48 odst. 2 písm. g) se slova ,,a oznamovat je obecnímu úřadu obce s rozšířenou
působností" zrušují.
59. 59. V § 48 odst. 2 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno h), které zní:
,,h) poskytovat fyzickým osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny a osvojitelům
nebo pěstounům poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte
do pěstounské péče.".
17
60. V § 49 odst. 2 písmeno b) zní:
,,b) prokázání odborné způsobilosti u všech osob, které budou sociálně-právní ochranu přímo
poskytovat, předložení dokladu o ukončení jejich vzdělání a předložení seznamu jejich
dřívějších zaměstnání a dalších pracovních činností,".
61. V § 49 odst. 2 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g),
které zní:
,,g) předložení výroční zprávy o činnosti a hospodaření, a pokud pověřená osoba nevydává
výroční zprávu, předložení jiného dokladu, který obsahuje popis její činnosti a pravidla
hospodaření.".
62. V § 49 odstavec 3 zní:
,,(3) Pro účely rozhodování o vydání pověření si krajský úřad nebo komise vyžádá
vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má žadatel trvalý
pobyt nebo sídlo, a v případě, že žadatel vyvíjí činnost ve správním obvodu jiného obecního
úřadu obce s rozšířenou působností, než má trvalý pobyt nebo sídlo, vyžádá si také vyjádření
tohoto obecního úřadu s rozšířenou působností. Obecní úřad obce s rozšířenou působností se
vyjádří zejména k dosavadní činnosti žadatele.".
63. V § 49 odst. 4 se na konci textu písmene c) doplňují slova ,,a podrobný popis činností,
na které se žádá o vydání pověření".
64. V § 49 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
,,(5) Pověření se vydá, prokáže-li žadatel, že splňuje podmínky uvedené v odstavci 2.
V rozhodnutí o pověření se uvede rozsah poskytované sociálně-právní ochrany a místo, kde
může být taková činnost vykonávána. Jde-li o rozhodnutí, kterým se osoba pověřuje ke zřízení
a provozování zařízení sociálně-právní ochrany, s výjimkou výchovně rekreačních táborů pro
děti, uvede se v rozhodnutí název a sídlo zařízení, pro které se pověření vydává.".
Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 6 až 11.
65. V § 49 odst. 6 se na konci doplňuje věta ,,Je-li proti žadateli nebo jiným osobám, které
jsou v žádosti o vydání pověření uvedeny jako osoby, které budou přímo sociálně-
právní ochranu poskytovat, vedeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání trestného
činu uvedeného v předchozí větě, řízení o vydání pověření se přeruší, a to až do doby
pravomocného rozhodnutí v takovém trestním stíhání.".
66. V § 49 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavce 8 až 11 se označují jako odstavce 7 až 10.
18
67. V § 49 odstavec 8 zní:
,,(8) Pověřená osoba je povinna
a) orgánu, který rozhodl o pověření, do 15 dnů oznámit změny ve skutečnostech
rozhodných pro vydání pověření nebo pozastavení činnosti uvedené v pověření,
b) orgánu, který rozhodl o pověření, poskytnout potřebné podklady a umožnit vstup do
prostor, v nichž se sociálně-právní ochrana vykonává, a to za účelem přezkoumání
podmínek pro vydání pověření stanovených v odstavci 2,
c) vést záznamy o své činnosti související s poskytováním sociálně-právní ochrany a
předložit je na požádání orgánu, který rozhodl o vydání pověření,
d) vypracovat výroční zprávu o své činnosti v sociálně-právní ochraně za kalendářní rok a
zaslat ji nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku orgánu, který rozhodl
o vydání pověření; výroční zpráva může být zveřejněna v rozsahu a za podmínek
stanovených v § 57 odst. 2,
e) oznámit termín a místo konání výchovně rekreačního tábora pro děti příslušnému orgánu
sociálně-právní ochrany nejpozději jeden měsíc před započetím jeho konání:".
68. 68. Za § 49 se vkládá nový § 49a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 45a
a 45b zní:
,,§ 49a
Odborná způsobilost pro poskytování sociálně-právní ochrany
pověřenými osobami
(1) Sociálně-právní ochranu mohou poskytovat osoby, které získaly vzdělání
uvedené v odstavci 2.
(2) Vzděláním pro účely poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými
osobami je
a) ukončené vysokoškolské studium ve studijních programech sociální péče, sociální
politika a sociální práce, sociální prá ce, sociální pedagogika, speciální pedagogika,
psychologie, vychovatelství, ošetřovatelství, všeobecné lékařství a dětské lékařství,
b) ukončené vyšší odborné studium v oboru sociální práce, sociální pedagogika, charitní a
sociální péče, charitní a sociální činnost, sociálně-právní činnost, dvouoborové studium
sociální pedagogika a teologie a ukončené studium pro diplomované zdravotní sestry,
c) vzdělání v rozsahu, ve kterém se vyžaduje pro získání osvědčení o zvláštní odborné
způsobilosti na úseku sociálně-právní ochrany podle zvláštního právního předpisu45a)
a
praxe v trvání nejméně jednoho roku,
d) absolvování vzdělávacích kurzů v celkovém rozsahu nejméně 100 hodin a praxe v trvání
nejméně jednoho roku, jde-li o osoby, které ukončily vysokoškolské nebo vyšší odborné
studium v jiných oborech, než jsou uvedeny v písmenu a) a b),
e) absolvování vzdělávacích kurzů v rozsahu nejméně 100 hodin a praxe v trvání nejméně
5 let, jde-li o osoby které dosáhly středního nebo základního vzdělání,
f) absolvování přípravy organizované pro dobrovolníky vysílající organizací, které byla
udělena akreditace Ministerstvem vnitra podle zvláštního právního předpisu45b)
, je-li tato
příprava zaměřena na pomoc při péči o děti, mládež a rodiny v jejich volném čase.
19
(3) Za praxi podle odstavce 2 se považuje činnost v oblasti péče o rodinu a děti.
(4) Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o absolvování studia a potvrzením
o odborné praxi, které vystavují ty orgány nebo osoby, u nichž byla odborná praxe konána.
----------------------------------------------
45a)
Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění
zákona č. 46/2004 Sb.
45b)
Zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické
službě), ve znění zákona č. 436/2004 Sb.".
69. § 50 odst. 1 zní:
,,(1) Orgán sociálně-právní ochrany, který vydal pověření, rozhodne o odnětí pověření
a) požádá-li pověřená osoba o zrušení pověření,
b) v řízení o přestupcích podle § 59c,
c) nevykonává-li pověřená osoba činnost na kterou jí bylo vydáno pověření a tuto
skutečnost ve stanovené lhůtě neoznámí [§ 49 odst. 8 písm. a)], nebo
d) pokud po oznámení o pozastavení činnosti pověřená osoba do doby jednoho roku od
tohoto oznámení nezačala znovu činnost, na niž jí bylo vydáno pověření, vykonávat.
70. V § 51 odst. 5 písm. a) na konci bodu 3 se středník nahrazuje čárkou a doplňují se
body 4 až 6 , které znějí:
,,4. úřadu státní sociální podpory údaje potřebné pro podání návrhu soudu na stanovení
výživného a návrhu na výkon rozhodnutí, jde-li o výživné na děti uvedené v § 19 odst. 4,
5. ústavnímu zařízení (§ 29 odst. 1) informace o poměrech v rodině dítěte, které bylo do
těchto zařízení umístěno na základě rozhodnutí soudu, a je-li tomuto dítěti
zprostředkovávána pěstounská péče nebo osvojení, též informace o postupu při tomto
zprostředkování,
6. věznici, ve které dítě vykonává trest odnětí svobody, informace potřebné pro dosažení
účelu trestu,".
71. V § 51 odst. 5 se na konci textu písmene b) doplňují slova ,, , anebo že dochází k násilí
mezi rodiči, jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte a dalšími fyzickými
osobami v domácnosti obývané dítětem".
72. V § 53 odst. 1 se za slova ,,poskytnutí sociálně-právní ochrany" vkládají slova ,,nebo
pro účely rozhodování o vydání pověření".
73. V § 55 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který včetně poznámky pod
čarou č. 50a zní:
,,(5) Nahlížet do spisové dokumentace vedené o dítěti, nejde-li o část týkající se
správního řízení, je oprávněn na základě písemné žádosti pouze rodič dítěte, kterému náleží
20
rodičovská zodpovědnost, nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte. Nevidomé osobě
bude obsah spisové dokumentace přečten a obecní úřad obce s rozšířenou působností umožní
na požádání této osoby, aby do spisu nahlížel její průvodce. Rodiče nebo jiné osoby
odpovědné za výchovu dítěte mají právo při nahlížení do spisové dokumentace činit si z ní
výpisy; nejsou však oprávněni pořizovat obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy a
pořizovat kopie spisové dokumentace nebo její části. Na nahlížení do spisové dokumentace se
nevztahuje zákon o svobodném přístupu k informacím50a)
.
-------------------------------------
50a)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona
č. 159/2000 Sb. a zákona č. 39/2001 Sb.".
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 50a se označuje jako poznámka pod čarou č. 50b, a to
včetně odkazu na poznámku pod čarou.
74. V § 57 odst. 1 se za text ,,§ 7" vkládají slova ,, , jsou povinni zachovávat mlčenlivost
o místu pobytu rodiče, který se stal obětí domácího násilí v rodině s nezletilým
dítětem".
75. V § 58 odstavci 3 se za slovo ,,táboře" vkládají slova ,, , pobytu dítěte v zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc".
76. V § 58a se vkládají nové odstavce 1 a 2, které znějí:
,,(1) Ministerstvo řídí výkon státní správy na úseku sociálně-právní ochrany a
kontroluje výkon přenesené působnosti orgánem kraje na úseku sociálně-právní ochrany.
(2) Krajský úřad řídí a kontroluje výkon státní správy na úseku sociálně-právní
ochrany na území kraje.".
Dosavadní text § 58a se označuje jako odstavec 3.
77. V § 59 odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h),
které zní:
,,h) nesplní oznamovací povinnost v případech uvedených v § 10a odst. 3.".
78. V § 59 odst. 2 se za slova ,,až f)" doplňují slova ,,a h)".
79. V § 59 odst. 3 se za slova ,,a g)" nahrazují slovy ,, , g) a h)".
80. V § 59b odst. 1 písm. c) se slovo ,,oznamovací". zrušuje.
21
81. V § 59b odst. 1 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f)
a g) , která znějí:
,,f) nesplní oznamovací povinnost v případech uvedených v § 10a odst. 1 až 3,
g) poruší zákaz uvedený v § 20 odst. 3 a zprostředkovává nebo umožní kontakt mezi dítětem
vhodným k osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče a zájemci o osvojení nebo
o svěření dítěte do pěstounské péče, popřípadě zprostředkovává kontakt mezi rodičem
dítěte a takovými zájemci, a to za účelem udělení souhlasu rodiče se svěřením dítěte do
péče těchto zájemců.".
82. V § 59b odst. 2 se za text ,,písm. e)" vkládá text ,,a f)".
83. V § 59b odst. 2 se na konci odstavce 2 se doplňuje věta ,,Za přestupek podle odstavce 1
písm. g) lze uložit pokutu do 200 000 Kč, a je-li takový přestupek spáchán do 3 let ode
dne, kdy rozhodnutí orgánu sociálně-právní ochrany o uložení trestu za obdobné jednání
nabylo právní moci nebo pokud porušením takového zákazu byl získán majetkový
prospěch, lze uložit pokutu do 500 000 Kč.".
84. V § 59b odst. 3 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f)
a g), která znějí:
,,f) odstavec 1 písmeno f) orgán sociálně-právní ochrany, který byl příslušný k přijetí
oznámení podle § 10a odst. 1 až 3,
g) odstavec 1 písmeno g) krajský úřad, v jehož obvodu má dítě místo trvalého pobytu nebo
v jehož obvodu má dítě obvyklé bydliště.".
