Akční model: Hodnocení vládního Programu podpory terénních sociálních pracovníků v sociálně vyloučených romských komunitách V následujícím textu vycházím z akčního modelu a modelu změny podle Chena, které popisují vztahy mezi jejich jednotlivými prvky. Identifikaci těchto prvků v Hodnocení vládního programu podpory TSP se věnuji dále. Mezi jednotlivé prvky řadí Chen: Akční model: A. Implementátoři B. Implementující organizace-jde o způsob dosahování cílů a zajištění organizace jako sebe sama, tzn. zda má kapacitu řešit problém C. Spolupracující subjekty, organizace D. Kontext prostředí v němž program existuje E. Intervenční protokol – návody, jak postupovat při intervenci; obsahuje následující kategorie: a) procedury působící na klienty b) dělba práce mezi pracovníky c) obsah intervencí (jaké nástroje byly použity) d) použité dokumenty F. Cílová populace Model změny: Intervence Determinanty Výstupy Nyní se budu věnovat jednotlivým bodům zvlášť: A. Za implementátory programu považuji vládu, která daný program konstruuje a uvádí do praxe. B. Mezi implementující organizace pak patří ti, u nichž se zkoumají efekty daného programu, tj. vládní agentury a obecní úřady (MÚ Olomouc, Brno, Hradec Králové a Ostrava). Tyto organizace identifikují následující modelové cíle: 1.Vládní agentury: Podpora rozšíření a stability programu terénní sociální práce, podpora naplnění NAPSZ, zejména podpora priorit vládní politiky inkluze (zaměstnanosti a integrace na trh práce) 2. Obecní úřady: Rozšíření působení TSP, kteří pomáhají klientům v kontaktu s místním společenstvím – školou, pracovníky sociálních odborů, orgány státní správy, neziskovým sektorem. Zejména zprostředkování vztahu k obecním samosprávám. Předpokládá se přitom, že oba subjekty již daný program realizovaly a výsledky evaluační studie proto použijí ke zvýšení jeho efektivity. C. Na implementaci se dále podílely cílové skupiny za účelem zvýšit sociální mobilitu klienta a jeho schopnosti řídit si svůj život samostatně; aktivizovat společenství, přivést do lokality další aktivisty. D. Kontext aplikace programu: Cílem evaluace programu je zjistit naplňování jeho cílů z hledisek různých aktérů: Hledisko vládní politiky(vládních agentur), které financují podporu TSP Hledisko obecních samospráv (městských úřadů), které organizují a řídí terénní práci v obvodu své působnosti Hledisko klientů a cílových skupin, které přijímají odborné intervence terénních sociálních pracovníků Naplňování cílů se zkoumá podle těchto měřítek: rozšiřování počtu zřízených míst TSP, stabilizace již zřízených míst TSP a dle adekvátnosti řešení problémů v sociálně vyloučených lokalitách z hlediska vládní strategie. Další údaje, které uvozují kontext výzkumu, jsou - vývoj počtu obcí a TSP zapojených do programu v letech 200-2004 - za celou dobu trvání programu do něj vstoupilo 81 obcí, v roce 2004 jich na programu participovalo 43, tj. 58%. Z hlediska stability zapojení obcí do programu bylo do programu kontinuálně v posledních třech letech (2002 – 2003) zapojeno 20 obcí, tj. 25%. - roční nárůst počtu obcí a TSP zapojených do programu v letech 2001-2004 podle roku 2000 - mezi nejzávažnější problémy byla zařazena nezaměstnanost (33,3), špatné bydlení (22) a špatná hygiena (12,9) - mezi službami snažícími se tyto problémy řešit bylo nejvíce řešeno špatné bydlení (36,5), špatná hygiena (16,8) a kriminalita (14,9) F. Cílovou skupinou zde rozumíme terénní sociální pracovníky v sociálně vyloučených romských komunitách v daných městech (Olomouc, Brno, Hradec Králové a Ostrava) a jejich nadřízené. E. Dosáhnout žádoucích cílů při intervenci lze tak, že budeme dbát následujících hodnotících kritérií: - rozšiřování počtu zřízených míst TSP - stabilizace již zřízených míst TSP - adekvátnost řešení problémů v sociálně vyloučených lokalitách z hlediska vládní strategie Tato kritéria pak budeme sledovat prostřednictvím těchto ukazatelů (determinanty výzkumu): • Počet obecních samospráv zařazených do programu • Počet míst TSP zřízených při samosprávách • Počty obcí do programu nově vstupujících při kontrole zachování již vzniklých