Úkol 2 (zadání): Sepište krátký text - (max.) 1000-1400 slov + seznam odkazované literatury - , ve kterém poskytnete přehled o zkoumané problematice (představení a vysvětlení problému, jeho zdůvodnění, přehled o dosavadním sociologickém zpracování tohoto problému a vysvětlení, jak se tyto práce vztahují k Vaší vlastní práci) V tomto krátkém textu byste měli stručně vyložit, co kdo o vašem problému už napsal a jak se to vztahuje k projektu Vaší vlastní práce. Jde vlastně o kus textu, který obvykle tvoří část úvodu výzkumné zprávy, někdy též projektu. Na začátku tohoto textu krátce zrekapitulujte svůj výzkumný problém (poučte se přitom z komentářů k písemnému úkolu č. 1). Shrnutí hlavních chyb v 2. úkole 1. Nedodržení zadání Zadání: Dodržte stanovený rozsah a termín (práce, které rozsah přesáhnou nebo budou odevzdány pozdě, budou automaticky vyřazeny z hodnocení). Vyhněte se krátkým odstavcům (1-2 věty): pouze to prozrazuje bezradnost při rozvinutí myšlenky, která tak zpravidla zůstává plochá, vágní, nejasná. Vyvarujte se rozsekání textu na příliš mnoho krátkých pod-oddílů (s vlastními nadpisy). Chyby: · Nedodržení stanoveného rozsahu práce · Mělo se jednat o souvislý text, nikoli bodový výčet (mnozí navíc citovali ze zadání jednotlivé požadavky jako podnadpisy, přestože před tím byli varováni) · Odstavce nemohou být tvořeny jen jednou větou · Nedodržení struktury textu (představení a vysvětlení problému, jeho zdůvodnění, přehled o dosavadním zpracování problému a jeho vztažení k vlastní práci); textu chybí logická posloupnost. Velmi málo prací má logickou strukturu, která by vedla k nějakému vyústění, z něhož bude zřejmý autorův další výzkumný postup a jeho teoretické zakotvení. · Např. o cíli práce se hovoří na několika místech textu a pokaždé jinak, autor pořád přidává nové náhledy, koncepty argumenty a v každém odstavci svou původní myšlenku výrazně modifikuje. · Prolínání druhého úkolu s prvním (co mělo být zpracováno v prvním se opět objevuje v druhém, např. rozpracování metodologie, motivace k výzkumu) V definování konceptu víry, bych použila „hrubších kritérií“ (Křivohlavý, 2001:105), tzn. konstatování, zda daný člověk navštěvuje kostel, za jakým účelem, jak často, zda se modlí atd. 2. Jazykový styl (Zadání)- Dbejte na jazykový styl a formu, kterou se vyjadřujete: to přímo souvisí přesností a sdělností Vašeho myšlení. Vyvarujte se předlouhých vět, nadužívání cizích slov a gramatických chyb (zejména v interpunkci). - Vyhněte se novinářskému a bombastickému žargonu (jako např.: „je nad slunce jasné“, „v naší uspěchané době“, „katastrofální důsledky“, apod.). Chyby: · Řada klišé a stereotypů, bombastických tvrzení a nepodložených argumentů · Hodnotící soudy · Narativita · Banální tvrzení Mění se společnost a současně její životní styl a hodnoty. Pokusím se přesměrovat pozornost sociálních pracovníků na téma rodiny s dětmi, protože rodina je základní stavební jednotkou společnosti a míra její prosperity ovlivňuje právě celou společnost. Současná situace soužití romské minoritní subpopulace a majoritní části společnosti je velmi neuspokojivá. Přestože v posledních letech můžeme na vládní úrovni a v občanském sektoru zaznamenat mnoho praktických kroků pro zlepšení vzájemných vztahů, tak na úrovni postojů jedinců je situace stále na bodě mrazu. Situace není optimistická ani s ohledem na budoucnost. Výběrové šetření zaměřené na mladou generaci přineslo stejně alarmující data. Těžko tedy můžeme očekávat pokrok v integraci, když většinová část populace zaujímá dlouhodobě negativní postoje vůči romskému etniku. Institucionální zásahy a projekty se v této atmosféře stávají do jisté míry sterilní. Dokud se nezmění postoje na úrovni jedince, těžko lze očekávat skutečný pokrok. Styl. Jednoduchá pomoc - přečíst práci po sobě, dát ji někomu přečíst. Pokud ani to nepomůže – učebnice stylistiky. I autorské korektury mají své meze - problém autorské slepoty: Nemůžeme spoléhat jen na vlastní korektury. Text vnímáme jako celek a chyby, které nezapadají do správného tvaru ignorujeme. 