Regulace a samoregulace mediálního systému na příkladu české mediální krajiny jaká pravidla? Svatava Navrátilová 7.října 2006 Hlavní témata • vývojové tendence médií • kdo nastavuje pravidla a proč • regulace a samoregulace • česká mediální krajina Mezi základní funkce médií patří: Média jako specifická (vel)moc • čtvrtá, vedle zákonodárné, výkonné a soudní • sedmá velmoc − vedle faktických státních útvarů, jako byly tehdejší Francie, Anglie atd. • specifickým územím médií je veřejný prostor, v němž média mohou oslovovat veřejnost • média oslovují veřejnost (publikum) jako čtenáře, posluchače a diváka i jako občana • také (nebo především) jako příjemce různých poselství marketingových komunikací (publikum jako potenciální spotřebitelé, klienti služeb, příjemci hodnotových a ideologických obsahů) Proměny funkcí médií • Ve druhé polovině 20. století některé funkce vzrostly (zábavní), jiné byly potlačeny (výchovná) nebo modifikovány (informační) infotainment=spojení informační funkce se zábavní nebo politainmant= vyprázdění politické komunikace ve prospěch zábavních obsahů, navíc často s inspirací v komerčních marketingových komunikacích • V teorii médií se hovoří o tzv. postžurnalistické (rezignace na původní aspekty žurnalistického poslání) nebo postpolitické době (projevuje se např. malou volební účastí) Proměny mediální moci • Historicky se role médií vyvíjela od ztotožnění se s názory politických aktérů, přes jejich zprostředkování a kontrolu politiky až k současné rezignaci na relevantní společenská a politická témata v rostoucí části médií (bulvární média). • Bez ohledu na to, zda dominantní roli médií představují kontrolní funkce vládnoucí reprezentace společnosti či pouze zájem o nepodstatné detaily jejího soukromí, stojí dnes média ve významných mocenských pozicích v národním i globálním prostředí. • Moc médií je sice teoreticky oslabována kritikou toho, že média zneužívají svou kontrolní funkci a také rostoucím vlivem příbuzných disciplín (komunikační a vlivové agentury, Public Relations, politický marketing, praktiky typu spin doctoring - falšování zpráv, nastolování falešné agendy), ale přesto nebo právě proto se jejich moc se v praktických důsledcích a vlivech na společnost nezmenšuje. • Média mohou být mj. prostředkem medializace jakožto veřejné sankce, ať subjekty už tyto sankce samy zahrnují do své agendy, nebo jsou jim podsouvány – moc médií zůstává. Kdo vytváří pravidla pro média nastavování pravidel pro fungování médií je spojeno s očekáváním společnosti, jak se budou média chovat pravidla vytvářejí aktéři • veřejné politiky • občanské veřejnosti • mediálních organizací • profesních sdružení regulace a samoregulace • Právo=ústava, zákony • Tiskový zákon, vysílací zákon, zákony o médiích veřejné služby, z. o svobodném přístupu k informacím, z. o utajovaných skutečnostech atd. • Závaznost bez ohledu na vnitřní přijetí či ztotožnění • Sankce: pokuty, tresty, vězení, odnětí licence • Instituce: soudy • Etika=teorie způsobu života, součást filozofie • morálka= souhrn soudů, zvyků, názorů, hodnot, ideálů, pravidel a norem • identita=vnitřně přijímané a vyznávané hodnoty a normy • Dobrovolnost, svědomí • Instituce: ombudsmen, čestné soudy, komise, redakční a profesní kodexy Česká mediální krajina • Po r. 1989 se ustavil mediální systém jako duální, z modelu autoritářského se vyvíjí jako libertariánský, s určitými prvky rozvojového modelu. • Významné impulsy k proměně českého mediálního systému přineslo zapojení českých médií do nadnárodních a světových mediálních sítí. Společné vývojové rysy s postkomunistickými zeměmi • neprůhlednost privatizačních procesů • nedostatek domácího kapitálu • vytváření vlastnických řetězců unifikovaných periodik na regionální úrovni • opožďování regulace a samoregulace médií za ekonomickými změnami • slabé profesní odborové mediální organizace • vzestup elit z dřívějších autoritářských režimů aj. Tiskový trh • Je regulován velmi volně, k vydávání je potřebná pouze registrace. • Vývoj deníků směřoval k postupnému grafickému zpřehlednění, regionalizaci a vydávání suplementů, které jsou příležitostí pro marketingovou publicistiku, představovanou buďto přímo jako reklama nebo v podobě nepřímé (poradny, spotřebitelské testy aj.). • Deníky tak konkurují na zmenšeném (po osamostatnění Slovenska) trhu rovněž společenským časopisům a hobby titulům, z nichž některé se specializují na určité výrobky a tvoří tak specifickou, v českém mediálním systému novou skupinu marketingové publicistiky. Tiskové agentury • Dominantní postavení si udržuje národní agentura ČTK, od poloviny 90. let nezávislá na dotační politice. Stabilizovaná, ekonomicky úspěšná instituce, posiluje svou ziskovost rozvojem nových technologií, služeb a produktů (zvukové a obrazové zpravodajství, infografika aj.). • V českém mediálním systému působí i pobočky mezinárodních tiskových agentur. Vysílání (audiovizuální média) a nová média • Vysílatelé se v České republice dělí na: • vysílatele ze zákona (veřejnoprávní média) • vysílatele s licencí (soukromí vysílatelé, kteří uspěli ve výběrovém řízení na udělení technicky omezeného počtu licencí rozhlasového a televizního vysílání) • vysílatele s registrací (udělována bez výběrového řízení za současného splnění zákonných podmínek). Na mediální systém mají vliv: • Počet a druhy mediálních subjektů (struktura systému) • Ekonomické změny (vydavatelské domy, reklamní sítě, globální média s národními mutacemi) • Technologické změny (nová média, digitalizace) • Kulturní změny -proměna hodnot, prezentovaných v médiích -změny chování publika (individualizace užití médií, aktivní, odmasovělé publikum, interaktivita) Podle jakých pravidel fungují média? pravidla vytvářejí aktéři • veřejné politiky • občanské veřejnosti • mediálních organizací • profesních sdružení ke změnám pravidel může dojít prostřednictvím aktivit v různých oblastech společnosti, jako jsou: • mediální politika a mediální právo • Mediawatch, Mediaresearch instituce (odborná a občanská veřejnost) • mediální výchova jako možnost individuální korekce informací publikem • změny zevnitř novinářské profese • alternativní směry a pracovní postupy v žurnalistice (public/civic journalism, investigativní žurnalistika) převažující zpravodajství dává přednost účinku před příčinou, konfliktu před shodou přebírání agendy z jiných médií před vlastní Příklad z českého mediálního práva Kritika médií a možnosti změn (korekce informací v médiích) Závěr * Pokud by došlo k pozitivnímu propojení zájmů mediálního průmyslu a nároků veřejnosti na média, pak by bylo možné: posílit důvěryhodnost médií zlepšit kvalitu mediovaných sdělení * K pozitivním změnám ve fungování médií ve společnosti mohou přispět stálé a kvalitní aktivity médií (zejména veřejné služby), mediální politiky, odborné a občanské veřejnosti