Předchůdkyně I. vlny ženského hnutí

                        Myšlenky o podstatě a úloze ženy a muže (příklady)

•            Aristoteles: žena jako nedokonalý muž

•            Hony na čarodějnice: démonizace ženského vědění a moci

•            Renesance: nebyla renesancí pro ženy (vizte J. Kelly-Gadol, in Dívčí válka)

•            19. stol.: legislativní úpravy v západní kultuře různé, ale všechny stavěly ženu do
podřízené role

•            Viktoriánský model: oddělené mužské a ženské sféry

                                       Vznik ženského hnutí

•           Querelles de femmes

•           Osvícenství

                         Hlavní témata 1. vlny ženského hnutí (19. stol.)

•           Právní postavení žen

•           Vzdělání

•           Účast na veřejném životě (volební právo)



                                        Christine de Pizan
                                            (1364-1430)

•           Začala psát po manželově smrti ve věku 35 let.

•           Za svého života uznávaná a čtená.

•           Dílo: Město žen, Kniha třech cností, Proměny Stěstěny - a mnoho dalších

•           Témata: láska, vztah muže a ženy, mravní výchova, výchova a výchova žen, osudy žen.

                                            Město žen 1

•            Odmítá akceptovat podřazenost ženského těla (Aristotelova doktrína)

•            Původ zla vidí v nevědomosti

•            Rovný přístup dívek ke vzdělání

•            Napadá muže, jako uchovatele psaného slova, že neukazují úplný obraz dějin - mizení
ženské tradice

•            Proti dohodnutým manželským svazkům (majetek, věkový rozdíl - právo na rozkoš)

                                            Město žen 2

•            Přemýšlí nad vlastní proměnou v “muže” dané osudem (tj. výdělečná činnost).

•            Problematizuje “spokojenost” žen s ženskou rolí: odmítnutí “tradiční” ženskosti.

•            Předkládá problém, ale nenabádá ženy k radikálním změnám: dáno praktickou nutností
(ženy měly-podle spol. postavení-malý výběr životních alternativ).

                                         Olympe de Gouges:
                               Deklarace práv ženy a občanky (1791)

•            Stejně jako de Pizan vidí původ zla v nevědomosti.

•            Přepsala Deklaraci práv člověka do ženského rodu (francouzská Deklarace nezahrnovala
ženy pod pojem “občan”).

•            Volá po důsledné rovnosti mezi pohlavími (“škodit druhému” by mělo zahrnovat i
manželskou tyranii) (pokrač.)

                                         Olympe de Gouges

•            Prolínání rovnosti soukromé i veřejné (Srov. s II. Vlnou žen. hnutí: “Osobní je
politické”).

•            Rovnost na tribuně i na popravišti

•            Rovné povinnosti a “nepříjemnosti” a tedy i rovný podíl na moci.

•            Přístup žen k majetku: zdroj svobody (srov. Mill a Woolf)

•            Kontext Deklarace: duch revoluční Francie: narozdíl od de Pizan, již ne “hodnota”
ženy, ale “aktivita” (odmítá trpitelskou roli žen) - opět srov. 2. vlna žen. Hnutí a koncept
občanství

                        Mary Wollstonecraft: Obhajoba ženských práv (1792)

•            Spisovatelka, matka Mary Shelly (autorka Frankensteina)

•            Obhajoba přeložená do češtiny už v r. 1904.

•            Společnost od žen žádá jemnost, poddajnost a “psí” oddanost a “ctnost”.

•            Svoboda je matkou ctnosti: pokud jsou ženy v postavení otrokyní, nemohou být ctnostné.



                                        Mary Wollstonecraft

•           Náprava stavu je ve vzdělání a výchově žen i mužů.

•           Apeluje na muže, aby ženy osvobodili: svobodná žena bude lepší členkou společnosti,
lepší matkou, partnerkou, dcerou…

                                           Kontext děl:

•           Tyto ženy psaly z pozice vzdělaných a privilegovaných vrstev;

•           Nicméně také z pozice právně podřadných bytostí - proto omezené požadavky a omezený
výber alternativ ke změně a apel na muže, aby ženy osvobodili.