Vyučující: PhDr. Jiří Winkler PhD.

   Předmět: Evaluační výzkum II.

   Vypracovala: Veronika Šuráňová

   Učo: 75340

   Termín odevzdání 14.11.2006

   

   Domácí úkol:  Vytvořte schematický akční model a model změny vládního programu podpory terénní
   sociální práce při obecních samosprávách. (podle přiloženého příkladu) Posuďte, jaké prvky
   akčního modelu způsobují, že programové působení je neúčinné. Za cíl programu pro váš rozbor
   zvolte modelové cíle obecních samospráv. Faktické výsledky a vlivy (impact) programu popište
   souhrnně. Uveďte z hlediska zvolených cílů neočekávané negativní vlivy programu. Pomůcky pro
   domácí cvičení tvoří příklad schématu a odkaz na výzkumnou evaluační zprávu. Rozsah úkolu:
   schéma + 1 stránka rozboru příčin malé účinnosti.

   

   Akční model

   

   

                                                                                                            
               Model změny

   

   

   Model změny:

   Intervence - Program podpory TSP v soc. vyloučených romských komunitách., rozšiřování práce
   pomáhajícího pracovníka.

   Determinanty – Míra financování, odborná kompetence soc.pracovníků TSP, míra soc.vyloučení
   romských komunit.

   Výstupy - Začleňování romských sociálně vyloučených komunit do společnosti, posilování 
   sociálních kompetencí klientů. Otevřená komunita schopna řešit své problémy sama.

   

   Malá účinnost vládního programu se odvíjela hned na několika úrovních. Jedním z faktorů malé
   účinnosti byla nedostačující spolupráce mezi obecními  úřady a organizacemi realizujícími TSP.
   Tyto strany se nesjednotili či nebyl poskytnut prostor pro sjednocení postupů řešení
   v jednotném chápání vládního programu, rovněž koordinace metod realizace programu neodpovídala
   jejich společnému zájmu.

   Významnou roli hrály i politicko-stranické  aspekty při realizaci vládního programu na úrovni
   obecních samospráv, zejména se to týkalo  řad zastupitelstva.

   TSP chápala danou problematiku romských vyloučených komunit s ohledem na konkrétní problémy
   konkrétních klientů, přičemž nebyla brána v potaz globální koncepce vládního programu. Obecní
   samosprávy při zavádění vládních opatření naopak brali při situaci klientů v potaz pouze
   globální vládní program, aniž by akceptovali konkrétní a individuální aspekty dané
   problematiky. TSP a obecní samosprávy nebyli kompatibilními.

   Dalším slabým článkem je nízká odborná kvalifikovanost terénních sociálních pracovníků
   vzhledem k cílům vládního programu. Z uvedených příkladů výpovědí soc.pracovníků neziskových a
   vládních organizací je jasné, že mají odlišné priority při chápání problematiky jejich
   klientů. Přičemž i postupy a implementace k dosažení cílů se na jednotlivých stranách různí.
   Dalo by se rovněž hovořit  o komunikační bariéře mezi tvůrci vládního programu, obecními
   zastupiteli a samosprávami a TSP.