3. Rating: jeho význam pro stát, banky a investory arch Institute (JBRI) a v červenci 1993 obdržela stupeň A-. Vzhledem k lokálnímu významu tohoto ratingu to však nebylo považováno za průlom. Klidný průběh a završení hospodářské transformace České republiky nalezly svůj odraz i v ratingovém hodnocení. V dubnu roku 1994 oznámila agentury Moody's další revizi ratingu Baa3 s výhledem na jeho možné zvýšení. To se uskutečnilo v květnu 1994 a nový rating měl hodnotu o stupínek vyšší - Baa2. Odůvodnění: příznivé makroekonomické trendy, stabilita politické situace a tržně orientovaná strategie vlády opírající se o ambiciózní privatizační program. Standard & Poor's kontrovali v červnu 1994 zvýšením na BBB+, opět s pozitivním výhledem. Do chvíle, kdy jsou psány následující řádky, se poslední zvýšení ratingu od Moody's na Baal uskutečnilo po návštěvě analytiků v Praze v květnu 1995. Zdůvodněno je pokračujícími úspěchy makroekonomické politiky v ČR, nastartováním pozitivního růstu HDP, vyrovnaným státním rozpočtem, nízkou inflací a nízkou nezaměstnaností. Agentura však upozorňuje na zvýšenou poptávku po dovozu a značné prohloubení deficitu obchodní bilance. Podle jejího názoru tyto trendy vyvolávají potřebu další strukturální transformace na mikroekonomické úrovni, úvahy o adekvátnosti uplatňovaného kursového režimu, o načasování dalších kroků ve směnitelnosti české koruny (nový devizový zákon byl přijat teprve jeden měsíc po zveřejnění ratingu) a pokračování reformy bankovního systému. Japonští analytici z JBRI naopak usoudili, že takový vývoj vlastně už dávno předvídaU a zejména vzhledem k očekávanému vývoji na běžném účtu platební bilance ponechali rating ČR na původní úrovni A-. Tento poněkud nelogický závěr (původní rating stanovili v situaci, kdy v roce 1993 mírně poklesl HDP a naopak stoupla inflace, v roce 1995 byla situace právě opačná a vývoj platební bilance celkově stabilizovaný) pouze svědčí ve prospěch tvrzení o subjektivní povaze ratingu a o těžkém životě investorů. V srpnu 1995 evropská ratingová agentura IB CA v rámci zvyšující se angažovanosti na poli ratingu sovereign risk oznámila pro Českou republiku rating A-. Další historický průlom se uskutečnil po návštěvě týmu S&P's v Praze v září 1995. Agentura v listopadu zvýšila rating České republiky hned o dva stupínky na A a výhled změnila na stabilní. Tento krok jednak předjímal vstup ČR do OECD, jednak ocenil skutečnost, že česká ekonomika prokázala schopnost odolávat možným finančním a ekonomickým tlakům. Stabilní politické prostředí, konzervativní finanční politika a pokračující modernizace ekonomiky jsou podle názoru agentury zárukou hlad- 3. Rating: jeho význam pro stát, banky a investory kého vývoje v posttransformačním období a v následujících letech by měly usnadnit integraci České republiky do Evropské unie. Shrňme si tedy historii počátků ratingu zahraničního dluhu ČR do přehledné tabulky. Datum POČÁTKY RATINGU CR Agentura Stupeň Leden 1992 Moody's Ba1 Červenec 1992 Moody's rating nezměněn Březen 1993 Moody's Baa3 Červenec 1993 JBRI A- Červenec 1993 Standard & Poor's BBB (pozitivní výhled) Květen 1994 Moody's Baa2 Červenec 1994 Standard & Poor's BBB+ (pozitivní výhled) Říjen 1994 JBRI rating nezměněn (A-) Srpen 1995 IBCA A- Září 1995 Moody's Baa1 Září 1995 JBRI rating nezměněn (A-) Listopad 1995 Standard & Poor's A (stabilní výhled) Mezinárodní postavení České republiky je patrné z následující srovnávací tabulky. Ilustruje dobře i skutečnost, že mínění ratingových agentur se spíše rozcházejí než shodují (údaje jsou z 12.1.1996). 