Výběrové šetření

                                 Sociální exkluze v české populaci



   

   Členové týmu:

   Drahorádová Pavla – UČO 182253

   Navrátilová Vladana – UČO 182469

   Simonová Hana – UČO 182108

   

   

   Zadavatel: Ministerstvo práce a sociálních věcí

   

   Téma výzkumu: Lidé ohrožení sociálním vyloučením v ČR

   

   Pracovní definice:

   

   Dle projektové studie „Sociální diskriminace pod lupou“  je možné sociální exkluzi definovat
   jako „mechanismus nebo strategie, pomocí nichž jedna skupina ochraňuje svá privilegia a výhody
   tím, že uzavře jiným skupinám přístup ke zdrojům, k pozicím, odměnám a možnostem“.

   

   Osoby, které jsou sociální exkluzí dotčeny jsou vyloučeny k okraj společnosti, případně za
   její hranice. Sociální vyloučení lze rozdělit do následujících základních dimenzí:

   

   Ekonomické vyloučení – je často považováno za hlavní, determinující dimenzi sociální exkluze. 
   Lze je obecně redukovat na vyloučení z trhu práce či na marginalizaci znevýhodněných jedinců a
   skupin na legálním trhu práce, což bývá nejčastěji alespoň částečně způsobeno nízkou úrovní
   dosaženého vzdělání.

   

   Prostorové vyloučení -  znamená stigmatizaci na základě adresy bydliště, nižší či žádné
   pracovní příležitosti v okolí bydliště, vyšší náklady na bydlení, nevyhovující hygienické
   podmínky, nižší úroveň kvality škol v blízkosti vyloučených lokalit a tzv. ghettotizace těchto
   škol, vyloučení či ztížení přístupu ke službám, rozpad sociální koheze a úpadek sociální
   organizace, vyšší výskyt sociálně deviantního chování (prostituce, toxikomanie, majetková
   trestná činnost atp.) a jeho tolerance v důsledku absence formální i neformální sociální
   kontroly.

   

   Kulturní vyloučení  - je výrazem nízkého kulturního kapitálu, kterým daný jedinec či skupina
   disponují. Kulturní kapitál se v sociologii obecně definuje jako soubor získaných předpokladů
   jedince nebo skupiny k dosažení určitého postavení ve společnosti. Tyto předpoklady se
   získávají jednak od rodičů v procesu socializace a výchovy a jednak ve vzdělávacím systému.
   Hlavním indikátorem kulturního vyloučení je tedy nízká úroveň dosaženého vzdělání u daného
   jedince a nízká úroveň dosaženého vzdělání jeho rodičů.

   Chybí korektní odkazy na literaturu.

   

   Hlavní výzkumné otázky:

   1)      V jakých hlavních dimenzích se projevuje  sociální vyloučení mezi českou populací

   2)      Jaká je míra tohoto vyloučení u dotyčných osob a jejich domácnosti

   3)      Jaký je subjektivní náhled sociálně vyloučených osob na vlastní situaci

   

   

   Vedlejší výzkumné otázky:

   1)      Kterou ze základních dimenzích sociálního vyloučení považují respondenti za
   nejzávažnější?

   2)      Jaký vliv má dosažené vzdělání na míru sociálního vyloučení?

   3)      Má úroveň nejvyššího dosaženého vzdělání rodičů respondenta vliv na míru jeho
   sociálního vyloučení?

   4)      Existuje rozdíl v míře sociální exkluze v závislosti na pohlaví?

   5)      Má míra sociální exkluze respondenta vliv na míru sociální exkluze ostatních členů
   domácnosti?

   6)      Existuje vztah mezi sociální exkluzí respondenta (jak určenou nebo definovanou?) a
   jeho subjektivním sebehodnocením?

   7)      Vidí respondenti při subjektivním náhledu možnost změny své současné situace?

   8)      Má míra?sociální exkluze vliv na ochotu začlenit se do společenského dění.

   Rozvíjí vedlejší otázky dostatečně ty hlavní? Pomáhají nám vedlejší otázky zjistit odpověď na
   hlavní otázky?

   

   Hypotézy:

   

   1)      Respondenti považují ekonomické vyloučení za nejzávažnější.

   2)      U respondentů s nižším vzděláním existuje větší riziko sociálního vyloučení.

   3)      Nižší vzdělání rodičů respondenta má vliv na míru jeho sociálního vyloučení.

   Jaký je směr závislosti?

   4)      Ženy jsou sociální exkluzí ohroženy více než muži.

   5)      Sociální exkluze jedince má vliv na míru sociální exkluze ostatních členů domácnosti.

   Jaký je směr závislosti?

   6)      Respondenti postižení sociální exkluzí mají nižší sebehodnocení.

   Nejasná formulace.

   7)      Čím déle je respondent sociálně vyloučen, tím méně věří v možnost změny své situace.

   8)      Sociálně vyloučení respondenti jsou méně ochotni podílet se na společenském dění.

   

   Chybí hlavní výzkumné hypotézy.

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   Literatura:

   Černý J., Dvořák M., Hrubý M., Michal J., Růžička M., Sociální diskriminace pod lupou, 2006,
   Otevřená společnost, o. p .s.

   

   Mareš, P., Faktory sociálního vyloučení.  Praha : Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.

   http://www.vupsv.cz/Fulltext/vz 193.pdf