Právní rovnost

                                      1. vlna ženského hnutí

                                   Jitka Malečková: _Urodná půda

•           “Západoevropský model diskursu o ženách se stal základem všech teoretických analýz
vztahu žen (respektive genderu) a národa.” (str.55)

                                     Vývoj debat: žena vs. muž

•           _Zena = nedokonalý muž (Aristoteles)

•           Názor přetrvává i po “querrelle des femmes”

•           Osvícenství: přehodnocení pohledu Ü žena zásadně odlišná od muže (rozdíl v biologii -
reprodukční schopnosti, 18. stol.)

                               Biologický rozdíl (osvícenský názor):

•           Znamená, že žena je slabší nejen fyzicky, ale i duševně

•           Menší intelektuální schopnosti, iracionální, citová

                                Encyklopedisté a britští myslitelé

•           Názorová rozdílnost

•           Převažující názor: žena je “přirozeně” podřízená muži.

•           Pro blaho všech má být věrná a oddaná manželka a matka (motiv povinnosti - především
protestantský)

                                  Osvícenská představa o ženství

•           Ženy ovládané více citem než rozumem

•           Nadané zvláštními morálními kvalitami

•           Kritika některých myslitelů: negativní důsledky právní podřízenosti žen a jejich
ekonomické závislosti na mužích

•           Jestli má žena přispět k mravní obrodě společnosti, je ji potřeba vzdělat

                                 Viktoriánské ženství (19. stol.)

•            Středněstavovský standard, ale celospolečenský ideál

•            “Anděl domu” (Coventry Patmore)

•            Oddělená ženská kultura, ženské zájmy, ženské hodnoty

•            Veřejná sféra mužská x soukromá ženská

•            Žena je “celoživotním invalidou”: slabší fyzicky, intelektuální práce pro ni nevhodná

                                   Vznik I. vlny ženského hnutí

•           Impulsem osvícenský pohled na člověka

•           Organizování žen a sympatizujících mužů z požadavků na právní rovnost a na vzdělání
(někde napojeno na národní hnutí)

                              John Stuart Mill: Poddanství žen (1869)

•           1806-1873

•           Zastánce ženských práv

•           Politik, člen britského parlamentu

•           Usiloval i o volební právo žen



                                              Názory:

•           Podřízenost žen je přežitek z minulosti (nadvláda mužů založena na fyzické síle)

•           Není biologický důkaz podřízenosti (nikdy jsme nezkusili společnost rovnosti, tak
nemáme srovnání)

•           Ve svobodné společnosti by ženy měly mít stejná práva jako muži; jejich nesvoboda má
důsledky pro celou společnost.

                                     Argument proti statu quo:

•            zákony vždy legitimizují, co již existuje, prote nelze říci, že podřízenost žen je
přirozená

•            Není pravda, že se ženy nikdy nebouřily: v jejich písemnostech o tom doklady najdeme
(jinou formu nesouhlasu neměly)

•            Ženy své aspirace potlačují, protože jsou socializovány k tomu, že je to neženské

•            Ženy si stěžují i na hrubost manželů, ale právo je od toho zrazuje (po stížnosti jsou
navráceny do péče viníka)

                                    Obraz ženství je nelogický:

•           Mill používá zákonů racionálního uvažování a logiky.

•           Muži chtějí ženskou poslušnost i náklonnost.

•           “Odevzdání veškeré individuální vůle do rukou muže je základní součást [ženské]
přitažlivosti.”

                                     Důsledky pro společnost:

•           Když žena nemá žádná oficiální práva, její právo sahá až tam, kam si ho vydobyje.

•           Finanční závislost je nedůstojná, ženy se nemohou “počestně” uživit.

•           Aktivní mysl, když je jí odepřena svoboda samé nad sebou, se bude snažit ovládat jiné.