3. Rating: jeho význam pro stát, banky a investory MOODY'S STANDARD & POOR'S Rating Země Rating Země INVESTIČNÍ STUPEŇ Aaa Francie, Japonsko, Lucembur- sko, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Švýcarsko, USA, Velká Británie Aa1 Belgie, Dánsko, Norsko, Ber- mudy Aa2 Austrálie, Finsko, Španělsko, Nový Zéland, Singapur, Irsko, Kanada Aa3 Švédsko, Tchaj-wan A1 Itálie, Jižní Korea, Portugalsko, Malajsie A2 Island, Thajsko, Malta A3 Čína, Hongkong, Izrael Baal Chile, Česká republika (995) Baa2 Baa3 Řecko, Indonésie, Slovensko (5/95), Polsko, JAR, Indie, Tunisko, Kolumbie AAA AA+ AA AA- A+ A-BBB+ BBB BBB- Francie, Japonsko, Německo, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Rakousko, Švýcarsko, USA, Velká Británie, Singapur Belgie, Dánsko, Kanada, Tchaj-wan, Švédsko Austrálie, Itálie, Bermudy, Irsko, Nový Zéland, Španělsko Finsko, Portugalsko, Jižní Korea, Kypr Hongkong, Island, Thajsko, Malta. Česká republika (11/95) Chile, Malajsie, Izrael Čína, Indonésie Kolumbie, Řecko SPEKULATIVNÍ STUPEŇ Ba1 Ba 2 Ba 3 a další Maďarsko, Uruguay, Trinidad a Tobago Venezuela, Mexiko, Filipíny, Barbados Argentina, Brazílie, Turecko, Jordánsko, Pákistán BB+ BB BB-a další Maďarsko, Uruguay, Slovensko (5/95), Indie, JAR Polsko, Mexiko, Filipíny Argentina, Venezuela, Turecko, Jordánsko, Pákistán, Paraguay 3. Rating: jeho význam pro stát, banky a investory IBCA JBRI Země Rating Země INVESTIČNÍ STUPEŇ Rakousko, Francie, Německo, Japonsko, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Švýcarsko, Velká Británie, USA AAA AA+ Japonsko, Španělsko Bermudy, Kanada, Španělsko AA Rakousko, Nizozemsko, Finsko, sko, Hongkong, Korea, Austrálie Ir- Finsko, Hongkong, Portugalsko, Itálie, Švédsko, Belgie, Dánsko, Irsko AA-A+ Itálie, Čína, Malajsie, Thajsko Kuvajt A Řecko Česká republika (8 95), Chile ' A- Česká republika (9/95) BBB+ Indie BBB Slovensko Tunisko BBB- Tunisko SPEKULATIVNÍ STUPEŇ Polsko, Uruguay BB+ Jihoafrická republika, Mexiko BB Turecko BB- a další Rating dalších českých emitentů ČNB není jediným emitentem za ČR a to našlo brzy svůj odraz i v ratingu. Zatímco město Praha získalo při všech hodnoceních stejný kredit od S&P's jako republika, ČEZ v roce 1995 získal BBB od S&P's a A- od JBRI. 3. Rating: jeho význam pro stát, banky a investory Rating českých bank od BREE České banky začaly získávat své první zkušenosti s ratingem po sérii syndikovaných půjček na mezinárodních trzích v roce 1995. Mezi prvními stanovila svá hodnocení kyperská ratingová agentura BREE (součást americké Thomson Bank-Watch): - Komerční banka získala dlouhodobý BBB+ a krátkodobý AI, - ČSOB a Živnostenská banka BBB+/A2, - Česká spořitelna BBB/A1, - 7P5BB/A2, - Agrobanka B+/A2, - Pragobanka B+/A3 a - Interbanka B/B. Rating českých bank od Moody's S napětím se očekával zejména rating od Moody's, který byl oznámen 15. března 1995 a dopadl poměrně povzbudivě: - Agrobanka získala na dlouhodobé vklady hodnocení Bal, na krátkodobé Not Prime a finanční sílu banky E+, - ČSOB Baa2/Prime-2/D+, - Česká spořitelna Basi2fPrime-2fD, - IPB Baa2/Prime-2/D a - KB Baa2/Prime-2/D+. Dosažená úroveň ratingu bank