Úkol 1 Vypracovali: Andršová Martina, UČO 181755 Kadlec Petr, UČO 16954 Karásková Iva, UČO 182320 Kubešová Pavlína, UČO 182803 Stojaspal Ondřej, UČO 106017 Lidé ohrožení sociálním vyloučením v České republice Návrh projektu výběrového šetření Úvod Tento projekt je vypracován na základě požadavků Ministerstva práce a sociálních věcí. Jak jeho název napovídá, zabývá se sociálním vyloučením. Tento problém je v posledním desetiletí stále diskutovanějším tématem. Boj proti sociálnímu vyloučení je jedním z cílů Evropské unie a jako takový je zakotven v Evropské ústavě (Smlouva: část I, hlava I, čl.3). Vyústěním snah o řešení v rámci Evropské unie bylo v roce 1999 založení Výboru pro sociální ochranu, jehož činnost je zaměřena na chudobu a sociální začlenění obyvatel do společnosti, a o rok později zavedení národních dvouletých akčních plánů boje proti chudobě a vylučování ze společnosti na summitu v Nice (Krebs 2005: 143). Rozhodně se tedy nejedná o lokální nebo okrajový problém. Budeme se zabývat tím, v jakých dimenzích a v jaké míře se projevuje v české populaci a jak lidé ohrožení sociálním vyloučením svoji situaci vnímají. Koncept sociálního vyloučení Pojem „sociální vyloučení“ se začal používat v průběhu 70. a 80. let 20. století, aby postupně nahradil pojem „chudoba“ evokující pouze situaci hmotné nouze. Koncept sociálního vyloučení je oproti konceptu chudoby multidimenzionální, umožňuje pohlížet na problém z mnoha různých stran. Dle definice Evropské komise se jedná o „… vyloučení jedinců i sociálních skupin z ekonomického a sociálního života (z trhu práce, společenských organizací, sousedství v majoritní populaci apod.), a tím i z možnosti podílet se na právech (především sociálních), životních prostředcích a zdrojích blahobytu sdílených zbytkem populace.“ (Mareš 2006: 7). Krebs (2005: 124) chápe sociální vyloučení jako odraz nerovnosti při participaci na životě společnosti a za příčinu této nerovnosti označuje nedostatek příležitostí pro všechny, kteří na životě společnosti participovat chtějí. Jedná se o nerovný přístup k zaměstnání, bydlení, sociální ochraně, zdravotní péči a vzdělání. Podle společnosti Člověk v tísni je sociální vyloučení „…proces, kterým jsou jednotlivci i celé skupiny osob zbavováni přístupu ke zdrojům nezbytným pro zapojení se do sociálních, ekonomických a politických aktivit společnosti jako celku.“ Sociálně vyloučeným je zamezen přístup k institucím a službám, k sociálním sítím a ke vzdělání (Varianty). Jedná se o vyloučení ze „…sociálních vztahů a interakcí a z provozu sociálních institucí, které jsou přístupné většině společnosti.“ (Moravec 2006: 13). Tyto definice mají popisný charakter a nezabývají se tím, jak sociální exkluze působí, jaké má dimenze. Nejjednodušší rozčlenění na tři základní dimenze, ekonomickou, politickou a sociální, uvádějí Bhalla a Lapeyre (1997: 418, in Mareš 2006: 22). Ekonomická dimenze zahrnuje především vyloučení z trhu práce a s ním spojenou chudobu a vyloučení ze spotřeby. V dimenzi politické jde o upírání politických a občanských práv, v dimenzi sociální se jedná o nemožnost sdílet sociální statusy a podílet se na společenských aktivitách. Percy - Smith (2000. in Mareš 2004: 19) rozlišuje dimenzí sedm: ekonomickou, způsobující dlouhodobou nezaměstnanost, vyznačující se nízkým příjmem, sociální, způsobující rozbití tradiční domácnosti a rozpady manželství, kriminalitu, bezdomovectví, politickou, reprezentovanou například nízkou účastí ve volbách, upíráním politických práv, komunitní, projevující se devastovaným prostředím, nedostupností služeb, kolapsem podpůrných sítí), individuální, způsobenou fyzickým nebo mentálním