Nevládní neziskové organizace 2. Přednáška - NNO v ekon. teorii, historie NNO v ČR, 30. 9. 2008 NNO v ekonomické teorii aneb ekonomická argumentace k čemu ty nevladky vlastně jsou Opodstatnění existence Selhání trhu Selhání státu Příčiny (a následky) tržních selhání Neoklasický ekonomický model všeobecné rovnováhy = už není možné si více vylepšit vlastní situaci, aniž by se zhoršila situace byť jen jediného účastníka směny = už není možné realokací jednoho faktoru vyrobit větší množství jednoho statku, aniž by se současně musela omezit prosukce alespoň jednoho z ostatních statků Vychýlení z rovnováhy —► změna ceny —► nastolení rovnováhy Předpoklady neoklasického modelu 1. Homo economicus jedná jako osamocený bojovník nedotčený jakýmikoli cosiálními vlivy a sledující pouze strukturu svých preferencí 2. Aktéři jsou schopni svobodně zvolit jednu ze všech k dispozici daných alternativ, aniž by se braly v potaz normativní či instituc. překážky chování 3. Na všech trzích vládne soutěž mezi velkým počtem nabízejících a poptávajících s malým tržním podílem 4. Úplná transparentnost trhu za neomezená mobilita veškerých produkčních faktorů a statků 5. Dokonalá informovanost všech 6. Neomezená dělitelnost všech statků Selhání 1. Následky nedokonalé informace 2. Následky existence veřejných statků (princip ne-vyloučitelnosti, princip ne-rivality) 3. Následky existence pozitivních a negativních externalit Příčiny a následky státních selhání Zdůvodnění státních zásahů 1. Produkce (veřejných) statků - reakce na alokační a distribuční neefektivnosti trhu (riziko černého pasažéra) 2. Státní regulace - reakce na informační nedokonalosti, externality Podstata státních selhání 1. Problém volby a hlasování - preference mdiánového voliče nemusí být Paretovsky optimální -jednovrcholovost prefeencí - záleží na pořadí 2. Role politiků - politická „tržní" soutěž - informovanost voličů 3. Byrokratizace - ne cena za kus ale balík služeb za rozpočet Kompenzační role NNO 1. Výhoda důvěry NNO - kompenzace tržního selhání z informační asymetrie 2. Poskytování některých veřejných a smíšených statků efektivněji - altruismus - rozum a racionální chování NNO v národním hospodářství ČR a EU Podíl na ... Podíl NNO na HDP 0,35 % („neziskové instituce sloužící domácnostem" nár. účty ČSÚ) Podíl na konečné spotřebě ekonomiky 0,74 % Pokud bychom rozšířili definici (organizované, soukromé, nerozd. zisk, samosprávné, dobrovolné) + započtení práce dobrovolníků ft Odhad 1995 pro ČR 2,2 % HDP x Itálie 2 %, Francie 3,3 %, Německo 3,6 %, GB 4,8 % Z hlediska konceptu sociální ekonomiky Podíl NNO z hlediska konceptu sociální ekonomiky = S.E. tvoří na státu nezávislé organizace a podniky (os, o.p.s., nadace + malé firmy a družstva), které podnikají v různých oblastech a tvoří statky a služby se sociálními cíli (integrace nezaměstnaných a sociálně marginal, občanů, rozvoj místní ekonomiky, regionu). V jejich rozhodování jsou prvky vnitřní demokracie a nerozdělují zisk mezi členy či podílníky, ale investují zpět do činnosti. Odhad pro EU cca 10 % Zaměstnanost Podíl NNO na zaměstnanosti 36 555 pracovníků v roce 2003 = 0,71 % ekonomicky aktivních 60 % nárůst oproti roku 1999 (nejvíce členské organizace, potom sport) Služby Podíl NNO na poskytování služeb převažuje oblast sociálních služeb -A, ES, D, F převažuje zdravotnictví - NI, USA převažuje vzdělávání - Belgie převažuje sport, kultura, volný