BLOK 2 M. Weber – Smysl „hodnotové neutrality“ v sociologických a ekonomických vědách (str. 64-108) Důležitý bod Weberových metodologických úvah představuje otázka vztahu mezi akademickou činností (bádáním a přednášením) a praktickým hodnocením. Weber zde reaguje na aktuální situaci na tehdejších německých univerzitách, kdy při národněhospodářských rozborech docházelo běžně ke směšování obojího. Přichází s programem objektivní, hodnotově neutrální vědy, která důsledně odlišuje fakta a hodnoty. Otázky 1) Jak Weber chápe pojem „hodnocení“? 2) S čím se nesmí zaměňovat otázka hodnotové neutrality věd? 3) Jaká stanoviska jsou možná v otázce vhodnosti prezentace osobních hodnotících názorů při akademickém vyučování? Jak se k nim Weber staví? 4) Čeho by se měl studující od přednášejícího v posluchárně dočkat především a proč? 5) Jaké argumenty jsou užívány proti objektivitě společenských věd? Jak se s těmito námitkami Weber vypořádává? 6) Co tvoří smysl diskusí o praktických hodnoceních? 7) Vysvětlete souvislost mezi vědeckým zájmem a vztažeností k hodnotám. 8) Jaký je vztah mezi ideály a fakty? Kdy se jedná o empiricky rozhodnutelnou otázku? 9) Jak Weber tematizuje ideu pokroku? 10) Jaký je rozdíl mezi ideálem a ideálním typem? V čem Weber kritizuje soudobé německé školy historické ekonomie? M. Weber – Základní sociologické pojmy (§ 1-2) (str. 136-158) Tento úryvek nás seznamuje s vymezením některých důležitých pojmů sociologického zkoumání. Weber pečlivě definuje předmět sociologie i cíl, k němuž by sociologovo bádání mělo směřovat. Čtenáři je tak objasněno specifikum sociálního jednání, podstata rozumějící sociologie i kategorie smyslu a motivu. Otázky 1) Jak Weber vymezuje sociologii? Co je jejím cílem? 2) Co charakterizuje předmět sociologie? 3) Jak zde Weber chápe pojem „smyslu“? Vůči jakému chápání tohoto pojmu se vymezuje? 4) Jaké dva druhy evidence porozumění Weber rozlišuje? Čím se vyznačují? 5) Jaký je rozdíl mezi aktuálním porozuměním a vysvětlujícím porozuměním? 6) Co je to motiv jednání? 7) Jak je definován správný kauzální výklad jednání? 8) Jakým způsobem chápe sociologie sociální útvary, resp. kolektivní myšlenkové útvary? Jak se Weber staví k metodě tzv. organické sociologie (funkcionálnímu pojetí)? 9) Jaká jsou specifika sociálního jednání? 10) Kterými důvody může být určeno sociální jednání? M. Weber – Věda jako povolání (str. 109-134) V tomto textu, který je přepisem Weberovy přednášky, německý klasik sociologie blíže objasňuje své chápání povahy, úlohy a smyslu vědeckého bádání. Pozornost je speciálně věnována vztahu mezi povoláním vědce a pozicí politika (či obecně mezi vědou a politikou). Weber se dotýká problematiky hodnot a hodnocení a předestírá svou představu ohledně žádoucnosti a přípustnosti hodnotových soudů v rámci vědeckého zkoumání. Otázky 1) Čím je podle Webera charakterizována soudobá věda? 2) Jaký je rozdíl mezi uměním a vědou? 3) Jak rozumíte pojmům intelektualizace a racionalizace? Co znamenají? 4) Jaký smysl má intelektuální pokrok a rozvoj vědeckého poznání (mimo praktickou stránku)? Jaká je hodnota vědy? Jak se měnila odpověď na otázku po smyslu vědy v minulosti? 5) Co je to „bezpředpokladová věda“? Je vůbec možná? 6) Jaký vztah vůči sobě mají otázky smyslu a vědecké poznávání (věda)? Co nám vědy říkají a co už ne? 7) Jaký má být vztah mezi politikou a vědou? A proč? 8) Co se skrývá pod pojmem „polyteismus hodnot“? Jak souvisí s Weberovým pojetím vědy? 9) Jaký přínos může mít věda kromě praktických užitků? 