BLOK 1 A. de Tocqueville – Demokracie v Americe I (str. 9-26, 175-209) V této své dvojdílné práci se de Tocqueville zabývá americkým demokratickým zřízením. Líčí jej z pohledu Evropana a snaží se identifikovat jeho charakteristické rysy. Upozorňuje na pozitivní stránky demokracie, ale i na její stránky odvrácené. Své úvahy zasahuje do širších filozoficko-historických souvislostí, přičemž jeho samotný způsob analýzy nese (ač de Tocqueville sociologem nebyl) výrazné znaky sociologického přístupu. Nezajímá se totiž až tolik o podobu zákonů či politických institucí, ale spíše o rovinu „mravů, zvyků a obyčejů“. Otázky 1) V čem spočívá demokratická revoluce? Co je jádrem demokracie? Co vše tento její princip ovlivňuje? 2) Co je podle dokladem šířící se demokratické revoluce v dějinách? Které jevy a události měly vliv na šíření demokracie? 3) Jak de Tocqueville líčí vývoj ve Francii za posledních 700 let? Jak byl původně uplatňován vliv a co bylo zdrojem moci? Jak se situace v těchto ohledech změnila? Jak se vyvíjelo postavení lidu, šlechty a monarchy? Čemu de Tocqueville říká „dvojí revoluce“? 4) Jaký charakter má proces demokratizace (nutný/nahodilý, univerzální/lokální, cyklický/lineární)? Jaký je jeho zdroj? 5) Proč je třeba nové politické vědy? K čemu má sloužit její poznání? 6) Jak je třeba reagovat na šířící se demokratickou revoluci? Jak je ve skutečnosti v Evropě/Francii demokratická revoluce přijímána? V jakém stavu se zde demokracie nachází? 7) Kde v textu se de Tocqueville zaobírá otázkou legitimity moci v očích lidu? Co k tomu konkrétně píše? 8) Jak de Tocqueville líčí ideální podmínky demokratického zřízení? Co jej charakterizuje v porovnání s předešlým typem politického režimu? Jaká jsou negativa stávající situace, která má k ideálu daleko? 9) Jakou roli sehrává v porevoluční Francii křesťanská víra a její stoupenci? Na kterou stranu se staví? 10) V čem je rozdíl mezi demokratickým vývojem v Americe a v Evropě? Jaký předpokládá de Tocqueville vývoj v budoucnosti? 11) Jak hodnotí obecně de Tocqueville americkou demokracii a její instituce? Jedná se o jedinou možnou formu demokratického zřízení? Nebo pouze o tu nejlepší variantu? 12) Jak jsou hodnoceny americké zákony? Co je v nich třeba od sebe odlišovat a proč? Co obecně charakterizuje demokratické zákony a zákonodárství? 13) V čem tkví zdroj rozkvětu a prosperity americké společnosti? 14) Jak de Tocqueville reflektuje existenci tříd ve společnosti? V čem v této souvislosti spočívá výhoda demokratické vlády? Srovnejte se situací v podmínkách aristokratického zřízení. 15) Jaký je rozdíl mezi instinktivní láskou k vlasti a uvědomělým vlastenectvím? Jakým prostředkem lze dosáhnout nejlépe uvědomělého vlastenectví v lidech? O co se opírá americké vlastenectví? Čím je charakteristické? 16) Jak de Tocqueville pohlíží na ideu politických práv? Jaký má vztah k ideji ctnosti? Jak ji lze vštípit lidem? 17) Z čeho ve Spojených státech pramení úcta občanů k právu? Jak se projevuje? Proč zde má každý osobní zájem na tom, aby všichni dodržovali zákony? 18) Která třída ve Spojených státech nedůvěřuje zákonům a proč? Jak je tomu v Evropě? 19) Jak popisuje de Tocqueville politickou aktivitu vyznačující americkou společnost? Jaký vztah k řešení veřejných záležitostí mají američtí občané? 20) Jako roli hraje v demokracii většina? Která ze složek politické moci se jí podřizuje nejochotněji? Na jaké představě se zakládá morální role a síla většiny? 21) Jaké postavení zaujímají ve Spojených státech moc zákonodárná, moc výkonná a moc soudní? 22) Jakým negativem je charakterizována legislativa v demokratických společnostem a čím je to způsobeno? Jak s tím souvisí silná role většiny? 23) Jaká nebezpečí v sobě může obsahovat všemocnost? Co de Tocqueville rozumí pojmem tyranie? Čím se liší tyranie od libovůle? Co de Tocqueville vyčítá nejvíce demokratické vládě „na americký způsob“? 