čas - postkomunistické země <= existence příspěvkových a rozpočtových organizací krajů a státu Historie NNO - ČR NNO za Rakouska - Uherska první zákonná norma umožňující * NNO OBECNÝ ZÁKONÍK 1811 platnost až do 1950 § 26 „Práva členů dobrovolné společnosti mezi sebou j sou určena smlouvou anebo účelem a zvláštními předpisy pro ně. V poměru proti jiným mají dobrovolné společnosti zpravidla stejná práva jako jednotlivé osoby. Nedobrovolné společnosti jako takové nemají práv Roli blízkou dnešním NNO hrály PO ve formě nadací, fondů a ústavů - pojetí korporace tvořené desetináři (§ 446 Obecného zákoníku) - důležitá role financování urč. sfér společenského života Spolky s vlasteneckým posláním • Společnost svobodného umění v Království českém (1770), • Královská česká společnost nauk (1784), \/ • Společnost vlasteneckých přátel umění v Cechách (1796), \/ • Společnost vlasteneckého muzea v Cechách (1816) ke zřízení muzea v Praze a v Brně, •Matice česká (1830), • Měšťanská beseda (1845), \/ • Sbor pro zřízení Českého Národního divadla v Praze (1850). V letech 1861-1862 dochází k rozpadu bachovského absolutismu a tím k oživení spolkové činnosti: • Pěvecké vlastenecké sdružení Hlahol (1861), • Pražský Sokol (1861-1862), • Historický spolek (1866). Podle vzoru těchto spolků vznikaly obdobné spolky regionálního a místního charakteru zatím zaměřené převážně na osvětovou, okrašlovací a charitativní činnost. Historie NNO - přelom století Výrazný rozvoj neziskových organizací po roce 1867 - Spolkový zákon: Umožnil legalizaci řady dosud neformálních studentských a dělnických spolků ... Rozvíjí se zakládání konzumních spolků (s cílem levně kupovat a levně prodávat), hasičských sborů, baráčnických a divadelních spolků, pěveckých, čtenářských a sportovních spolků (například v roce 1888 Klub českých turistů). V roce 1869 bylo na českém území přes 40 % všech spolků z celkového počtu z celé monarchie První ekologické nevladky = okrašlovací spolky • Jan Rudolf Hrabě Chotek (nejvyšší purkrabě) - 1804 otevření Stromovky • Karel hrabě Chotek - dláždění ulic, silnice, aleje, sady na pražských hradbách a Petříně, parková úprava Karlova náměstí, 1833 nařízení - komise pro zkrášlování měst a obcí •1838 první rezervace - hr. Buquoy - Zofínský prales •1861 první okrašlovací spolek v Kutné hoře •30. 10. 1904 (v restauraci u Chotěm v Praze) Svaz českých okrašlovacích spolků v Království českém - 223 spolků ČINNOST: (Jan Urban Jarník): „okrašlovat zalesňovat a zvelebovat obce, ale i chránit přírodu, květenu a rostlinstvo a zvířenu, jakož i geologické zvláštnosti, dbát o ochranu památek všeho druhu, pečovat o uchování rázovitosti vynikajících městských a venkovských staveb, chránit lidové umění,..." • 1904 - 1951 Krása našeho domova Historie NNO - po roce 1918 Prostor pro svobodnou činnost nejrůznějších dobrovolných • • • , • r 1 r r \/ [%n™K\%WÄ%\r.vL%\n\w.wx%m™n\m%iM*mw\m\K sportu, vzdělávání, péče o děti a mládež, péče o přírodu, ale také vznikaly nové politické strany a také nové církve a náboženská hnutí o r o r •ItIUIllUi[wg^lXlli^W5MiKttKW^C1ll[t[HillC1^wa^|l||lT^Mcj|i|liATi národnostních menšin. Po roce 1930 bylo na území CSR pouze v oblasti sociální péče registrováno 5 140 spolků a 1 540 ústavů a zařízení, které byly v majetku soukromých neziskových organizací a které se podílely na celkových nákladech na sociální a humanitární péči 26 %. Historie NNO -1939 - 1989 