BLOK 3 G. Simmel – Peníze v moderní kultuře a jiné eseje (str. 7-25, 26-33, 100-131, 132-157) Ve vybraných esejích se čtenář může obeznámit s některými důležitými myšlenkami a postřehy Simmelovy sociologie, respektive filozofie. V prvé řadě je zde načrtnuto Simmelovo pozdější velké téma, které zpracuje v samostatné knize – téma peněz a jejich postavení v moderní kultuře. Peníze jsou nahlédnuty z mnoha rozmanitých úhlů, přičemž důraz je kladen na jejich ambivalentní roli vzhledem k jedinci i povaze společnosti a kultury jako celku. Simmelovský motiv ambivalence je přítomen i v dalších ukázkách. V eseji o cizinci představuje Simmel tento sociální typ jako jednotu blízkosti a vzdálenosti, v eseji o módě pak sleduje protikladnost, která charakterizuje tuto sociální formu a která tkví v souběžné přítomnosti prvků nápodoby a odlišení. Konečně esej Konflikt moderní kultury odráží obecnější, filozofický pohled německého sociologa, jehož jádro spočívá v reflexi všudypřítomného a v principu neřešitelného boje mezi životem coby obsahem a formou, v níž je tento nucen se projevovat a vyjadřovat. Otázky k Penězům v moderní kultuře 1) Jak se proměnil vztah mezi osobností a majetkem v průběhu období od středověku až do moderní doby? Jaký dopad na tento vztah měla peněžní forma hospodářství? 2) Jaké dva základní efekty měl rozvoj peněz? 3) Jakým způsobem proměnily peníze vztah jedince k jeho životnímu společenství a formám sdružování? 4) Co umožňuje ryze technický charakter peněz? V jakém smyslu jsou peníze neosobní a „bezbarvé“? 5) V jakém ohledu působí peníze jako činitel zvyšující se vzájemné závislosti mezi lidmi? 6) V čem peníze napomáhají k rozvoji individuality (individualismu)? A v čem naopak přispívají k sociální nivelizaci? Objasněte tuto ambivalentnost peněz. 7) Jaký ambivalentní účinek mají peníze v oblasti jejich přijímání, prodeje? 8) Proč vede peněžní hospodářství k ústupu vnímání kvalitativních stránek věcí? Co má Simmel na mysli, když označuje peníze za „vulgární“? 9) Čím se vyznačuje blazeovaný postoj zámožných společenských vrstev a jak souvisí s penězi? 10) Proč současně s rostoucím kulturním významem peněz klesá jejich kompenzační schopnost (v právním či ekonomickém smyslu)? 11) Jak Simmel popisuje proces, v němž se z peněz coby prostředku postupně stává cíl či účel sám o sobě? 12) Proč se mohla díky penězům rozvinout moderní „žádostivost“? Jak se projevuje? 13) V jakém ohledu se podle Simmela staly peníze „Bohem moderní doby“? Proč lze o nich uvažovat jako o coincidentia oppositorum (tj. splynutí protikladů)? 14) Které další, méně bezprostřední rysy moderního člověka vyplývají z rozmachu peněžního hospodářství? 15) Jak Simmel charakterizuje na obecné rovině povahu novodobého života (labilita – stabilita)? Otázky k Cizinci 1) Jak Simmel chápe sociální typ cizince? 2) V jakém smyslu představuje cizinec jednotu blízkosti a vzdálenosti? Proč není – sociologicky nahlíženo – cizincem obyvatel Siria? 3) Co znamená tvrzení, že „cizinec je prvkem skupiny jako takové“? 4) V jaké konkrétní podobě se v (ekonomických) dějinách vyskytuje cizinec? 5) Jak je vylíčen cizincův charakter mobility? 6) V čem tkví cizincova objektivnost? Překrývá se tato vlastnost se ne-zúčastněností? 7) Jaké povahy je cizincova svoboda? 8) Co má Simmel na mysli, když píše o abstraktní povaze vztahu k cizinci? 9) Jak může být moment cizosti přítomen i v těch nejintimnějších, erotických vztazích? 10) Jaký jiný typ cizosti Simmel identifikuje – typ, kde pojem cizince v sobě neobsahuje žádný pozitivní smysl? Otázky ke Konflikt moderní kultury 1) Jak nahlíží Simmel v obecné rovině proces dějinného vývoje? Co je v tomto kontextu předmětem zkoumání historie? 2) Na příkladu z jaké konkrétní oblasti společenského vývoje Simmel demonstruje charakter dějinného kulturního procesu a jak? 3) Čím je podle Simmela charakterizován současný stav kultury, pokud jde o postavení formy a vztah k ní? 4) Jaké ústřední pojmy identifikuje Simmel v jednotlivých významných kulturních epochách minulosti? Jak je tomu v (Simmelově) současnosti? 