MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra sociologie Úkol č. 1 pro kurz Výběrová šetření v sociologii SOC 751 Podzim 2006 Členové týmu: Jan Bauer, učo: 182294 email: 182294@mail.muni.cz Lukáš Hule, učo: 74547, email: 74547@mail.muni.cz Kateřina Kolářová učo: 102748 email: 102748@mail.muni.cz Tomáš Rezek, učo: 52868, email: 52868@mail.muni.cz Datum odevzdání: 27. 10. 2006 I. Úvod Naším úkolem je vypracovat návrh úvodního projektu vlastního výběrového šetření na téma „Lidé ohrožení sociálním vyloučením v české společnosti“. Návrh má obsahovat: pracovní definici sledovaného jevu a jeho základní dimenze, formulaci základní výzkumné otázky, popř. další vedlejší otázky a hlavní výzkumné hypotézy. II. Návrh projektu II. A. Pracovní definice sledovaného jevu V našem výzkumu se nebudeme zabývat příčinami sociálního vyloučení, ale provedeme parametrickou deskripci sociálního vyloučení v České republice se zaměřením na regionální odlišnosti. Sociální vyloučení je v naší práci definováno jako proces, kdy je jedincům, skupinám jedincům, popř. místnímu společenství znesnadňován nebo úplně zabráněn přístup ke společenským institucím a zdrojům, které umožňují, aby se dotyčný zapojil do ekonomických, politických a sociálních aktivit většinové společnosti. Často sociální vyloučení vede k tvorbě vlastních hodnot a norem, které s sebou nesou nízké sebevědomí, pocit bezmoci, závislosti na něčí pomoci a na sociálních dávkách, reprodukující se v prostředí sociálně patologických jevů. To, že sociální vyloučení zahrnuje nejen ekonomickou perspektivu, ale i sociální a politickou, ho odlišuje od pojmu chudoba. Pojem sociální vyloučení je komplexnější, může mít různou úroveň a více se mění v čase. Pokud jde o míru sociální izolace, použijeme koncept anomie jako jeden z indikátorů. Použijeme L. Sroleho definici anomie jako subjektivní pocit odcizení. Velikost určíme podle Sroleho stupnice. Některé skupiny obyvatel podléhají sociálními vyloučení ve větší míře. K takovým skupinám především patří: · dlouhodobě nezaměstnaní (déle než 1 rok a opakovaně), · osamělí senioři, · mentálně a fyzicky handicapovaní, · toxikomani a lidé s jiným druhem závislosti, · imigranti, · příslušníci etnických, náboženských, sexuálních a jiných menšin, · osoby s nízkou kvalifikací, · lidé v těžké životní situaci, ze které se nemohou dostat vlastními silami. Zejména u těchto rizikových skupin dochází k různým projevům sociálního vyloučení, které mají různou intenzitu a charakter – může to být kombinace ekonomického, politického nebo sociálního vyloučení, nebo jen některého z nich. Sociální vyloučení vede hlavně k těmto projevům: · prostorovému vyloučení (často v izolovaných lokalitách bez dostatečného občanského vybavení), · omezení sociálních kontaktů s širším kruhem jedinců krom těch kdo jsou v podobné situaci · symbolické vyloučení spojené se stigmatizací (generalizace negativních vlastností), · větší výskyt sociálně patologických jevů a kriminality, · závislost na sociálních dávkách a špatná ekonomická situace, · ztížený přístup k legálním formám výdělečné činnosti, · orientace na přítomnost a využívání nevýhodných finančních půjček (lichva apod.), · špatný životní styl, horší zdravotní stav, · nedostatečná kvalifikace a nedostatečná možnost překonat tuto nevýhodu, · snížená sociokulturní kompetence (sem patří především jazyková bariéra, špatná znalost vlastních práv a povinností apod.). Chybí odkazy na literaturu. II. B. Zkoumaná populace