85. V § 59c odstavec 1 zní:
,,(1) Pověřená osoba se dopustí přestupku tím, že
a) překračuje rozsah sociálně-právní ochrany stanovený v pověření, nebo nevykonává
sociálně-právní ochranu za podmínek stanovených v § 49 nebo porušuje povinnosti
vyplývající z tohoto pověření,
b) porušuje práva dětí žijících v zařízení sociálně-právní ochrany a neplní povinnosti nutné
pro jejich ochranu,
c) porušuje podle zjištění orgánů veřejného zdraví závažně a opakovaně hygienické a
protiepidemiologické předpisy,
d) nesplní oznamovací povinnost v případech uvedených v § 49 odst. 8 písm. a),
e) neposkytne podle § 49 odst. 8 písm. b) orgánu, který rozhodl o pověření potřebné
podklady nebo neumožní tomuto orgánu vstup do prostor, v nichž se sociálně-právní
ochrana dětí vykonává,
f) nevede podle § 49 odst. 8 písm. c) záznamy o své činnosti nebo tyto záznamy na
požádání orgánu, který vydal pověření, tyto záznamy nepředloží,
g) nevypracuje nebo nepředloží výroční zprávu o své činnosti podle § 49 odst. 8 písm. d),
h) neoznámí termín a místo konání výchovně rekreačního tábora pro děti podle § 49 odst. 8
písm. e).".
22
86. V § 59c se na konci odstavce 2 doplňuje věta ,,Za přestupek podle odstavce 1 písm. d)
až h) lze uložit pokutu do 50 000 Kč.".
87. V § 59d odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h)
a i), která znějí:
,,h) nesplní oznamovací povinnost v případech uvedených v § 10 odst. 5,
i) nesplní povinnosti uvedené v § 10a odst. 1 a 2.".
88. V § 61 odst. 2 písm. a) se za slova ,,uvedené v" vkládá text ,,§ 11 odst. 2 písm. a),".
89. V § 61 odst. 2 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která znějí:
,,b) místem trvalého pobytu fyzické osoby vhodné stát se osvojitelem nebo pěstounem a
místem trvalého pobytu osvojitele nebo pěstouna, jde-li o případy uvedené v § 11 odst. 2
písm. b),
c) místem sídla zařízení sociálně-právní ochrany nebo zřizovatele výchovně rekreačních
táborů pro děti, jde-li o jejich zřízení nebo zrušení,".
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno d).
90. V § 61 odst. 3 písm. a) se text ,,10 odst. 5" nahrazuje textem ,,10a odst. 1" za text ,,§ 15
odst. 2" se vkládá text ,, , § 16".
91. V § 61 odst. 3 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové
písmeno d), které zní:
,,d) místem sídla zdravotnického zařízení nebo pověřené osoby, jde-li o oznamování
skutečností nasvědčujících tomu, že by se dítě po narození mohlo stát dítětem uvedeným
v § 6 odst. 1 (§ 10a odst. 2).".
92. V § 61 odst. 5 se za text ,,§ 50" doplňují slova ,,nebo místem konání výchovně
rekreačního tábora pro děti, jde-li o vydání nebo odnětí pověření k výkonu těchto
zařízení".
93. V § 62 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4 které znějí:
,,(3) Orgán sociálně-právní ochrany příslušný podle § 61, který má navštívit dítě
v rodině nebo pro účely sociálně-právní ochrany provést šetření u jiných osob, je oprávněn
dožádat jiný orgán sociálně-právní ochrany, v jehož obvodu se dítě nebo jiné osoby nachází.
Dožádaný orgán sociálně-právní ochrany je povinen dožádání vyhovět. Věta první se
nevztahuje na navštívení dětí svěřených do výchovy jiných fyzických osob než rodičů
podle § 19 odst. 5.
23
(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností, který je místně příslušný podle § 61,
je oprávněn požádat obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má
bydliště rodič dítěte, o součinnost při zprostředkování pomoci poradenského zařízení pro
rodiče, jehož dítě bylo umístěno do zařízení pro výkon ústavní výchovy (§ 12 odst. 2).
Dožádaný obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen dožádání vyhovět.".
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.
94. V § 62 odst. 5 se slova ,,a 2" nahrazují slovy ,,až 4".
95. § 63 zní:
,,§ 63
Řízení, nestanoví-li tento zákon jinak, se zahajuje na základě písemné žádosti podané
orgánu sociálně-právní ochrany
a) příslušnému k přijetí žádosti podle § 20 odst. 1, jde-li o zařazení do evidence žadatelů
(§ 22),
b) příslušnému k rozhodnutí o svěření dítěte do péče budoucích pěstounů nebo osvojitelů
(§ 19 odst. 1 a 2),
c) příslušném k rozhodnutí o vydání pověření podle § 49, s výjimkou případu uvedeného
v § 38 odst. 2 písm. a),
d) jehož zvláštním orgánem je komise uvedená v § 38 odst. 2 písm. a), jde-li o vydání
pověření k výkonu sociálně-právní ochrany, k jehož vydání je tato komise příslušná.
Jde-li o písemnou žádost uvedenou v písmenech c) a d), podává se tato žádost na tiskopisu
předepsaném ministerstvem.".
96. V § 64 se na konci odstavce 1 doplňuje věta ,,Účastníkem řízení v řízení o zařazení do
evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče je pouze žadatel.".
97. V § 64 odst. 2 se za číslicí ,,5" vkládá text ,,a 6".
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Pověřená osoba, které bylo před 1. červencem 2005 vydáno pověření k výkonu sociálně-
právní ochrany krajským úřadem nebo ministerstvem, je povinna orgánu sociálně-právní
ochrany dětí, který pověření vydal, nejpozději do 30. června 2006
a) prokázat splnění požadavku odborné způsobilosti osob, které sociálně-právní
ochranu dětí vykonávají,
b) oznámit místo výkonu činnosti nebo název a sídlo všech zařízení, v nichž je
sociálně-právní ochrana dětí vykonávána, jde-li o pověřenou osobu, které bylo
uděleno pověření ke zřízení zařízení sociálně-právní ochrany dětí,
24
c) prokázat splnění podmínek vyžadovaných od 1. července 2005 pro zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc.
2. Orgán sociálně-právní ochrany, který pověření k výkonu sociálně-právní ochrany vydal,
je povinen poučit pověřené osoby o tom, že je třeba požádat o nové rozhodnutí
o pověření k výkonu sociálně-právní ochrany.
3. Krajský úřad je povinen nejpozději do šesti měsíců ode dne splnění povinností podle
odstavce 1 posoudit, zda jsou splněny podmínky pro výkon sociálně-právní ochrany
pověřenou osobou stanovené od 1. července 2005 a o pověření nově rozhodnout.
Pověření k výkonu sociálně-právní ochrany, vydané před 1. červencem 2005 pozbývají
platnosti dnem, kdy nové rozhodnutí o pověření k výkonu sociálně-právní ochrany
nabylo právní moci, nejpozději dnem 1. ledna 2007.
4. Změnila-li se po rozhodnutí o pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí před
1. červencem 2005 místní příslušnost krajského úřadu k vydání takového rozhodnutí,
je krajský úřad, který před uvedeným datem rozhodnutí vydal, povinen postoupit
spisovou dokumentaci místně příslušnému krajskému úřadu, který o pověření k výkonu
sociálně-právní ochrany dětí podle odstavce 3 rozhodne.
5. Řízení o žádostech o vydání pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí, o nichž
nebylo před 1. červencem 2005 pravomocně rozhodnuto, se dnem 1. července 2005
zastavují. Krajský úřad, který byl příslušný k řízení o takové žádosti v prvním stupni,
je povinen sdělit žadateli, aby podal novou žádost o vydání pověření k výkonu sociálně-
právní ochrany dětí, a to podle právní úpravy platné po 30. červnu 2005.
6. Odstavce 1 až 5 platí obdobně pro pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí
pověřenými osobami, o nichž rozhoduje komise pro sociálně-právní ochranu dětí.
7. Povinnost úhrady příspěvku na úhradu potřeb dítěte v zařízeních pro děti vyžadující
okamžitou pomoc vzniká dnem 1. října 2005.
8. Je-li v zařízeních pro výkon pěstounské péče zřízených před 1. červencem 2005 počet
dětí vyšší, než od uvedeného data připouští čl. I bod 50, může být pěstounská péče
vykonávána i nadále s tím, že ke změně počtu dětí může dojít, jen je-li to v souladu s čl. I
bodem 50.
9. O žádostech o zařazení do evidence žadatelů o osvojení nebo pěstounské péči, o nichž
nebylo pravomocně rozhodnuto před 1. červencem 2005, rozhodne příslušný krajský úřad
podle předpisů platných před 1. červencem 2005. Bude-li žadateli v rozhodnutí o zařazení
do evidence žadatelů uložena povinnost zúčastnit se přípravy k přijetí dítěte do rodiny,
je povinností krajského úřadu přípravu žadatele zajistit.
10. Dokončit přípravu fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí
dítěte do rodiny, která nebyla ukončena před 1. červencem 2005, je povinen obecní úřad
obce s rozšířenou působností.
11. Lhůta pro návštěvu rodiče, jehož dítě bylo po nařízení ústavní výchovy přijato do
ústavního zařízení nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc před
1. červencem 2005, začíná běžet ode dne účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Zmocnění
Předseda vlády se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona
č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění účinném k 1. lednu 2006.
25
ČÁST DRUHÁ
ZMĚNA ZÁKONA O RODINĚ
Čl. IV
Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb., zákona
č. 234/1992 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 72/1995 Sb., zákona
č. 91/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 301/2000 Sb., zákona č. 109/2002 Sb.,
zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 321/2000 Sb. a zákona č. 315/2004 Sb., se mění takto:
1. V § 45a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou
č. 5a zní
,,(2) Soud může podle odstavce 1 na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí svěřit
dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu osobám, které jsou podle zvláštního právního
předpisu zařazeny do evidence osob vhodných k výkonu pěstounské péče po přechodnou
dobu5a)
, a to na
a) přechodnou dobu, po kterou nemůže rodič ze závažných důvodů dítě vychovávat,
b) dobu, po jejímž uplynutí lze podle § 68a dát souhlas rodiče s osvojením, nebo
c) dobu do rozhodnutí soudu o tom, že rodiče neprojevili opravdový zájem o dítě (§ 68).
Jde-li o svěření dítěte do pěstounské péče podle písmene b) nebo c), svěří soud dítě do
pěstounská péče předběžným opatřením.
-----------------------------
5a)
§ 27a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.".
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
2. V § 45a se doplňuje odstavec 5, který zní:
,,(5) Bylo-li dítě svěřeno do pěstounské péče podle odstavce 2, je soud povinen
nejméně jedenkrát za tři měsíce přezkoumat, zda trvají důvody pro svěření dítěte do
pěstounské péče podle citovaného ustanovení. Za tím účelem si vyžaduje zejména zprávy
příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí.Soud rozhodne o výchově dítěte vždy,
odpadnou-li důvody, pro které bylo dítě svěřeno do pěstounské péče podle odstavce 2."
3. 3. V § 45b se na konci odstavce 2 doplňuje věta ,,předchozí věty neplatí, jde-li o případy
uvedené v § 45a odstavci 2.".
4. 4. V § 46 odst. 1 větě první se za slovo ,,dítě" vkládají slova ,,starší jednoho roku".