5) Jak Simmel chápe pojem života a jeho úlohu v celkovém řádu bytí světa? Které význačné filozofy s tímto pojmem spojuje? 6) Jakým způsobem Simmel tematizuje umělecký směr expresionismu? Co říká k dobově rozšířené touze po originalitě? 7) Co je obsahem filozofického směru pragmatismu? Jak souvisí s fenoménem života? Jak je v jeho rámci nahlíženo na problematiku poznání? 8) V čem spočívá klasicismus? Jaký je postoj moderní doby/kultury k němu? 9) Jak nahlíží moderní „nová etika“ na instituci manželství? Oč v této záležitosti usiluje? 10) K jakým proměnám dochází s příchodem moderní doby v oblasti náboženství? Jakou pozici zde zaujímá mystika a jakou tzv. sekulární náboženství? Otázky k Módě 1) Jaký základní dualismus se projevuje ve fenoménu módy? Jaké dvě protikladné tendence v sobě slučuje? Jak souvisí s dualitou obsahu (života) a formy? 2) Jaký je vztah módy k sociální/třídní stratifikaci? Jakou v tomto ohledu plní funkci? Které společenské vrstvy jsou vlastním domovem módy? 3) Co Simmel rozumí abstraktností módy? V čem lze jednání podle módy připodobnit jednání podle mravnosti? 4) Jak módu ovlivňuje peněžní hospodářství? 5) Co a jakým způsobem ovlivňuje životnost módy? 6) Proč se móda v takové míře rozmáhá v moderní době? Jaký typ jedinců je pro módu nejpříhodnější a proč? 7) Jak Simmel vykresluje sociální typ šviháka? A jak nahlíží na lidi, kteří se záměrně chovají nemódně? 8) Proč k módě tak silně inklinují ženy? 9) Jaký je vztah mezi fenoménem módy a studem? 10) V čem a jak móda může napomáhat k uchování si osobní vnitřní svobody? 11) Na jakém principu funguje tzv. osobní móda? 12) V jakém směru ovlivnil vývoj módy vzestup středního stavu/střední třídy? 13) Proč je příhodným místem pro rozvoj módy prostředí velkoměsta? Jaké jeho charakteristiky tomu napomáhají? 14) Jak Simmel tematizuje ekonomický aspekt fenoménu módy (např. otázka ceny výrobků)? 15) Proč jsou některé výtvory (obsahy) pro módu vhodnější než jiné? T. Veblen – Teorie zahálčivé třídy (str. 9-82) Práce T. Veblena Teorie zahálčivé třídy představuje první systematickou sociologickou analýzu konzumního životního stylu charakteristického pro moderní průmyslové společnosti. V polemice s představami klasického ekonomického liberalismu pečlivě analyzuje skryté mechanismy fungování hospodářského života, zejména rostoucí úlohu fenoménu spotřeby. V duchu R. K. Mertona a jeho konceptu latentních funkcí Veblen poukazuje na mimoekonomické aspekty a souvislosti ekonomického jednání jedinců. Klíčovou roli v jeho analýze hrají především koncepty okázalé zahálky a okázalé spotřeby. Vybrané kapitoly Veblenova textu seznamují čtenáře právě s obsahem těchto pojmů a objasňují jejich místo ve Veblenově sociologické teorii. Otázky 1) Co je to podle Veblena zahálčivá třída a ve kterém stádiu kultury můžeme zaznamenat její největší rozkvět? Jakými činnostmi se vyznačuje? 2) Jak souvisí existence zahálčivé třídy s rozdělením prací na mužské a ženské? Kdy v průběhu historického vývoje se tato třída vynořuje? Jak historicky vzniká, za jakých podmínek? 3) Co je to podle Veblena pracovní instinkt a jakou roli má v životě člověka a společnosti? 4) Jak se podle Veblena postupně s vývojem společnosti proměňují naplňování potřeby úcty a podmínky soupeření? 5) Čím se vyznačuje tzv. kořistnické stádium kultury? Co je jeho určující charakteristikou? A co předpokladem jeho vzniku? 6) Jak spolu souvisejí zahálka a vlastnictví? 7) Co Veblen charakterizuje jakožto prestižní srovnávání? Jak se mění funkce individuálního vlastnictví, majetku? Kde leží souvislost mezi majetkem a úctou? O reflexi fungování jakého mechanismu se opírá Veblenovo přesvědčení, že žádné všeobecné zvýšení blahobytu společnosti nemůže celkově vyřešit ekonomické potřeby jejích členů? 8) Jak Veblen vymezuje koncept okázalé zahálky? Jakou společenskou funkci tato zahálka plní a pro koho? Co je její příčinou? 9) Jak s okázalou zahálkou souvisí fenomén „dobrých způsobů“? 10) Jakou roli hrají v mechanismech okázalé zahálky ženy? 11) Co Veblen rozumí termínem „zástupná zahálka“? Kdo tvoří druhotnou či odvozenou zahálčivou třídu? 