Strana 1
Úvodem
V tomto stručném průvodci bychom Vás chtěli seznámit s některými z dotačních titulů ministerstva zemědělství,
které jsou zaměřeny na ochranu životního prostředí a současně Vám umožní získat další zdroje příjmů z Vaší
zemědělské činnosti.
V současné době si společnost začíná stále více uvědomovat roli zemědělce jako tvůrce venkovské krajiny a hos-
podáře, bez jehož šetrné péče by zachování harmonické a pestré mozaiky prostředí nebylo možné. Vstupem
České republiky do EU se Vám otevírá možnost využívání finančních prostředků Společné zemědělské politiky
z podpůrných programů zaměřených na rozvoj venkova (viz HRDP*). Jedním z těchto programů jsou i agroenvi-
ronmentální opatření. Budeme rádi, přispěje-li tato publikace k Vaší lepší informovanosti o nových možnostech,
které se Vám se vstupem do EU naskýtají.
S přáním dobré spolupráce na tvorbě tváře naší země, kolektiv autorů.
Proč opatření zavádět?
Zemědělství a krajina českých zemí se za uplynulých 50 let velmi změnily. Mezníkem byla kolektivizace
v 50. letech 20. století, spojená s rozoráváním mezí a scelováním pozemků. Za své přitom v krajině vzala velká
část rozptýlené zeleně, která plní důležitou funkci pro zachování ekologické rovnováhy krajiny. Vedle travna-
tých mezí pokleslo množství remízků, zmizela většina stromů, ubylo nivních luk. Další vlna scelování proběhla
v 70. letech, kdy byl těžkou technikou často upravován reliéf krajiny. Došlo tak k narušení odtokových poměrů,
k půdní erozi, snížení počtu druhů rostlin a živočichů i četnosti zastoupení jednotlivých druhů v zemědělské kra-
jině. Charakteristickým příkladem je rapidní pokles početnosti koroptve polní ze 6 mil. jedinců v roce 1935 na
několik desítek tisíc jedinců v roce 1997. Erozí je dnes
ohroženo 42% výměry zemědělské půdy.
Po roce 1989 došlo sice ke snížení spotřeby hnojiv
a pesticidů, což mělo pozitivní dopad na životní
prostředí, avšak ráz naší venkovské krajiny se nijak
významně nezměnil a většina problémů přetrvává.
Procento zornění zemědělské půdy je stále příliš
vysoké (71,9%) a vzhledem k ochraně kvality půdy
a vody je třeba podstatně rozšířit plochu trvalých
travních porostů.
Jaké jsou hlavní cíle opatření?
w zamezit zrychlenému odtoku vody z krajiny
w snížit erozi půdy
w podpořit ekologickou stabilitu krajiny
w zachovat a zvýšit přírodní rozmanitost na zemědělsky využívané půdě
V čem mi agroenvironmentální opatření pomůžou?
Finanční podpora po dobu smluvního závazku (5 let), kterou mohu v rámci agroenvironmentálních opatření získat,
mi uhradí náklady spojené s prováděním opatření, nahradí mi snížení výnosů a přinese i něco navíc. Peníze však
nejsou tím jediným, co díky těmto opatřením získám. Mnoho opatření vede ke zvýšení úrodnosti půdy, k její ochra-
ně před erozí a před vysycháním. Velmi důležité je i zvýšení schopnosti celé krajiny zadržovat vodu, což je nejlepší
prevencí záplav. Službou celé společnosti je pak ochrana vzácných druhů rostlin i živočichů a vůbec péče o krajinu
jako o kulturní dědictví. Vždyť brát ohled na krajinu při hospodaření není konec konců luxus, ale nutnost, základní
předpoklad udržitelného zemědělství.
* Horizontální plán rozvoje venkova
Harmonická krajina Vysočiny. Foto Jaroslav Pražan
Strana 2
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
Ekologické zemědělství
Při pěstování rostlin se
ekologičtí zemědělci vyhý-
bají syntetickým hnojivům;
úrodnost půdy zachová-
vají a zvyšují přiměřeným
hnojením statkovými hno-
jivy, vyváženými osevními
postupy se zastoupením
vikvovitých rostlin (legumi-
nóz), pěstováním meziplo-
din apod. Úrodná, oživená,
zdravá půda je předpokla-
dem dobrého zdravotního
stavu rostlin, základním
opatřením ochrany rostlin
je proto prevence. Použití
syntetických pesticidů je
zakázáno.
V ekologických chovech jsou zvířata ustájena přirozenými způsoby (nepřípustný je např. kle-
cový chov slepic, celoroční vazné ustájení, roštová stání atd.) a mají možnost výběhu nebo
pastvy. Zvířata jsou krmena přirozeným krmivem, které odpovídá jejich druhově specifickým
požadavkům, jejich krmivo pochází v maximální možné míře z ekologického zemědělství.
Důležitá je pohoda zvířat, která je rovněž prevencí nemocí (zabránění stresu). Nepoužívají
se preventivně antibiotika, zakázáno je použití hormonálních přípravků. Ekologičtí zemědělci
nepoužívají geneticky modifikované organismy (GMO). Jejich cílem je produkovat vysoce
kvalitní potraviny a zároveň pečovat o životní prostředí.*
Jaká jsou rizika současného hospodaření?
Konvenční zemědělství může zatěžovat půdu a vodu nadbytkem živin z používaných průmyslových hnojiv, zejmé-
na lehce rozpustných hnojiv dusíkatých (ledky), dále zbytky pesticidů, zhoršuje strukturu půdy, snižuje obsah
humusu a snižuje přítomnost mikroorganismů v půdě. Některé pesticidy jsou neselektivní a působí i na jiné druhy
organismů, než na které byl zásah zaměřen. Cílové druhy (např. svilušky) bývají navíc často mnohem odolnější
vůči pesticidům než ostatní živočichové. Mezi další následky patří vedle nepřirozených změn v ekosystémech i vliv
na zdraví člověka.
Čemu prospěji ekologickým hospodařením?
w Zvýším úrodnost půdy, obsah humusu, mikrobiální aktivitu v půdě, zlepším strukturu půdy.
w Omezím pronikání rozpustných živin do podzemních i povrchových vod.
Ekologická farma v Bílých Karpatech. Foto Svaz PRO-BIO
* Řídí se při tom zákonem č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a jeho prováděcí vyhláškou č. 53/2001 Sb.
Dodržování pravidel ekologického zemědělství prověřuje kontrolní organizace KEZ, o.p.s. Své produkty označují
ekozemědělci chráněnou známkou pro biopotraviny.
Strana 3
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
Ekologický chov dobytka v Jeseníkách. Foto Svaz PROBIO
w Zamezím kontaminaci vody a půdy zbytky pesticidů.
w Zajistím pohodu zvířat přirozeným způsobem chovu.
w Zajistím produkci nutričně i hygienicky vysoce kvalitních potravin.
w Zvýším biodiverzitu a pestrost krajiny na své farmě.
Co musím udělat?
Musím plnit podmínky zákona č. 242/2000 Sb. a Nařízení Rady (ES) č. 2092/1991, a to na celé výměře
pozemků zařazených do systému EZ. K těmto podmínkám patří:
- musím podat žádost o registraci pro ekozemědělství u Ministerstva zemědělství ČR
- musím přijmout taková opatření, abych co nejvíc omezil riziko negativních vlivů na své pozemky (živé
ploty, travnaté pásy, větrolamy atd.)
- nesmím používat geneticky modifikované organismy (GMO)
- mohu používat pouze taková hnojiva, krmiva, pomocné půdní látky a substráty, přípravky na ochranu
rostlin a rozmnožovací materiál, které jsou uvedeny ve vyhlášce č. 53/2001 Sb. (novelizované vyhláš-
kou MZe č. 263/2003 Sb.)
- musím dodržovat vyvážený osevní postup a dbát o zvyšování půdní úrodnosti
- musím zvířatům vytvořit podmínky ochrany zdraví, prevence onemocnění a jejich pohody, zajistit jim
podmínky ustájení, které budou odpovídat jejich etologickým a fyziologickým potřebám
- mohu chovat maximálně 1,5 VDJ hospodářských zvířat na hektar zemědělské půdy
- nesmím zvířata chovat v uzavřených prostorách bez přístupu do výběhu nebo na pastvu
- nesmím používat trvalé vazné ustájení skotu a klecové chovy, rošty
- nesmím používat přenos embryí, hormonální látky, stimulátory růstu atd.
