Vzdělání 1. vlna ženského hnutí Renzetti, Curran: hist. přehled vzdělání podle genderu v USA • Přístup žen k formálnímu vzdělání: 1786 (Young Ladies Academy, Philadelphia) • Rozdílný obsah vzdělání (muži: vědní disciplíny, ženy: hudba, literatura, jazyk - vedeny k umění konverzace a reprezentace manžela) • Formální vzdělání žen: zprvu často zaměřené hl. na vedení domácnosti Vliv industrializace na pojetí vzdělání • Stoupá důležitost základní gramotnosti • Přesun různých prací a zodpovědností z domova do továren a institucí - I vzdělání • Vzdělání prostředek zamezení “rozkladu amerických hodnot” (tj. Vlivu emigrace) - proto státní školy pro obě pohlaví Důsledek nárůstu počtu škol pro ženy • Větší možnost vzdělání • Vyrovnání vzdělávacího obsahu s muži • Otevření učitelské profese ženám (špatně placená práce, “doplnkový příjem”, nikoli k uživení rodiny, ženské mzdy o 40% nižší než mzdy mužů, sezonní zaměstnání - jen v zimě - později změna • “mateřský instinkt” ženy uzpůsobuje pro učitelskou práci • Pro černošské ženy: učitelství cesta k pozvednutí spol. statu _česká situace: 1774: zavedení povinné školní docházky Dívčí školy: převaha ručních prací a základního vzdělání Role osvícených mužů, “osmačtyčicátníků” (Vojta Náprstek) 1863: Český výrobní spolek -- založil Městkou dívčí školu v Praze (1863) a Dívčí průmyslovou školu (1865) 1871: Ženský výrobní spolek: opatrovny pro chudé děti, kursy (Marie Riegrová-Palacká, Karolína Světlá, Sofie Podlipská, Věnceslava Lužická) (pokrač.) 70.-80. léta: dívčí průmyslové a obchodní školy -- hlavně v Praze (Ženský výrobní spolek) a Brně (spolek Vesna) -- Především praktické vzdělání: dívky našly uplatnění většinou v manuálních profesích. 1890: Minerva (Eliška Krásnohorská) Minerva • Dívčí gymnázium, Praha -- pětileté oproti osmiletému gymnáziu chlapeckému, ale stejná učební látka -- vzdělání rovnocenné nejvyššímu možnému středoškolskému vzdělání chlapeckému -- maturita umožňovala studium na některých fakultách UK Další dívčí gymnázia: Valašské Meziříčí (1907) a Brno (1908) Vzdělávání žen a dívek: problémy Dívčí vzdělávání nepatřilo pod státní správu. Důsledky: Přežívalo jen ze školného a darů -- nedostupné většině dívek. Proto od 90. let snaha o koedukaci, tj. možnost dívek studovat na chlapeckých školách (pod státní správou) Vysokoškolské vzdělání pro ženy v českých zemích • 1896: lékařská fakulta UK - mimořádné studium, • 1897: filosofická fakulta UK - mimořádné studium • 1900: lékařská fakulta - řádné studium Odpor proti vzdělání žen: • Konkurence na prac. trhu (Þ vzděl. odhání ženy od rodiny) • Když povolání, tak ne rodina (1919: zrušen celibát učitelek) Zora Jesenská, “O obmedzení ženského štúdia” (1941) • Reakce na úpravu VS studia žen: omezení počtu žen na fakultách, příp. jejich úplné vyloučení • Autorka se pohoršuje, že v její době lze ještě zpochybnovat ženské vzdělání Argumenty proti vzdělání žen (z četby) • Netřeba více vzdělaných žen, ale více matek pro zdravý národ • VS vzdělání může být individuální výjimkou pro ženy, když chtějí sledovat “vyšší poslání” než mateřské a nemělo by platit pro všechny ženy • V některých profesích se sice ženy osvědčují lépe než muži, ale odcizuje je to rodině, kde stejně jednou “zakotví” (pokrač.) • Až žena založí rodinu, stejně se nebude věnovat zaměstnání, a když tu rodinu na čas kvůli zaměstnání opustí, nebude s v ní alespo_n na čas dobře orientovat • Vzdělání ženu sice intelektuálně povýší, což je žádoucí, ale odcizuje ji to od její role “ženy-matky-vychovatelky dětí”, a proto je pro slovenské ženy nevhodné • (V rétorice je ukryt nacionalistický argument: je potřeba rodit členy národa.) Podpora vzdělání žen: • U nás spojeno s národním hnutím (žena - matka vlastence) • Možnost důstojně se uživit, když žena není vdaná nebo ovdověla • Dát ženám vzdělání “aby nebyly zbytečné” (problém středních vrstev) Argumenty Jesenské proti omezení ženského studia: • Poukazuje na nelogiku argumentace (když autor říká, že se ženy někde lépe osvědčují, proč by neměly studovat?) • Autor vidí vzdělání pro ženy jako až nebezpečné - to by ale muselo být nebezpečné obecně (např. obecně ohrožovat duševní zdravá národa nebo mravnost) (pokrač.) • Vzdělání umožnilo ženám důstojnost - hlavně, když se nemohly vdát; a zvýšilo důstojnost manželství, protože se ženy nemusí vdát za každou cenu • VS vzdělání se vždy týká jednotlivých žen i mužů, a ne celku - proč tedy omezovat, jde o výběr životní dráhy podle individuálních schopností • Oponuje rozhodování za ženy - o ceně studia se musí každá žena rozhodnout sama Konfrontace perspektiv: • Obava z narušení “tradiční” ženskosti a patriarchálního pořádku (žena jako problém a hrozba, žena jako biologicky odlišná od muže - a proto jiné intelektuální aspirace) vs • Vzdělání jako nadstavba, která polepšuje člověka - ale neohrožuje tradiční rozdělení rolí.