Ženy za II. světové války

                                Kontext pro 2. vlnu ženského hnutí

                                          Česká republika

•           Zatím nedostatek výzkumu: dílčí statě o politických vězenkyních z Ravensbrucku, o
Miladě Horákové

•           Poměrně dost výzkumu o ženách v jiných středo- a východoevropských zemích (Chorvatsko,
hl. Rusko)

                                          Velká Británie

•           Válka přichází do kontextu vývoje ve 30. letech:

•           Změna statu rodiny (důležitost soukromé sféry, intimita)

•           Žena-manažerka domácnosti

•           Ale také: ženy již uvyklé placenému zaměstnání v době hospodářské krize

                                   Rozdíly oproti 1. svět. válce

•            Válka na domácí půdě (bombardování): velké ztráty na civilním obyvatelstvu

•            Polovina civilních ztrát ženy

•            Ženy více demoralizované než muži (trpěly doma-zatemnění, rozvrat rodin, osamocenost,
potíže udržet domácnost-nedostatek, fronty na jídlo) (Srov. se soc. ČR)

•            VB jako první zavádí konskripci žen (1940)

•            Z hlediska pracovního trhu: ne velmi dramatická změna pro život žen

                                      Ženy na pracovním trhu

•           Nutnost podporovaná vládou (ale odpor proti stejnému odměnování za práci-odpor odborů,
bylo by nákladné a vzbudilo by opozici mužů)

•           V armádě: na nebojových pozicích, hlavně v administrativě-tam nahradily muže (debaty o
nebezpečí ženské promiskuity)             (pokrač.)

                                                   (pokrač.)

•            Nástup žen do zaměstnání pomalý: příkaz shora spíš než emancipační počin (srov. se
soc. ČR), další tlak na matky

•            Narozdíl od roku 1914, ženy v roce 1939 nejsou politicky mobilizované (úpadek ženského
hnutí), ale spíše pod vlivem kultu domácnosti s důrazem na mateřství

•            Přesto placené zaměstnání není pro ženy novinkou (většina někdy pracovala)

                                                   (pokrač.)

•            Na vrcholu války zaměstnaných přes 7 mil. žen, ovšem přes 8 mil. zůstalo v domácnosti

•            Po válce: nedostatek pracovních sil, přesto stoupla nezaměstnanost žen (genderové
stereotypy)-především mezi staršími, vdanými ženami, mladé ženy měly tendenci opustit zaměstnání a
vrátit se plně do soukromé sféry



                                        Rodina a manželství

•            Navzdory změnám v náhledu na sexualitu a větším možnostem “volnosti” pro mladé ženy,
popularita manželství přetrvává

•            Zdvojnásobení procenta nemanželských dětí narozených během války oproti předchozímu
období: způsobeno spíše odložením manželství na dobu po válce

•            Zvýšení rozvodovosti: spíše než s válkou souviselo s uvolněním rozvodových zákonu v
roce 1937 a se změnou náhledu na rozvod

                                 Přínos válečného vývoje pro ženy

•            Rodinné přídavky (zůstaly I po válce, ženy se staly přijemkyněmi jaksi “mimochodem”,
nebyla to emancipační strategie)

•            Koncept školek (po válce opět mizí a VB pozadu za jinými evropskými zeměmi)

•            Změna názoru mezi ženami: na konci války téměř třetina VDANÝCH žen vyjádřila naději,
že bude moci zůstat zaměstnaná i po válce

                                                USA

•           Válka mimo území státu.

•           Minimální ztráty na civilních životech.

•           Rodiny ovšem také rozděleny válkou, i když fyzické podmínky amerických žen nebyly tak
těžké, jako britských žen

                                              Rodina

•            Před válkou, během války i po ní: “ideologie demokratické rodiny” (podobné jako u nás
“rodina je základ státu”?)

•            Děti a jejich výchova důležité pro uchování americké demokracie

•            Vliv psychoanalýzy a “vědeckosti” obecně: děti ukládají trauma do nevědomí, proto je
nutné, aby se ženy dětem věnovaly (i ve VB, ale silněji v USA)          (pokrač.)

                                                   (pokrač.)

•           Válečné přípravy: vystupnování ideologie dem. rodiny: od popisu k předpisu

•           Zároven ale varování před nebezpečími přílišné fixace matek na děti

                                              Školky

•            Pouze pro ženy zaměstnané ve válečných zaměstnáních (ale i pro ty s překažkami: jen
děti starší 5 let, pokud zaměstnání není pro ženu “nutnost”, odmítnuta)

•            Dva argumenty:

•            1. Poskytnout vzdělání znevýhodněným dětem

•             2. Ochránit rodinu před rozpadem v době válečného stresu

                                   Ženy na prac. trhu a v armádě

•           Armáda: omezení maximální dosažitelné hodnosti, nesmí velet mužům

•           Trh práce: válečná image (vizte další snímek_)

•           Po válce: úbytek žen na prac. trhu, ale stále větší počet než před válkou

                                            Obrazy žen

•            Rosie the Riveter (oficiální vládní propaganda)









»      (pokrač.)

                                                   (pokrač.)

•           Matka (vizte výše)

•           Spotřebitelka

•           V obou případech: žena se má odevzdat do rukou odborníků--důsledek této image:
znehodnocení ženských dovedností předávaných mezi ženami a generacemi žen

                                   Přínos 2. svět války pro ženy

•           Ženy válkou nezískaly nové výdobytky, ale spíše nový nátlak (psychologický a sociální)
o svých povinnostech--zárodek příčin 2. vlny ženského hnutí

•           Do roku 1960 zaměstnanost žen dosáhla válečné úrovně, ale v menší rozmanitosti
zaměstnání