- nesmím používat jiné materiály a postupy pro zpracování bioproduktů než stanoví vyhláška
č. 53/2001 Sb. (novelizovaná vyhláškou MZe č. 263/2003 Sb.)
- musím vést předepsanou evidenci (krmiva, léčiva, evidenční karty hospodářských zvířat, evidence
o pěstovaných plodinách atd.)
Budu po celou dobu platnosti závazku
(5 let) veden v seznamu ekologických
zemědělců včetně výměry pozemků
zařazených do systému EZ.
O příspěvek na travní porosty mohu
žádat v případě, že se intenzita
ekologického chovu býložravců po-
hybuje v průměru za rok v intervalu
0,2 ­ 1,5 VDJ/ha TP.
Jaké dostanu platby?
Navrhovaná výše plateb:
orná půda 3520Kč/ha
travní porosty 1100Kč/ha
trvalé kultury 12235Kč/ha
zelenina a byliny 11050Kč/ha
Strana 4
TRAVNÍ POROSTY
Základní podmínky pro ošetřování travních porostů
Travní porosty v našich podmínkách vytvořil a dlouhodobě udržoval člověk. Jelikož hospodaření na těchto po-
zemcích probíhalo často několik staletí, vznikly tak podmínky pro život mnoha druhů živočichů a rostlin. Tyto
druhy jsou na travní porosty a na sebe navzájem vázány tak úzce (např. housenky některých motýlů se dokáží
živit pouze jediným druhem trávy), že se jinde téměř nemohou vyskytovat. A protože způsoby využívání travních
porostů jsou velmi rozmanité (různý počet sečí za rok, pastva ovcí, koz či dobytka, hnojení atd.), nachází se v naší
krajině pestrá paleta prostředí obývaná spoustou druhů.
Je známo, že v travních porostech se téměř stejné množství rostlinné hmoty, která je nad zemí, nachází i pod
zemí, tedy hlavně v kořenech. Díky tomu mají travní porosty obrovskou schopnost zadržovat vodu a přispívat tak
k prevenci proti škodám z přívalových dešťů.
Nejjednodušší rozdělení travních porostů je dáno hlavním způsobem obhospodařování ­ na louky a pastviny.
Jelikož na loukách fungují jiné přírodní zákonitosti než na pastvinách, liší se podle toho i zásady šetrného hospo-
daření, které představíme v následujících kapitolách.
Jaká jsou rizika současného hospodaření?
Intenzivní využívání luk a pastvin z nich vytlačuje jak konkurenčně slabší druhy rostlin, tak hnízdící ptáky nebo
četné druhy hmyzu. Pokud se travní porosty nadměrně hnojí, posiluje se tím nárůst několika málo druhů, zejména
trav, na úkor ostatních.
Paradoxem je, že jiné louky a pastviny (zejména v odlehlejších oblastech pohraničí) se naopak přestávají využívat.
Opuštěné lokality zarůstají, navrátit je do původního stavu je s přibývajícím časem stále více obtížné. Přicházíme
tak o prostředí, které plní v krajině důležité funkce a zároveň je kulturním dědictvím po našich předcích.
Proč bych měl zachovávat travní porosty šetrným hospodařením?
w Udržím stálé životní podmínky pro mnoho vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.
w Zvýším schopnost krajiny zadržovat vodu.
w Poskytnu kvalitnější potravu hospodářským zvířatům.
w Zmírním zatěžování půdy a vody nadbytkem živin.
w Zachovám rozmanitost kulturní krajiny.
Základní soubor podmínek pro vstup do titulů ošetřování travních porostů:
1. Do titulů pro travní porosty musím vstoupit se všemi pozemky, které mám zaregistrované jako TP (ke dni
podání žádosti o titul).
2. Na veškeré orné půdě zemědělského podniku nebudu v jednom roce aplikovat v průměru více než
170kg N č.ž./ha.
3. Minimální průměrná intenzita chovu všech býložravců v podniku je 0,2 VDJ/ha travních porostů:
­ pro tento výpočet použiji výměru svých TP bez plochy, kterou zařadím do titulů Trvale podmáčené louky
a rašelinné louky a Ptačí lokality na TP,
­ do výpočtu nesmím započítat travní porosty vzniklé v rámci titulů Zatravňování orné půdy, Tvorba trav-
natých pásů na svažitých půdách a Stabilizace závrtů na orné půdě po dobu platnosti závazku těchto tří
titulů.
Strana 5
TRAVNÍ POROSTY
Z lučního porostu se rostlinná hmota ne-
odstraňuje průběžně jako na pastvině, ale
několikrát za rok se naráz pokosí. Louka
tedy zůstává po většinu roku nedotčena,
což umožňuje mnoha druhům rostlin
a živočichů nerušeně dokončit svůj vývoj
(např. dozrání semen orchidejí, vývin hou-
senek motýlů okáčů). Luční porost je také
díky tomu vyšší a rovnoměrně narostlý,
takže jeho celková listová plocha dokáže
odpařit ohromné objemy vody zachycené
hustou sítí kořenů. Louky proto mají zá-
sadní význam pro udržení vody v krajině.
Rozmanitost bylin v louce neznamená jen
nabídku potravy a úkrytů pro hmyz a půd-
ní organismy, ale také obohacení sena
o minerály, vitaminy a jiné látky.
Jaká jsou rizika současného hospodaření?
Pokud se louka neposeče, hromadí se v porostu stařina. Ta na jaře brání vzrůstu semenáčků a nižších rostlin
a porost tak ochuzuje. Nesečenou louku dokáží také velmi snadno ovládnout některé druhy trav. Pokud se porost
poseče, ale nesklidí z pozemku, rostlinná hmota na povrchu zahnívá a poškozuje půdní strukturu. Rychloobnova
luk přeoráním a dosetím zcela znemožňuje, aby se porost obohatil o další druhy a dovedl účinně zadržet vodu.
Nadbytek živin v půdě, způsobený nevhodným kosením nebo nadměrným hnojením, s výhodou využívají trávy,
šťovíky nebo pcháče na úkor ostatních druhů rostlin.
Proč bych měl šetrně hospodařit na loukách?
w Přispěji k zadržení vody v krajině.
w Snížím zatížení krajiny nadbytkem živin.
w Umožním dalším druhům živočichů a rostlin osídlit luční prostředí.
w Zabráním poškozování luční půdy.
Co musím udělat?
Aplikuji hnojiva maximálně do výše 40kg N č.ž./ha, a to včetně hnojiv statkových.
Travní porost poseču minimálně dvakrát ročně (v odůvodněných případech jedenkrát ročně). Posečenou
hmotu z pozemku odklidím a využiji v rámci zemědělského podniku.
Mulčovat poslední seč mohu pouze při menším objemu travní hmoty (souvislý travní porost není vyšší
než 15cm).
V územích ZCHÚ nebudu provádět rychloobnovu travních porostů (rozoráním, použitím herbicidů ne-
bo přísevem) bez povolení orgánu ochrany přírody.
Dodržím základní soubor podmínek pro vstup do titulů ošetřování travních porostů (viz strana 4).
Jaké platby dostanu?
Navrhovaná výše plateb je 1 920Kč/ha*.
Louky
* V ZCHÚ je výhodnější využít titulu Extenzivní louky. V I. zóně NP a v I. zóně CHKO je podpora hospodaření na loukách
hrazena z jiných zdrojů (E-LFA, PPK). Bližší informace poskytnou orgány ochrany přírody.
Kosení v Čertoryjích. Foto archiv ČSOP Bílé Karpaty
Strana 6
TRAVNÍ POROSTY
* V I. zóně NP a v I. zóně CHKO je podpora hospodaření na loukách hrazena z jiných zdrojů (E-LFA, PPK). Bližší informace
poskytnou orgány ochrany přírody.
