územní plánování, územně plánovací dokumentace • právní postup, jak regulovat území, co se v něm může a nemůže dít • prostorové rozmístění aktivit • v současnosti nový Stavební zákon s platností od 1.1.2007 č. 183/2006 Sb. změny: - uplatňování nových závazných pravidel týkajících se ochrany přírody a směřování k TUR (Natura 2000, posuzování vlivu na životní prostředí…) - zjednodušení projednávání povolení a slučování povolování - plán Územní plán velkého územního celku je nahrazen zásady územního rozvoje cíle územního plánování • Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. • Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. • Orgány územního plánování a stavební úřady přednostně využívají zjednodušující postupy a postupují tak, aby dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány a aby v případě, kdy lze za podmínek tohoto zákona vydat v dané věci pouze jedno rozhodnutí, upustily od dalšího povolování záměru…. stupně územního plánování • Politika územního rozvoje – stát • Zásady územního rozvoje – kraj • Územní plán – obec, statutární město • Regulační plán obce - obec orgány ÚP a dotčené orgány • Orgány obce : – Obecní úřad – Stavební úřad – Zastupitelstvo obce – Rada obce • Orgány kraje • Ministerstvo pro místní rozvoj • Ministerstvo obrany • Rada obcí pro udržitelný rozvoj území územně plánovací dokumentace - termíny • dotčené orgány, dotčené osoby • pořizovatel, stavebník, stavební dozor • zastavěné území – nezastavěné území – zastavitelné území – nezastavitelné území • limity využití území • koridor, veřejná infrastruktura (dopravní, technická, občanské vybavení, veřejné prostranství)veřejně prospěšná stavba, • rozvojové plochy, funkce území • index zastavěných ploch, index podlažních ploch • stavební čára, uliční čára, postup prací na schvalování územního plánu • Schválení pořízení ÚP • Analýzy • Zadání ÚP • Koncept ÚP • Návrh ÚP • Schválení a vydání ÚP • Jednotlivé části se schvalují odděleně, každou z částí je možné ve vymezené lhůtě připomínkovat i jako fyzická osoba, všechny připomínky musí být vyřízeny strategie • Teoretická část – vize, ke které se má směřovat, ale i postup, jak toho dosáhnout • Týká se širšího spektra působnosti • Nutná provázanost s územním plánováním • Nutné stanovení časového horizontu • Postup/části: - Profil města - SWOT analýza - Strategická vize – strategický skelet: priority → strategické cíle → opatření participace obyvatel • Pozitivní – inspirace pro různé aktivity Místní akční skupina (MAS) – např. Moravský kras • Negativní – zapojování do problémových kauz při projednávání – občanské sdružení, petice občanů, stížnosti, připomínkování v rámci procesu územního plánování…. • Možnosti: - Stavební zákon – připomínky - Poskytování informací o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů (zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí), participace veřejnosti • příznivý ohlas ze strany občanů, kteří oceňují otevřenost a transparentnost, • zlepšení důvěryhodnosti veřejné správy, • nastolení vzájemné důvěry mezi vedením obce a občany, zlepšení atmosféry v obci, • každé jednání s veřejností je pro představitele veřejné zprávy možností pro zviditelnění a vysvětlení jejich názorů a postojů, • posilování pocitu sounáležitosti, • zvýšení počtu občanů, kteří se chtějí podílet na dalším směřování obce, • zvýšení sociálních a odborných kompetencí občanů v oblasti veřejné správy. Ekonomické přínosy • zapojením veřejnosti lze získat množství informací, námětů a připomínek, které lze bezprostředně využít pro plánovací proces a tím zvýšit kvalitu zpracovávaných dokumentů, • občané podrobně znají prostředí, ve kterém žijí a mohou tudíž předpovídat dopady na toto prostředí a nalézat možnosti minimalizace negativních dopadů, • mezi dotčenou a zainteresovanou veřejností se rovněž vždy nacházejí místní odborníci (každý expert někde bydlí), kteří obvykle zdarma poskytují kvalifikované odborné podněty, • přínosem zapojení veřejnosti může být i zjištění, že nesouhlas s předkládaným záměrem je příliš velký a jeho realizace by přinesla ekonomicky neúnosné náklady, • pokud jsou k rozhodování přizváni i obávaní oponenti a odpůrci záměru, snižuje se nebezpečí, že i přijatá rozhodnutí později zablokují • zapojením zejména některých skupin občanů (nevládní organizace, podnikatelé) do plánování je možné získat cenné spojence, kteří se později s obcí mohou podílet na realizaci integrovaných projektů, které vzešly ze společného plánování. Místní Agenda 21 je programem rozvoje obce, regionu, který zavádí principy udržitelného rozvoje do praxe. To znamená: strategický plán, který propojuje ekonomické a sociální aspekty s oblastí životního prostředí a je vytvářen ve spolupráci s veřejností. Místní Agenda 21 zohledňuje konkrétní místní problémy. Je to proces směřující k zajištění dobré a udržitelné kvality života a životního prostředí v určitém území. Místní Agenda 21 vychází z hlavního dokumentu Agenda 21, který byl přijat na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v roce 1992 a na který navazují další světové konference. dobře vedená místní Agenda 21 má přínosy: • větší spokojenost obyvatel, • vyšší efektivitu práce, • předcházení konfliktů a zmenšování rozporů, • zlepšení kvality života obyvatel • zachování a zlepšení kvality životního prostředí, • nalezení skutečných problémů a optimálních cest jejich řešení, • dosažení společné vize o budoucnosti obce či regionu, • aktivní zapojení lidí do řešení problémů, • spolupráci různých společenských a profesních skupin, • větší pochopení práce úřadů a zastupitelů a zvýšení důvěry v jejich rozhodnutí, • zajištění zpětné vazby v řízení města, • lepší společenskou atmosféru, • pochopení různých názorů a postojů, • posílení a rozvoj demokracie, • posílení pocitu sounáležitosti s obcí, regionem, • zachování místních hodnot - kulturních, společenských i přírodních, • zvýšení schopností a kapacit, • rozšíření finančních a dalších zdrojů pro rozvoj obce, regionu, • větší schopnost obce nebo regionu reagovat na měnící se vnější i vnitřní prostředí, • místní stabilitu, která ovlivňuje stabilitu v mezinárodním měřítku. Místní Agenda 21 - vysvětlení • Místní Agendy 21 jsou podporovány z národní i mezinárodní úrovně. • Podstatou místní Agendy 21 jsou principy udržitelného rozvoje. • Tento proces uznává klíčovou úlohu místních úřadů pro dosažení udržitelnosti. • Vyžaduje podíl všech místních činitelů a podporuje místní demokratické procesy. Vyzývá ke spolupráci a ke sdílení myšlenek a poznatků s ostatními. • Poukazuje na globální odpovědnost - snižováním nepříznivých dopadů na ekonomiku, společnost i životní prostředí v místě snižujeme dopady i na vzdálenější místa. • Jde o komplexní přístup k řízení společnosti - o propojení ekonomických, sociálních, ekologických, kulturních a dalších aspektů, které ovlivňují životní úroveň místních obyvatel. Další možnosti participace: • Nadace Partnerství • Veronica • Living Streets • ….