3. Srozumitelnost textu (Zadání): Dbejte na přehlednost a sdělnost textu, věcnou a logickou návaznost argumentů. Musí z něj být jasné, co chcete analyzovat, s jakými očekáváními, v jakém konceptuálním rámci (klíčové výchozí pojmy), jaká jsou omezení Vaší analýzy (co může a co nemůže říct). - Vhodným způsobem používejte odborné termíny (tj. ve vhodných souvislostech, ve významu, který jim sociologie přisuzuje, atd.). Nenápadně tak ukazujete, že se v problematice orientujete. Jako jinde, i tady platí všeho s mírou, méně je někdy více. - Pište rovnou k věci, nenechávejte se odvést k marginálním souvislostem, jež nejsou pro Vaše zadání důležité. Chyby: · Příliš dlouhé věty; špatně na sebe navazující · Nesrozumitelná, špatně vázaná souvětí · Nesmyslné a nevhodné používání cizích slov · Špatně používané pády · Pouhé náznaky určité problematiky, velmi obecná, nejasná tvrzení – čtenář se musí sám domýšlet, co chtěl autor vlastně říct · Některé odevzdané práce budily dojem, jako by si je autoři po sobě ani nepřečetli, přitom nejlepším způsobem korekce textu je dát práci přečíst ještě někomu jinému!!! Média mají velký vliv na rozšíření těchto nemocí, a proto je zřejmé, že nárůst těchto nemocí bude také přímo souviset s rozvojem a dostupností k médiím, čímž se moderní doba vyznačuje (Starnovská, 2000; Krch, 2005; Tláskal 2002). I když jde o jev značně rozšířený, je málo ve veřejném povědomí známý a málo si uvědomujeme, jak se tento fenomén masivně ve společnosti rozšířil a jak velký má dopad zejména na mladistvé, především na dívky. Tento pohled společnosti na otcovství se snaží změnit někteří muži a otcové. Eduard Bakalář (2002), Matěj Matějček (1994), Richard A. Warshak (1995) píší o negativních důsledcích nepřítomnosti otce ve výchově na psychický vývoj dítěte a jeho socializaci a naopak o přínosech přítomnosti otce ve výchově pro dítě. Ježek a Mareš na základě svých výzkumů konstatují, že v našich podmínkách jsou žáci ve svých hodnoceních školy ovlivněni především děním ve vlastní třídě, nemají většinou dost prostoru na vytváření diferencovanějších postojů. (2003, s. 134-147) Pravděpodobně bude mít zveřejnění výzkumu i jistý dopad na některá politická uskupení. Na základě závěrů by měl výzkum přispět k přehodnocení některých historických událostí a vynést na světlo skutečnosti, které zůstávali dosud ve stínu dosavadního dominantního přístupu. Homosexualita byla v různých dobách a v různých společnostech chápána jinak. Také dnes, na počátku 21. století, je rozdíl, v nazírání na homosexualitu v různých společnostech. Z tohoto přehledu vyplývá, že mediálních analýz Romského etnika je relativně dostatek. Odpovídá tomu i to, že Romové jsou v médiích zmiňováni snad nejčastěji a jedná se o etnickou skupinu, která vyvolává stále mnohé diskuze. Myslím si ale, že porovnání romského etnika s jinými etnickými menšinami a cizinci žijícími v Česku bude v mnohém přínosné. Tímto srovnáním získáme lepší vhled do problematiky etnických stereotypů a předsudků a to jak v pohledu na Romy, tak na ostatní etnika žijící trvale na našem území. Vyskytují se však dva různé typy zpráv, s kterými se můžeme setkat, události a pseudo události, ty se od sebe liší postupy při svém vzniku. „ Novináři informují o událostech proto, že nastaly, kdežto pseudo události nastaly proto, že o nich informují novináři“ ( Gilbert Adair, 1995, v McNair 