Extenzivní louky
Většina půd na našem území přirozeně obsahuje málo živin. Luční společenstva jsou proto na tento stav mno-
hem častěji přivyklá. Nízká hladina především dusíku omezuje některé bujnější druhy rostlin v růstu a tím jim
zabraňuje zastínit a vytlačit z porostu druhy slabší. Jelikož ani v minulosti se pozemky příliš nepřihnojovaly, jsou
dnes louky, na nichž se toto extenzivní hospodaření dlouhodobě udržovalo, jedněmi z druhově nejbohatších
společenstev vůbec. Na jednom m2
takové louky se může běžně vyskytovat přes 30 druhů rostlin a na celém
pozemku 100 a více, kdežto na celé rozloze intenzivní louky roste jen 15-20 druhů. Rozdíl v zastoupení druhů
živočišných, především hmyzu, je ještě vyšší, neboť druhová rozmanitost živočichů je v porovnání s rostlinami
několikanásobná.
Jaká jsou rizika současného hospodaření?
Pokud se hnojením dostane do půdy více živin, než je pro ni přirozené, rostliny je pravděpodobně všechny nezužit-
kují. Přebytečné živiny se tak postupně hromadí na pozemku a dostávají se i do okolní krajiny, která je jimi v sou-
časné době přesycená. Přísun živin také odstartuje nárůst mohutnějších trav (psárky, srhy, ovsíku), s nimiž pak
slabší druhy (orchideje, všivce, hadí mord atd.) nedokáží soupeřit o světlo a prostor a mizí z porostu. Průmyslová
hnojiva aplikovaná na louky působí svými chemickými vlastnostmi nepříznivě na půdní mikroorganismy a mohou
tak narušit funkce půdy.
Čeho dosáhnu extenzivním hospodařením
na loukách?
w Zabráním nárůstu bujnějších trav
a ochuzení porostu.
w Snížím zatížení půdy nadbytkem živin.
w Zajistím lepší funkce půdy.
w Podpořím druhovou rozmanitost rostlin
a živočichů.
Co musím udělat?
Nebudu aplikovat hnojiva.
Travní porost poseču minimálně dva-
krát ročně (v odůvodněných případech jedenkrát ročně). Posečenou hmotu z pozemku odklidím a využiji
v rámci zemědělského podniku.
Mulčovat poslední seč mohu pouze při menším objemu travní hmoty (souvislý travní porost není vyšší než
15cm).
V územích ZCHÚ nebudu provádět rychloobnovu travních porostů (rozoráním, použitím herbicidů nebo pří-
sevem) bez povolení orgánu ochrany přírody.
Dodržím základní soubor podmínek pro vstup do titulů ošetřování travních porostů (viz str. 4).
Jaké platby dostanu?
Navrhovaná výše plateb je 2800Kč/ha*.
Upozornění
Titul Extenzivní louky je možné využít pouze v ZCHÚ.
Typická bělokarpatská louka s orchidejemi. Foto Svaz PRO-BIO
Strana 7
TRAVNÍ POROSTY
Posun seče na loukách
Téměř každou louku je vhodné pokosit v jinou dobu. Když je tráva nejvíce narostlá, ale ještě nekvete, má v sobě
nashromážděno nejvíce účinných látek, takže seno sklizené v tento čas je nejkvalitnější. Zejména v minulosti se naše
krajina skládala z mnoha typů luk, které se postupně kosily od května do srpna. Při ručním kosením navíc nelze po-
kosit všechny louky naráz, takže louky tvořily jakousi mozaiku různě narostlých porostů, v níž mohli ptáci vždy nalézt
místo vhodné k hnízdění, motýli zdroj nektaru atd. Semena rostlin měla alespoň někde dostatek času k dozrání.
V krajině tak mohlo přežívat a přesouvat se mezi příhodnými místy velké množství druhů zvířat.
Jaká jsou rizika současného hospodaření?
Při současném intenzivním hospodaření se naprostá většina luk pokosí naráz ve velmi krátké době na přelomu
května a června. V tuto dobu ještě hnízdí na loukách ptáci a některé druhy rostlin ještě nemají dozrálá semena.
Velké množství hmyzu přijde najednou o zdroj potravy, ale také o úkryt, který jim poskytoval členitý porost. Luční
společenstva se tak ochuzují o drobnější byliny, motýly, zemní brouky i hnízdící ptactvo.
Co způsobím pozdějším pokosením louky?
w Zajistím větší rozmanitost lučních porostů v krajině.
w Umožním lučním druhům hmyzu průběžně nacházet potravu a úkryt.
w Docílím obohacení luk o větší množství bylin.
w Zajistím ptačím druhům nerušené hnízdění.
Titul Posun seče na loukách má dvě varianty ­ posun seče v podobě pásů a posun termínu seče na celé louce.
Varianta I. POSUN SEČE VE FORMĚ PÁSŮ
V tomto případě ponechám na louce neposečené pásy.
Co musím udělat?
Nebudu aplikovat hnojiva.
Při první seči (provedu do 15. 7.)
nechám na louce neposečené pásy
o šířce 6 ­ 12 m. Neposečené pásy
budou zaujímat 5 ­ 10% rozlohy
daného půdního dílu a budou pose-
čeny v druhé seči. Posečenou hmotu
z pozemku odklidím a využji v rámci
zemědělského podniku.
Mulčovat poslední seč mohu pouze
při menším objemu travní hmoty
(souvislý travní porost není vyšší
než 15cm).
V územích ZCHÚ nebudu provádět rychloobnovu travních porostů (rozoráním, použitím herbicidů ne-
bo přísevem) bez povolení orgánu ochrany přírody.
Dodržím základní soubor podmínek pro vstup do titulů ošetřování travních porostů (viz str. 4).
Jaké platby dostanu?
Navrhovaná výše plateb je 3130Kč/ha*.
Sečení luk ve formě pásů v rámci programu Sapard. Foto archiv ČSOP Bílé Karpaty
* V I. zóně NP a v I. zóně CHKO je podpora hospodaření na loukách hrazena z jiných zdrojů (E-LFA, PPK), které je
možno navýšit v rámci tohoto titulu o 330Kč/ha.
Strana 8
TRAVNÍ POROSTY
* V I. zóně NP a v I. zóně CHKO je podpora hospodaření na loukách hrazena z jiných zdrojů (E-LFA, PPK), které je možno
navýšit v rámci tohoto titulu o 2 330 Kč/ha.
Kvetoucí louka v červenci. Foto Petr Bürger
Varianta II. POSUN TERMÍNU SEČE
V tomto případě provedu první seč na celé ploše louky nejdříve v polovině července.
Co musím udělat?
Nebudu aplikovat hnojiva.
První seč provedu nejdříve po 15. 7. Posečenou hmotu z pozemku odklidím a využiji v rámci zemědělské-
ho podniku.
Mulčovat poslední seč mohu pouze při menším objemu travní hmoty (souvislý travní porost není vyšší
než 15cm).
V územích ZCHÚ nebudu provádět rychloobnovu travních porostů (rozoráním, použitím herbicidů ne-
bo přísevem) bez povolení orgánu ochrany přírody.
Dodržím základní soubor podmínek pro vstup do titulů ošetřování travních porostů (viz str. 4).
Jaké platby dostanu?
Navrhovaná výše plateb je 5130Kč/ha*.
Upozornění
Titul Posun seče na loukách je možné využít pouze v ZCHÚ.
Pastviny
Z naší krajiny téměř vymizely extenzivně pasené travní porosty, které dotvářely ráz především podhorských a hor-
ských oblastí. Pravidelně přepásané pozemky se vyznačují nízkým a hustým drnem plazivých a při zemi rostoucích
druhů. Oč nižší jsou rostliny na povrchu, o to spletitější síť kořenů vytváří pod zemí, čímž půdu zpevňují, chrání ji před
erozí a zároveň účinně zadržují vodu. Přednost pastvy oproti kosení spočívá v tom, že pasoucí se zvířata rozrušují
souvislý drn a tím vytváří místa vhodná pro klíčení a růst druhů rozmnožujících se semeny, např. vzácných hořců
Strana 9
TRAVNÍ POROSTY
a hořečků. Extenzivní pastva se také projevuje nerovnoměrným vypasením - méně spasené plochy jednak umožňují
vykvetení rostlin, jednak skýtají různorodé úkryty a zdroje potravy pro brouky, čmeláky a motýly. Charakteristickým
rysem pastvin bývají také skupinky trnitých nebo pro dobytek potravně nezajímavých rostlin (šťovíky, pcháče, bodlá-
ky aj.). Tyto druhy lze potlačit včasným kosením nedopasků, a to předtím, než stačí odkvést a vysemenit se.