5. V § 46 odst. 2 se za slovo ,,nebo" vkládají slova ,, , jde-li o dítě starší jednoho roku,".
26
ČÁST TŘETÍ
ZMĚNA OBČANSKÉHO SOUDNÍHO ŘÁDU
Čl. V
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona
č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb. zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb.,
zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona
č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb.,
zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona
č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb.,
nálezu Ústavního soudu č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu
č. 269/1996 Sb., zákona č. 2002/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb.,
zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona
č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona
č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb.,
zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona
č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb.,
zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního
soudu č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona
č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb.,
zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního
soudu č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb. a zákona č. 340/2004 Sb., se mění takto:
1. V § 76a se na konci odstavce 1 doplňuje věta ,,Jde-li o svěření dítěte do pěstounské péče
podle zvláštního právního předpisu33a)
na přechodnou dobu, po jejímž uplynutí lze dát
souhlas rodiče s osvojením, nebo na dobu do rozhodnutí soudu o tom, že rodič
neprojevil opravdový zájem o dítě, má se vždy za to, že je příznivý vývoj dítěte vážně
ohrožen."
Poznámka pod čarou č. 33a zní:
,,33a)
§ 45 odst. 2 písm. b) a c) zákona o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb. a zákona č. 91/1998 Sb.".
2. V § 76a odst. 4 se za slovo ,,vykonatelnosti" vkládají slova ,, , s výjimkou předběžného
opatření o svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu, u něhož trvá
předběžné opatření po dobu, po kterou trvají důvody, pro které bylo dítě na přechodnou
dobu do pěstounské péče svěřeno".
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2005, s výjimkou čl. I bodů 77
až 87, které nabývají činnosti dnem 1. ledna 2006.
27
D ů v o d o v á z p r á v a
Obecná část
a) Zhodnocení platného právního stavu
Sociálně-právní ochrana dětí je upravena zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní
ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon"), který vyčlenil sociálně-právní
ochranu ze sociálního zabezpečení a zakotvil ji jako samostatný systém ochrany práv dětí.
Zákon vymezil úkoly orgánů sociálně-právní ochrany při ochraně práv dětí na příznivý vývoj
a řádnou výchovu a na ochranu jejich oprávněných zájmů.
Soustavu orgánů sociálně-právní ochrany tvořily při přijetí zákona obce v přenesené
působnosti, okresní úřady, Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí a Ministerstvo práce a
sociálních věcí. Ve vymezeném rozsahu přiznal zákon zajišťování sociálně-právní ochrany
rovněž obcím v samostatné působnosti a fyzickým a právnickým osobám na základě pověření
k výkonu sociálně-právní ochrany. V souvislosti se změnami ve veřejné správě byly mezi
orgány doplněny krajské úřady, které převzaly významnou úlohu při zprostředkování
náhradní rodinné péče, a zejména pak od 1. ledna 2003 došlo k zásadní změně struktury
orgánů sociálně-právní ochrany v souladu s přijatou koncepcí reformy veřejné správy; došlo
k přesunu kompetencí zejména na obecní úřady obcí s rozšířenou působností.
Zákon vedle působnosti orgánů sociálně-právní ochrany upravuje rovněž jejich
spolupráci s dalšími orgány ochrany dětí, především se soudy, a zakotvuje plnění povinností
v sociálně-právní ochraně některých orgánů, zařízení i fyzických a právnických osob ve
vztahu k orgánům sociálně-právní ochrany. Zvláště důležité je stanovení povinností rodičů při
spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany.
Základním principem, na kterém je zákon postaven, je odpovědnost státu za zajištění
ochrany dítěte a péče o dítě, která je nezbytná pro všestranné blaho dítěte, a to při současném
respektování zákonných práv rodičů. Jakmile jsou však práva nebo vývoj dítěte ohroženy, je
právem i povinností státu zasáhnout do poměrů dítěte a jeho rodiny, a to i proti vůli rodičů.
Mezi hlavní oblasti, na které se působení zákona zaměřuje, patří preventivní působení na
rodinu při podezření z narušení příznivého vývoje dítěte, opatření na ochranu dětí v krizových
situacích, zprostředkování osvojení a pěstounské péče, sledování vývoje dětí žijících
v náhradní rodinné péči nebo nacházejících se v péči ústavních zařízení, ochrana dětí před
sociálně patologickými jevy, pravidla pro spolupráci s cizinou ve věcech sociálně-právní
ochrany dětí a podmínky, za nichž mohou vybrané činnosti sociálně-právní ochrany realizovat
nestátní subjekty.
b) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Navrhovaná úprava je odezvou zkušeností s více než čtyřletou aplikací zákona.
Zhodnocení poznatků získaných při uplatňování zákona v praxi dovoluje navrhnout takové
změny a doplnění, které přispějí k jeho efektivnějšímu působení, a tudíž i k posílení kvality
sociálně-právní ochrany dětí. Návrh reaguje na změny v úloze a postavení orgánů veřejné
správy. Navrhovaná úprava nemění základní koncepci a zaměření zákona, přesto však
v jednotlivých oblastech, které zákon reguluje, výrazně napomáhá v úsilí o co nejúčinnější
ochranu práv a oprávněných zájmů dětí.
28
Návrh novelizace zákona se předkládá v souladu se záměrem podpořit všechny formy
náhradní péče o dítě, které umožní dítěti vyrůstat v prostředí co nejbližším prostředí
rodinnému, a zaměřuje se na prevenci sociálně patologických jevů a na zkvalitnění právního
prostředí směrem k prosazování garanční a atestační funkce státu při práci s dětmi a mládeží.
Právní úprava směřuje k naplnění usnesení vlády č. 343 ze dne 7. dubna 2003, o
Koncepci státní politiky pro oblast dětí a mládeže do roku 2007. Z úkolů schválených tímto
usnesením vlády na období let 2003 a 2004 vyplývá pro Ministerstvo práce a sociálních věcí
kromě jiného také úkol zpracovat novelu zákona, která by měla zejména
- posílit ochranu dětí před týráním a zneužíváním,
- zajistit ochranu dětí před nezákonnými manipulacemi při zprostředkování náhradní
rodinné péče, a
- stanovit další podmínky pro neziskové organizace garantující kvalitní a odborný výkon
sociálně-právní ochrany těmito organizacemi.
Navrhovaná novelizace zákona je charakterizována také tím, že by měla přispět
k prohloubení plnění závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodních smluv
týkajících se sociálně-právní ochrany dětí, především z Úmluvy o právech dítěte a Úmluvy o
ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení.
Novelou zákona se navrhuje provést zejména tyto změny:
1. Upřesňuje se vymezení vzájemných vazeb mezi jednotlivými orgány a dalšími subjekty
provádějící sociálně-právní ochranu dětí, zejména pokud jde o stanovení řídící pravomoci
krajských úřadů ve vztahu k obecním úřadům obcí s rozšířenou působností.
2. Doplňuje se okruh dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje, o děti, které jsou
rodiči z důvodu nedostatečné péče a malého zájmu opakovaně svěřovány do péče různých
zařízení s celodenním provozem, a o děti ohrožené domácím násilím mezi rodiči nebo
jinými osobami, neboť počet těchto dětí se neustále zvyšuje. Toto doplnění bude
znamenat i to, že státní orgány pověřené osoby, školy, školská, zdravotnická a další
zařízení budou mít oznamovací povinnost týkající se těchto dětí vůči orgánům sociálně-
právní ochrany, kterým bude též nově umožněno sankcionovat nesplnění zákonné
oznamovací povinnosti. Ukazuje se totiž, že bez hrozby postihu nepřistupují některé
subjekty k plnění této povinnosti s dostatečnou odpovědností.
3. Rozšiřuje se povinnost oznámit orgánům sociálně-právní ochrany údaje o ohrožených
dětech a této povinnosti se nelze zprostit s odkazem na povinnou mlčenlivost stanovenou
zvláštními předpisy, což platí zejména pro zdravotnická zařízení a jejich pracovníky. Do
úpravy oznamovací povinnosti se dále zahrnuje rovněž situace, kdy matka dává již před
narozením dítěte najevo svou vůli vzdát se péče o dítě a vyslovit souhlas s jeho
osvojením. Včasné vyrozumění o těchto případech umožní orgánům sociálně-právní
ochrany poskytnout matce i dítěti odpovídající pomoc a předejít vzniku krizové situace po
porodu.
4. Další změny se týkají oblasti zprostředkování náhradní rodinné péče. Nově a zcela
jednoznačně se zakotvuje úprava spočívající v tom, že v souladu s principy Úmluvy o
právech dítěte nesmí kromě orgánů sociálně-právní ochrany nikdo jiný provádět
zprostředkování náhradní rodinné péče a že jakékoliv zprostředkování realizované jinými
subjekty je nedovoleným nezákonným zprostředkováním. Tato skutečnost již sice
nesporně vyplývá ze stávajícího určení orgánů, které zprostředkování zajišťují, a ze
stávající úpravy rozsahu, v jakém mohou být soukromé subjekty pověřeny výkonem
sociálně-právní ochrany, nicméně zkušenosti z praxe ukazují, že je nezbytné stanovit
takovou úpravu zcela jednoznačně. Výslovný a jednoznačný zákaz zprostředkování
náhradní rodinné péče mimo rámec zákona vyloučí jakékoliv výkladové pochybnosti.
29
Odůvodněnost zakotvení výslovného zákazu ostatně potvrzuje i zkušenost ze zahraniční
právní úpravy. V úpravě odborného posuzování žadatelů o zprostředkování náhradní
rodinné péče se podtrhuje význam posuzování jejich bezúhonnosti. Účelem je zamezit
v přístupu do náhradní rodinné péče těm lidem, jejichž péče by mohla znamenat nebezpečí
pro příznivý vývoj dítěte.
Na základě poznatků z praxe se dále navrhuje, aby absolvování přípravy k přijetí
dítěte do rodiny vždy předcházelo rozhodnutí o zařazení žadatele o zprostředkování do
evidence krajského úřadu, který zprostředkování provádí. Důvodem tohoto předřazení je
fakt, že mnozí žadatelé si teprve během přípravy uvědomí, co všechno přijetí cizího dítěte
do náhradní rodinné péče obnáší, a také proto, že je praktické zohlednit výsledek přípravy
při zařazování žadatele do evidence pro účely zprostředkování. Příprava budoucích
pěstounů a osvojitelů bude v působnosti krajského úřadu, který rozhoduje o zařazení
žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče do své evidence, namísto obecního
úřadu obce s rozšířenou působností.
Krajským úřadům se navrhuje poskytnout ve vztahu k žadatelům větší časový prostor
pro zprostředkování náhradní rodinné péče. Je třeba, aby krajský úřad měl možnost
úspěšně završit proces zprostředkování u co nejvyššího počtu žadatelů, kteří jsou schopni
vytvořit dítěti nové rodinné prostředí.
5. S náhradní rodinnou péčí souvisí rovněž návrh na zákonnou úpravu postavení, působnosti a
složení poradních sborů pro zprostředkování náhradní rodinné péče, které již dnes i bez
zákonné úpravy vyvíjí činnost na krajské úrovni. Poradní sbory umožňují zapojení
odborníků z různých oborů do procesu, vyhledávání vhodné náhradní rodiny pro
konkrétní dítě, což se pozitivně projevuje ve výsledné úspěšnosti zprostředkování. Vedle
poradních sborů, v postavení zvláštních orgánů kraje pro výkon přenesené působnosti,
bude zřízen také poradní sbor při Ministerstvu práce a sociálních věcí, který bude
příslušný ke zprostředkování v případech, kdy se ve stanovených lhůtách nepodaří
zprostředkovat osvojení nebo svěření dítěte do pěstounské péče krajskému úřadu.
U komisí pro sociálně-právní ochranu dětí, které jsou od 1. ledna 2003 zřizovány
v obcích s rozšířenou působností, je nezbytné v porovnání s nynějším stavem poněkud
upřesnit náplň jejich působnosti, což by mělo být impulsem do nové etapy činnosti těchto
orgánů.
