Opravila: Michaela Bartošová, bartosov@fss.muni.cz První úkol je jasně a dobře zpracovaný ÚKOL Č. 1 – NÁVRH ÚVODNÍHO PROJEKTU VÝBĚROVÉHO ŠETŘENÍ VÝBĚROVÁ ŠETŘENÍ V SOCIOLOGII (SURVEY) SOC751 Výzkumný tým: Andrea Novosadová Aneta Podhrázká Zuzana Tobolová Vyučující: PhDr. Aleš Burjanek, Dr. Datum odevzdání: 27. 10. 2006 Fakulta sociálních studií MU, 2006/2007 Výzkumný problém Lidé ohrožení sociálním vyloučením v ČR. Pracovní definice Sociální exkluze představuje vyloučení jedinců i sociálních skupin z ekonomického a sociálního života (z trhu práce, společenských organizací, sousedství v majoritní populaci ap.), a tím i z možnosti podílet se na právech (především sociálních), životních prostředcích a zdrojích blahobytu sdílených zbytkem populace. Sociálně vylučovaní jsou tak kráceni ve svých základních občanských právech, ať již jde o práva na politické a náboženské přesvědčení a kulturní/národnostní identitu a o její uznání v rámci občanské společnosti, o práva participovat na kulturních aktivitách a kulturním kapitálu společnosti a v neposlední řadě o práva sociální včetně práv přístupu na vzdělání, zdravotní péči, na možnost zajistit si bydlení či o práva na sociální ochranu (Mareš; 2006). Hlavní výzkumná otázka Jsou příjemci sociálních dávek ohroženi sociálním vyloučením? Vedlejší výzkumné otázky o V jakých hlavních dimenzích se projevuje sociální vyloučení mezi populací v ČR? o Jaká je míra tohoto vyloučení u dotyčných osob a jejich domácností? o Jaký je subjektivní náhled sociálně vyloučených osob na vlastní situaci? o Jsou sociální exkluzí v ČR ohroženy více ženy nebo muži? o Existuje souvislost mezi mírou sociálního vyloučení a nejvyšším dosaženým vzděláním respondentů? o Jakým způsobem souvisí počet dětí v rodině se sociálním vyloučením? Základní dimenze 1) Ekonomická – ekonomické vyloučení je zdrojem (ale také důsledkem) chudoby a představuje vyloučení ze životního standardu a životních šancí obvyklých ve společnosti či dané kolektivitě. Jednou ze základních forem sociální exkluze je dnes marginalizace na trhu práce. Ať již jde o nezaměstnanost nebo o vytlačení na sekundární trh práce a segmentarizaci pracovní kariéry čili časté střídání placeného zaměstnání a nezaměstnanost (vyloučení z „dobré práce“) (Mareš; 2006). 2) Politická – politické vyloučení představuje především upření občanských, politických, ale i základních lidských práv určitým jedincům či kolektivitám, které představuje jejich vyloučení z vlivu na společnost i na vlastní osud. Sociální exkluze pro postižené subjekty tak znamená způsob života zbavený nejen komfortu a životních šancí ve společnosti běžných, ale i omezení jejich vlivu na rozhodování (včetně rozhodování o okolnostech vlastního života), nebo toto rozhodování ovlivňovat (Mareš; 2006). 3) Sociální - sociální vyloučení v užším smyslu brání lidem sdílet určité sociální statusy či sociální instituce a participovat na sociálních, ekonomických, politických a kulturních systémech, které podmiňují sociální integraci jedince do společnosti (Walker and Walker 1997 in Mareš; 2006) a na společenských aktivitách (včetně aktivit volného času či společenského života jejich komunity), popřípadě představuje určitou formu jejich sociální izolace. Hlavní výzkumné hypotézy o Sociální vyloučení v ČR se v největší míře projevuje v ekonomické dimenzi. o Vyloučení v ekonomické dimenzi chápou sociálně vyloučení lidé jako subjektivně nejzávažnější. o U sociálně vyloučených převládá kumulace všech tří dimenzí sociálního vyloučení. o Příjemci sociálních dávek se cítí sociálně vyloučeni. o Příjemci sociálních dávek považují svoji životní úroveň za nízkou. o Sociálně vyloučení lidé vnímají svoji situaci jako bezvýchodnou. o Míra sociálního vyloučení je vyšší u žen než u mužů. o Skupinou nejvíce ohroženou sociálním vyloučením budou lidé, kteří dosáhli pouze základního vzdělání. o Lidé s vyšším počtem dětí jsou častěji ohroženi sociálním vyloučením než lidé s menším počtem dětí. o Za zdroj sociálního vyloučení považují sociálně vyloučení především absenci vhodného zaměstnání. Použitá literatura: Mareš, P. 2006. Faktory sociálního vyloučení. Praha : Výzkumný ústav práce a sociálních věcí