Jaká jsou rizika současného hospodaření?
Opuštěné pastviny zarůstají náletem dřevin a zároveň na nich převládají vysoké trávy, které zastíní a vytlačí větši-
nu bylin nižšího vzrůstu. Naopak následkem intenzivního vypásání vznikají jednotvárné porosty s převahou jetele
plazivého a pampelišky, ze kterých mizí pro pastviny typické byliny (černohlávek, světlík, mateřídouška aj.). Velká
koncentrace zvířat na jednom místě také vede k nadměrnému sešlapu a narušení travního drnu zejména v místech
odpočinku. Zvýšený přísun živin v podobě výkalů pasených zvířat, přihnojování kejdou a velké plochy holé půdy
potom podporují šíření kopřivy a šťovíků. Volně přístupná podmáčená místa a okolí toků jsou též náchylná k roz-
dupání, zvláště v případě pastvy skotu.
Proč bych měl pečovat o pastviny?
w Pravidelným kosením nedopasků předejdu zaplevelení pozemků.
w Podpořím ustupující druhy závislé na pastevním obhospodařování, např. hořce a hořečky.
w Zachovám vhodné lokality pro hnízdění ptačích druhů.
Co musím udělat?
Aktuální denní intenzita
chovu pasených hospo-
dářských zvířat činí 0,5
až 1 VDJ/ha (celkový
počet pasených VDJ na
podnik vztažený k výmě-
ře pastvin).
Hnojiva aplikuji maximálně
do výše 40kg N č.ž./ha.
Nesmím aplikovat kejdu.
Po skončení každé
pastvy provedu sečení
nedopasků.
Pokud chemicky likviduji
plevele, mohu herbicidy
použít jen bodově.
V územích ZCHÚ nebudu provádět rychloobnovu travních porostů (rozoráním, použitím herbicidů nebo pří-
sevem) bez povolení orgánu ochrany přírody.
Zvířatům musím zajistit napájení a pastviny musím technicky nebo organizačně zajistit proti úniku zvířat.
Dodržím základní soubor podmínek pro vstup do titulů ošetřování travních porostů (viz str. 4).
Jaké dostanu platby?
Navrhovaná výše plateb je 2890Kč/ha*.
* V ZCHÚ je výhodnější využít titulu Extenzivní pastviny. V I. zóně NP a v I. zóně CHKO je podpora hospodaření na past-
vinách hrazena z jiných zdrojů (E-LFA, PPK). Bližší informace poskytnou orgány ochrany přírody.
Jesenické pastviny. Foto Svaz PRO-BIO
Strana 10
TRAVNÍ POROSTY
Extenzivní pastviny
* V I. zóně NP a v I. zóně CHKO je podpora hospodaření na pastvinách hrazena z jiných zdrojů (E-LFA, PPK), které je možno
navýšit v rámci tohoto titulu o 1 530 Kč/ha.
Mnohá zvláště chráněná území chrání druhově bohatá společenstva pastvin. Většinou jde o bývalé obecní pas-
tviny na málo produktivních půdách, kde se v minulosti pásly především ovce a kozy. Po zániku pastvy se dříve
běžné byliny, které vyžadují pravidelné spásání, staly opravdovou raritou ­ například vstavač kukačka nebo všivec
ladní. Zároveň s rostlinami přišli o svůj životní prostor na ně vázaní motýli, střevlíci, mravenci a řada dalších
živočichů. To je i případ kriticky ohroženého modráska hořcového, který klade vajíčka výhradně do květů hořce
hořepníku a jeho housenky se pak nechávají krmit mravenci rodu Myrmica. Přestože v minulosti bývaly některé
pastviny přihnojovány, dnes zajišťuje dostatečný přísun živin spad atmosférického dusíku spolu se srážkami
a případné splachy hnojiv z okolních pozemků.
Jaká jsou rizika současného hospodaření?
Na travních porostech v mnoha zvláště chráněných územích bylo hospodaření omezeno jen na nezbytně nutnou
míru nebo byla tato území ponechána zcela bez péče. Velmi často se také na bývalých pastvinách místo pasení
uplatňuje kosení, které však není plnohodnotnou náhradou pastvy (nevytváří se rozmanitá mozaika různě inten-
zivně spasených míst ani plošky obnažené půdy nezbytné pro klíčení ohrožených druhů). Málo účinný bývá i celo-
roční pobyt zvířat v rámci jednoho pastevního areálu - zvířata si pak vybírají jen některé části pastviny a zůstává
velký podíl nedopasků. Lépe je stádo přehánět mezi několika pastvinami.
Čemu prospěji šetrnou péčí o pastviny?
w Vytvořím příznivé podmínky pro rozmnožování ustupujících druhů.
Co musím udělat?
Aktuální denní intenzita chovu pasených hospodářských zvířat činí 0,4 až 0,8 VDJ/ha (celkový počet
pasených VDJ na podnik vztažený k výměře pastvin).
Nebudu aplikovat hnojiva.
Po skončení každé pastvy provedu sečení nedopasků.
Pokud chemicky likviduji plevele, mohu herbicidy použít jen bodově.
V územích ZCHÚ nebudu provádět rychloobnovu travních porostů (rozoráním, použitím herbicidů nebo pří-
sevem) bez povolení orgánu ochrany přírody.
Zvířatům musím zajistit napájení a pastviny musím technicky nebo organizačně zajistit proti úniku zvířat.
Dodržím základní soubor podmínek pro vstup do titulů ošetřování travních porostů (viz str. 4).
Jaké dostanu platby?
Navrhovaná výše plateb je 4330Kč/ha*.
Upozornění
Titul Extezivní pastviny je možné využít pouze v ZCHÚ.
Strana 11
TRAVNÍ POROSTY
Trvale podmáčené louky a rašelinné louky
Trvale podmáčené a rašelinné louky se vytvořily na mís-
tech se zvýšenou hladinou podzemní vody. Většinou se
jedná o luční prameniště a zrašeliněná nebo podmáčená
místa na okrajích rybníků, podél toků a v údolních sníženi-
nách. Díky pravidelnému kosení v minulosti hostí dnes tyto
louky řadu ohrožených rostlinných druhů ­ např. vstavač
májový nebo kosatec sibiřský. Stejně tak jsou ale nezbytné
pro celou řadu živočichů. Pro chřástala, bekasinu, ros-
ničku, skokana zeleného či modráska bahenního to jsou
místa, kde mohou hnízdit, klást vajíčka a najít dostatek
potravy.
Velký podíl na úbytku podmáčených luk měly meliorace,
které odvedly vodu z krajiny, takže původní společenstvo
rostlin a živočichů už nedokázalo na lokalitě přežít a bylo
nahrazeno jiným. Podmáčené louky jsou často velmi citlivé na nadměrný přísun živin, neboť většina z nich je
přivyklá na jejich trvale nízký obsah. Vzhledem k těmto faktorům jsou podmáčené a rašelinné louky v naší zemi
společenstvem skutečně ohroženým.
Jaká jsou rizika současného hospodaření?
Pokud nejsou podmáčené louky pravidelně koseny, velmi rychle zarůstají a celá řada vzácných druhů se z nich
vytrácí. Kosení zemědělskou mechanizací však může porosty také poškodit, neboť pojíždění velmi zhutňuje půdu.
Proto je nezbytné kosení ruční nebo lehkou mechanizací. Svůj díl na úbytku druhové pestrosti má i aplikace hnojiv
nebo vápnění. Pokud se podmáčená nebo rašelinná louka odvodní, je to již tak výrazná změna, která vede k téměř
jistému zániku.
Proč bych měl udržovat trvale podmáčené a rašelinné louky?
w Zachovám nebo dokonce rozšířím životní prostor rostlinným a živočišným druhům, pro něž je trvale vlhké
prostředí základní životní podmínkou.
w Přispěji k zadržení vody v krajině a k jejím přirozeným odtokům.
w Zachovám specifický ekosystém, který se kvůli necitlivým hospodářským zásahům stal velmi vzácný.
Co musím udělat?