24) Jak působí moc většiny na myšlení lidí? Jak se to zde má se svobodou ducha? 25) Jak de Tocqueville vnímá historický proces proměny násilí a despotismus v souvislosti se šířením demokracie? 26) Jakým způsobem se vliv většiny podepisuje na národním charakteru Američanů? Co označuje výraz „dvořanský duch“? 27) V čem spočívá největší nebezpečí pro americkou demokratickou společnost? 28) Jaký je rozdíl mezi centralizací vlády a centralizací vlády? Která je pro Spojené státy typická a která v ní téměř chybí? Jaké to má důsledku pro existenci svobody? 29) Co tvoří ve Spojených státech nejsilnější bariéru proti přehmatům demokracie? 30) Jak de Tocqueville analyzuje historickou roli právníků ve společnostech? Jaký vztah mají k demokracii a jaké v ní mají postavení? Jak funguje ve Spojených státech instituce poroty? A. de Tocqueville – Starý režim a revoluce (str. 7-44) Ve druhé ze svých významných prací zaměřuje de Tocqueville svou pozornost opět na téma demokratizačního procesu, ovšem tentokrát v jiných časových i geografických souvislostech. Ohniskem jeho zájmu je francouzská historie v době během a zejména před Velkou francouzskou revolucí. De Tocqueville se snaží výrazně sociologickým způsobem rozpoznat základní historické a sociální faktory, které sehrály klíčovou úlohu při nastartování procesu, jehož vyvrcholením byla právě Revoluce. Jeho text představuje polemiku s rozšířeným názorem, že Revoluce představovala radikální a neočekávaný historický průlom. De Tocqueville naopak rok 1789 vnímá jako pouhé dovršení dlouhodobých trendů odehrávajících se v lůně francouzské společnosti. Otázky 1) V čem spočívá historické prvenství Francie v porovnání s jinými zeměmi, pokud jde o společenský vývoj? 2) Co je podstatou tzv. francouzských idejí? V čem spočívá nepřesnost onoho označení za „francouzské“? Co si představíte pod pojmem „francouzské filozofická metoda“? 3) V čele jakých dvou typů revolucí Francie stála? Byla Francie původcem Revoluce? 4) Jaká byla situace francouzské církve na konci staré monarchie? Čím se lišila od situace ostatních „společenských útvarů“? 5) Jak de Tocqueville chápe pojmy „šlechta“ a „aristokracie“? Co bylo základem příslušnosti ke šlechtě? 6) V jakém postavení se nacházela francouzská šlechta na konci 18. století? Jaký vliv měla na panovníka a jaký na lid? Co je nejlepším způsobem k oslabení moci šlechty? 7) Čím byla šlechta pro lid nejvíce „trnem v oku“? Jak lid vnímal její působení na něj? 8) Které ideje či zásady (podle de Tocquevilla „škodlivé“) se šlechta držela, čímž v konečném důsledku sama sebe oslabovala? 9) Proč de Tocqueville píše, že šlechta byla v době revoluce „ve srovnání s ostatními třídami demokratickým útvarem vybaveným šlechtickými právy“? Jak tomu rozumíte? 10) Jak se vyvíjela situace tzv. třetího stavu? Kdo všechno jej tvořil? Jaký byl jeho vztah ke šlechtě? 11) Co patří mezi přirozené prvky aristokracie? V jaké míře jimi disponovala francouzská šlechta? Jaký ve společnosti existoval vztah mezi urozeností, bohatství a vzdělaností? 12) Jak de Tocqueville reflektuje problematiku legitimity privilegií a nerovnosti? Je nerovnost lidmi nutně vždy nenáviděna? Jaký postoj k nerovnosti panoval uvnitř šlechty? 13) Vyložte tezi, že „zvyklosti zpravidla sledují ideje rychleji, než to činí zákony“. 14) Jakou úlohu připisuje de Tocqueville spisovatelům a literatuře? Jaký byl jejich vztah ke šlechtě? 15) Jak vypadala v době před Revolucí situace v oblasti pozemkového vlastnictví? Jak se proměnila jeho role a jeho význam? 16) Jakou nerovnost pokládá de Tocqueville za nejnebezpečnější a proč? 17) Jaký režim se jeví být nejpříznivější pro nastolení a trvání systému lokální správy a z jakého důvodu? 18) Jaký je vztah mezi demokracií a tendencí k centralizaci? Jakou úlohu zde sehrávají demokratické vrstvy, šlechta a panovník? 19) Jak de Tocqueville líčí nárůst královské moci a rozmach demokratických vrstev (třetího stavu)? V čem spočívá spojitost těchto dvou fenoménů? 