12) Čím se vyznačuje fenomén okázalé spotřeby? Jak souvisí s okázalou zahálkou? Který z obou jevů je v moderních společnostech u zahálčivé třídy častější a proč? 13) Kde všude v rámci společenské struktury/systému sociální stratifikace se fenomén okázalé spotřeby vyskytuje a v jaké formě? 14) Jak Veblen v souvislosti s okázalou spotřebou nahlíží na „plýtvání“? Jak jej definuje? 15) Jaké změny v podobě a míře okázalé spotřeby s sebou přináší moderní rozvoj měst a městského života? V čem se liší okázalá spotřeba ve městech a na venkově? K. Mannheim – Ideologie a utopie (str. 105-152, 298-342) Karl Mannheim se do dějin sociologického myšlení zapsal především skutečností, že položil explicitní základy později hojně rozvíjené disciplíny sociologie vědění. V návaznosti na některé předchozí koncepce teoreticky rozpracoval projekt analýzy vztahu mezi bytím člověka a jeho myšlením, věděním a poznáním. V návaznosti na K. Marxe věnoval pozornost otázkám ideologií coby formám falešného vědomí, jímž dal ovšem nový, širší a vědečtější obsah. Předložené ukázky si všímají jeho vymezení cíle a podstaty sociologie vědění a jeho nového uchopení konceptu ideologie. Otázky 1) Jaké dva odlišné významy/pojmy ideologie Mannheim rozlišuje? V čem každý z nich spočívá? Co mají společného a čím se odlišují? 2) Jak Mannheim pohlíží dějinné proměny významu pojmu ideologie? Jakým směrem se vyvíjejí? 3) Jakým způsobem se na zrodu totálního pojmu ideologie podílela filozofie? Které důležité kroky v dějinách filozofie zde Mannheim zmiňuje? 4) Kde má podle Mannheima svůj původ koncept „falešného vědomí“? Jak se v průběhu času posouval jeho významový obsah? Jakou roli zde sehrála rovina politické praxe? Čím přispěl k této problematice marxismus? 5) V čem spočívá rozlišení speciálního a obecného pojetí totálního pojmu ideologie? Ve kterém okamžiku vývoje pojmu ideologie vzniká sociologie vědění? 6) Jak Mannheim charakterizuje relativismus a relacionismus? Čím se od sebe odlišují? 7) Čím se vyznačuje nehodnotící pojem ideologie? Jak souvisí s relacionismem? 8) Jak Mannheim tematizuje hodnotící pojem ideologie? Čím se liší od dřívějších pojetí „falešného vědomí“? Jak je definováno v hodnotícím pohledu falešné a ideologické vědomí? Co zde tvoří kritérium pravdivosti/nepravdivosti? 9) Jaké tři hlavní podoby falešného vědomí (v tomto novém pojetí) Mannheim zmiňuje a jaké ilustrace k nim používá? 10) Jak Mannheim vymezuje novou disciplínu sociologie vědění? 11) Jaký je vztah mezi sociologií vědění a naukou o ideologiích? Se kterým z dvou druhů pojmu ideologie sociologie vědění pracuje? 12) Ze kterých dvou složek se sociologie vědění skládá? Jaké dvě podoby může mít sociologie vědění jakožto teorie? 13) Co tvoří obsah sociologie vědění coby teorie o spjatosti faktického myšlení s bytím? V jakém smyslu si všímá sociálních procesů, které řídí poznávací proces? Který příklad Mannheim zmiňuje coby doklad působení mimoteoretických procesů na zrod a vývojový směr vědění a poznání? 14) Jak rozumíte pojmu „aspektová struktura“? Jako roli hraje v analýzách sociologie vědění? Kterými znaky lze charakterizovat aspektovou strukturu nějaké výpovědi? Všimněte si příkladů. 15) Které různé sociální jednotky, v nichž jsou způsoby výkladu světa zakotveny, mohou ovlivňovat jeho podobu? Která typ sociální jednotky má největší relevanci? 16) Čím se liší spory mezi sociálně a duchovně homogenními partnery a mezi partnery sociálně a duchovně heterogenními? Jaké dvě formy může nabývat spor ve druhém z případů? 17) Jako roli v sociologii vědění hrají procesy a fenomény distancování, relacionizování a partikularizování? 18) Jaké konsekvence má sociologie vědění pro teorii poznání a noetickou oblast? Jak je zde tématizována otázka platnosti vědění? 19) Jakými praktickými metodami postupuje ve své práci sociologie vědění? V čem spočívá metoda přičítání, resp. sociologického přičítání? 20) Které důležité postavy z dějin sociálního myšlení pokládá Mannheim za důležité předchůdce sociologie vědění a proč?