6. V rámci navrhovaných změn jsou významné návrhy týkající se zařízení sociálně-právní
ochrany. Bezpodmínečně je třeba prohloubit dosavadní úpravu především u zařízení pro
děti vyžadující okamžitou pomoc, neboť novela zákona o rodině účinná od 1. 7. 2002,
která vzešla z poslanecké iniciativy, stanoví svěření dítěte do péče tohoto zařízení jako
alternativu k nařízení ústavní výchovy. Bez zakotvení podrobnějších podmínek pro provoz
a vybavení zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc přináší praktická realizace
novely zákona o rodině komplikace z hlediska náležité ochrany dětí, neboť stávající
zákonná úprava těchto zařízení byla připravována s tím, že v nich budou děti pobývat
pouze krátkodobě. Určitá zpřesnění jsou pak žádoucí rovněž u zařízení pro výkon
pěstounské péče.
7. Jednou z nejvýznamnějších oblastí sociálně-právní ochrany dětí je činnost fyzických a
právnických osob pověřených k výkonu sociálně-právní ochrany. Stát na jedné straně
respektuje přirozený prostor pro působení nestátních subjektů ve vybraných oblastech
30
sociálně-právní ochrany, v nichž má neziskový sektor své neodmyslitelné místo a v nichž
jsou aktivity tohoto sektoru nesporným obohacením celkové úrovně sociálně-právní
ochrany. Na druhé straně je ovšem stát odpovědný za výkon sociálně-právní ochrany a za
její kvalitu, a to i tehdy, když je poskytována soukromými subjekty. Musí být proto
založen takový mechanismus pověřování a kontroly nestátních subjektů, který
odpovídající kvalitu sociálně-právní ochrany skutečně zajistí. V tomto ohledu má zákon
dosud deficit v úpravě požadavků na kvalifikaci osob, které na základě pověření hodlají
sociálně-právní ochranu přímo poskytovat. Tento nedostatek se odstraňuje určením
požadovaného stupně a zaměření vzdělání uvedených osob, případně určením požadované
délky jejich odborné praxe. Takové určení koresponduje se skutečností, že pouze lidé
s adekvátní odbornou způsobilostí mohou ohroženým dětem, jejich rodičům nebo
náhradním rodičům nabídnout potřebnou pomoc.
8. Dosavadní systém náhradní péče o dítě by měl být doplněn o možnost svěření dítěte do
pěstounské péče na přechodnou dobu, jako alternativu k péči ústavní. Umístění dítěte do
této péče by mělo být vázáno na předpoklad návratu dítěte zpět do péče svých rodičů
nebo širší rodiny, nebo svěření do péče náhradních rodičů.
Zásadním předpokladem svěření dítěte do této péče by měl být v prvé řadě jeho zdravotní
stav, který nevyžaduje poskytování speciální péče a dále zvláštní odborné předpoklady
vybraných pěstounů pro výkon této formy pěstounské péče.
Navrhuje se proto doplnit rovněž zákon o rodině v tom smyslu, aby bylo možné za
stanovených podmínek svěřit dítě do pěstounské péče po přechodnou dobu (tedy nikoli do
péče předadopční), a to do doby, než rodič bude moci opět převzít péči o dítě nebo než se
vyřeší situace dítěte jiným vhodným způsobem.
Hlavním úkolem těchto pěstounů bude samozřejmě péče o osobu dítěte, avšak vedle toho
by měli ve spojení s orgánem sociálně-právní ochrany dětí a rodiči přispívat k vytvoření
podmínek umožňujících návrat dítěte do původní rodiny nebo jeho přechod do rodiny
náhradní.
Soud, který svěřil dítě do této formy pěstounské péče, bude vázán v období každých 3
měsíců přezkoumat, zda trvají důvody a podmínky svěření dítěte do této péče.
Aby bylo navrhované řešení efektivní, je nezbytné je realizovat urychleně, a to
předběžným opatřením soudu. Proto se navrhuje i změna občanského soudního řádu.
c) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Návrh je v souladu s Ústavou a Listinou základních práv a svobod a respektuje
závazky vyplývající pro Českou republiku z ratifikovaných mezinárodních smluv.
d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je
Česká republika vázána, její slučitelnost s právními akty Evropských společenství
Navrhovaná novelizace zákona o sociálně-právní ochraně dětí je v souladu
s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, zejména s Úmluvou o právech
dítěte, která byla publikována pod č. 104/1991 Sb., a s Úmluvou o ochraně dětí a spolupráci
při mezinárodním osvojení (sdělení č. 43/2000 Sb.m.s.).
31
Podle čl. 4 Úmluvy o právech dítěte jsou smluvní státy povinny učinit všechna
potřebná zákonodárná, správní a jiná opatření k provedení práv uznaných touto úmluvou.
Zamýšlené úpravy zákona mají vztah především k čl. 3, 12, 13, 18, 19, 20 a 35 Úmluvy. Čl. 3
odst. 3 ukládá smluvním státům povinnost zabezpečit, aby instituce, služby a zařízení
odpovědné za péči a ochranu dětí odpovídaly standardům stanoveným kompetentními úřady.
V článcích 12 a 13 Úmluvy je upraveno právo dítěte svobodně vyjadřovat své názory a
v rámci svobody projevu přijímat, vyhledávat a rozšiřovat informace. V čl. 18 se výslovně
uznává prvotní odpovědnost rodičů za výchovu a vývoj dítěte a zaručuje se jim pomoc státu
při plnění úkolů výchovy dětí. Čl. 19 Úmluvy zavazuje smluvní státy učinit všechna potřebná
opatření k ochraně dětí před jakýmkoli tělesným či duševním násilím, urážením nebo
zneužíváním, zanedbáváním nebo vykořisťováním, přičemž ochranná opatření mají zahrnovat
rovněž účinné postupy k vytvoření sociálních programů zaměřených na poskytnutí nezbytné
podpory dítěti a těm, jimž je svěřeno, jakož i jiné formy prevence. Čl. 20 Úmluvy zakotvuje
právo dítěte dočasně nebo trvale zbaveného svého rodinného prostředí a dítěte, které ve svém
vlastním zájmu nemůže být v tomto prostředí ponecháno, na zvláštní ochranu a pomoc
poskytovanou státem, včetně zabezpečení náhradní péče. V čl. 35 Úmluvy se smluvním
státům stanoví povinnost přijmout všechna nezbytná opatření k zabránění obchodování
s dětmi.
Oblast sociálně-právní ochrany dětí není předmětem práva Evropských společenství.
e) Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy
Lze předpokládat, že realizace navrhovaných úprav si vyžádá určité náklady, a to
jednak v souvislosti se zřízením a činností krajských poradních sborů a poradního sboru
Ministerstva práce a sociálních věcí pro zprostředkování náhradní rodinné péče, jednak
v návaznosti na přenesení zajišťování přípravy budoucích pěstounů a osvojitelů k přijetí dítěte
do rodiny do působnosti krajských úřadů a dále v souvislosti se zvýšením odměny za výkon
pěstounské péče a za práce spojené s péčí o svěřené děti poskytované pěstounovi
vykonávajícímu pěstounskou péči v zařízení pro výkon pěstounské péče.
Výdaje spojené s ustavením a činností poradních sborů pro zprostředkování náhradní
rodinné péče by při započítání náhrad poskytovaných členům uvedených orgánů za účast na
jejich jednání neměly přesáhnout částku 1 500 tis. Kč za rok. Náklady vynaložené krajskými
úřady na zajištění přípravy k přijetí dítěte do rodiny by se měly ročně pohybovat okolo 12 000
tis. Kč. Tato kalkulace vychází z počtu žadatelů o osvojení a pěstounskou péči v posledních
letech, který činí přibližně 3 100 žadatelů. Jedná se přibližně o 95 % manželských párů a 5 %
jednotlivých žadatelů, přičemž průměrné náklady na přípravu jednoho manželského páru nebo
žadatele jako jednotlivce činí zhruba 7 tis. Kč. Náklady související se zvýšením odměny
poskytované zřizovatelem pěstounovi vykonávající pěstounskou péči v zařízení pro výkon
pěstounské péče by při navýšení této odměny o 0,6 násobku částky na zajištění osobních
potřeb pěstouna měly činit cca 920 tis. Kč. Zřizovateli těchto zařízení jsou přitom v převážné
míře krajské úřady v rámci své samostatné působnosti.
Celkové náklady spojené s realizací navrhované novelizace by měly činit 14 420 tis.
Kč za rok.
Pokud jde o dopad na státní rozpočet, je třeba přihlížet ke skutečnosti, že podle zákona
č. 129/2000 Sb., o krajích, náleží krajům příspěvek ze státního rozpočtu na plnění úkolů
32
v přenesené působnosti. Z hlediska financování působností svěřených krajům je současný stav
takový, že vlastními daňovými příjmy krajů je kryto zhruba 20% výdajů krajů. Při zohlednění
tohoto procentního poměru by představovaly nároky na státní rozpočet vyžádané přijetím
navrhované novelizace přibližně částku 11 540 tis. Kč. Vzhledem k tomu, že navrhovaná
zákonná úprava by měla nabýt účinnosti k 1. 7. 2005, je třeba na rok 2005 nárokovat pouze
polovinu celkových nákladů, tj. 5 770 tis. Kč.
Zvláštní část:
K části první
K čl. I
K bod 1
Rozšiřuje se okruh dětí, na něž se zaměřuje sociálně-právní ochrana podle § 6 zákona.
Důvodem této změny je skutečnost, že stále častěji se vyskytují případy, kdy jsou děti na
základě žádosti zákonných zástupců umísťovány zejména do zařízení pro děti vyžadující
okamžitou pomoc, diagnostického ústavu, kojeneckého ústavu nebo dětského domova pro
děti do tří let věku. Odůvodnění rodičů pro umístění dítěte do zařízení bývá např. takové, že
si potřebují vyřešit svoji sociální nebo bytovou situaci, přičemž je zřejmé, že nejeví snahu a
zájem o skutečné řešení a uspořádání svých poměrů tak, aby mohli trvale převzít péči o dítě,
nebo nemají zájem o výchovu dítěte. O těchto dětech se zpravidla nedozví orgán sociálně-
právní ochrany, a to i přesto, že jejich strádání je zjevné. Proto je třeba, aby
v demonstrativním výčtu ohrožených dětí byly tyto děti zmíněny výslovně. Je žádoucí, aby
orgán sociálně-právní ochrany věděl o těchto dětech a mohl jim ve spolupráci s příslušným
zařízením poskytovat účinnou pomoc.
Do kategorie ohrožených dětí je nutné rovněž zařadit děti, které se setkávají s domácím
násilím. V rodinách s dětmi, v nichž dochází mezi rodiči k fyzickému a psychickému násilí je
toto násilí silným zdrojem traumatizace dítěte. Proto je třeba aby orgán sociálně-právní
ochrany zamezoval negativnímu působení takového rodinného prostředí na dítě.
K bodu 2
S právem dítěte svobodně vyjadřovat své názory ve všech záležitostech, které se jej dotýkají
(§ 8 odst. 2 zákona, čl. 12 Úmluvy o právech dítěte, § 31 odst. 3 zákona o rodině), je spojeno
právo dítěte být v potřebném rozsahu informováno o opatřeních, která mají vztah k jeho
osobě. Navrhované ustanovení zaručující dítěti právo obdržet informace od orgánů sociálně-
právní ochrany, navazuje na platnou právní úpravu a dále ji rozšiřuje.
Náležité informování dítěte ze strany orgánů sociálně-právní ochrany je obzvlášť důležité
např. v případě nařízení ústavní výchovy, kdy by dítěti měly být ještě před jeho umístěním do
ústavního zařízení vysvětleny důvody, pro které je nařízení ústavní výchovy nezbytné. Dítě
má však právo dostávat všechny důležité informace i v průběhu soudního nebo správního
řízení a v opodstatněných případech také mimo rámec těchto řízení. Rozsah a forma sdělení
informací samozřejmě musí vždy odpovídat věku a rozumové vyspělosti konkrétního dítěte.