Výzkumnou jednotkou bude člověk obyvatel ČR pobírající sociální dávky (doplatek do životního minima). Respondentí budou zachyceni v místech, kam si chodí pro výplaty dávek. Přístup k respondentům bude získán za pomoci neziskových organizací a za spolupráce místní samosprávy. Očekává se, že vybraný vzorek populace bude tvořit cca 10 tisíc respondentů. Ke sběru zjišťovaných dat použijeme metodu dotazování vybraného vzorku respondentů pomocí anonymního standardizovaného dotazníku a formou formou face-to-face interview. II. C. Výzkumná otázka a strategie V našem výzkumu bude hledat odpověď na otázku: Které skupiny obyvatel v ČR jsou nejvíce ohrožené sociálním vyloučením. Je dobře zvolena hlavní výzkumná otázka, pokud podle zadání úkolu chceme zjistit: a) v jakých hlavních dimenzích se projevuje sociální vyloučení mezi českou populací, b) jaká je míra tohoto vyloučení u dotyčných osob a jejich domácností, c) jaký je subjektivní náhled vyloučených osob na vlastní situaci? Chybí vedlejší otázky. Zvolili jsme kvantitativní metodologii, protože naším cílem je zjistit, zda existuje vztah mezi proměnnými. A jestli existuje tak v jaké míře. Zvolená výzkumná strategie nejlépe odpovídá účelu našeho výzkumu. Z hlediska časového se bude jednat o průřezovou studii, vztaženou k jednomu časovému okamžiku. Nicméně se nabízí možnost porovnání během delšího časového úseku. V tom případě by výzkum mohl pokračovat za několik let a získat tak formu „cohort“ nebo „trend“ studie. III. D. Hypotéza Na základě sledovaných proměnných (pohlaví, věk, rodinný stav, počet dětí, nejvyšší dosažené vzdělání, pozice na pracovním trhu, výše a druh příjmů, etnicita, právní důvod užívání bytu, velikost obce a příslušnost i regionu) jsme určili tyto hypotézy: Subjektivně i objektivně jsou ve větším ohrožení sociálního vyloučení ženy, lidé vyššího věku, osamělí a bezdětní, méně kvalifikovaní, nezaměstnaní, s nízkými příjmy, příslušníci etnických menšin, žijící v obecních bytech nebo jako nájemníci a ve větších městech, kde je větší míra anonymity. Vlivem sociodemografických charakteristik se bude měnit pocit sociální izolace. Jak? Vlivem nebo změnou těchto charakteristik? S rostoucí mírou sociální exkluze bude klesat sociální status ve společnosti. S rostoucím věkem se míra sociální izolace zvětšuje. To znamená, že děti a mládež nemohou být sociálně vyloučeni? S mírou délky nezaměstnanosti se zvyšuje míra sociální izolace. ?? Hypotézy nesledují hlavní téma výzkumu, tak jak bylo zadáno. III. Literatura Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti. 2006. Praha: Gabal Analysis & Consulting Velký sociologický slovník, Praha Karolinum, 1996. Mareš P. 2006. Faktory sociálního vyloučení. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Krebs, V. 2005. Sociální politika. Praha: ASPI. Mareš, P. 2004. Sociální Exkluze a inkluze. In Sirovátka, T. (ed.). Sociální exkluze a sociální inkluze menšin a marginalizovaných skupin. Brno: Georgetown. Toušek, L. 2006. Kultura chudoby, underclass a sociální vyloučení. In Hirt, T., Jakoubek, M. (ed.). Romové v osidlech sociálního vyloučení. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. Sirovátka, T., Kofroň, P., Rákoczyová, M., Hora, O., Trbola, R. 2005. Příjmová chudoba, materiální deprivace a sociální vyloučení v České republice a srovnání se zeměmi EU. (Výzkumná zpráva z projektu Monitorování chudoby). Praha: VÚPSV. Elektronické zdroje: http://eur-lex.europa.eu/cs/treaties/index.htm http://www.varianty. cz/