Příklad č. 5

   

   Theodor Dragic je národností Srb, který před rokem 1991 žil v bosenském Prijedoru. V dubnu
   1992 převzali Srbové násilně kontrolu nad Prijedorem za podpory srbských armádních jednotek.
   Theodor Dragic vstoupil do nepravidelných vojenských jednotek, složených z dobrovolníků, které
   podléhaly srbskému armádnímu velení. T. D. se účastnil jejich dalších operací v okolí
   Prijedoru, namířených proti osadám osídleným bosenskými Muslimy. Při těchto operacích se
   bezprostředně účastnil plenění domů a majetku civilních osob, účastnil se jejich deportací do
   sběrných táborů v okolí Prijedoru.

   Civilisté, kteří nebyli v průběhu těchto bojů zabiti, byli hromadně přemisťováni a drženi
   v zajetí v táborech v okolí Prijedoru. T. D. se stal jedním z příslušníků ostrahy tábora
   vytvořeného v prostorách bývalé keramičky Keraterm. Účelem těchto táborů bylo konečné
   odstranění nesrbského obyvatelstva z území, na němž měl být vytvořen srbský stát v Bosně a
   Hercegovině. Převážně Muslimové zde byli drženi s cílem jejich fyzické likvidace, event.
   přesunu do předem vyhrazených oblastí.

   Zadržení byli po svém příjezdu do tábora prohledáni, veškeré cennosti jim byly zabavovány,
   řada z nich byla zbita ještě před tím, než byli rozmísťováni do někdejších výrobních hal.
   Nakládání s těmito osobami vedlo ve většině případů k smrti v důsledku bití a špatných
   životních podmínek v táboře (žádná zdravotní péče a ošetřování, omezený přísun potravin).
   Muži, ženy a děti byli drženi odděleně.

   

   Řada zadržených byla podrobována výslechům prováděným tzv. inspektory (příslušníky tzv. srbské
   domobrany jako zárodku nových srbských bezpečnostních sil v Bosně) z Banja Luky a Prijedoru.
   Při těchto výsleších byli podrobování bití (k bytí bylo používáno jakýchkoliv zbraní a
   nástrojů od policejních tomf po baseballové pálky), mnoho jich bylo při těchto úkonech přímo
   zabito, nebo usmrceno posléze jako výsledek zinscenovaných procesů, jež se odehrávaly za
   účasti velitelů tábora. K výslechům a takovým procesům docházelo vždy za přítomnosti ostatních
   zadržovaných osob.

   

   T. D. působil v táboře jako řadový příslušník ostrahy v základní hodnosti a bez jakékoliv
   velitelské pravomoci.

   V roce 2000 byl zadržen na území Kosova a předán úřadu prokurátora Mezinárodního trestního
   tribunálu pro bývalou Jugoslávii. V řízení před ICTY vyšlo rovněž najevo, že se v roce 1998
   účastnil jako příslušník jugoslávských ozbrojených sil plenění civilního majetku v severních
   částech Kosova.  T. D. v řízení připustil, že věděl o účelu, k němuž byl tábor Keraterm
   založen, a že byl svědkem nelidského zacházení se zadržovanými civilními osobami. Svědci
   těchto událostí vypověděli, že se účastnil minimálně 5 usmrcení zadržených osob, účastnil se
   rovněž zinscenovaných procesů jako dozorce a v několika těchto případech osobně vykonal
   popravu.

   

   Otázky:

   

    1. Zabývejte se trestní odpovědností T. D. podle mezinárodního práva. Za jaké konkrétní činy
       podle mezinárodního práva může nést odpovědnost?

   

    2. Uveďte, zda zacházení se zadrženými by bylo možné kvalifikovat jako akty genocidy, nebo se
       jedná charakterem a intenzitou o některou skutkovou podstatu zločinů proti lidskosti?
       V čem spatřujete rozdíl mezi genocidou a pronásledováním z politických, rasových či
       náboženských důvodů?

   

    3. Změnilo by se posouzení trestněprávní odpovědnosti, pokud by byl T.D. velitelem tábora?
       Pokud ano, v jakém směru?

   

    4. Lze v okolnostech jednání T. D. nalézt přitěžující a polehčující okolnosti? Jaké?

   

    5. Změnilo by se postavení T. D. v případě, že by tyto činy vykonal nikoliv jako příslušník
       pravidelné armády, nýbrž jako člen domobrany?

   

    6. Měla by na jurisdikci ICTY vliv skutečnost, že by T. D. byl před svým předáním odsouzen za
       některé shora uvedené činy před jugoslávským trestním soudem podle jugoslávských trestních
       norem, např. tak, že by byl shledán vinným ze spáchání vraždy a odsouzen k trestu odnětí
       svobody, přičemž by již vykonal 1 rok trestu na území Jugoslávie? 

   

    7. Je ICTY příslušný také k posouzení jednání T. D. v Kosovu v roce 1998? Jaké argumenty
       byste k podpoře svého tvrzení použil(a)?

   

   

   Prameny:

   Statut Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii

   Judikáty Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (http://www.un.org/icty/)

   Šturma, P.: Mezinárodní trestní soud a stíhání zločinů podle mezinárodního práva. UK, Praha
   2002.