Na blocích půdních dílů vyznačím v terénu rozsah trvale podmáčených a rašelinných luk.
Na takto určených místech nebudu aplikovat hnojiva, vápnit ani provádět odvodnění.
Kosení těchto míst budu provádět lehkou mechanizací (kosa, křovinořez) min. 1x ročně, poprvé v termínu
od 15. 5. do 15. 6. nebo od 15. 6. do 25. 7. nebo od 26. 7. do 31. 8. orgán ochrany přírody určí každé
konkrétní lokalitě jeden z těchto tří termínů. Pokosenou hmotu z pozemku odklidím.
Válení a smykování mohu provádět jen po dohodě s orgánem ochrany přírody.
Nebudu provádět obnovu louky.
Upozornění
Tento dotační titul se týká pouze travních porostů vybraných jako trvale podmáčené louky a rašelinné louky.
Jaké dostanu platby?
Navrhovaná výše plateb je 12100Kč/ha. Částka se vztahuje pouze na plochu trvale podmáčených
a rašelinných míst louky.
Střídavě vlhká bezkolencová louka. Foto archiv ČSOP Bílé Karpaty
Strana 12
TRAVNÍ POROSTY
Ptačí lokality na travních porostech - chřástal polní
* V I. zóně NP a v I. zóně CHKO je podpora šetrného hospodaření na travních porostech hrazena z jiných zdrojů (E-LFA,
PPK), které je možno navýšit v rámci tohoto titulu o 2 380 Kč/ha.
Chřástal polní je ohroženým ptačím druhem, jehož početnost v celé Evropě velmi rychle klesá. Prostře-
dím, kde chřástal dokáže hnízdit a přežívat, jsou vlhké louky. Ve vysokých porostech dokáže chřástal
dobře ukrýt své hnízdo a také tam nalezne dostatek potravy. Jelikož však vlhké louky ubývají nebo se
nevhodně využívají, mizí z krajiny i chřástal. Lokality, na nichž se tento vzácný a velmi zajímavý pták
ještě vyskytuje, je proto třeba obhospodařovat se zvláštním ohledem na jeho potřeby.
Chřástal žije skrytým způsobem života a je velmi těžké se s ním setkat. O jeho přítomnosti se můžeme přesvědčit
během letních večerů, kdy samci volají zvukem připomínajícím přejíždění desetníku po hřebeni. Na území naší
republiky se dnes vyskytuje kolem 1500 volajících samců, což je jedna z nejvyšších početností v Evropě. Jestli
tento stav udržíme, záleží jenom na nás.
Jaká jsou rizika současného hospodaření?
Chřástala ubývá zejména proto, že spousta jeho hnízd je zničena při sečení luk. Nezřídka se stává, že je zničeno
hnízdo i se samicí sedící na vejcích. Nebezpečí pro chřástala se ještě více zvyšuje, pokud se pozemky kosí od okrajů ke
středům ­ ptáci nemají jak uniknout a sekačkám padne za oběť mnoho rodinek. Možnost přemístění se pro chřástala
snižuje také tím, že se všechny louky posekají během velmi krátkého období. Chřástalovi také nesvědčí celoroční využití
travních porostů pro pastvu dobytka. Pokud se pase zejména v hnízdní době, chřástal lokalitu rychle opouští. K těmto
vlivům je třeba připočíst i to, že ubylo hodně mokřadů, pramenišť a dalších lokalit potřebných pro přežití chřástala.
Proč bych měl hospodařit na pozemcích s ohledem na chřástala?
w Vytvořím mu dostatečné podmínky pro hnízdění.
w Zabráním ničení jeho hnízd zemědělskou činností.
w Celkově udržím nebo zvýším populaci chřástala polního v naší krajině.
Co musím udělat?
Na identifikovaných plochách
vyloučím aplikaci hnojiv, včetně
hnojiv statkových.
První seč provedu nejdříve
15. 8., teprve po provedení prv-
ní seče mohu plochy využívat
k pastvě.
Seč budu provádět od středu
ke kraji. Posečenou hmotu
z pozemku odklidím.
Válení a smykování porostu
nebudu provádět v období od
15. 3. do 30. 6.
Seč nebudu provádět skupino-
vým nasazením sekaček.
Upozornění
Tento dotační titul se týká pouze travních porostů vybraných jako hnízdní lokality chřástala polního.
Jaké dostanu platby?
Navrhovaná výše plateb je 5180Kč/ha*.
Při nevhodném způsobu sečení trávy jsou ničena hnízda chřástalů. Foto Petr Bürger
Strana 13
TRAVNÍ POROSTY
Ptačí lokality na travních porostech - bahňáci
* V I. zóně NP a v I. zóně CHKO je podpora šetrného hospodaření na travních porostech hrazena z jiných zdrojů (E-LFA,
PPK), které je možno navýšit v rámci tohoto titulu o 2 750 Kč/ha.
Vlhké louky jsou místem, které vyhledává za
účelem hnízdění i při shánění potravy řada
ptačích druhů. Zvláště úzce je na vlhké louky
vázaná skupina, které se říká bahňáci ­ tito ptáci
se bez vlhkého prostředí skutečně neobejdou,
jak ostatně napovídá jejich název. Patří mezi ně
např. všem známá, ale dnes rychle mizející čejka
chocholatá nebo kdysi hojná bekasina otavní.
S mnoha dalšími druhy, jako břehouš černooca-
sý, vodouš rudonohý nebo koliha velká, se dnes
v naší krajině takřka nemáme možnost setkat.
Jaká jsou rizika současného hospodaření?
Jelikož jsou vlhké louky tradičním místem, kde
bahňáci hnízdí a získávají potravu, mohou tito
ptáci přežít jedině díky dlouhodobému udržování
takových luk a správnému hospodaření na nich.
Pokud se však louky zalesní, odvodní nebo nejsou-li obhospodařovány, zarůstají, bahňáci na nich nedokáží dlouho-
době hnízdit a opouštějí je. Mnoho hnízd bahňáků se zničí při válení, smykování a časném kosení luk. Stejně tak
bahňákům nesvědčí, když se během jejich hnízdní doby pase dobytek, a proto lokalitu často opouštějí.
Proč bych měl hospodařit na pozemcích s ohledem na bahňáky?
w Vytvořím podmínky pro jejich hnízdění.
w Zabráním ničení hnízd zemědělskou činností (válení, smykování, časné kosení).
w Umožním jim nalézat příznivé lokality a přesouvat se na ně.
w Udržím celkovou populaci těchto vzácných ptáků v naší krajině.
Co musím udělat?
Na identifikovaných plochách vyloučím aplikaci hnojiv.
První seč provedu nejdříve 15. 8., teprve po provedení první seče mohu plochy využívat k pastvě. Posled-
ní seč provedu v termínu 30. 9. až 15. 11. Posečenou hmotu z pozemku odklidím.
Válení a smykování porostu nebudu provádět v období od 15. 3. do 30. 6.
Seč nebudu provádět skupinovým nasazením sekaček.
Upozornění
Tento dotační titul se týká pouze travních porostů vybraných jako hnízdní lokality bahňáků.
Jaké dostanu platby?
Navrhovaná výše plateb je 5550Kč/ha*.
Čejka chocholatá. Foto Lubomír Hlásek
Strana 14
ORNÁ PŮDA
Většinu plodin pěstujeme v našich
podmínkách na orné půdě. Na
některých pozemcích však není
takové hospodaření vhodné. Jejich
zornění, k němuž v minulosti došlo,
přináší dnes celou řadu problémů.
Mnoho nežádoucích vedlejších
vlivů působí, nachází-li se pozemek
v těsné blízkosti vodního toku. Hno-
jiva nebo chemické prostředky na
něm použité se mohou dostat do
vody a znečistit ji. K orbě nejsou
vhodné ani svažité pozemky, ne-
boť z nich dešťová voda odplavuje
velká množství půdy. Vhodným
řešením problémů je zatravnění
takových pozemků.
Jaká jsou rizika současného hospodaření?
