Ženský prostor a sebevyjádření Kontext a důsledky tematiky 1. vlny • Rošíření vzdělání a práv otevřelo ženám nové obzory: zamýšlení o světě, o sobě, o vztahu mezi pohlavími • Rozdílnost vs. stejnost pohlaví: hledání sebevyjádření a vlastního prostoru založeno hlavně na argumentu rozdílnosti (problém argumentace Woolf: představuje si vývoj ke stejnosti) (pokrač.) (pokrač.) • Vznik feministického vědomí už v 19. stol: nerovnost se vztahuje na ženy jako na skupinu; nerovnost udržována společenskou strukturou (vizte kursy genderové struktury společnosti) Oblasti ženské aktivity spojené s feminist. vědomím: • Počátky (19.stol, shrnutí): vzdělání, mravní osvěta, charitativní činnost, protialkoholní hnutí, protiotrokářské hnujtí, národní hnutí, ale také např. • Literatura a kultura obecně • Profese • Mírové hnutí (hl. 2. pol. 20. stol.) • Reprodukční práva (hl. 2. pol. 20. stol.) Virginia Woolf • Alegorie • (Předchozí text:) Ženské myšlení se vždy musí ohlížet na mužskou autoritu • Institucionální zábrany ženskému vzdělání a tím vlastnímu intelektuálnímu a ekonomickému rozvoji (přenos bohatství z otce na syna) (pokrač.) (pokrač.) • Ženy vždy objektem zájmu mužů: obraz žen ve společnosti a o sobě vytvářený mysliteli - muži (žena a beletrie) • Ženy také zrcadlem mužů • Dosavadní psaní o ženách odráží předsudky (“zlost”) • Aby se ženy a jejich myšlení zbavilo závislosti na mužích: ekonomická nezávislost (vlastní pokoj, stálý příjem) (pokrač.) (pokrač.) • Ekonomická nezávislost důležitější než hlasovací právo, protože poskytuje skutečnou rovnost • Woolf je elitářská, emancipaci žen vidí ze své privilegované, intelektuální vrstvy • U nižších vrstev vidí rovnoprávnost pouze jako přiblížení se žen mužům (budou vykonávat stejné manuální profese) Ženský prostor a sebevyjádření v kultuře • Vědomí, že ženy byly vyloučeny z utváření kánonu národních kultur (alespon západních - již Woolf) • Hledání historie psaní žen, podílu žen na kultuře, specificky ženských forem, tematiky, metafor, jazyka atd. (už od konce 19. stol.: feministické utopie) České země • Ženská tvořivost spojená s národním obrozením (literatura politickým médiem) • Charitativní a osvětová činnost (v Rak.-Uhersku zakázaná činnost politických spolků po 1848) • 1. republika: snahy o zrovnoprávnění spíše průnikem do “mužských” profesí (zatím ale nedostatek výzkumu) • Po nástupu socialismu: útlum samostatného ženského sebevyjádření, pouze sporadicky (60. léta), postupné oživení až v 90. letech Postavení žen a feminismu za českého státního socialismu • V roce 1948 zrušeny všechny ženské organizace. Český svaz žen byl jedinou oficiální ženskou organizací až do roku 1990 a člen Národní fronty. • Nazýván též “prodlouženou rukou KSČ”. • Feminismus považován za buržoazní ideologii, která tříští úsilí třídního boje a cílů dělnické třídy (viz definice feminismu v Malé československé encyklopedii, 1984-1987). • Komunistická vláda a propaganda zdůrazňovala emancipaci žen, avšak tato proběhla jen částečně ve veřejné sféře, sféra soukromá příliš zasažena nebyla (i když i tam se politka státu musela projevit). Feministický aktivismus a ženské prostory po r. 1989 • H. Hašková, A. Křížková, M. Linková (eds) Mnohohlasem: Vyjednávání ženských prostorů po roce 1989. Praha: Sociologický ústav, 2006. • Témata: trh práce, média, politika, vzdělání a věda, umění, radikální aktivismus, církve, sexuální a genderová identita (transgender), romské ženy