20) Která profesní skupina coby součást třetího stavu byla podporována královskou mocí a stala se přirozeným vůdcem demokratických vrstev? K. Marx, B. Engels – Manifest Komunistické strany (str. 25-47) Manifest nepředstavuje odborný sociologický text, nýbrž je angažovaným politickým spiskem vycházejím vstříc rozvíjejícímu se dělnickému hnutí v 19. století. Přesto se jedná o důležitý zdroj pro obeznámení se s některými základními Marxovými (a Engelsovými) teoretickými myšlenkami. Zejména co se týče jeho analýzy fungování kapitalistické společnosti. Čtenář zde narazí na některé klíčové marxovské pojmy (kapitál, proletariát, soukromé vlastnictví) i důležité teze („Buržoazie si pěstuje své vlastní hrobaře.“) Otázky 1) Co je principem dějinného vývoje? 2) Jakým způsobem vznikla z feudální společnosti společnost buržoazní? K jaké proměně třídních protikladů přitom došlo? 3) Jak Marx líčí vývoj a rozvoj kapitalismu? Jak do své analýzy zapojuje geografický rozměr? 4) K jaké transformaci buržoazie došlo s přechodem od feudální společnosti ke společnosti buržoazní? Jak tato transformace souvisí s Marxovými koncepty výrobních sil a výrobních vztahů? 5) Které negativní jevy s sebou nese rozvíjející se kapitalismus? 6) V jakém smyslu si buržoazie pěstuje své vlastní hrobaře? 7) Jak se vyvíjí proletariát v podmínkách kapitalismu? Jaká je situace ostatních tříd? 8) V čem se liší buržoazní společnost coby třídní společnost od všech předchozích třídních společností v souvislosti s postavením „utlačované“ třídy? 9) Co hlásá komunismus a oč usiluje? Jaký je jeho ideál společenského uspořádání? 10) Co na komunismu kritizuje buržoazie? Jak na tuto kritiku Marx reaguje? K. Marx – Odcizená práce (str. 57-67, 81-90, 93-103, 133-134, 347-352) Vybrané ukázky z kompilace Marxových textů předkládají čtenáři některé důležité prvky Marxova sociálního myšlení. Nastíněny jsou otázky odcizení, ať už ve vztahu k náboženství, či práci dělníků, soukromého vlastnictví a jeho podstaty i mechanismů fungování kapitalistického hospodářského systému. Současně je možno se seznámit s kritikou, kterou Marx směřoval vůči stávajícím teoriím politické ekonomie i materialistickým směrům ve filozofii. Otázky 1) Co tvoří jádro kritiky náboženství? V jakém smyslu je náboženstvím opiem lidstva? Co tato metafora vyjadřuje? 2) Jak vidí Marx situaci v Německu? Jakým způsobem je možná emancipace Německa? Co tvoří její nástroje? 3) Proč Marx kritizuje klasickou politickou ekonomii? 4) Jak rozumíte pojmům zpředmětnění práce, zvnějšnění a odcizení? 5) Jaké formy odcizení dělníka Marx rozlišuje? Jak je charakterizuje? 6) Jak Marx nahlíží na podstatu soukromého vlastnictví? Jaký je vztah komunismu k soukromému vlastnictví? 7) V čem spočíval podle Marxe nedostatek dosavadního materialismu (včetně feuerbachovského)? Jak je třeba jej změnit? 8) Jaký pohled na vztahy rozdělování Marx kritizuje a proč? V čem spočívá kapitalistický výrobní způsob a jaké je jeho postavení v lidské historii? 9) V čem tkví podstata zboží? Co je to kapitál a nadhodnota? 10) Co znamená formulace „společenský charakter výroby“? E. Durkheim – Společenská dělba práce (str. 39-116, 217-238, 297-313) První z významných Durkheimových prací představuje obsáhlý a detailní rozbor vývoje, kterými procházely vyspělé západní společnosti. Za pomocí konceptů mechanické a organické solidarity a s odkazem na roli fenoménu dělby práce zachycuje proměnu povahy společnosti s tím, jak se posouvala směrem od své tradiční podoby k podobě moderní. Durkheim zde v praxi demonstruje svůj ryze sociologický přístup, který spočívá ve vysvětlování sociálního sociálním a v pátrání po funkcích a současně příčinách společenských jevů/faktů. Otázky 1) V jakém smyslu užívá Durkheim ve své práci pojmu funkce? Co znamená klást si otázku po funkci dělby práce? 2) Jaká je ekonomická funkce dělby práce? A jaká je její možná morální funkce, jejíž existenci Durkheim zkoumá? 