Matúšová Lucie UČO 185338 Program podpory terénní sociální práce v sociálně vyloučených romských komunitách nebyl úspěšný z několika důvodů, které spolu navzájem souvisí. Jednalo se zejména o to, že terénní sociální pracovníci neměli možnost plnit mediační funkce mezi klienty a úředníky. Dalším důvodem selhávání spolupráce je nízká úroveň jejich pravomocí a nevyjasněné kompetence. Tím, že se na většině úřadech musejí na své postavení adaptovat, nepřicházejí do vztahu klient a pracovník úřadu. Pokud se vyskytnou složitější problémy, jsou odkládány stranou a řešeny pouze jednodušší typy problémů. Profesní status terénního sociálního pracovníka není přesně specifikován. Při svých intervencích TS pracovníci uplatňují pouze úzce profesionální strategie a těžko se adaptují na úřední formy spolupráce. Také neschopnost terénních pracovníků překonat profesní cíle a akceptovat veřejné zájmy, které ovlivňují politiku MU je jedním z důvodů selhání modelových cílů TSP na lokální úrovni. Obecní samosprávy nepokládají modelové cíle za dostatečně oprávněné a TSP mají jen malou možnost tuto skutečnost změnit. Další problémovou oblastí je to, že MU nedokáží ocenit přínos TSP pro činnost úřadu. Z hlediska intervence zde nastal ten problém, že pracovníci mají pouze malou schopnost posuzovat a řešit problémy klientů ve všech souvislostech. Velmi málo se uplatňuje takový přístup, který by nutil klienta řešit své problémy. Terénní pracovníci mají nízkou kompetenci adekvátně a strukturovaně definovat problémy. Většina pracovníků formuluje svou strategii především s ohledem na přání a konkrétní požadavky klienta. Podpora veřejnosti pro program TSP nebyla dostatečná a nebyla mu věnována pozornost. Další problém můžeme vidět v tom, že terénní pracovníci mají jen velmi malou autoritu a důvěru mezi obyvateli sociálně vyloučeného společenství. Z jejich strany je zde jen malá ochota spolupracovat s terénními pracovníky při řešení svých problémů. Důležité je, aby byla rozvíjena komunikace mezi klienty a pracovníky úřadů.