2004 : 148) V reklamě, abych uvedla nejkřiklavější příklad, je můžeme zpravidla vidět jen jako konzumenty určitého zdraví a krásu navracejícího prostředku 4. Citace (Zadání): Ve svém textu musíte citovat. Nejenže si tak ověříte, zda citujete správně po formální stránce (s uvedením zdroje a v případě doslovné citace i přesného místa v něm), ale zároveň Vás to nutí ke správné volbě toho podstatného ze zvolených zdrojů a napomáhá při formulaci vlastních myšlenek v sociologických souvislostech. Citujte však uměřeně: citace nemohou nahrazovat Váš vlastní argument (délka citací by neměla přesáhnout celkovou délku 150 slov). V seznamu použité literatury uvádějte jen ty prameny, na které se v textu odkazujete (buď v přímých citacích, anebo ve volných odkazech). Přímé (doslovné) citace dávejte do uvozovek a v odkazu uvádějte vždy stranu či strany, ze které citujete; volné citace údaj o straně odkazovat nemusejí, ale mohou; do uvozovek nepatří. Dodržujte jednotný styl odkazování. Dbejte na správný výběr výchozí literatury: nemusí být ještě zcela úplná, ale musí se zřejmým způsobem vázat k Vašemu tématu. Důležité je najít v těchto textech právě to, co se týká Vašeho problému a také způsobu, kterým k problému přistupujete (tj. základních otázek, hypotéz, apod.). Chyby: · Přehled literatury není problémově stavěn. Buď se řadí jednotlivé definice od různých autorů, nebo se velmi rozvláčně a povrchně popisuje zkoumaný jev. · Citování pro citování, tj. uvádění citací, které jen opakují dříve řečené, případně do textu nezapadají, nejsou nijak uvozeny, okomentovány atd. · Špatné formáty citací, nejednotné. · Dvojí citování – pod čarou i v textu · Citování pouze z jednoho zdroje, popř. časté citování z druhé ruky (žádná snaha najít původní text), a i to často chybně. „Primární“ autorr se cituje s přímým odkazem na sekundární literaturu: Erikson říká…(Matějíček 2000). · Opakující se chyby v seznamu literatury (špatný a nejednotný formát) · Nejasnost v tom, kde má být odkaz v odstavci uveden. · Nadbytek populárně-naučné literatury. · Citace převážně jednoho autora. · Nedostatek zahraničních zdrojů, článků z odborných časopisů atd. · Odkazy nekorespondují se závěrečným seznamem literatury. Někdy jsou uváděny různé roky vydání. Hlavním smyslem citací je usnadnit čtenářovi orientaci a umožnit mu snadno dohledat citovanou literaturu. Procházka sexuální orientaci chápe jako trvalou a nezměnitelnou charakteristikou každého člověka. Sexuální orientaci lidé vyjadřují při volbě svého partnera, kterého eroticky i citově preferují, muže či ženu. Většina populace je dle Procházky orientována heterosexuálně, menšina pak upřednostňuje pohlaví stejné, jde o homosexuály (Procházka, 2002). „Kvalita sama je hodnotou, je zážitkovým (experienciálním) vztahem, reflexí (výsledkem zamyšlení) nad vlastní existencí.“ (cit. dle Křivohlavý, 2001:164) ,,Antikomunismus, antiliberalismus, vůdcovský princip, korporatistická ideologie a organizační struktura, stranické vojsko(milice), reakční cíl kombinovaný s moderním přitakáním mobilizaci a podpora kapitalistického hospodářského pořádku“(Nolte, 1999). Jediný, kdo se okrajově této problematiky dotkl, byl K. Janiš. (Podstránský, Křesťanské napomínky k mravním ctnostem, s.84) Jak uvádí Ježek, některé nevýhody vyplývají z podstaty dotazníkové metody samotné (vysoce strukturované – redukující, žádná kontrola validity), jiné z šíře pojmu klima, kdy si nemůžeme být jistí, které aspekty prostředí jsou smysluplnými prvky klimatu konkrétní školy. (2004, s. 36-86) 5. Chybí rekapitulace výzkumného záměru v úvodu 6. Přeplnění textu teoretickými koncepty, aniž by byla vysvětlena jejich vzájemná souvislost a souvislost s problematikou. 