3) Společenská solidarita nemůže být přímo empiricky pozorována. Prostřednictvím čeho (jakého jejího symbolu) ji lze studovat? 4) Které dva typy pozitivní solidarity Durkheim rozlišuje? Jak je označuje a proč zrovna tímto způsobem? 5) Jaké dvě kategorie právních předpisů, resp. právních sankcí lze historicky rozlišit? Jaké oblasti práva do nich spadají? 6) Na čem obecně spočívá solidarita mechanického typu? Jaký systém právních předpisů funguje ve společnosti založené na mechanické solidaritě? Z čeho vyplývá povaha tohoto systému? V čem zde spočívá jádro zločinu/kriminálního činu? 7) Co se skrývá pod pojmem kolektivní/společné vědomí? Jaký je jeho vztah k jednotlivcům, k individuálním vědomím? Jak Durkheim popisuje dualitu lidského vědomí? 8) Na čem obecně spočívá solidarita organického typu? Jaký systém právních předpisů funguje ve společnosti založené na organické solidaritě a z čeho vyplývá povaha tohoto systému? 9) Na základě čeho lze poznat význam té či oné podoby solidarity v konkrétní společnosti? 10) Jak spolu souvisí rozvoj dělby práce a segmentární struktura společností? Co znamená pojem morální/dynamická hustota a jakou roli hraje v procesu rozvoje dělby práce? 11) Jakými způsoby docházelo v průběhu historie ke zhušťování společností? 12) Který faktor vedle morální hustoty je také důležitý při rozvoji dělby práce a proč? 13) V čem Durkheim spatřuje příčiny specializace a diferenciace uvnitř společnosti? Jak líčí dané mechanismy? Jak jeho vysvětlení souvisí s darwinismem? Jak se liší od standardních ekonomických výkladů? 14) Jak se k sobě mají existence společnosti a existence dělby práce (kooperace)? V čem spočívá rozlišení mezi sdružováním a kooperací (spoluprací)? Co předchází čemu? Proč tomu tak je? 15) V čem se mýlil utilitarismus? Na čem se zakládá Durkheimovo tvrzení, že individuální život vznikl z kolektivního, a nikoliv naopak? V jakém smyslu je individualita produktem společnosti? 16) Jak Durkheim hodnotí dělbu práce samu o sobě? 17) K čemu může sloužit poznání jejích odchýlených forem? Jaký je rozdíl mezi dělbou práce a diverzifikací? 18) V čem spočívá riziko anomické dělby práce? Jak se mu dá čelit? 19) Jak Durkheim líčí situaci v oblasti vědy? Jakou roli přisuzuje filozofii? Jak se staví ke Comtovu projektu sjednocení věd? 20) Jak je definován pojem anomie? K čemu odkazuje a co leží v základu jevu, který reprezentuje? E. Durkheim – Sociologie a filosofie (str. 17-48, 49-77) Dvě stati z české výboru Durkheimových textů Sociologie a filosofie nás seznamují se dvěma důležitými tématy jeho sociologické teorie. V první z nich Durkheim objasňuje podstatu na první pohled poněkud záhadného konceptu kolektivních představ. Ve druhé se pak snaží dobrat k jádru toho, co tvoří specifikum mravního faktu, tj. čím se tento typ sociálního faktu odlišuje od jiných sociálních faktů. Obě stati charakterizuje přísně analytický způsob pojednávání problému. 1) Jak Durkheim hodnotí přínos užívání analogií? V čem chybovali zastánci biologiemi v sociologii? 2) Proč mají k sobě blízko sociologie a psychologie? 3) V čem spočívá tzv. epifenomenalistické pojetí vědomí? Jak se k němu Durkheim staví? 4) Jak Durkheim pohlíží na představy? Jaký je jejich vztah k vědomí? 5) V čem vidí Durkheim podobnost/analogii mezi oblastí psychickou (představy) a oblastí sociální (sociální fakty)? 6) Jak chápe kolektivní představy? Kde leží jejich původ? 7) V jakém vztahu se nacházejí kolektivní představy k jednotlivcům? (Obeznamte se v odborném slovníku s pojem holismus.) 8) Jak se Durkheim vypořádává s námitkou, že „nechává společenský život ve vzduchoprázdnu“? Kde podle něj sídlí kolektivní život? 9) V čem leží problém individualistické sociologie? Čím se má odlišovat sociologie od (individualistické) psychologie? 10) Co Durkheim rozumí sociologickým naturalismem? V čem leží jádro tohoto přístupu k sociální realitě? 