PSY146 Duševní hygiena Podzimní semestr 2006 Témata přednášek a seminářů • Duševní hygiena jako obor • Stres, relaxace • Adaptace na stres, copingové strategie • Emoce a jejich zvládání, regulace myšlení • Duševní hygiena práce a studia • Rozhodování a sebevýchova • Komunikace a mezilidské vztahy • Sebepoznání • Životní filozofie, hodnoty, smysl a štěstí • Normalita a duševní zdraví • Relaxační techniky Podmínky absolvování • účast – minimálně 4 ze 6 seminářů • průběžné úkoly - odevzdání 3 písemných úkolů – základ pro seminární diskusi – délka: min 1,5 normostrany (v případě absence na semináři 3 normostrany) První téma: Jak zvládám své emoce? Důležité je nejdříve pochopit tuto otázku. Otázka „jak“ zde totiž není myšlena jako „jak dobře“, ale „jakým způsobem“. Vyberte si jednu z následujících skupin emocí (tu, která vás nějakým způsobem nejvíce oslovuje): • strach, úzkost • zlost, vztek, agresivní impulzy • smutek, deprese Zamyslete se nad tím, jak tyto vybrané emoce ovlivňují vaši duševní rovnováhu a jakou roli mají ve vašem životě. Z toho vyjděte a popište, jakými způsoby s těmito emocemi zacházíte (nebo ony s vámi), jakými způsoby je zvládáte. Právě těchto způsobů se bude týkat seminář. Druhé téma: Co mi pomáhá při studiu? Tento úkol navazuje na přednášku o duševní hygieně práce a dotýká se duševní hygieny vašeho studia. Napište, co vám pomáhá ve studiu. Své úvahy můžete strukturovat podle následující osnovy: • V jakém prostředí se vám nejlépe učí? (místo, zvuková kulisa,…) • Jak si organizujete čas věnovaný studiu? Kolik času věnujete jednotlivým studijním povinnostem? V jakou dobu se vám nejlépe učí? • Máte nějaký systém v učení? Nebo se snažíte nějaký vytvořit? • Co je pro vás nejlepší formou relaxace? Čím vyvažujete studijní zátěž? • Jak sebe sama motivujete ke studiu? Kdy vás studium baví? Třetí úkol: Co to znamená být normální? Pokuste se formulovat kritéria duševního zdraví. Co to pro vás znamená být normální a duševně zdravý? Je to konec konců totéž? Duševní hygiena jako obor ”Duševní hygienou rozumíme systém vědecky propracovaných pravidel a rad sloužících k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševního zdraví, duševní rovnováhy.” (Míček, 1986) Duševní hygiena jako obor • DH v užším smyslu: uchování zdraví, boj proti výskytu duševních nemocí • DH v širším smyslu: optimální fungování duševní činnosti, duševní zdokonalování a růst Vztah DH a psychoterapie Duševní hygiena • autoregulace, aktivní řízení a ovlivňování sebe sama a svého prostředí • problémy adaptace a lehčí maladaptace (poruchy duševní rovnováhy) • prevence, psychoprofylaxe a upevňování duševního zdraví Psychoterapie • práce terapeuta s klientem tam, kde nestačí vlastní síly a běžné prostředky • léčí poruchy adaptace vážnějšího rázu (neurotická a psychotická nemocnění). • zaměřuje se na již existující poruchy Význam duševní hygieny (Míček) • 1. prevence somatických i psychických nemocí • 2. kvalita mezilidských vztahů • 3. pracovní výkon • 4. subjektivní spokojenost Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody. (definice WHO) Základní učebnice DH & Míček, L. (1986). Duševní hygiena & Bartko, D. (1990). Moderná psychohygiena & Bedrnová, E. et al. (1999). Duševní hygiena a sebeřízení pro vysokoškoláky a mladé manažery & Gruber, J. (2002). Duševní hygiena Stres je (když)… • …nespecifická odpověď organismu na jakýkoli požadavek (zátěž), který je kladen na organismus (H. Selye) • …výsledek interakce mezi určitou silou působící na člověka a schopností organismu odolat tomuto tlaku (H. Selye) • …změna organismu, která v určitém stavu ohrožení může vyvolat vysoký stupeň napětí, rozvrátit zaběhaná