SOC 751 Téma: lidé ohrožení sociálním vyloučením v ČR Opravila: Michaela Bartošová, bartosov@fss.muni.cz Lépe formulujte otázky a hypotézy a už během toho přemýšlejte, pomocí jakých otázek v dotazníku je budete ověřovat. Návrh lépe strukturujte, vyhoďte zbytečné věty a odstavce. Neustále si připomínejte, co se po Vás vlastně chce a jestli skutečně zjišťujete, co máte. Základní výzkumná otázka: Jsou příjemci sociálních dávek ohroženi sociálním vyloučením? Sociální exkluze Koncept sociálního vyloučení má své kořeny v 70. letech minulého století ve Francii, kdy byl poprvé použit pro specifickou situaci určitých skupin obyvatel žijících na okraji společnosti, kteří byli odříznuti od pracovních příležitostí a zároveň od záchranné sítě státní sociální pomoci. Existují tři možné pohledy na sociální vyloučení: 1. redistribuční – zdůrazňuje sociální vlivy, které tuto situaci způsobují (mezi ně řadí například existující nerovnost ve společnosti) a zaměřuje se na osoby žijící v chudobě 2. etický – zdůrazňuje kriminální chování a morální úpadek celých sociálních skupin či obyvatel městských čtvrtí, které se ocitly v sociálním vyloučení 3. integračním – sociální vyloučení je zde chápáno jako totožné s vyloučením z trhu práce Sociální vyloučení tedy můžeme definovat (při vědomí různých způsobů užívání tohoto pojmu) jako proces, kterým jsou jednotlivci i celé skupiny osob zbavováni přístupu ke zdrojům nezbytným pro zapojení se do sociálních, ekonomických a politických aktivit společnosti jako celku. Proces sociálního vyloučení je primárně důsledkem chudoby a nízkých příjmů, přispívají k němu však také další faktory jako je diskriminace, nízké vzdělání či špatné životní podmínky. Sociálně vyloučení jsou odříznuti od institucí a služeb, sociálních sítí a vzdělávacích příležitostí. Projevem sociálního vyloučení je tedy například dlouhodobá nezaměstnanost, závislost na sociálních dávkách, život v prostorově vyloučených částech obcí (ghettech), nízká kvalifikace, špatný zdravotní stav, rozpad rodin či ztráta sebeúcty. Jako adaptace na podmínky sociálního vyloučení se často vytváří specifické hodnoty a normy, mezi něž patří například důraz na přítomnost, neschopnost plánovat do budoucna, pocity beznaděje a bezmocnosti či přesvědčení, že člověk nemůže ovlivnit vlastní sociální situaci[b1] . INDIKÁTOR SOCIÁLNÍHO VYLOUČENÍ = PŘÍJEMCI DÁVEK SOCIÁLNÍ POTŘEBNOSTI[b2] Sociální potřebnost Dnem 1. ledna 2004 nabyla účinnosti jedna z největších a nejvýznamnějších novel zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů. Novela přinesla zpřesnění řady již existujících podmínek, což přispěje ke zvýšení právní jistoty občanů a sjednocení praxe, zavedla ale rovněž některé podmínky zcela nové. Dávky sociální péče poskytované podle zákona o sociální potřebnosti (tyto dávky bývají zcela nesprávně nazývány “dávkami do životního minima”) jsou poskytovány z důvodu nízkého příjmu a nemožnosti jeho zvýšení a naplňují právo na pomoc v případě, že se občan ocitl v situaci hmotné nouze[b3] . Další výzkumné otázky: Hrozí příjemcům dávek riziko chudoby[b4] ? Mají příjemci sociálních dávek dostatek finančních prostředků na zabezpečení svých potřeb? Mají příjemci sociálních dávek pocit vyloučení ze společnosti? Hypotézy: Matky samoživitelky žijí na hranici životního minima[b5] . Zdravotně postižení lidé žijí na hranicích životního minima. Příjemci sociálních dávek se cítí sociálně vyloučeni ze společnosti. Zdravotně postižení lidé se cítí sociálně vyloučeni ze společnosti. Nezapomínejte, jaké je Vaše zadání a přemýšlejte nad tím, jestli tomu odpovídají Vaše otázky. Otázky a hypotézy spolu navíc souvisí: ke každá otázce se váže jedna hypotéza. Dimenzionalita sociální exkluze - situace vyloučených Existuje řada pokusů určit dimenze sociálního vyloučení, jako jsou: (1) spotřeba zboží a služeb na trhu (kupní síly), (2) produkce neboli participace v ekonomických či sociálních ceněných aktivitách (zejména na placené práci), (3) politická participace a politický vliv a (4) sociální integrace neboli integrace v rodině, sociálních sítích, komunitě etc. (Burchardt et al. in Mareš 2006). Velmi často se rozlišují jednoduše tři základní dimenze sociální exkluze, a to: ekonomická, politická a sociální (Bhalla and Lapeyre in Mareš: 2006[b6] ). Ekonomické vyloučení je zdrojem (ale také důsledkem) chudoby a představuje vyloučení ze životního standardu a životních šancí obvyklých ve společnosti či dané kolektivitě. Jednou ze základních forem sociální exkluze je dnes marginalizace na trhu práce. Ať již jde o nezaměstnanost (vyloučení z placené práce) nebo o vytlačení na sekundární trh práce a segmentarizaci pracovní kariéry čili časté střídání placeného zaměstnání a nezaměstnanost (vyloučení z „dobré práce“). Podle (Percy-Smith:2000 in Mareš: 2006) zejména dlouhodobá nezaměstnanost, nízký příjem a s ním spojená příjmová chudoba patří k formám ekonomického vyloučení. Nejde ovšem jen o nezaměstnanost. (Rodgers:1995 in Mareš:2006) rozlišuje mezi (a) vyloučením z trhu práce - rostoucím počtem nezaměstnaných a růstem obtížnosti jejich reintegrace do placené práce a (b) vyloučením na trhu práce - situováním jedinců i sociálních kategorií na sekundární pracovní trh s jeho nejistými a nestandardními pracovními kontrakty, nízkými výdělky, nevhodnými podmínkami práce, takřka nulovými požadavky na kvalifikaci a neútěšností vykonávané práce. ------------------------------- [b1]V obou prvních odstavcích Vám chybí odkazy na literaturu, dole pod textem potom seznam literatury, ze které čerpáte. [b2]Co pro Vás vyplývá z této věty? Proč je tu tak zdůrazněna bez dalšího vysvětlení? [b3]Jaký je smysl tohoto odstavce ve Vašem výzkumu? [b4]Máte se zabývat sociální exkluzí, ne chudobou. [b5]Proč se zabýváte zrovna matkami-samoživitelkami? Bylo to v zadání? [b6]Toto je nejdůležitější, samy píšete že základní. Měly byste proto rozpracovat tyto dimenze a vynechat zbytečný výčet dalších „pokusů“