handicapem, nemocí, chybějícím vzděláním nebo kvalifikací, ztrátou sebeúcty a podobně, prostorovou, spočívající v koncentraci vyloučených v oblastech s kumulací rizikových vlivů jako je kriminalita, v oblastech s nedostatečnou dopravní dostupností a infrastrukturou, s nekvalitní sítí škol a zdravotnických zařízení, a skupinovou, což znamená, že v určitých skupinách dochází ke koncentraci předchozích šesti charakteristik. Toušek (2006: 310-312) shrnuje možné působení do pěti navzájem propojených dimenzí: ekonomické, kulturní a sociální, symbolické, politické a prostorové, přičemž symbolickým vyloučením rozumí stigmatizaci a diskriminaci vyloučených, používání negativních stereotypů a předsudků. Z evropského hlediska jsou chudobou a sociálním vyloučením ohroženy především následující skupiny obyvatel: nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní, osoby zaměstnávající samy sebe, důchodci a děti do patnácti let věku. Z hlediska domácností jsou ohroženy domácnosti samoživitelů/samoživitelek a rodin se třemi a více dětmi a jednočlenné domácnosti mladých. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi jsou v České republice mezi sociálně vyloučenými nadprezentovány nezaměstnané osoby, domácnosti samoživitelů a početné domácnosti (Sirovátka et al. 2005: 27-29). Také Mareš (2006: 17-21) považuje za skupiny ohrožené sociálním vyloučením nezaměstnané, rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a rodiny, kde oba partneři jsou nezaměstnaní. Navíc ale poukazuje na specifickou situaci Romů, kteří jsou z hlediska sociálního vyloučení vysoce rizikovou skupinou, přičemž k jejich vylučování dochází v prvé řadě na základě jejich příslušnosti k jinému etniku. Ocením, že zasadíte výzkum do nějakého teoretického konceptu a také použitou literaturu.Máte dobře zpracované definici a dimenze. Základní definice, výzkumné otázky a hypotézy V tomto projektu nám jako vodítko poslouží v evropském měřítku obecně uznávaná definice Evropské komise. Sociální vyloučení budeme chápat jako vyloučení jedinců z možnosti podílet se na právech, životních prostředcích a zdrojích blahobytu sdílených zbytkem populace, a to ve třech základních dimenzích – ekonomické, sociální a politické. Ekonomickou dimenzi sociálního vyloučení pro nás představuje vyloučení z trhu práce, dlouhodobě nízké příjmy, nemožnost spořit a plnit včas své ekonomické závazky a dále vyloučení ze spotřeby na obvyklé úrovni včetně úrovně bydlení. Sociální dimenzí vyloučení rozumíme vyloučení z běžných sociálních vztahů, omezení možnosti stýkat se s příbuznými a přáteli, navštěvovat zájmové kroužky či organizace, účastnit se kulturních a společenských akcí a omezení v přístupu ke službám. Politickou dimenzi vyloučení chápeme jako omezení možností participace na politickém dění a z oblasti vyloučení ze základních práv a svobod si budeme všímat vyloučení z přístupu k informacím a ke vzdělání. Za osoby ohrožené sociálním vyloučením budeme považovat osoby s vlastním příjmem pod hranicí životního minima, tím jsou myšleny též osoby bez vlastního příjmu.[T1] Výzkum má za cíl odpovědět na tyto základní výzkumné otázky: + V jakých hlavních dimenzích se projevuje sociální vyloučení mezi českou populací? + Jaká je míra sociálního vyloučení u osob a jejich domácností s příjmem pod hranicí životního minima? + Jak vnímají sociálně vyloučené osoby svoji vlastní situaci? V návaznosti na tyto základní otázky formulujeme vedlejší výzkumné otázky: + Převládá v případech existujícího sociálního vyloučení kumulace jednotlivých dimenzí sociálního vyloučení? + Existuje vztah mezi pohlavím a možností ohrožení sociálním vyloučením? + Jaký je rozdíl mezi