míst • Míra stability pracovních míst zřízených na obecních a městských úřadech • Index meziročních změn v objemu výdajů na podporu zřízení míst TSP k roku 2000 • Intenzita poskytovaní služeb podle jednotlivých typů podle evidence TSP • Intenzita výskytu problémů podle hodnocení TSP • Hodnocení změn situace klientů po ročním působení terénních sociálních pracovníků • Přístup ke klientovy • Politická kapacita - Práva a autority aktérů programu - Zdroje programu - Kompetence a poznatky - Organizační a koordinační možnosti Pro výzkum bude třeba užít tyto výzkumné metody: - Statistická analýza agregovaných dat - vyhodnocení kontrolních formulářů programu z let 2003 a 2004 - Případové studie - analýza dokumentů, rozhovory s experty, 20 polostrukturovaných rozhovorů (s terénními sociálními pracovníky zaměstnanými na městských úřadech (16 rozhovorů) a jejich nadřízenými (4 rozhovory) – Brno, Hradec Králové, Olomouc, Ostrava. Závěry (výstupy) výzkumu lze nahlížet ze tří hledisek: 1. Podpora rozšíření a stability programu terénní sociální práce - hodnocení z vládní perspektivy • Neuspokojení poptávky obecních samospráv po programu • Nízký stupeň stability terénní sociální práce při obecních samosprávách • Selhání ve stimulaci obecních samospráv k tvorbě vlastní agendy TSP • Neadekvátnost poskytování některých služeb vzhledem k povaze problémů • Chybí kontrola kapacity obecních samospráv realizovat lokální program TSP 2. Hlavní závěry výzkumu z perspektivy lokální politiky a) Naplňování modelových cílů programu více méně selhává • Různé podoby selhávání lokálního programu – TSP se vyhýbají zprostředkovací funkci – Zaměřují se na jednodušší typy problémů (poradenství pří vyplňování žádostí) – Redukují cílovou skupinu (děti, mládež) • Nejúspěšnější Ostrava (3 TSP zprostředkovávají, jsou užitečně i pro sociální pracovníky MU) • Příčiny problému – Instrumentální cíle MU – Malé personální kompetence TSP – Malý organizační vliv vedoucích TSP b) Program plní pro představitele obecních samospráv (MU) zástupné cíle • Doklady: – Kampaňovitost zájmu podle celkové makropolitické situace – Program je brán jako „alibi“ proti sociálním kritikům v lokalitě – Představitelé samosprávy nejsou jednotní ve svých postojích a cílech programu c) Ojedinělý rozvoj lokálního partnerství pro sociálně vyloučené společenství • Vazba na rozsah a hloubku problému sociálně vyloučených – Nejvýraznější spolupráce v Ostravě, podobně Ústí nad Labem, role NNO d) Nízká organizační autorita vedoucích TSP • Důležitý faktor úspěšnosti programu při MU, prvky pozice: formální funkce, neformální role a postavení (délka výsluhy let, jiné funkce a informace, opora sociálních sítí) – Graf e) O naplnění zprostředkujících cílů TSP rozhoduje také rozsah a hloubka problému To je: – Stav sociální exkluze obyvatel v lokalitách obce – Míra řešení problému, rozsah poskytovaných služeb v lokalitě – Ostrava neúspěšnější při naplnění cílů a současně největší problémy – hypotéza – doporučení: Kapacitu TSP dosahovat modelových cílů lokální politiky lze zvýšit personálními vlastnostmi TSP: – Pracovní motivace spojená s dlouhodobou veřejnou činností – Dlouhodobé působení na formálním trhu práce – lépe přijímá pracovní povinnosti – Obsah a úroveň vzdělání – nejúspěšnější terénní pracovnice studuje obor veřejná správa na soukromé střední škole 3. Hlavní závěry výzkumu z hlediska sociálně vyloučeného společenství a) Z hlediska profesně orientovaných modelových cílů program ve většině případů selhává – Málokdo provádí posilování aktivního přístupu klienta k řešení svých problémů, nedostatek dlouhodobé práce s klientem Příčiny: – Malá kapacita řešit problémy ve všech souvislostech – Malá kompetence adekvátně definovat a posuzovat problémy klientů (většina se soustředí na požadavky klientů, kteří definují problém za TSP) b) Zájem o dílčí stabilizaci terénní sociální práce v lokalitě a ‚bludný kruh odmítání‘ (tyto procedurální cíle vytlačují cíle podstatné profesní intervenci a pomoci) c) Rozpor mezi profesními cíli TSP a širšími politicko programovými cíli (národními, lokálními) Jiří Vlček Zlín 12.11.2006