Plodiny pěstované na orné půdě nemají na rozdíl od travních porostů natolik rozvinuté kořeny, aby mohly účinně
zadržovat vodu. V době, kdy je orná půda obnažena, je schopnost zadržovat vodu pochopitelně ještě mnohem niž-
ší. Dešťová voda rychle odtéká a odnáší s sebou půdní částice. Na svažitých pozemcích tak může za rok ,,odtéci"
až několik tun ornice z hektaru. Odnesená půda navíc zanáší vodní toky a snižuje kapacitu jejich koryta. Jelikož
voda stéká po orné půdě velmi rychle, zvyšuje se při velkých srážkách nebezpečí záplav. V sušších obdobích roku
může být na pozemku naopak nedostatek vlhkosti, neboť voda se zde nedokázala udržet.
Orná půda často obsahuje nadbytek živin nebo zbytky pesticidů, které se také splachují do vodních toků nebo do spodní
vody. Toto znečištění zásadně mění podmínky pro život vodních rostlin a živočichů (např. dostupnost rozpuštěného kyslí-
ku) a spousta druhů kvůli tomu nenávratně ustupuje.
Proč bych měl některé pozemky orné půdy zatravnit?
w Zpomalím odtok vody z krajiny.
w Zvýším schopnost půdy uchovat si vlhkost.
w Zabráním odnosu půdy vodou i větrem.
w Uchráním vodní toky před zanášením půdou a chemickým znečištěním.
w Omezím nebezpečí záplav.
Co musím udělat?
Mohu zatravnit pouze následující půdy: svažité nad 12°, mělké, písčité, podmáčené, extrémně těžké a or-
nou půdu v méně příznivých oblastech, v I. zóně NP a I. zóně CHKO, a to uznaným osivem komerční travní
směsi nejpozději do 31. 5. Nemohu provést založení porostu formou podsevu.
V prvním roce po zatravnění nebudu na ploše pást, jenom ji minimálně dvakrát ročně posekám (v odů-
vodnitelných případech pouze jedenkrát ročně) a posečenou hmotu z pozemku odklidím a využiji v rámci
zemědělského podniku.
Nebudu aplikovat dusíkatá hnojiva na zatravněných plochách.
Zatravňování orné půdy
Plošně rozsáhlé bloky orné půdy jsou značně ohroženy vodní erozí. Foto Bořivoj Šarapatka
Strana 15
ORNÁ PŮDA
* V I. zóně NP a v I. zóně CHKO je podpora šetrného hospodaření na travních porostech hrazena z jiných zdrojů (E-LFA,
PPK), které je možno navýšit v rámci tohoto titulu o 4 465 Kč/ha.
Likvidaci plevelů zajistím sečením (počet sečí dle potřeby), herbicidy mohu použít jen po dobu prvních
dvou let, a to formou bodové aplikace (zejména v případě výskytu vytrvalých a invazních plevelů).
Od druhého roku budu plochu ošetřovat běžným způsobem ­ sečením minimálně dvakrát ročně (v odů-
vodnitelných případech pouze jedenkrát ročně) nebo pasením.
Upozornění
Do titulu nemohou vstoupit plochy orné půdy, které byly k 1. 1. 2004 nebo ke dni prvotního ohlášení do evidence
půdy (registr půdních bloků) travním porostem.
Jaké dostanu platby?
Navrhovaná výše plateb je 7265Kč/ha*.
Zatravňování orné půdy regionální směsí
semen v CHKO Bílé Karpaty
Bílé Karpaty se svými přírodními podmínkami i historickým vývojem liší od ostatních oblastí. Leží na zvláštním
horninovém podloží, tzv. flyši, a díky své rozloze a členitosti zahrnují místa s velmi teplým i chladnějším podnebím.
S květenou běžnou v Čechách se zde potkává rostlinstvo z oblasti karpatské. Na svazích Bílých Karpat se odedávna
rozkládala mozaika luk, které se ručně kosily. Rozmanitost prostředí
luk zvyšují roztroušené stromy. Výsledkem těchto vlivů jsou louky,
jejichž druhová pestrost je ve střední Evropě naprosto výjimečná.
Velké rozlohy těchto luk se však rozoraly během několika předcho-
zích desetiletí.
Jaká jsou rizika současného hospodaření?
Ornou půdu může mnohem snadněji odnést vítr nebo dešťová
voda a svažité pozemky na flyši jsou k tomu obzvláště náchylné.
Vysévání běžných komerčních směsí nemůže nahradit původní
krajovou květenu, naopak hrozí křížení s domácími druhy a po-
stupné ochuzování genové výbavy. Původní druhy již nejsou
tolik rozšířené, aby mohly nové plochy osídlit samovolně, mnohem
spíše budou předstiženy četnějšími druhy plevelnými. Bohatá luční
společenstva lze do bělokarpatské krajiny navrátit pouze cíleným
vyséváním domácích druhů.
Čemu pomohu zatravněním orné půdy regionálními osivy?
w Posílím původní květenu v krajině Bílých Karpat.
w Zvýším vododržnost půdy a zabráníme jejímu odnosu.
w Zamezím křížení s komerčními odrůdami.
w Předejdu šíření plevelů.
w Zajistím potravu pro včely po celé vegetační období.
Obnovená louka v Liptově jeden rok po vysetí regio-
nální směsi. Foto archiv ČSOP Bílé Karpaty
Strana 16
ORNÁ PŮDA
Co musím udělat?
Mohu zatravnit pouze následující půdy: svažité nad 12°, mělké, písčité, podmáčené, extrémně těžké
a ornou půdu v méně příznivých oblastech, v I. zóně NP a I. zóně CHKO, a to uznaným osivem komerční
travní směsi nejpozději do 31. 5. Nemohu provést založení porostu formou podsevu.
V prvním roce po zatravnění nebudu na ploše pást, jenom ji minimálně dvakrát ročně posekám (v odů-
vodnitelných případech pouze jedenkrát ročně) a posečenou hmotu z pozemku odklidím a využiji v rámci
zemědělského podniku.
Nebudu aplikovat dusíkatá hnojiva na zatravněných plochách.
Likvidaci plevelů zajistím sečením (počet sečí dle potřeby), herbicidy mohu použít jen po dobu
prvních dvou let, a to formou bodové aplikace (zejména v případě výskytu vytrvalých a invazních
plevelů).
Od druhého roku budu plochu ošetřovat běžným způsobem ­ sečením minimálně dvakrát ročně (v odů-
vodnitelných případech pouze jedenkrát ročně) nebo pasením.
Upozornění
Tento dotační titul je platný jen na území CHKO Bílé Karpaty.
Jaké dostanu platby
Navrhovaná výše plateb je 9210Kč/ha*.
Tvorba travnatých pásů na svažitých půdách
Až do poloviny 20. století byla zemědělská krajina v naší zemi členěna na drobné pozemky oddělené mezemi
a prostoupená dalšími krajinnými prvky. Dešťová voda proto nemohla z krajiny rychle odtékat a i na svazích byla
velmi účinně brzděna. Díky této schopnosti zadržovat vodu se na pozemcích udržovala přiměřená vláha a orná
půda byla dostatečně ochráněna před odnosem.
Jaká jsou rizika současného hospodaření?
V dnešní době jsou pozemky mnohem větší než dříve
a je mezi nimi málo krajinných prvků, které by pomá-
haly zadržovat vodu. Také se častěji pěstuje kukuřice
a okopaniny, kde mezi jednotlivými rostlinami zůstává
spousta holé půdy. Po svazích může potom voda stékat
téměř bez překážky a odnášet s sebou velká množství
půdy. Používají-li se hnojiva a pesticidy, tekoucí voda
splachuje i je, ty pak spolu s půdou znečišťují okolní
krajinu, zejména vodní prostředí. Při silnějších srážkách
se nestihne voda vsáknout do půdy, rychle odtéká
a zvyšuje se nebezpečí záplav. V monotónní krajině
našeho venkova už navíc nemůže přebývat tolik rostlin
a živočichů jako dříve, nejsou zde prostředí vhodná
k jejich životu. Eroze na svažitém pozemku, Třeštice. Foto Abraham Hofhanzl
* V I. zóně NP a v I. zóně CHKO je podpora šetrného hospodaření na travních porostech hrazena z jiných zdrojů (E-LFA,
PPK), které je možno navýšit v rámci tohoto titulu o 6 410 Kč/ha.