10) Jak se má věda k otázkám prostředků a účelů? M. Weber – Předznamenání k Sebraným statím k sociologii náboženství (str. 172-184) Jak již samotný název textu napovídá, jedná se o „předmluvu“ k Weberově obsáhlejšímu pojednání o sociologii náboženství. Text odhaluje Weberovu motivaci pro zkoumání světových náboženství i způsob, jakým nahlíží na vztah mezi rovinou kulturní (duchovní) a rovinou ekonomickou. Weber zde objasňuje specifičnost primárního předmětu svého badatelského zájmu, jímž je moderní západní racionalita, a to zejména ve svém „zhmotnění“ v podobě moderního kapitalistického hospodářského systému. M. Weber – Protestantská etika a duch kapitalismu (str. 185-245) V této své slavné stati předkládá Weber svou hypotézu o protestantské etice jakožto důležitém faktoru při vzniku a rozvoji kapitalistického ducha v západním světě. V polemice s marxistickým přístupem tak akcentuje roli, kterou v dějinách lidské společnosti sehrávají ne-materiální, duchovní faktory. Weberův příspěvek nemá být popřením významu materiálních, ekonomických faktorů, ale spíše projevem snahy o „kompenzaci“ monokauzálně orientovaného, materialistického výkladu dějin. V této stati je proto pozornost soustředěna na rovinu náboženství a na vliv, který může náboženství mít na oblast ekonomiky. Otázky 1) U který kulturních jevů Západu (Okcidentu) sleduje Weber jejich specificky racionalistický charakter? Který z nich pokládá za „nejosudovější sílu našeho moderního života“ a proč? 2) Jaký je vztah mezi „pudem získávat“ či „snahou o výdělek“ a moderním kapitalismem? 3) Jak Weber definuje kapitalismus, respektive kapitalistický hospodářský akt? Jaké různé typy kapitalismu Weber rozpoznává? 4) V čem tkví specifičnost a jedinečnost moderního západního kapitalismu? 5) Jaké dva důležité vývojové prvky (a v jakém smyslu) umožnily moderní racionální organizaci podniku? Jakou roli sehrála při rozvoji moderního kapitalismu svobodná práce? 6) V jakém smyslu jsou Weberovi podnětem k jeho úvahám statistiky povolání v konfesně smíšených zemích? Co ukazují a jakým směrem vedou Weberovu analýzu? 7) Co Weber míní pojmem „duch kapitalismu“? Jak je tento pojem zkonstruován? Na slovech které významné historické postavy Weber demonstruje obsah „ducha kapitalismu“? 8) Jak rozumíte větě, že „dnešní kapitalismus, který ovládl hospodářský život, si tedy ekonomickým výběrem vytváří a vychovává takové hospodářské subjekty (…), jaké potřebuje“? 9) Čím se vyznačuje tradicionalismus v oblasti ekonomiky? V čem brání rozvoji kapitalistického ducha? 10) Co je jádrem Lutherovy koncepce povolání? M. Weber – Stavy, třídy a náboženství (str. 199-227) Ve své sociologii náboženství věnuje Weber mimo jiné velkou pozornost skutečnosti, že podoba a povaha náboženství úzce souvisí s postavením jedince či skupina v rámci sociální struktury. Odlišné společenské pozice se odrážejí v různých podobách religiozity. Tento fakt lze částečně vysvětlit rozmanitostí duchovních a náboženských potřeb uvnitř jednotlivých složek stratifikačního systému, stejně jako diverzitou v oblasti podmínek života a životních zkušeností různých společenských skupin, stavů a tříd. Taktéž proces racionalizace, který patří k hlavním předmětům Weberovy sociologické analýzy, nezasahuje všechny vrstvy společnosti stejnou měrou. V předloženém textu si Weber všímá především tzv. etického náboženství. Otázky 1) Jak Weber nahlíží na rolnickou religiozitu? Jak blízké je rolnictvu etické náboženství? 2) Jaká je naproti tomu religiozita městská? Jakou podobu měl historicky vztah měst ke křesťanství? 3) Čím jsou charakteristické náboženské představy šlechty a válečnických vrstev? A čím se vyznačuje religiozita vrstvy byrokratů? 4) Jaké rozmanité podoby religiozity lze najít v měšťanských vrstvách? Charakterizujte náboženské chování malé a střední buržoazie a řemeslníků. 5) Jak se daří náboženství mezi nejnižšími neprivilegovanými společenskými vrstvami? Jakou pozici v náboženství zaujímá moderní proletariát? 6) K jakým posunům v učení o spáse dochází při obratu náboženství k lidovým vrstvám? 7) Jaká je pozice žen v náboženstvích? 8) Jakou roli při podobě religiozity určité společenské vrstvy hraje pocit důstojnosti? 9) Co charakterizuje náboženství sociálně vyloučených (páriů)? Čím se vyznačuje resentiment? Jak se projevuje v náboženských představách Židů? 10) Jak byste celkově charakterizovali Weberův pohled na vztah mezi náboženstvím a společenskou strukturou reprezentovanou různými společenskými vrstvami a stavy?