11) Jaké jsou dva základní charakteristické rysy mravního faktu? Jaký je rozdíl mezi subjektivním a objektivním hlediskem při pohledu na morální skutečnost? Kterému Durkheim ve svém textu věnuje pozornost? 12) Jaký názor Durkheim vyslovuje ohledně hodnocení morálky? 13) Čím se liší morální pravidla od jiných druhů pravidel? Jakým způsobem můžeme nejlépe nalézt a odhalit jejich specifičnost? Co znamená „obligatorní povaha morálního pravidla“? 14) Co tvoří podstatu sankce? Jak rozumíte termínu „syntetické pouto“? Čím se liší o pouta „analytického“? Jak souvisí sankce s pravidlem? Jaké druhy sankcí existují? 15) V čem se Durkheimův pohled odlišuje od utilitaristického stanoviska? A v čem mu přijde nedostačující stanovisko Kantovo? Jak obě kritiky souvisejí s Durkheimovým vymezením mravního faktu? 16) V čem spočívá riziko individuálního, subjektivního přístupu k morálce? 17) Čím se mravní fakt podobá ideji posvátného? Jaký je vztah mezi morálkou a náboženstvím? 18) Vůči komu se podle Durkheima vztahují morální povinnosti? Co jedině může být cílem morálního jednání a proč? Kde začíná morálka? 19) V jakém smyslu přesahuje společnost individuálního člověka? 20) Do jaké míry lze Durkheimovo chápání morálky pokládat za relativistické? Čím v textu lze toto označení podložit? E. Durkheim – Elementární formy náboženského života (str. 9-27, 31-56, 228-262) Poslední z velkých Durkheimových prací, svým charakterem spíše kulturně-antropologická než sociologická, přináší důkladné osvětlení problematiky společenských kořenů náboženství a náboženských představ. Za pomocí bohatého etnografického materiálu Durkheim, vedený evolucionistickými předpoklady, demonstruje své proslulé teze o náboženství jako uctívání společnosti. Ve vybraných ukázkách se autor zaměřuje na otázky metodologické, gnozeologické i „sociálně ontologické“. Všímá si definice náboženství i jeho funkcí. Otázky 1) Jaká jsou kritéria pro určení nejprimitivnějšího náboženského systému? Jak zní základní sociologický postulát, pokud jde o společenské instituce? 2) Co znamená věta, že „neexistují náboženství, jež by byla ve své podstatě klamná?“ 3) Proč si Durkheim volí za předmět své analýzy právě nejprimitivnější náboženské systémy? Jak se v této strategii odráží Durkheimův evolucionismus? 4) Jakou úlohu podle Durkheima sehrálo náboženství při rozvoji lidského poznání? 5) S jakými dvěma teoriemi poznání Durkheim polemizuje? Jaké proti nim uvádí námitky? 6) Jak lze rozumět tvrzení, že naše kategorie myšlení jsou společenského, resp. kolektivního původu? O které kategorie se jedná? 7) Proč je před samotnou analýzou náboženství nutné si tento pojem definovat? 8) Jak se Durkheim staví k definicím náboženství založeným na pojmech nadpřirozena či tajemna? Jaké argumenty pro své stanovisko používá? 9) Jak Durkheim pohlíží na definice odkazující na ideu božstva? Jaká je zde jeho (proti)argumentace? 10) Na které dvě základní kategorie se dělí náboženské jevy? 11) Co je podstatou náboženské víry? Jaké rozdělení? Čím jsou obě oblasti charakteristické a čím se od sebe odlišují? 12) Co tvoří klíčový prvek, který dovoluje rozlišit náboženství a magii? 13) Jaká je souhrnná Durkheimova definice náboženství? 14) Jaká je povaha totemu v totemismu? K čemu odkazuje? Souvisí nějak s podstatou totemového předmětu? 15) Které dva druhy věcí totem symbolizuje? Co z této dvojakosti totemu Durkheim vyvozuje? 16) Jaké společné vlastnosti charakterizují sílu božskou a sílu společnosti? V čem spočívá fyzický a v čem morální aspekt těchto sil? 17) V jakém smyslu uctívá a vyjadřuje skupina/společnost v náboženství sebe samu? 18) V jakých dvou fázích probíhá život australských domorodých společenství? Která z nich a proč je důležitá pro existenci náboženství a představy kolektivní morální síly? 19) Proč jsou vnější, nadindividuální (náboženské) síly myšleny v podobě totemu? Co určuje výběr konkrétního klanového emblému (totemu)? 20) Jak Durkheim vnímá základní funkci náboženství?