terminologie město: • Urbanizace • Desurbanizace • Suburbanizace • Reurbanizace město • Fyzická rovina - různé měřítko - struktura zástavby – urbanismus (město) - dům – orientace místností - detail – městský mobiliář • Ekonomická rovina - dělba práce - různé funkce města: tržní, správní, vzdělanostní, • Sociální rovina - vymezení vztahů – známí x neznámí - město jako sociální fenomén: kulturní a inovační potenciál - archetypy chápání • Vzájemné propojení a ovlivňování všech rovin Vymezení pojmů města podle Thomase Sievertse • Urbanita • Centrálnost • Hustota • Mísení • Ekologie Hans Paul Bahrdt:Die moderne Grosstadt - • Město funguje jako tržiště – vztahy jsou přesně vymezeny, jasně se očekává, jaké jsou role jednotlivých účastníků, nenavazuje se zbytečně příliš úzký kontakt mezi aktéry rozvolnění města • v husté městské struktuře nebylo místo na volné plochy • až od renesance - budování vil se zahradami (ale mimo vlastní město) • 19. století – koncept zahradních měst → zeleň do měst (E. Howard….) • systém zeleně v zastavěném městě pomáhá orientaci (důležitý prvek mentálních map města – K.Lynch) • spor „dům ve městě x zeleň ve městě“ termíny suburbanizace • Meziměsto • Suburbie • Urban sprawl – sídelní kaše • Satelitní městečko • Periferie • Pro pochopení meziměsta je nutné pochopit, co znamená město a meziměsto, v čem se od sebe vzájemně liší suburbie • problém periferie (okraje měst), který se rozrůstá do okolí • vznik s rozvojem automobilismu - nutná podmínka rozvoje do velké plochy, oproti původnímu rozvoji v pásech • obrovské plochy komunikací • různé monofunkční typy: obytné, obchodní, výrobní a skladovací • periferie není okrajem, ale podstatou - „sídelní kaše“ • pěší prostupnost špatná nebo žádná • dopad na celé okolí meziměsto • částečně významově vychází z města, ale nenaplňuje jeho významy a potřeby • je umístěno ve vesnickém prostředí, ale nevychází z něj • jeho obyvatelé vysávají ekonomicky i sociálně město i meziměsto – rozdělení funkčních zón: bydlení, doprava, práce – velké nároky na plochu město poskytuje zázemí (kultura, obchody, služby..) původní obec musí platit za děti ve škole, udržovat sítě a komunikace problémy suburbií • nejasné rozlišení mezi veřejným a soukromým – přehnané vymezení soukromí x neexistence veřejných prostranství • privatizace veřejných prostor • ztráta prostor pro setkávání lidí – chodníky, předzahrádky, hřiště, lavičky… • ztráta dění v ulicích → ztráta sociální kontroly → ztráta bezpečí v ulicích • dobrovolná gethoizace? – jedna sociální vrstva, uzavírání vůči okolí • monofunkčnost využití reakce na fenomén suburbanizace • rozdíl mezi americkým a evropským chápáním fenoménu • Americký – problém nedostatku zdrojů a závislosti na ropě (James Howard Kunstler, Peter Calthorpe: The End of Suburbia) • Evropský – problém ztráty krajiny (MVRDV – Farmax, Richard Rogers - City for a small planet….) • společné – problém ztráty komunity, problém nemožnosti jiné než automobilové dopravy snahy o nápravu • gentrifikace • znovuvyužití „brownfields“ • obnovování areálů v průmyslových městech – Londýn (princ Charles, Leon Krier) Amsterodam, Porúří (IBA Emscher Park) • obnovování metropolí – Berlín - „největší staveniště Evropy 90. let“ – městská turistika • New Urbanism – USA