schémata každodenního způsobu jednání, která oslabuje mentální výkonnost a vyvolává subjektivně nepříjemné stavy afektivního vyčerpání (I.L. Janis) • …stav organismu, kdy nadměrné množství energie je využíváno na řešení problémů. Tolik energie by nemuselo být použito, kdyby se tyto problémy daly řešit normálně (A. Antonovsky) • ...nejen přímé, bezprostřední ohrožení člověka, ale i předjímání takového ohrožení a s tím spojený strach, bolest, nejistota, úzkost ap. (M.H. Appley a R. Trumbull) Fyziologická tradice Walter Cannon • reakce „boj nebo útěk“ (fight or flight) Hans Selye • obecný adaptační syndrom – poplachová fáze – fáze rezistence – fáze vyčerpání Fyziologická tradice Důležité závěry: • Různé fyzikální i psychosociální tlaky způsobí nespecifickou reakci. Stres je aditivní, může se kumulovat. • Objevují se patologické efekty pramenící ze samotného procesu adaptace (např. snížená imunita). • Tělo má omezené množství adaptivní energie. Když je kapacita vyčerpána, objeví se škodlivé účinky. Psychologická tradice Richard S. Lazarus • model kognitivního hodnocení – primární hodnocení (primary appraisal) – sekundární hodnocení (secondary appraisal) – přehodnocení (reappraisal) Psychologická tradice Důležité závěry: • Povahu reakce určuje individuální vnímání požadavků situace a vlastních zdrojů. Objektivní podmínky jsou důležité pouze do té míry, do jaké ovlivňují proces primárního a sekundárního hodnocení. • Účinky stresorů mohou být ovlivněny (oslabeny i posíleny) významnými osobními a sociálními moderátory. • Stresory mají kromě fyziologického vlivu další účinky v oblasti psychických symptomů a emocí (př. nervozita, napětí, úzkost), interpersonálního chování a deficitního výkonu. Klasifikace stresorů Environmentální stresory (podle Evanse a Cohena, 1987) • kataklyzmatické události • stresující životní události • každodenní potíže • ambientní stresory Intrapsychické stresory (příklady, podle Atkinsonové, 1995) • nezávislost proti závislosti • intimita proti osamělosti • spolupráce proti soutěžení • vyjádření impulzu proti morálním zásadám Klasifikace stresorů podle L. Míčka (1986) Objektivní • vnější prostředí (př. osvětlení, teplo, zvuky, prostor) • životospráva (př. spánek, stravování, spěch, nepořádek) • práce a pracovní prostředí (př. nahromadění povinností, termíny, zkoušky, náročnost práce) • meziosobní vztahy (rodinné, erotické, pracovní) Subjektivní • člověk stresorem sám sobě (př. starosti, beznaděj, nerozhodnost, nejistota, charakterové vlastnosti, návyky, závislost, hodnotová nezakotvenost, existenční nejistota) Některá onemocnění ovlivněná stresem • infekční nemoci (nachlazení, chřipka) • kardiovaskulární onemocnění (angina pectoris, infarkt myokardu) • hypertenze • bolesti hlavy • astma • diabetes mellitus • revmatická artritida • rakovina Čtvero cest, jimiž stres ovlivňuje zdraví • přímá cesta • interakční cesta (tzv. model „vulnerabilita-stres“) • cesta nezdravého chování • cesta nemocného chování (tzv. model „nemoc-chování“) Program antistresové prevence pro studenty vysokých škol Schneiderová, D., Provazníková, H., Hynčica, V. (2002) www.szu.cz/poradna/uspesnystudent • Studium • Denní výkonnost a odpočinek • Zdravá výživa • Rizikové chování • Zkouškový stres Literatura o stresu & Irmiš, F. (1996). Nauč se zvládat stres & Křivohlavý, J. (1994). Jak zvládat stres & Švancara, J. (1984). Psychologie emocí a motivace & Míček, L. (1986). Duševní hygiena ”Veliké tajemství je projít životem jako neopotřebovaný člověk. Toho dosáhne ten, kdo se nepře s lidmi a fakty, ale sám vstřebává všechny zážitky a poslední důvod dění, které se ho týká, hledá sám v sobě.“ (A. Schweitzer)