Strana 17
ORNÁ PŮDA
Čemu prospěji vytvořením travnatých pásů na svazích?
w Rozdělím svah na kratší úseky, a tím účinně zbrzdím odtékající vodu.
w Zachytím větší množství vody na pozemku.
w Zpomalím odnos ornice.
w Vytvořím ostrůvky prostředí příznivé pro živočichy a rostliny.
w Zpestřím krajinu, zvýším její mnohotvárnost a estetickou hodnotu.
Co musím udělat?
Na orné půdě se svažitostí 3-12° zatravním uznaným osivem travní směsi po vrstevnici pásy o šíři
45-55 m. Vzdálenost mezi jednotlivými pásy se bude pohybovat mezi 50-200 m.
Na orné půdě mezi pásy nebudu pěstovat širokořádkové plodiny.
Na orné půdě takto rozděleného svahu budu pěstovat více plodin než jednu (doporučeny jsou ozimé
a jarní obilniny).
Po zatravnění plochu pásů minimálně dvakrát ročně posekám (v odůvodnitelných případech pouze jeden-
krát ročně) a posečenou hmotu z pozemku odklidím a využiji v rámci zemědělského podniku.
Herbicidy na zatravněných pásech mohu použít jen během prvních dvou let, a to formou bodové aplikace
(zejména v případě výskytu vytrvalých a invazních plevelů).
Jaké dostanu platby?
Navrhovaná výše plateb je 9 440Kč/ha. Částka se vztahuje pouze na plochu zatravněných pásů.
Pěstování meziplodin
Vítr a stékající dešťová voda mají velkou
schopnost unášet částečky půdy. Pokud je
však pozemek po celý rok zakrytý pěstovanou
plodinou (v zimě alespoň strništěm), není na
povrchu půdy volný prostor, odkud by vítr
a voda mohly odnášet půdu. Organická hmota
meziplodiny se navíc v půdě postupně rozloží
a obohatí tak půdu humusem. Ten zvyšuje
úrodnost půdy a působí jako tmel mezi půd-
ními částečkami, čímž udržuje strukturu drob-
ných pórů v půdě a zlepšuje její schopnost
zadržovat vodu.
Jaká jsou rizika současného hospodaření?
Po sklizení hlavní plodiny zůstává orná půda zcela odkrytá. V této době z ní vítr a stékající voda mohou odnést
velké množství ornice. Odkrytou půdu také přesušuje sluneční záření a poškozuje tak její strukturu. Stékající voda
může také vymývat z půdy zbytky hnojiv a prostředků na ochranu rostlin, které se pak nahromadí ve vodních
tocích a znečistí je. Protože voda po odkryté půdě stéká rychle, mohou snadněji vzniknout záplavy.
Meziplodina - směs. Foto BLE, Bonn/Thomas Stephan
Strana 18
ORNÁ PŮDA
V krajině, která se skládá především ze zoraných polí, nemohou nalézt úkryt ani potravu živočichové jako koroptev
nebo zajíc a postupně ji opouštějí.
Čemu pomohu pěstováním meziplodin?
w Chráním půdu před odnesením stékající vodou a větrem (především na svažitých pozemcích).
w Pomohu zadržení půdní vláhy a živin.
w Zabráním poškozování struktury půdy slunečním zářením.
w Obohatím půdu humusem.
w Udržím strukturu drobných pórů a schopnost zadržovat vodu.
w Poskytnu úkryt a potravu živočichům přizpůsobeným na život v zemědělské krajině.
Co musím udělat?
Vyseji meziplodinu na pozemky orné půdy ve sjednaném rozsahu nejpozději do 10. října. Mohu použít
přezimující i vymrzající plodiny. Celkový rozsah takto pěstovaných meziplodin musí být minimálně 3%
z plochy orné půdy podniku.
Na jaře porost zapravím do půdy (pokud nebudu uvažovat o setí do nezpracované půdy) a následně vyseji
hlavní plodinu.
Jaké dostanu platby?
Navrhovaná výše plateb je 4580Kč/ha.
Biopásy
Životu v otevřené kulturní krajině je přizpůsobeno mnoho druhů živočichů, zejména ptáků a drobných savců. Strnadi,
koroptve, křepelky, stehlíci, zajíci, drobní hlodavci aj. si na zemědělskou krajinu navykli proto, že jim poskytovala růz-
ná místa k hnízdění a hlavně dostatečnou potravní nabídku po celý rok včetně zimních měsíců. V minulosti byla totiž
krajina bohatě členěna na drobná políčka, která byla oddělena mezemi, křovinami a remízky. Na polích se sklízelo
v různou dobu, leckde se strniště ponechávala přes zimu, na mezích rostlo mnoho planých rostlin, takže v každém
ročním období nalezli živočichové pro svou obživu různá semena, plody, listy, hmyz atd.
Jaká jsou rizika současného hospodaření?
Dnes se hospodaří na rozlehlých pozemcích, mezi nimiž se téměř žádné meze nevyskytují. Pesticidy používané
na ochranu plodin spolehlivě vyhubí hmyz a plevelné rostliny, kterými by se ptáci a drobní savci mohli živit. Navíc
se většina plodin sklidí beze zbytku během několika dnů. Krajina již neposkytuje dostatek potravy a živočichové
se z ní vytrácejí.
Obnovení krajiny schopné tyto živočichy uživit je náročné a velmi dlouhodobé, proto je zpočátku třeba jim pomoci
napodobením původních příznivých podmínek.
Čemu pomohu vytvořením biopásů?
w Nabídnu živočichům dostatek semen dozrávajících postupně během roku.
w Zajistím jim potravu přes zimu ponecháním plodin na biopásu.
Strana 19
ORNÁ PŮDA
Biopás uvnitř pole tvoří ideální podmínky pro přezimování zpěvného ptactva.
Foto myslivecké sdružení Borovina - Vidonín a Myslivecké sdružení Vlkov u Velké Bíteše
w Poskytnu prostor hmyzu, kterým se na jaře živí mláďata ptáků.
w Přispěji k pestrosti a rozmanitosti krajiny.
Co musím udělat?
Vytvořím pásy o šíři 6 až 12m, které budou umístěny na okraji ploch orné půdy nebo uvnitř polí (uvnitř
polí ve směru orby).
Plochu určenou pro pásy oseji na jaře mezi 15. 4. až 31. 5. směsí pohanky (nejméně 24kg/ha), prosa (nej-
méně 6kg/ha), krmné kapusty (nejméně 0,4kg/ha) a dalších vybraných plodin (např. jarní obilnina, lupina
bílá) v množství nejméně 30kg/ha*.
Pásy ponechám bez jakéhokoli obhospodařování do 31. března následujícího roku.
Nesmím na biopásech aplikovat pesticidy.
Polohu biopásů mohu v průběhu pětiletého období měnit v závislosti na osevním postupu.
Jaké dostanu platby?
Navrhovaná výše platby je 10630Kč/ha pásu.
* Je doporučeno použití nemořeného osiva.
Strana 20
SPECIÁLNÍ OPATŘENÍ
Stabilizace závrtů na orné půdě
Stabilizovaný závrt v CHKO Moravský
kras. Foto Jozef Jančo
Závrty jsou zvláštním zemním útvarem, který se vyskytuje na krasových plošinách. Typické jsou pro zemědělskou
krajinu Moravského krasu, kde se často vyskytují přímo na obdělávaných pozemcích.
Závrt vypadá jako velký zemní trychtýř. Díky tomu skrze něj prosakuje do podzemí velké množství dešťové vody.
V minulosti se závrty zasypávaly a zarovnávaly, aby bylo možné v jejich okolí hospodařit.
Jaká jsou rizika současného hospodaření?
Voda prosakující skrze závrt do podzemí splachuje z pozemku také ornici. Ta se pak puklinami v hornině dostává
až do jeskynních systémů a zanáší je. Podobným způsobem se do podzemí dostávají i rozpuštěná hnojiva a zbytky
pesticidů, které svým chemickým působením jeskyně poškozují, zejména jejich krápníkovou výzdobu.
Proč bych měl stabilizovat závrty zatravněním?
w Omezím splachování ornice do podzemí a tím zanášení jeskyní.
w Snížím pronikání hnojiv a zbytků pesticidů do jeskyní, čímž je ochráním před nežádoucím chemickým
působením.
w Poskytnu životní prostor různým živočichům a rostlinám.
w Zvýším pestrost krajiny.