33
K bodu 3
Oznamovací povinnost státních orgánů a dalších právnických i fyzických osob má velký
význam pro provádění sociálně-právní ochrany. Doplňuje se nově povinnost matričního úřadu
oznámit, že do matriční knihy nebyl zapsán otec dítěte. Jde o oznámení velmi závažné
skutečnosti týkající se výchovy dítěte, zajištění jeho výživy apod.
Orgán sociálně-právní ochrany dětí by měl v tomto případě především dbát ochrany práva
dítěte na znalost obou svých rodičů, práva na jejich péči, včetně vyživovací povinnosti
v souladu s úpravou čl. 7 Úmluvy o právech dítěte. Za tímto účelem by měl v těchto
případech zjistit postoj matky, nabídnout matce potřebné sociálně-právní poradenství a
provést záznam o důvodech, které matce brání v označení otce dítěte, který bude zároveň
podkladem pro možné budoucí dožádání orgánů sociální péče při posuzování sociální
potřebnosti matky (podmínka uplatnění zákonných nároků).
S ohledem na význam oznamovací povinnosti se jednoznačně stanoví, že jejím splněním
nedojde k porušení zákonem stanovené povinnosti mlčenlivosti.
K bodu 4
Zákonem se zakládá povinnost zdravotnického zařízení zaznamenat úraz dítěte.
Ze studií týkajících se syndromu týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte,
z praktických poznatků zdravotnických zařízení a ze zkušeností orgánů sociálně-právní
ochrany vyplývá, že nejpočetnější skupinou oznamovatelů podezření na týrání, zneužívání
nebo zanedbávání dítěte jsou lékaři. Poznávají tento jev zejména podle neobvyklosti zranění a
z rozporu s předkládaným vysvětlením doprovázející osoby o anamnéze vzniku úrazu dítěte.
Dotazník o úrazu dítěte má přispět k včasnému podchycení případů týraného a zneužívaného
dítěte, k získání podkladů pro sociální šetření, popř. i k získání důkazního materiálu při
pozdějším vyšetřování případu. Zavedení dotazníku o úrazu dítěte nezatíží práci samotného
lékaře, neboť je určen k vyplnění doprovázející osobou.
Podrobnosti k dotazníku o úrazu dítěte stanoví prováděcí předpis Ministerstva zdravotnictví
vydaný ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí.
K bodu 5
Vedle povinnosti stanovené dosavadní úpravou, tj. že zdravotnické zařízení je povinno
oznámit případ, že matka po narození dítě opustila a zanechala je ve zdravotnickém zařízení,
stanoví se nově povinnost, že zdravotnická zařízení a pověřené osoby jsou povinny
oznamovat orgánu sociálně-právní ochrany své poznatky o případech, kdy matka dává ještě
před narozením dítěte najevo svůj záměr nevykonávat rodičovskou zodpovědnost k dítěti a
vyslovit po narození dítěte souhlas s jeho osvojením. V žádném případě se nejedná o sankční
opatření vůči matce, která vyslovila svůj záměr udělit po porodu souhlas s osvojením dítěte.
Prevence v tomto případě spočívá v poskytnutí pomoci ženě, která se zpravidla ocitla
v nelehké životní situaci, a to při zachování případné anonymity, tj. i při zachování možnosti
utajeného porodu. Cílem je eliminovat neuvážená rozhodnutí vyplývající z momentální tíživé
situace. Poskytovaná sociálně-právní pomoc bude spočívat zejména v řešení materiálních
podmínek, včetně bydlení (např. zajištění pobytu v azylovém zařízení, pomoc při zajištění
34
sociálních dávek a podání návrhů na stanovení výživného apod.), ale i poskytnutí
psychoterapeutické pomoci apod.
Zákonem se také doplňuje oznamovací povinnost, kdy lze předpokládat, že dojde ke změně,
popř. dochází ke změně osob pečujících o dítě, tedy ke změně výchovného prostředí, které
není dočasné. Z obsahu rodičovské zodpovědnosti vyplývá pro rodiče právo, aby své dítě
svěřil do péče jiných osob, a to i v případě, že rodič nadále nehodlá rodičovskou
zodpovědnost ve vztahu k dítěti vykonávat. Navrhovanou úpravou nebude nijak dotčeno
právo rodiče rozhodnout v rámci výkonu rodičovské zodpovědnosti o svěření dítěte do péče
někoho jiného. Cílem navrhované úpravy je posílit ochranu dítěte v těchto situacích tím, že o
situaci vzniklé po předání dítěte by měl být co nejdříve informován orgán sociálně-právní
ochrany dětí, neboť dítě, které rodič již dále nechce vychovávat, patří bezpochyby mezi děti,
na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje (§ 6 odst. 1 písm. a) zákona). Orgán sociálně-
právní ochrany musí posoudit, zda osoby, které dítě přijaly, jsou schopny zajistit řádnou péči
o konkrétní dítě s ohledem na jeho zdravotní a výchovná specifika, a v případě potřeby
poskytnout těmto osobám pomoc při úpravě jejich poměru k dítěti a při řešení otázky
hmotného zabezpečení.
K bodu 6
Jde o legislativně technickou úpravu.
K bodu 7
V zájmu hospodárnosti, zkvalitnění koordinace a celkové organizace zprostředkování
náhradní rodinné péče je vhodné přesunout zajišťování přípravy budoucích pěstounů a
osvojitelů k přijetí dítěte do rodiny z působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností
do působnosti krajských úřadů. Krajské úřady odpovídají za zprostředkování náhradní rodinné
péče na území kraje a rozhodují o zařazení zájemců o náhradní rodinnou péči do evidence
žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče. Kromě toho v řadě případů je pro
obecní úřady obcí s rozšířenou působností značně náročné zajistit odpovídající odbornou
úroveň tohoto poradenství.
Spolu se zajišťováním přípravy k přijetí dítěte do rodiny se do působnosti krajských úřadů
svěřuje rovněž poskytování poradenství osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny a
osvojitelům nebo pěstounům. Krajský úřad může pro tento účel využít zařízení odborného
poradenství zřízená krajem v samostatné působnosti (§ 39 zákona) anebo může při
poskytování poradenské pomoci v oblasti náhradní rodinné péče spolupracovat s nestátními
subjekty pověřenými výkonem sociálně-právní ochrany dětí.
K bodu 8
V řadě případů nejsou rodiče dítěte schopni řešit problémy spojené s výchovou dítěte bez
odborné poradenské pomoci, a to zejména v situaci předrozvodových sporů o úpravu výchovy
dítěte a realizaci styků rodičů a dítěte. Je proto nezbytné v zájmu dítěte, na něž je zřejmý
negativní dopad těchto sporů, zachovat oprávnění obecního úřadu obce s rozšířenou
působností, uložit rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu, využít pomoc
odborného poradenského zařízení.
35
K bodům 9 a 10
Doplňuje se oprávnění obecního úřadu obce s rozšířenou působností podávat, za podmínek
stanovených zákonem o rodině, návrh soudu na zrušení svěření dítěte do péče zařízení pro
děti vyžadující okamžitou pomoc, a to jako důsledek novely zákona o rodině, která založila
možnost svěření dítěte do péče uvedeného zařízení.
Dále se určuje, že při výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí podle občanského
soudního řádu, je příslušným k součinnosti obecní úřad obce s rozšířenou působností.
K bodu 11
Návrhem se doplňuje povinnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností zabývat se
případy, kdy dítě je se souhlasem rodiče předáno bez rozhodnutí soudu nebo orgánu sociálně-
právní ochrany do péče jiné osoby než rodiče, a toto dítě se tím zpravidla ocitá ve velice
nejistém postavení. Osoby, kterým bylo dítě svěřeno, k němu nemají žádná práva a povinnosti
a kromě souhlasu rodiče postrádají jakýkoliv právní základ pro svou péči o dítě. Orgán
sociálně-právní ochrany proto musí posoudit, zda osoby, u nichž se dítě aktuálně nachází, jsou
schopny poskytnout dítěti odpovídající péči a zda není nezbytné obrátit se na soud s návrhem
či podnětem na okamžitou úpravu poměrů dítěte (např. formou předběžného opatření podle §
76a nebo § 76 o.s.ř.). Pokud dítě bezprostředně ohroženo není, bude se další postup orgánu
sociálně-právní ochrany odvíjet od počínání osob, které převzaly dítě do péče. Budou-li tyto
osoby podle poznatků orgánu sociálně-právní ochrany schopny dobře se o dítě postarat a
podají-li příslušnému soudu nebo orgánu sociálně-právní ochrany bez zbytečného odkladu
návrh na svěření dítěte do některé z forem náhradní rodinné péče, nebude dán důvod pro
zásah ze strany orgánu sociálně-právní ochrany. Činnost orgánu sociálně-právní ochrany se
soustředí na poskytnutí pomoci osobám, které se ujaly péče o dítě, a to zejména při úpravě
jejich poměru k dítěti a při řešení otázky hmotného zabezpečení. Naopak v případě, že
u dotyčných osob nebude zajištěna kvalitní péče o dítě, bude orgán sociálně-právní ochrany
povinen učinit ve spolupráci se soudem potřebná opatření k ochraně práv a zájmů dítěte.
K bodu 12
Podle článku 20 Úmluvy o právech dítěte má dítě dočasně nebo trvale zbavené svého
rodinného prostředí nebo dítě, které ve svém vlastním zájmu nemůže být ponecháno v tomto
prostředí, právo na zvláštní ochranu a pomoc poskytovanou státem. Smluvní státy jsou
povinny zabezpečit takovému dítěti v souladu se svým vnitrostátním zákonodárstvím
náhradní péči. Ve smyslu Úmluvy je tedy stát odpovědný za zajištění náhradní péče, včetně
náhradní rodinné péče. Z tohoto důvodu je zprostředkování osvojení a pěstounské péče v § 20
odst. 2 zákona plně vyhrazeno orgánům sociálně-právní ochrany, konkrétně krajským úřadům
a ministerstvu, a v případě zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině, Úřadu pro
mezinárodněprávní ochranu dětí. Vzhledem k tomu, že zprostředkovatelská činnost
realizovaná mimo státem garantovaný systém může mít pro dítě značné škodlivé následky, je
nezbytné povinnost státu v tom směru ještě více zdůraznit, a to jednoznačným zákazem
zprostředkování náhradní rodinné péče pro všechny jiné subjekty než ty, které jsou uvedeny v
§ 20 zákona.
Důsledky porušení tohoto zákona, spolu s vymezením pojmu ,,zprostředkování" se uvádí
v bodu 81, který upravuje přestupky.
36
K bodu 13 až 16
Obecní úřad obce s rozšířenou působností, který je příslušný k přijetí žádosti o
zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, bude po obdržení každé žádosti provádět
posouzení, zda jsou splněny základní zákonné předpoklady pro zprostředkování náhradní
rodinné péče. Jestliže dospěje k závěru, že tyto předpoklady naplněny nejsou, není možné na
základě takové žádosti činit jakékoliv úkony vedoucí ke zprostředkování náhradní rodinné
péče a obecní úřad obce s rozšířenou působností musí rozhodnout o zamítnutí žádosti.
Takovým způsobem bude nezbytné postupovat zejména v těch případech, kdy žadatel
nesplňuje podmínky pobytu na území České republiky vymezené v § 20 odst. 1 zákona nebo
kdy žadatel podává žádost o zprostředkování náhradní rodinné péče ve vztahu ke konkrétnímu
dítěti. Pokud žadatel omezí svou žádost pouze na konkrétní dítě, je ze své podstaty
zprostředkování vyloučeno a je třeba, aby se s odpovídajícím návrhem obrátil na soud
s návrhem na osvojení nebo svěření dítěte do pěstounské péče.