ve své době jednak podpořila jejich úspěšné (a mnohdy již opakované) vstupy na trhy, jednak předznamenala i sérii vydání globálních depozitních certifikátů (GDR, global depository receipts), tj. derivátů jejich akcií bez hlasovacích práv, na světových trzích. G) SHRNUTÍ Investorům, kteří riskují své peníze, nebo zprostředkovatelům riskujícím peníze svých klientů, jako důkaz důvěryhodnosti obvykle nestačí podpora poskytnutá určitému státu mezinárodními institucemi. Aby vložih prostředky do cenných papírů určitého errutenta, potřebují znát pravděpodobnost, se kterou je schopen dostát svým závazkům. Investiční informace, která se zabývá hodnocením této pravděpodobnosti, je rating. Od počátku tohoto století začaly nejprve na severoamerickém trhu vznikat specializované agentury zabývající se ratingem jak rizika státu (sovereign risk), tak 3. Rating: jeho význam pro stát, banky a investor} rizika ostatních subjektů (bank, korporací atp.). Rozhodujícími vlastnostmi, pre které investoři a později emitenti byli a jsou ochotni platit za jejich služby, jsou jejich analytická kapacita a nezávislost. Největšími a nejvyužívanějšími agenturami jsou ve světovém měřítku severoamerické agentury Moody's a Standard & Poor's, v Evropě londýnská IB CA. Zatímco pro investora představuje rating především základní orientaci pro jeho rozhodnutí, u institucionálního investora případně i omezení ve smyslu minimální povolené úrovně ratingu cenných papírů v portfoliu, pro emitenta ovlivňuje do značné míry: cenu, kterou musí investorům zaplatit za ochotu převzít riziko, dále trh, na který může vstoupit, okruh investorů a druh transakcí, které může provádět. Pro hodnocení investičního rizika se postupem času ustálily standardizované škály. Klasický rating se týká dlouhodobých závazků, případně krátkodobého dluhu, existují však i jiné typy hodnocení, jako např. hodnocení finanční süy instituce, právního postavení subjektu (pravděpodobnost vnější podpory) a podobně. U ratingu dlouhodobých závazků je škála rozdělena do dvou hlavních skupin - na investiční a neinvestiční (spekulativní) stupeň. S výjimkou bank, jejichž mezinárodní aktivity jsou natolik rozsáhlé, že převažují nad rizikem domácího trhu, tvoří rating státu strop (sovereign ceiling) pro hodnocení institucí majících původ na jeho území. Rating státu spočívá v hodnocení politického rizika, odrážejícího ochotu splatit dluh, a ekonomického rizika, odrážejícího schopnost splatit dluh. Vzhledem k tomu, že je založen na hodnocení makroekonomických agregátů a některých těžko vyčíslitelných faktorů, je považován za méně spolehlivý než rating banky či korporace, které jsou založeny spíše na ekonometrických metodách. Hlavními důvody pro vyšší rating státu pak jsou jeho schopnost zajistit si (natisknout) dostatek měny pro splacení svých závazků, využít k němu prioritně oficiální devizové rezervy a případně i možnost zavést pro ostatní devizové restrikce. Česká republika se vzápětí po svém vzniku zařadila mezi státy s investičním stupněm ratingu a během dvou let se propracovala do skupiny A. Jako členská země OECD pak představuje pro hlavní institucionální investory na světových trzích velmi přijatelnou úroveň rizika. Ve vzrůstající míře přibývají banky i další subjekty (municipality a velké společnosti), které jsou mezmárodními ratingový-mi agenturami hodnoceny.