Co musím udělat?
V případě vzniku závrtu, závrt vynechám z kultivace spolu s lemem širokým 6 m.
Lem kolem nově vzniklých závrtů zatravním směsí odsouhlasenou Správou CHKO Moravský kras.
Travní porost závrtů a ochranných lemů budu pravidelně sekat lehkou mechanizací, a to min. 2x ročně
(v odůvodnitelných případech jednou ročně), posečenou hmotu z pozemku odklidím.
Jaké dostanu platby?
Navrhovaná výše plateb je 15370Kč/ha závrtu.
Upozornění
Tento dotační titul lze uplatňo-
vat jen na území chráněné kra-
jinné oblasti Moravský kras.
Strana 21
SPECIÁLNÍ OPATŘENÍ
Osevní postup v ochranných zónách jeskyní
Jeskyně a další krasové jevy mohly v Moravském krasu vzniknout jedině díky zvláštnímu horninovému podloží
­ vápenci. Chemické vlastnosti vápence totiž způsobují, že se může rozpouštět ve vodě a opět se z ní vysrážet.
Takto se tedy vytvořila slepá údolí, ponory, vyvěračky, škrapová pole i jeskynní systémy. Ty bývají dlouhé až
několik kilometrů, takže leckde zasahují pod zemědělskou půdu. Jelikož jsou mělké půdy na vápencích dobře
propustné pro vodu, nezdržuje se voda po dešti dlouho na povrchu a rychle odtéká do jeskynních systémů.
Jaká jsou rizika současného hospodaření?
Pokud je velký podíl orné půdy nad jeskyněmi
odkrytý (což bývá nejvíce při pěstování kukuřice
a částečně u obilovin), unáší odtékající dešťová
voda do podzemí ornici, a jeskyně se tak postupně
zanášejí. Stejně tak je nežádoucí používání mine-
rálních hnojiv a pesticidů, protože jejich nevyužité
zbytky dešťová voda také vymývá. Tím se ovšem
chemické vlastnosti vody změní a ta po proniknutí
do jeskyní působí nepříznivě na jejich minerální
výplň (krápníky, sintry ap.) i na celkové vnitřní
prostředí.
Proč bych měl změnit osevní postup na orné
půdě poblíž jeskyní?
w Snížím tak splachování orné půdy do
jeskyní a jejich zanášení.
w Omezím změny chemického složení vody
a tím přispěji k ochraně minerální výplně
jeskyní a celého jeskynního prostředí.
Co musím udělat?
Na pozemcích orné půdy označených
Správou CHKO Moravský kras vyloučím
z osevního postupu širokořádkové plo-
diny, podíl obilovin na těchto pozemcích
bude zabírat max. 50% jejich plochy.
Upozornění
Tento dotační titul lze uplatňovat jen na území chráněné krajinné oblasti Moravský kras.
Jaké dostanu platby?
Navrhovaná výše plateb je 540Kč/ha.
Voda, která prosakuje půdou a závrty do jeskyní, způsobuje rozpouš-
tění krápníků. Foto Ivan Balák
Strana 22
Základní podmínky shodné pro všechny tituly
Co musím splnit, abych mohl využít dotačních titulů v rámci agroenvironmentálních opatření?
w Zaváži se, že budu po dobu minimálně 5 let plnit podmínky příslušného dotačního titulu.
w Hospodařím alespoň na 5 ha zemědělské půdy nebo na 2 ha v CHKO a NP nebo na 1 ha v systému
EZ nebo na 0,5 ha u zeleniny a speciálních bylin v systému EZ nebo na 0,25 ha v případě trvalých
kultur v systému EZ.
w Zaváži se, že budu dodržovat Zásady správné zemědělské praxe, které jsou součástí nařízení vlády,
kterým se stanoví podmínky provádění agroenvironmentálních opatření, a to na celé farmě.
w Budu splňovat kritéria a podmínky pro poskytování dotací uvedené v zákoně č. 252/1997 o země-
dělství v platném znění.
Kdo se může opatření zúčastnit?
O účast na opatření může zažádat soukromě hospodařící rolník nebo firma (tedy fyzická nebo právnická
osoba) podnikající v zemědělské prvovýrobě a některé vysoké školy.
Jakou formu bude mít platba?
Platba bude mít formu příspěvku na hektar zemědělské půdy. Platby se každoročně opakují ve stejné výši po
dobu trvání závazku zemědělce, tj. pět let, a znamenají příjem, který nepodléhá změnám na trhu ani nepřízni
počasí. O úhradu se dělí pokladna EU a ČR (80% a 20%).
Za co jsem v rámci agroenvironmentálního opatření placen?
Zemědělci jsou hrazeny služby společnosti, které poskytuje tím, že chrání přírodu a krajinu, vodu a půdu nad
rámec běžné zemědělské praxe a požadavky právních předpisů.
Platby jsou stanoveny tak, že pokrývají:
- náklad, který je s účastí na opatření spojen (např. výsev travní směsi při zatravňování),
- ztrátu příjmů, vyvolanou účastí na opatření (např. ztráta příjmů z orné půdy, která byla zatravněna po
dobu pěti let),
- možné navýšení platby u těch titulů, kde je nutné podpořit účast zemědělců.
Jaká jsou rizika, spojená se vstupem do opatření?
Zavedení tohoto opatření přinese v mnoha ohledech nová pravidla pro získávání plateb. Před vyplněním
žádosti si proto prostuduji všechny podmínky, které je nezbytné plnit (z hlediska technologických a adminis-
trativních požadavků atd.). Při nedodržení pravidel mi totiž buď není platba přiznána, nebo v horším případě,
pokud byly již platby vyplaceny, musím tyto prostředky vrátit. Pokud dojde k vážnému porušení závazku
vyplývajícího z účasti v některém agroenvironmentálním opatření a toto porušení bude zjištěno např. v třetím
roce, může nastat krajní situace, kdy bude můj podnik vracet vyplacené finanční prostředky i z prvních dvou
let, což může mít vážné ekonomické důsledky.
Pro účast na opatření je důležité například vzít v úvahu:
w Dlouhodobost účasti (min. 5 let).
Pokud nejsem schopen plnit podmínky opatření, které se hodí pro moji farmu, tak do něj raději ne-
vstoupím. Jedním z důvodů pro nesplnění pětiletého období může být např. vypovězení smlouvy na
Strana 23
nájem pozemku, na kterém některá z opatření uplatňuji. V mnoha oblastech to může být překážkou
vstupu do opatření a tam, kde je to možné, je potřebné zajistit dlouhodobější smlouvy.
w Plnění právních předpisů a Zásad správné zemědělské praxe.
Je nutno si uvědomit, že např. hospodaří-li zemědělec v CHKO nebo NP a má pozemky v I. zóně,
nemůže u některých agroenvironmentálních opatření získat plnou platbu, neboť zde vyloučení
vstupů (např. hnojiv) vychází z právních předpisů. Toto opatření bude kompenzováno z E-LFA nebo
z Programu péče o krajinu.
w Další faktory
Protože existuje řada dalších důležitých podmínek, prostuduji si, jak bude postupováno v případě
závazků, pokud prodávám farmu, pokud nastane situace zapříčiněná vyšší mocí (např. v případě
přírodní katastrofy), která podopatření mohu kombinovat na jednom půdním bloku atd., abych
mohl mít z opatření prospěch a vyhnul se nepříjemným překvapením. Rozhodně nenechám přípra-
vu žádosti na poslední chvíli; předejdu tak situaci, že mě zaskočí pro mne nové požadavky na údaje
a úřední podklady pro žádost o zařazení do daného agroenvironmentálního opatření apod.
Kdo mi poradí s podáním žádosti?
Pro odbornou radu je možné obrátit se na zemědělské agentury spojené s pozemkovými úřady nebo na
odborná pracoviště ochrany přírody (Agentury ochrany přírody a krajiny, Správy chráněných krajinných
oblastí, Správy národních parků, krajské úřady).
Kde mohu podat žádost?
Žádost mohu podat Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu prostřednictvím zemědělské agentury
­ pozemkového úřadu MZe.
Jihočeská krajina.
Foto Svaz PRO-BIO
Strana 24