K zamítnutí žádosti je třeba přistoupit také ve všech případech, ve kterých by zprostředkování
prováděné na základě žádosti bylo v rozporu s haagskou Úmluvou o ochraně dětí a spolupráci
při mezinárodním osvojení (sdělení č. 43/2000 Sb.m.s.). Takový rozpor by mohl nastat
v situaci, kdy je žádost o zprostředkování podána zájemcem o osvojení dítěte, které má
obvyklé bydliště v České republice, přičemž samotný žadatel má své obvyklé bydliště v jiném
státě. Podle čl. 14 haagské Úmluvy jsou osoby, které si přejí osvojit dítě s obvyklým
bydlištěm v jiném smluvním státě, povinny podat žádost ústřednímu orgánu státu, v němž se
nachází jejich obvyklé bydliště. Obvyklým bydlištěm se přitom rozumí místo, kde se osoba
fakticky převážně zdržuje, kde vede svou domácnost a kde má své zaměstnání. Místo
obvyklého bydliště se nemusí vždy shodovat s místem úředně evidovaného trvalého pobytu.
Tímto způsobem dojde také k administrativnímu zjednodušení procesu zprostředkování
osvojení nebo pěstounské péče.
K bodu 17 až 19
Na základě poznatků praxe dochází k některým změnám úpravy týkající se zprostředkování
osvojení nebo pěstounské péče.
Upřesňuje se postup při přerušení řízení o zařazení žadatele do evidence žadatelů o
zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a doplňují se také důvody, pro které
k takovému přerušení dochází.
K nové úpravě dochází u přípravy k přijetí dítěte do rodiny, která bude předcházet
rozhodování krajského úřadu o zařazení žadatele do evidence žadatelů. Toto předsunutí je
praktické z hlediska krajského úřadu i z hlediska samotného žadatele. Krajský úřad bude moci
v rámci odborného posuzování předpokladů žadatele pro náhradní rodinnou péči podle § 27
zákona přihlédnout také k hodnocení průběhu přípravy k přijetí dítěte do rodiny. Žadatel zase
může na základě informací načerpaných během přípravy pozměnit svůj náhled na vlastní
možnosti a schopnosti a žádost o zprostředkování vzít zpět nebo upravit zaměření žádosti.
Krajskému úřadu bude ponechána pravomoc, aby na žádost žadatele od požadavku
absolvování přípravy upustil, jestliže takový krok bude odůvodněn poměry žadatele. To se
může týkat např. žadatele, který již přípravu v minulosti absolvoval, nebo žadatele, který sice
dosud přípravu nepodstoupil, avšak disponuje dostatečnými zkušenostmi s výchovou dětí,
které mu byly svěřeny do náhradní rodinné péče apod. Prominutí povinnosti účastnit se
37
přípravy k přijetí dítěte do rodiny bude nutné uvést a odůvodnit v rozhodnutí o zařazení
žadatele do evidence žadatelů.
Dále dochází k prodloužení lhůty, po jejímž uplynutí dojde k vyřazení žadatele o
zprostředkování náhradní rodinné péče z evidence žadatelů vedené krajským úřadem a k jeho
zařazení do ministerské evidence žadatelů. Jelikož těžiště zprostředkování náhradní rodinné
péče by mělo ležet na krajských úřadech a ministerstvo by mělo převzít zprostředkování až ve
vztahu k žadatelům, u nichž zprostředkovatelská činnost krajských úřadů nebyla úspěšná, je
nutné dát krajským úřadům ke zprostředkování dostatečný časový prostor. Stávající lhůta
12 kalendářních měsíců není z tohoto pohledu dostatečná, a proto se navrhuje její prodloužení
na 3 roky. Prodloužení lhůty umožní krajskému úřadu, aby vyhověl žádosti o zprostředkování
náhradní rodinné péče u co nejvyššího počtu žadatelů, kteří jsou schopni vytvořit dítěti nové
rodinné prostředí.
K bodům 20 a 21
Předloženým návrhem se zřizuje poradní sbor krajského úřadu a Ministerstva práce a
sociálních věcí, které budou působit v oblasti zprostředkování osvojení a pěstounské péče (viz
bod 46). Působení těchto sborů se promítá i do příslušných ustanovení části zákona, týkající
se zprostředkování osvojení a pěstounské péče.
K bodům 23 až 25
Dosavadní úpravu zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče je třeba na základě
poznatků z praxe doplnit a upravit pokud jde o oznamovací povinnost mezi jednotlivými
orgány provádějícími uvedené zprostředkování, vedení evidence a zjišťování některých údajů
potřebných pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.
K bodu 26
Odborné posuzování pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče je potřebné
doplnit o zjišťování některých dalších skutečností týkajících se žadatelů o toto
zprostředkování.
Je třeba posoudit i bezúhonnost žadatelů. Návrhem se stanoví, u kterých osob se bezúhonnost
posuzovat bude a zároveň se pojem bezúhonnosti, pro účely odborného posouzení, vymezuje.
Při odborném posouzení bude přihlíženo také k dětem žadatelů a k jejich schopnosti přijmout
do rodinného kruhu nového člena.
Vzhledem k náročnosti výchovy dětí v zařízeních pro výkon pěstounské péče je nezbytné u
žadatelů, kteří vykonávají pěstounskou péči v těchto zařízeních, posuzovat ve srovnání
s ostatními žadateli některá další hlediska, jako vzdělání, životní styl či předpoklady
pro adekvátní využití volného času dětí.
K bodu 27
Jde o legislativně technickou úpravu.
38
K bodu 28
Novelou zákona o rodině (čl. IV návrhu) se upravuje možnost svěření dítěte do pěstounské
péče na přechodnou dobu, tj. po dobu, než rodič nebo širší rodina bude moci opět převzít péči
o dítě nebo než se vyřeší situace dítěte jiným vhodným způsobem.
Vzhledem k tomu, že do této péče budou moci být svěřovány děti krátce po narození, je třeba,
aby pěstouni, jimž bude dítě svěřeno, měli odborné předpoklady pro péči o takové dítě. Proto
je účelné vytvořit samostatnou evidenci osob, kterým by mohl soud děti do pěstounské péče
svěřovat, a které by uvedené předpoklady k takové péči měly. O zařazení osob do uvedené
evidence bude rozhodovat krajský úřad, který povede i tuto evidenci. Tato evidence pak bude
k dispozici soudům i Ministerstvu práce a sociálních věcí.
K bodu 29
V návaznosti na navrhovanou úpravu § 14 zákona (bod 10), se vypouští v § 28 odstavec 2.
K bodům 30 až 34
Navrhovaná úprava upřesňuje postup orgánů sociálně-právní ochrany v případě sledování
výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy a reaguje na nejasnosti vznikající v praxi při
aplikaci dosavadní úpravy pobytu dítěte mimo zařízení ústavní výchovy podle § 30 zákona.
Upravuje se nově povinnost zaměstnance obce s rozšířenou působností zařazeného do
obecního úřadu navštěvovat dítě umístěné v zařízení pro výkon ústavní výchovy.
Pokud jde o pobyt dítěte mimo ústav doplňuje se možnost tohoto pobytu mimo ústav i u
dítěte umístěného v ústavním zařízení na základě předběžného opatření nebo rozhodnutí
soudu o nařízení ústavní výchovy anebo dítěte, kterému byla na základě rozhodnutí soudu
uložena ochranná výchova.
Z důvodu ochrany dítěte byly upřesněny skutečnosti, které budou posuzovány před vydáním
souhlasu s pobytem dítěte mimo ústavní zařízení. Byla upravena podmínka posuzování
bezúhonnosti fyzických osob, u kterých má pobyt dítěte proběhnout, pokud se nejedná o
dočasný pobyt dítěte u nejbližších příbuzných dítěte, tj. rodičů, prarodičů nebo sourozence
Výslovně se upravuje oprávnění obecního úřadu obce s rozšířenou působností požadovat pro
tyto účely předložení výpisu z evidence Rejstříku trestů.
Vedle bezúhonnosti by měl obecní úřad obce s rozšířenou působností v míře přiměřené
danému účelu zohledňovat hlediska, která se posuzují u žadatelů o zprostředkování náhradní
rodinné péče podle § 27 zákona, tj. včetně psychického stavu a zdravotního stavu osob, u
kterých má dítě dočasně pobývat. V tomto směru bude obecní úřad obce s rozšířenou
působností rovněž oprávněn žádat odpovídající spolupráci krajského úřadu, což bude
přicházet v úvahu např. právě při posuzování psychického stavu fyzických osob, které mají
zájem přijmout dítě k dočasnému pobytu mimo ústavní zařízení. Při udělování souhlasu
s pobytem dítěte u rodičů je třeba brát zřetel především na postup sociální terapie a na to,
jakého pokroku se podařilo dosáhnout z hlediska odstranění důvodů nařízení ústavní výchovy
dítěte.
39
K bodům 35 až 38
Upravuje se působnost orgánů sociálně-právní ochrany v řízení proti mladistvému podle
nového zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, která se týkají oprávnění
orgánu sociálně-právní ochrany. Stanovuje se v těchto případech příslušnost obecního úřadu
obce s rozšířenou působností.
Upravuje se také povinnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností, jako orgánu
sociálně-právní ochrany, v řízení o přestupcích mladistvého.
Výslovně se stanoví, že pověřený pracovník obecního úřadu obce s rozšířenou působností je
povinen se přímo zúčastnit projednávání přestupku mladistvého. Faktická přítomnost
pověřeného pracovníka na ústním jednání také obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností
umožní lépe zvážit, zda využije svého oprávnění odvolat se ve prospěch mladistvého proti
rozhodnutí o přestupku.
V rámci sociálně-právní ochrany se stanoví i povinnosti orgánů sociálně-právní ochrany pro
případ výkonu trestu odnětí svobody. Je nezbytné, aby zaměstnanec orgánu sociálně-právní
ochrany vykonávající návštěvu dětí ve výkonu trestu odnětí svobody měl možnost seznámit se
s dokumentací, která je věznicí vedena v souvislosti se zabezpečováním přípravy
odsouzeného dítěte na budoucí povolání. Toto oprávnění navazuje na povinnost obecního
úřadu obce s rozšířenou působností vyjadřovat se na žádost věznice k formě a obsahu
přípravy dítěte na budoucí povolání (§ 34 odst. 2 písm. a) zákona). Stejně tak je třeba umožnit
nahlížení do dokumentace vedené o dítěti, o které ve věznici pečuje odsouzená nebo obviněná
žena. Podle § 34 odst. 2 písm. b) zákona se orgán sociálně-právní ochrany vyjadřuje k otázce,
zda je výkon péče o dítě ve věznici ku prospěchu dítěte. Obecní úřad obce s rozšířenou
působností posléze pravidelně sleduje vývoj dítěte nacházejícího se v péči odsouzené nebo
obviněné ženy. Proto musí mít po celou dobu pobytu dítěte s matkou ve věznici přehled
o podmínkách a průběhu péče.
K bodům 39 až 42
Doplňuje se oznamovací povinnost Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí ve vztahu
k některým orgánům tak, že se umožní ministerstvu vést řádně evidenci dětí vhodných
k osvojení, resp. ke svěření do pěstounské péče, matričním úřadům vést řádnou evidenci
podle zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a obecním úřadům obcí
s rozšířenou působností zjistit, že děti, za něž nesly odpovědnost, byly osvojeny do ciziny.
Do vymezení působnosti Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v zákoně je nezbytné
doplnit, že při provádění mezinárodních smluv plní vedle funkce přijímajícího a odesílajícího
orgánu rovněž funkci ústředního orgánu. Úřad již dnes tuto funkci plní podle řady
mezinárodních smluv týkajících se sociálně-právní ochrany dětí (Úmluva o občanskoprávních
aspektech mezinárodních únosů dětí, Úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním
osvojení, Evropská úmluva o uznávání a výkonu rozhodnutí o výchově dětí a obnovení
výchovy dětí, Úmluva o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a
spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí).
Současně se ukládá povinnost obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, pro účely
sociálně-právní ochrany dětí ve vztahu k cizině, vydávat tzv. ,,potvrzení o žití".