mírou sociálního vyloučení u otců samoživitelů a matek samoživitelek? + Existuje vztah mezi věkem a sociálním vyloučením? + Je etnicita určujícím indikátorem sociálního vyloučení v České republice? + Jsou poživatelé důchodu více ohroženi sociálním vyloučením než jedinci, kteří důchod nepobírají? + Jsou obyvatelé měst méně ohroženi sociálním vyloučením? + Vnímají sociálně vyloučené osoby svoji situaci jako bezvýchodnou? + Závisí vnímání sociálního vyloučení jednotlivými osobami na míře jejich sociálního vyloučení? + Co vnímají osoby ohrožené sociálním vyloučením jako svůj největší problém? Máte hodně otázek!!! Hlavní hypotézy: + Sociální vyloučení mezi českou populací se projevuje v největší míře v dimenzi ekonomické. + V sociální dimenzi se sociální vyloučení projevuje v nižší míře než v dimenzi ekonomické[T2] . + V dimenzi politické se sociální vyloučení projevuje v nejmenším počtu případů. + Ve všech dimenzích sociálního vyloučení je větší podíl žen než mužů. + 50% osob s příjmy pod hranicí životního minima lze považovat za osoby sociálně vyloučené. + 70% osob s příjmy pod hranicí životního minima se cítí být svojí situací deprivováno. + Sociálně vyloučené osoby vnímají svoji situaci jako bezvýchodnou. [T3] + Osoby ohrožené sociálním vyloučením spatřují svůj největší problém v neexistenci vhodného zaměstnání. Strategie výzkumu Výzkum bude probíhat po dobu dvou měsíců na území České republiky. Výzkumnou jednotkou budou osoby s příjmem pod hranicí životního minima, které pobírají dávku sociální péče „Dávka z důvodu sociální potřebnosti“. Vzhledem k rozloze území, na kterém bude výzkum probíhat, bude zkoumáno 3000 případů. Šetření bude probíhat v místech jednotlivých městských úřadů a magistrátů příslušných k výplatě této dávky. Ke sběru dat bude použit standardizovaný dotazník, návratnost bude zajištěna použitím metody face – to - face interview.[T4] Celkem dobré. Pozor na hypotézy. Hypotézy by měly být také zaměřeny konkrétním směrem!!! Prosím přepracovat podle komentářů. Beatrice-Elena Chromková Manea, M.A. - asistentka kurzu SOC151 manea@fss.muni.cz Použitá literatura: Bhalla, A., Lapeyre, F. 1997. Social Exclusion: Towards an Analytical and Operational Framework. Development and Change, 28: 413-433 Krebs, V. 2005. Sociální politika. Praha: ASPI. Mareš, P. 2004. Sociální Exkluze a inkluze. In Sirovátka, T. (ed.). Sociální exkluze a sociální inkluze menšin a marginalizovaných skupin. Brno: Georgetown. Mareš, P. 2006. Faktory sociálního vyloučení. Praha: VÚPSV. Moravec, Š. 2006. Nástin problému sociálního vyloučení romských populací. In Hirt, T., Jakoubek, M. (ed.). Romové v osidlech sociálního vyloučení. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. Jarkovská, L. 2004. Prohlédněme genderové stereotypy. In.: ABC feminismu. Brno:NESHNUTÍ. Percy – Smith, J. 2000. Policy Responses to Social Exclusion. Towards Inclusion? Buckingham: Open University Press. Toušek, L. 2006. Kultura chudoby, underclass a sociální vyloučení. In Hirt, T., Jakoubek, M. (ed.). Romové v osidlech sociálního vyloučení. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. Sirovátka, T., Kofroň, P., Rákoczyová, M., Hora, O., Trbola, R. 2005. Příjmová chudoba, materiální deprivace a sociální vyloučení v České republice a srovnání se zeměmi EU. (Výzkumná zpráva z projektu Monitorování chudoby). Praha: VÚPSV. Elektronické zdroje: Smlouva o Ústavě pro Evropu [online]. [cit. 2006-10-11]. Dostupné z Varianty. Sociální exkluze [online]. [cit. 2006-10-10]. Dostupné z ------------------------------- [T1]Odkazy na literaturu!!! [T2]Nejasné hypotézy!!! [T3]To je banální !!! [T4]To asi budete potřebovat v dalším úkolu.