Aktivismus a mírové hnutí 2. vlna ženského hnutí Prostředí počátků ženských aktivit 2. vlny • Neformální seskupení: at už “consciousness raising” nebo kolem konkrétního problému • Využívání neformálních sítí (studentské, sousedské) • Pocit “disidentské” aktivity: na mužském teritoriu, odpor proti zavedenému pořádku -- dáno také atmosférou jiných protiestablishmentových hnutí doby • Z toho plynul také odpor proti patriarchálním paradigmatům: teorii, formální struktuře, hierarchii Výhody jiného přístupu • Vytvoření prostředí pro ženy, ve kterém se cítily příjemně a mohly artikulovat své problémy mimo struktury, které pocitovaly jako utlačovatelské • Možnost artikulovat problémy v jiném rámci, z jiné perspektivy • Naznačit možnost různých přístupů vedoucích k řešení stejného problému • Odkrytí maskulinního rázu struktur, přístupů, uchopení problému • Znovuobjevování “ženských” hodnot, zvýšení sebevědomí žen Nevýhody neformálnosti • Vizte text Joreen (1973) • Neformální mocenské struktury, “systém hvězd” • Chybějící odvolací instance, nápravné prostředky • Nejasné rozdělení pravomocí -- zneefektivnuje práci skupiny • Nejasný rozhodovací proces: vytváří podmínky k vylučování jedněch a preferování druhých 90. léta 20. století až dosud • “NGOizastion” ženského hnutí (Barbara Einhorn) • Formální organizace sdružené kolem oblastí aktivit: od lobbystické činnosti po lokální podpůrné skupiny nebo vzdělávací skupiny • Financování z veřejných i soukromých zdrojů • Ne všechny ženské skupiny jsou nutně feministické • Mezinárodní až globální dosah Globalizace ženského hnutí • Uloha mezinárodních organizací (OSN, UNESCO, World Bank) • Podpora ženských a feministických aktivit v jiných zemích • Koncept ženských práv jako součásti lidských práv Dopad globalizace ženského hnutí • Politizace žen v zemích druhého a třetího světa • Zvýšení “projektové gramotnosti” žen 2. a 3. světa • Zvýšení povědomí o problémech žen 2. a 3. světa v prvním světě • Některá témata: ženská obřízka, feminizace chudoby Vliv mezinárodního ženského hnutí na postsocialistické země • Po roce 1989 jediný zdroj financí na ženské aktivity ze zahraničí (Frauen Anstiftung, OSI) • Motivace zahraničních dárců: solidarita ženských organizací, obecně demokratizační proces, politický vliv • Ženské organizace “vyrostly” na zahraničních zdrojích a získaly tak dovednosti potřebné v okamžiku, kdy se otevřely domácí zdroje • Debaty o potřebnosti feminismu, nastolení tématu do veřejné diskuse České prostředí • 1988: Pražské matky, ekologické sdružení, neidentifikovalo se s feminismem • 1990: Gender Studies Centre, Praha - financováno především z Frauen Anstiftung (dnes Heinrich Boehl Stiftung), ale i z jiných zdrojů; aktivní mezinárodní kontakty v jiných postsocialistických zemích • Polovina 90. let: kolem 50 ženských organizací, dnes: přes 80. (pokrač.) (pokrač.) • České ženské organizace soustředěné především na lokální aktivity • Nevelká vzájemná spolupráce • Brno: Gender centrum, Nesehnutí (není výlučně ženská organizace), Nora • Dnes již finance i z domácích veřejných prostředků (souvisí se vstupem do EU) Vztah ženského hnutí k mírovému hnutí • Ne vždy jednoznačný, i když dnes je výraznou charakteristikou • Británie: 1. svět. válka - podpora válečného úsilí, distancování se od pacifismu • Od 20. let 20. století postupný nárůst podpory mírového hnutí • 1980-82: Greenham Common - ženy proti nukleárnímu ozbrojování (pokrač.) (pokrač.) • USA: dvojí snaha - rovný přístup žen do armády (otázka plného občanství), odpor proti válce (akutní zvlášt za války ve Vietnamu) • Další zapojení ženských organizací do mírových snah: Latinská Amerika (70. léta), sovětská invaze Afganistánu (80. léta), válka na Balkáně (90. léta): aktivity často využívající reprezentací tradičních ženských rolí Vliv globalizace feminismu na mírové hnutí • Život žen v zonách válečného konfliktu úplně nevypadne z politických a veřejných debat • Komunikace proudí obojím směrem: signál ženám ve válečných konfliktech, že jiné ženy o jejich problémech vědí; uvádění problémů žen ve válečných konfliktech do povědomí mezinárodního feminismu • Vztahování feministických myšlenek a ženské solidarity k probíhajícím válečným konflktům a politikám vlastních zemí (v současné době: Afganistán, Irák) České prostředí • (Rakousko-Uhersko: Bertha von Suttner, spisovatelka, pacifistka, Nobelova cena míru-1905) • 90. léta 20. stol.: aktivní spolupráce s ženskými organizacemi v bývalé Jugoslávii v době válečného konfliktu • Současnost: s výjimkou ProFemu se české ženské organizace příliš s mírovém hnutí neangažují (ProFem se pokusil vybudit diskusi kolem českého zapojení do akcí NATO). Gender Studies o.p.s. organizuje besedy a výstavy k problematice žen ve válečných konfliktech (Čečensko).