40
K bodům 43 až 46
U komisí pro sociálně-právní ochranu dětí obcí s rozšířenou působností se zpřesňuje
vymezení kompetencí. S cílem zajistit při řešení případů týraných a zneužívaných dětí
posouzení z různých odborných hledisek, je nutné zakotvit povinnost pořádat k jednotlivým
případům násilí na dětech tzv. případové konference, jejichž výsledkem bude stanovení
dlouhodobého plánu sociální terapie a pomoci dítěti a rodině. V zájmu rozvíjení preventivní
činnost v této oblasti se ukládá komisi úkol stanovovat priority prevence sociálně
patologických jevů u dětí a připravovat programy péče o problémové skupiny dětí, které
využívá obecní úřad obce s rozšířenou působností při usměrňování péče o děti ohrožené
sociálně patologickými jevy (§ 32 odst. 2 písm. d) zákona). Komise bude rovněž vytvářet
sociálně preventivní programy zaměřené na zvýšení společenského povědomí o problematice
násilí na dětech. Jestliže o to bude starostou obce s rozšířenou působností požádána, měla by
komise také posuzovat zvláště složité a problematické případy, s nimiž se obecní úřad obce
s rozšířenou působností při své činnosti na úseku sociálně-právní ochrany setká. Tím se zvýší
i objektivita posuzování těchto případů a zajistí se žádoucí interdisciplinární náhled na jejich
řešení.
V zákoně se doplňuje úprava týkající se zřizování, působnosti, složení a jednání krajských
poradních sborů pro zprostředkování náhradní rodinné péče a ministerského poradního sboru
pro zprostředkování náhradní rodinné péče. Krajské poradní sbory budou mít postavení
zvláštních orgánů kraje pro výkon přenesené působnosti; nepůjde tudíž o nepovinně zřizované
iniciativní a poradní orgány.
Poradní sbory pro zprostředkování náhradní rodinné péče jsou institutem, který už
v současné době existuje. Je však potřebné vytvořit pro jejich činnost těchto sborů také
odpovídající právní rámec. Poradní sbory slouží především k posuzování vhodnosti té které
formy náhradní rodinné péče pro konkrétní dítě a konkrétního žadatele, a to s ohledem na
poznatky z více vědních oborů.. Vzhledem k tomu, že zprostředkování náhradní rodinné péče
přísluší i ministerstvu, je žádoucí, aby poradní sbor existoval i na úrovni ministerstva.
Pro předsedy komise pro sociálně-právní ochranu dětí a krajského poradního sboru se
zakotvuje výjimka z úpravy obsažené v ustanovení § 106 zákona o obcích a § 65 zákona o
krajích. Podle těchto ustanovení může být v čele zvláštního orgánu obce nebo kraje pouze
osoba, která pro danou oblast přenesené působnosti prokázala zvláštní odbornou způsobilost.
U předsedů zvláštních orgánů působících v oblasti sociálně-právní ochrany není vzhledem ke
kompetencím těchto orgánů nezbytné, aby vedle své odbornosti (např. lékař, psycholog,
pedagog atd.) prokazovali zvláštní odbornou způsobilost pro daný úsek státní správy.
K bodům 47 až 49
Navrhovaným zákonem je nezbytné nově upravit a blíže specifikovat podmínky, za nichž
mohou zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, poskytovat sociálně-právní ochranu
dětem. Důvodem této úpravy je skutečnost, že novela zákona o rodině, vzešlé z poslanecké
iniciativy, dává možnost soudům s účinností od 1. července 2002, svěřovat dítě do péče těchto
zařízení. Tak se zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, koncipované jako přechodné
útočiště pro ohrožené děti vystavené akutnímu nebezpečí, stala zařízeními obdobnými
školským zařízením pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy. Proto je třeba a plně
odůvodněno zakotvit pro zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc zajištění stejných
požadavků na vybavení a provoz, jaké se požadují u uvedených školských zařízení.
41
Navrhovanou úpravou se rovněž provádí závazek stanovený v čl. 3 odst. 3 Úmluvy o právech
dítěte, podle něhož mají smluvní státy povinnost zabezpečit, aby zařízení odpovědná za péči a
ochranu dětí odpovídala standardům stanoveným kompetentními úřady. Dále je třeba zmínit
také ustanovení čl. 39 Úmluvy o právech dítěte, který smluvní státy zavazuje provádět
opatření k podpoře tělesného i duševního zotavení a sociální reintegrace týraného,
zneužívaného a zanedbávaného dítěte, přičemž zotavení a reintegrace se mají uskutečňovat
v místě a prostředí podporujícím zdraví, sebeúctu a důstojnost dítěte.
Zákonem bude stanoveno, jakým způsobem může být dítě v zařízení umístěno. Titulem
umístění může být předběžné opatření soudu nebo meritorní rozhodnutí soudu podle § 46
zákona o rodině, dále přichází v úvahu žádost rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu
dítěte o umístění dítěte v zařízení a žádost samotného dítěte o poskytnutí pomoci (viz § 8 odst.
1 zákona). V situacích předvídaných v § 15 zákona, kdy se dítě ocitne bez přiměřené péče, je
třeba počítat i s případnou žádostí obecního úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou
působností. Umístění dítěte v zařízení však v těchto případech musí být potvrzeno následným
souhlasem rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu a jestliže se nepodaří tento souhlas
opatřit, bude moci dítě v zařízení setrvat pouze na základě předběžného opatření soudu.
Vzhledem ke specifickým potřebám dětí mladších jednoho roku se navrhuje stanovit, že těmto
dětem nelze v zařízení péči poskytovat. Je třeba si uvědomit, že vysoké nároky spojené s péčí
o děti do jednoho roku věku jsou v systému ústavních zařízení zohledněny existencí
kojeneckých ústavů, jako zvláštních dětských zdravotnických zařízení, ve kterých se dětem
věnuje speciálně vyškolený zdravotnický personál. Institucionální péče o děti do jednoho roku
věku proto náleží do kompetence Ministerstva zdravotnictví, zatímco do rámce sociálně-
právní ochrany dětí spadá zajišťování náhradní rodinné péče pro tyto děti.
Z charakteru zařízení přirozeně vyplývá požadavek na jeho nepřetržitý provoz, což znamená,
že zařízení musí být schopno poskytovat své služby a přijímat ohrožené děti v kteroukoliv
denní i noční hodinu. Dále se zpřesňují požadavky na rozsah poskytované péče. Povinností
zařízení je nejen zajišťovat uspokojování základních životních potřeb dítěte, včetně
ubytování, ale také zajišťovat poradenskou a terapeutickou péči, vytvářet podmínky pro
zájmovou činnost v rámci využívání volného času dětí nebo poskytovat dítěti potřebnou
pomoc v souvislosti s jeho školní docházkou. Pro potřeby poskytování odborné péče dítěti
musí být v zařízení k dispozici sociální pracovník a také psycholog. Důležitou povinností je
vedení evidence dětí umístěných v zařízení a vedení dokumentace o všech dětech, které se
v zařízení nacházejí nebo nacházely, a to jak pro potřeby práce s dětmi, tak pro potřeby
kontroly provozu zařízení. Zakotvují se rovněž základní standardy prostorového vybavení
zařízení.
Orgán sociálně-právní ochrany bude průběžně sledovat vývoj dětí, které byly do zařízení
umístěny rozhodnutím soudu a vyhodnocovat, zda trvají důvody pro pobyt dětí v zařízení.
K tomu účelu se zaměstnancům orgánu sociálně-právní ochrany ukládá povinnost navštěvovat
tyto děti v zařízení, a to podle potřeby vycházející z okolností každého jednotlivého případu.
Propouštění dětí, které byly do zařízení umístěny předběžným opatřením soudu nebo jiným
rozhodnutím soudu o svěření dítěte do péče zařízení, na návštěvy u rodičů nebo jiných
fyzických osob se podřizuje stejnému režimu jako propouštění dětí umístěných v jiném
ústavním zařízení. To znamená, že musí být splněny veškeré podmínky podle § 30 zákona,
42
z nichž prvořadou je vydání předchozího písemného souhlasu obecního úřadu obce
s rozšířenou působností.
Vzhledem k možnosti dlouhodobějšího pobytu dítěte v zařízení se stanovuje povinnost rodičů
nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte podílet se na úhradě nákladů spojených
s pobytem dítěte.
K bodům 50 až 56
Nově se stanoví nejvýše přípustný počet dětí, u nichž může být vykonávána pěstounská péče
v zařízení, neboť poznatky teorie i praxe ukazují, že nejvyšší akceptovatelný počet dětí
v pěstounské péči se pohybuje mezi 4 až 8 dětmi. Proto se navrhuje stanovit, že v zařízení
může současně pobývat nejvýše 6 dětí, přičemž do tohoto počtu se započítávají jak děti
svěřené do pěstounské péče, tak i vlastní děti pěstounů. Počet šesti dětí může být překročen
pouze v situaci, kdy je do zařízení nově přijímána jedna sourozenecká skupina dětí. Důvodem
této úpravy je skutečnost, že péče o děti v pěstounské péči v těchto zařízeních je z hlediska
výchovy značně náročná (často jsou zde v pěstounské péči zdravotně handicapované děti, děti
s výchovnými problémy apod.) a velký počet dětí svěřených do pěstounské péče jednomu
pěstounovi má pak dopad na kvalitu této péče.
S ohledem na náročnost pěstounské péče v uvedených zařízeních se upřesňují a zpřísňují
podmínky, za nichž lze pěstounskou péči vykonávat (prokazování odborné způsobilosti,
dohled nad dodržováním podmínek v zařízeních pro výkon pěstounské péče).
Určitá doplnění se týkají i úpravy povinností zřizovatele zařízení pro výkon pěstounské péče
týkající se pobytu dalších osob v tomto zařízení kromě pěstouna a dětí v pěstounské péči.
Dochází také ke zvýšení odměny pěstouna.
K bodům 57 až 59
Návrhem se vymezuje, co se rozumí činností uvedenou v § 48 odst. 2 písm. b) zákona,
k jejímuž výkonu mohou být fyzické a právnické osoby pověřeny. Jedná se o činnost
spočívající v ochraně dětí před sociálně patologickými jevy, tedy o činnost upravenou
v ustanovení § 31 a § 32 zákona. Nově se vymezuje také činnost pověřených osob
zahrnující kontakt se zájemci o osvojení dítěte nebo o svěření dítěte do pěstounské péče.
Předpokládá sice, že pověřená osoba má osoby vhodné stát se osvojiteli či pěstouny
oznamovat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, ale řízení ve věci zprostředkování
náhradní rodinné péče lze přitom zahájit pouze na žádost zájemců o osvojení nebo
pěstounskou péči. Podle nové úpravy bude pověřeným osobám vedle vyhledávání osob
vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny svěřeno rovněž poradenství pro zájemce o osvojení
či pěstounskou péči a pro osvojitele a pěstouny. V rámci poradenské pomoci pro potenciální
osvojitele a pěstouny jim pověřené osoby budou poskytovat informace o zákonných
podmínkách osvojení a pěstounské péče, o pravidlech zprostředkování náhradní rodinné péče,
o tom, na který orgán sociálně-právní ochrany se mají zájemci o zprostředkování obrátit a
jaké doklady mají předložit a podobně. Poradenská péče zajišťovaná pověřenými osobami
nebude omezena pouze na budoucí osvojitele a pěstouny, ale bude zahrnovat rovněž pomoc
osvojitelům a pěstounům.
43
K bodům 60 až 68
Je nutné specifikovat podmínky požadované pro vydání pověření, zejména je třeba zajistit,
aby pověřené osoby, respektive fyzické osoby pracující pro pověřené osoby, byly pro
poskytování sociálně-právní ochrany odborně způsobilé. Podle dosavadní úpravy má
pověřování z tohoto hlediska spíše formální charakter. Zpřesnění podmínek pro vydání
pověření je v souladu s požadavkem čl. 3 odst. 3 Úmluvy o právech dítěte na stanovení
odpovídajících standardů pro instituce, služby a zařízení odpovědné za péči a ochranu dětí.