7. Absence výzkumného problému 8. Nedostatečné vysvětlení výběru tématu, nebo zúžení tématu (proč téma zužuji na jeden konkrétní problém a proč se naopak nezabývám problémem jiným). Ve své práci bych se věnovala prvnímu postupu vzniku událostí, těch které se staly a proto nás o nich média informují. (nenásleduje žádné další vysvětlení) 9. Nedostatečné zdůvodnění přínosu výzkumu Takto speciálně koncipovaný text, zaměřený výhradně na problematiku romské kriminality, může významně usnadnit orientaci a hledání optimálního způsobu řešení současné situace. Lze tedy říci, že kriminalita Romů je skutečným problémem a hledání jejich kořenů je důležitý úkol současnosti. Tato studie by měla přispět k odstranění takto zjednodušujících pohledu na celou pojednávanou oblast, a zároveň být vodítkem v hledání oboustranně akceptovatelných způsobů řešení problémů. Proč je daný problém významný? Poznatky, které díky této studii získáme, mohou sloužit odborné veřejnosti a odborníkům, kteří se podobnými problémy zabývají. (…) A co je důležité, ohroženou skupinou jsou děti, proto by se měla tomuto problému věnovat více než bedlivá pozornost. Konkrétní přínos této práce lze spatřovat v tom, že se jedná u nás o problematiku značně opomíjenou a empiricky málo zpracovanou. Přesto, že je poruchám příjmu potravy věnována stále větší pozornost, téma výskytu doposud nebylo uceleně zpracováno a širší laická veřejnost nemá povědomí o tomto jevu. Nikde jsem nenalezla výzkum zpracovávající tuto problematiku, proto se zde bude snažit o podání uceleného přehledu tohoto jevu. Hlavním cílem studie bude přispět k rozšíření poznatků o výskytu poruch příjmu potravy, zmapování této oblasti a zjištění jak moc a jak rychle se nárůst zvyšoval. Literatura a jiné zdroje uvádí, že k nárůstu, zejména v posledních padesáti letech dochází, ale nevíme jak moc a jak rychle. V čem je problém rodin s dětmi, které se ocitají na hranici životního minima zvláštní? Proč si vůbec zasluhuje takovou pozornost? Mimo mnoho důvodů, o kterých jsem již psala také v tom, že s ekonomickými problémy rodiny jsou spojené mnohé další problémy a důsledky, které tvoří koloběh problémů a potíží členů těchto ohrožených rodin. Děti pocházející z těchto rodin často nemohou rozvíjet svá nadání a schopnosti, protože na to rodina nemá prostředky. Často nemohou dlouho studovat, protože musí brzy začít svojí prací vypomáhat ekonomické situaci v rodině. 10. Shrnutí dosavadního zkoumání · Místo představení hlavních argumentů je často uváděn výčet zdrojů, z nichž autor nebo autorka textu hodlá čerpat, případně toho, co bylo o problematice napsáno. · Často je využíváno velmi starých zdrojů, popř. výzkumů, bez zjevné snahy najít nové O kanadských volbách konaných v roce 2004 existuje několik studií, při psaní této práce jsem je využila pro tu část, která komparuje zmíněné volby s volbami z roku 2006. Jedná se ve většině případů o publikace a články od Mgr. Chytilka (např. se jedná o články na webových stránkách www.cevro.cz, nebo jeho publikace v politologickém časopisu Politická revue a také bakalářskou práci pojednávající o kanadských federálních volbách 2004 od Martina Kozáka. Český statistický úřad je dalším důležitým pramenem. Můžeme z něho čerpat například přesné informace týkající se vzdělanostní skladby obyvatelstva či sociální situaci domácností s dětmi i bez dětí. Výše jsem uvedla jen malou část významných prací sociálních pracovníků, kteří se problémem chudoby rodin s dětmi zabývají. Ve své práci budu hodně čerpat z jejich poznatků a zkušeností. Všichni mnou citovaní autoři se do hloubky zabývají problémy rodin s dětmi a jejich mnohdy tíživou finanční situací. Naváži na ně a budu hledat možnosti, jak těmto rodinám pomoci.