Za války: části spolků vymezena činnost v rámci Národního souručenství a pro mládež v rámci Kuratoria. Po roce 1948 byla tradice dobrovolné spolkové činnosti obrozující se v letech 1945-1948 cílevědomě a násilně přerušena, zredukována a zcela podřízena stranickému (KSC) vedení. Nestátní neziskové organizace, které poskytovaly veřejně prospěšné služby, byly nahrazeny zcela státními rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi. Organizace, které se věnovaly vzájemně prospěšné činnosti (kultura, tělovýchova, mládež, hobby, odbory), se staly dobrovolnými společenskými organizacemi direktivně integrovanými do střechové Ekologické nevládky za socialismu Hnutí Brontosaurus V lednu 1974 zrodila "Akce Brontosaurus", původně jako jednoroční projekt (pod hlavičkou SSM, za výrazného přispění mnoha mladých pracovníků ústavu krajinné ekologie ČSAV a redakce Mladého světa) Český Svaz Ochrancu Přírody : 1979 Historie NNO - po roce 1989 Rozvoj zpočátku pomalu: » fragmentovaná ? atomizovaná společnost lidé nebyli zvyklí sami se sdružovat a hájit své zájmy • představitelé veřejné správy nejsou zvyklí vyjednávat se zástupci různých skupin • nedůvěra ke smysluplnosti veřejně se angažovat • „stát se postará" x tradice první republiky Historie NNO -po roce 1989 •1990 - 1992 - naděje idealismu, NIF, Rada pro nadace, zahraniční dárci • 1993 - 1996 - stát formuje svůj vztah k NS skepticky a rezervovaně (nevůle rozdělit NIF, váhání nad novým zákonem o nadacích) • 1997 - 2001 - vztah státu k NS je intenzivnější a zpřesňuje se, Zákon o nadacích, obnovena RNNO, rozdělení NIF I • 2002 - 2004 Reforma veřejné správy (regiony), princip partnerství Statistika počtu nestátních neziskových organizací v letech 1990 -2005 Nestatni nezĚhoYÉ organu« Občanská sdružení Nadace Nadační fondy Obecně prospěšné společnosti Církevní právnické osoby 1990 3 879 1991 S 355 1992 ř.rC5iner prosinec 15 393 1 551 1993 ctcsinec prosinec 21 594 2 768 1994 prosinec prosinec 24 978 3 800 1995 prosinec Osiipaj 26 814 4 263 1996 l.-.éZž« ■: ■> :ťi! veze.-. 27 807 4 392 *1 1997 ::.'±ií« pmäoGC březzr, 30 297 5238 52 1998 .'.'sr^srf taŕopad y.zľ-zzsd ••ľ.opaó 36 046 **5£ "71 129 1999 létoScodzint prosinec prosinec proi,:níc 38 072 272 695 560 2000 kvč len L.', f r^n .-.V r !í n ir?~r. 42 302 2S2 735 557 2001 i:___.____i i.-.-:'.-i.--3'j listopad y.zxzsd "jlO.DíJ 47 101 299 784 701 2002 .'iisn .Hirn .nien nyšfi nsn 49 108 330 825 762 4 735 2003 Iřsiopsd '■sr^pad Usropsd "jlopäü lúíopad 50 997 350 859 684 4 946 2004 prosinec ť.'írai'nec ř,rc5iner r"no;mic ť.'íjai'nec 63 306 362 898 1 033 4 927 2005 cer\en ^g^ún cervčfi OE.ven červwj 54 319 364 909 1 094 4 679 ' Zákan i ŕJčľí 3f5 Si. o abecie" prospěir.fcř\ zptíeiccstecfr vstoupí! etiatnozl 1 iew.a if3C '"Zätfiľi í 227/J CS7 5d.. ü radac.fcl a flsosůn.t.i fämecŕi vstoupli v platnost 1. leůna í 3M Zirojs: ŕflsfrŕífiíísackyiA'ao A'ijertlfla -F.VTe.T/irrn&ntftir Organizační jednotky sdrjžení nygfi 30 547 'l^.'op^J 31 509 prp;,y;Ť ; 32 020 cí.ven 32 416 Index občanské společnosti - DNES + Polovina českých občanů se aktivně angažuje v obč. spol. + Česká o.s. je aktivní a různorodá - Problém zastřešujících organizací (ca 80) + Od komunikace ke skutečnému partnerství +/- Firmy jsou stále převážně lhostejné, ale situace se pozvolna mění - Nízká důvěra » Korupce ve veřejné správě má v o.s. paralelu ! Dvě vlajkové lodi: ochrana přírody a sociální služby