Sociálně-právní ochrana dětí je přitom souborem činností, pro jejichž kvalitní a zodpovědný
výkon je bezpodmínečně nutná určitá kvalifikace. Z tohoto důvodu byly upřesněny
kvalifikační předpoklady, jež budou pro řádný výkon sociálně-právní ochrany vyžadovány.
Zpřesnění těchto požadavků zajistí určitý kvalitativní standard poskytované sociálně-právní
ochrany a odstraní riziko poskytnutí nekvalifikované péče, což je nepochybně v zájmu dětí.
Důraz je kladen nejen na nabytí potřebných teoretických znalostí, ale zejména též na
zkušenosti získané praktickým výkonem příslušných činností. Vyžadování odpovídající
kvalifikace u zaměstnanců pověřených osob koresponduje se skutečností, že také pracovníci
orgánů sociálně-právní ochrany jsou povinni prokazovat zvláštní odbornou způsobilost
v souladu se zákonem č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků.
Požadavek na vytvoření potřebných materiálních a technických podmínek pro poskytování
sociálně-právní ochrany upravený v § 49 odst. 2 písm. f) zákona, se doplňuje v tom smyslu,
že žadatel o vydání pověření je v rámci tohoto požadavku povinen předložit výroční zprávu o
činnosti a hospodaření. Jestliže by žadatel nemohl vyhovět požadavku na předložení výroční
zprávy, bude povinen předložit jiný dokument charakterizující jeho činnost a zásady
hospodaření.
Jako nový požadavek se navrhuje zakotvit také povinnost orgánu rozhodujícího o vydání
pověření vyžádat si vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu
má žadatel trvalý pobyt nebo sídlo, nebo v jehož obvodu realizuje svou činnost. Právě tento
obecní úřad může mít k dispozici řadu důležitých poznatků vztahujících se k žadateli a k jeho
dosavadní činnosti.
Upřesňuje se dosavadní úprava pokud jde o případy, kdy je proti žadateli o pověření k výkonu
sociálně-právní ochrany, popř. jiné osobě, která by měla sociálně-právní ochranu vykonávat,
zahájeno trestní stihání. K upřesnění také dochází v tom směru, že v případě pověření
ke zřízení a provozování zařízení sociálně-právní ochrany, bude pověření vydáno vždy ve
vztahu ke konkrétnímu zařízení, nikoliv obecně ke zřizování blíže nespecifikovaného počtu
zařízení určitého typu. Orgán rozhodující o vydání pověření by měl vždy přesně vědět,
k jakému zařízení se pověření vydává a v závislosti na podmínkách provozování každého
jednotlivého zařízení pak posoudit žádost o pověření.
K bodům 69 až 75
V návaznosti na poznatky praxe týkající se nedostatků ve vzájemné informovanosti mezi
orgány sociálně-právní ochrany a dalšími subjekty doplňuje se dosavadní právní úprava o
povinnosti sdělovat si navzájem potřebné informace. Dále dochází k upřesnění možnosti
nahlížení do spisů a v otázce pořizování si výpisů a kopií z těchto spisů, upravuje se v určitém
směru také povinnost zachovávat mlčenlivost.
44
Vyloučení možnosti pořizování kopií ze spisové dokumentace vedené o dětech orgány
sociálně-právní ochrany vychází z charakteru a účelu této dokumentace. V případech, kdy
rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte využívá svého práva nahlížet do spisové
dokumentace mimo správního řízení, není odůvodněn požadavek pořizování kopií ze spisové
dokumentace právě z toho důvodu, že rodič v tomto případě není účastníkem správního řízení.
Spisová dokumentace o dítěti je vedena především pro potřeby efektivního výkonu sociálně-
právní ochrany dětí, nikoliv pro potřeby rodičů, což je zásadním rozdílem oproti spisové
dokumentaci vedené pro potřeby správního nebo soudního řízení. pokud však bude rodič nebo
jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte nahlížet do těch částí spisové dokumentace, které se
týkají určitého správního řízení, bude se nahlížení do spisu včetně možnosti pořizování kopií
řídit právní úpravou správního řádu. Nově přijatá právní úprava správního řádu přitom
upravuje právo účastníka řízení požadovat pořízení kopie spisu nebo jeho části.
K bodu 76
V souvislosti s reformou veřejné správy se zakotvuje krajským úřadům pravomoc k řízení
obecních úřadů obcí s rozšířenou působností při výkonu státní správy v oblasti sociálně-
právní ochrany dětí. Zároveň se vymezuje kompetence Ministerstva práce a sociálních věcí
jako ústředního orgánu pro oblast sociálně-právní ochrany dětí.
K bodům 77 až 87
V návaznosti na návrh zákona o odpovědnosti za přestupky a o řízení o nich (zákon o
přestupcích) byla navržena i novelizace zákona č. 359/1999 Sb., ve které jsou vymezeny
skutkové podstaty přestupků na úseku sociálně-právní ochrany dětí a stanoveny sankce, a to v
návrhu zákona o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za
přestupky a o řízení o nich (zákon o přestupcích). Oba zákony mají nabýt účinnosti dnem 1.
ledna 2006. Je třeba však poznamenat, že tento návrh zákona má být v současné době
projednáván Legislativní radou a vládou ČR.
Vzhledem k tomu, že v nyní předkládaném návrhu zákona se navrhují některé změny, které se
dotýkají skutkových podstat přestupků obsažených v návrhu zákona o změně některých
zákonů v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a o řízení o nich (zákon o
přestupcích), tento návrh se doplňuje.
K bodům 88 až 97
V návaznosti na navrhované změny zákona i poznatky z jeho praktického provádění se
upravují některé otázky místní příslušnosti orgánů provádějících sociálně-právní ochranu a
řízení v této oblasti, zejména pokud jde o vymezení účastníka řízení.
K čl. II
Pro osoby, jimž bylo vydáno pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí, stanoví
navrhovaná úprava nově splnění a prokazování některých skutečností, zejména splnění
požadavku odborné způsobilosti a oznámení místa, v němž sociálně-právní ochranu
vykonávají. Přechodné ustanovení určuje, v jakém termínu musí tyto pověřené osoby nově
stanovené podmínky splnit a také, v jaké termínu je příslušný orgán sociálně-právní ochrany
povinen rozhodnout, zda oprávněná osoba nové podmínky splnila a je proto oprávněn nadále
45
sociálně-právní ochranu poskytovat, popřípadě kdy pověření vydané před 1. červencem 2005
pozbývá platnost (body 1 až 3).
V případě, že došlo od vydání rozhodnutí o pověření k výkonu sociálně-právní ochrany ke
změně místní příslušnosti krajského úřadu, stanoví přechodné ustanovení, že příslušný
k novému posouzení a rozhodnutí o vydání pověření bude nově příslušný krajský úřad
(bod 4).
Přechodné ustanovení stanoví také postup v případech, kdy bylo sice o vydání pověření
požádáno, ale před 1. červencem 2005 nebylo o něm pravomocně rozhodnuto (bod 5).
Stejný postup, jaký se uvádí v bodech 1 až 5, kdy je příslušný k rozhodnutí krajský úřad, se
vztahuje i na postup komise pro sociálně-právní ochranu dětí, je-li k vydání pověření
příslušná tato komise (bod 6).
V bodu 7 se určuje datum, od kdy vzniká nově stanovená povinnost úhrady příspěvku na
úhradu potřeb dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Přitom se s ohledem na
nutnost zjišťování celé řady údajů potřebných pro stanovení této úhrady odkládá povinnost
hradit tento příspěvek tři měsíce po účinnosti této právní úpravy.
Od 1. července 2005 se omezuje počet dětí v zařízeních pro výkon pěstounské péče.
Přechodné ustanovení v bodu 8 upravuje jakým způsobem bude postupováno v případech,
kdy je v uvedeném zařízení větší počet dětí.
V bodech 9 a 10 se upravuje postup při zprostředkování pěstounské péče nebo osvojení
v případech, kdy nebylo před 1. červencem 2005 o žádosti o zařazení do evidence žadatelů
pravomocně rozhodnuto nebo kdy příprava fyzických osob vhodných stát se osvojili nebo
pěstouny k přijetí dítěte do rodiny nebyla před uvedeným datem ukončena.
V bodu 11 se stanoví počátek běhu lhůty pro návštěvu rodiče dítěte, které bylo přijato do
ústavního zařízení před účinností nové právní úpravy.
K čl. III
Vzhledem k rozsahu navrhovaných změn zapracovává se do návrhu zmocnění k vyhlášení
úplného znění právního předpisu.
K části druhé
K čl. IV
K bodu 1
Dosavadní systém náhradní péče o dítě se doplňuje o možnost svěření dítěte do pěstounské
péče na přechodnou dobu, jako alternativu k péči ústavní. Stávající pojetí svěření dítěte do
náhradní rodinné péče je dnes chápáno jako výchovné opatření dlouhodobějšího charakteru,
k němuž by se mělo přistoupit až po vyjasnění všech právních skutečností. Proto je třeba
doplnit možnost svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu, která by předem byla
vždy vymezena tím, že se nebude jednat o péči trvale nahrazující péči rodičů.
Umístění dítěte do této péče by mělo být vázáno na předpoklad návratu dítěte zpět do péče
svých rodičů nebo širší rodiny, nebo svěření do péče náhradních rodičů.
46
Zásadním předpokladem svěření dítěte do této péče by měl být v prvé řadě jeho zdravotní
stav, který nevyžaduje poskytování speciální péče a dále zvláštní odborné předpoklady
vybraných pěstounů pro výkon této formy pěstounské péče.
Navrhuje se proto doplnit rovněž zákon o rodině v tom smyslu, aby bylo možné za
stanovených podmínek svěřit dítě do pěstounské péče po přechodnou dobu (tedy nikoli do
péče předadopční), a to do doby, než rodič bude moci opět převzít péči o dítě nebo než se
vyřeší situace dítěte jiným vhodným způsobem.
Hlavním úkolem těchto pěstounů bude samozřejmě péče o osobu dítěte, avšak vedle toho by
měli ve spojení s orgánem sociálně-právní ochrany dětí a rodiči přispívat k vytvoření
podmínek umožňujících návrat dítěte do původní rodiny nebo jeho přechod do rodiny
náhradní.
Soud, který svěřil dítě do této formy pěstounské péče, bude vázán v období každých 3 měsíců
přezkoumat, zda trvají důvody a podmínky svěření dítěte do této péče.
K bodu 2
Závažnost svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu se projevuje také v tom, že
se ukládá soudu povinnost pravidelně přezkoumat, zda trvají důvody pro výkon takové
pěstounské péče. Odpadnou-li důvody pro trvání pěstounské péče na přechodnou dobu soud je
také vždy povinen rozhodnout o výchově dítěte.
K bodům 3 a 4
Podle navrhované novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí (čl. I) může být dítě v péči
zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, a to ať už na základě rozhodnutí soudu nebo na
základě žádosti zákonných zástupců dítěte, jen jde-li o dítě starší jednoho roku. V návaznosti
na tuto úpravu se doplňuje i zákon o rodině.
K části třetí
K čl. V
K bodům 1 a 2
Navrhovaná možnost svěření dítěte do pěstounské péče po přechodnou dobu, a to i krátce po
jeho narození, může být efektivní, jen jestliže svěření bude provedeno neprodleně. Proto
přichází v úvahu provést svěření dítěte na základě předběžného opatření. V tomto směru se
navrhuje změna občanského soudního řádu, včetně stanovení doby trvání předběžného
opatření.
K části čtvrté
K čl. VI
Účinnost se navrhuje k 1. červenci 2005, s výjimkou těch bodů, které se týkají přestupků
v sociálně-právní ochraně dětí, které musí stejně jako nový zákon o přestupcích, nabýt
účinnosti 1. ledna 2006.