Nadnárodní korporace ve světové ekonomice Mezinárodní politická ekonomie 2008 Vymezení nadnárodní korporace Nadnárodní korporace (MNC) • Podnik který zahrnuje přímé zahraniční investice (FDI) a vlastní nebo kontroluje aktivity „přidávání hodnoty“ hodnoty ve více zemích • Nevztahuje se na společnosti, které jen obchodují • Financuje své aktivity v zahraničí přesunem financí ze země domovské do země hostitelské – s cílem vlastnit nebo kontrolovat výrobní prostředky (alespoň 10%) Firma je MNC pokud: • Má zahraniční filiálky • Operuje na území několika zemí • Významné množství aktiv, majetku a zisku je umístěno v zahraničí • Zaměstnanci, akcionáři a manažeři jsou z různých zemí • V zahraničí jsou více než jen prodejní místa - produkce MNC jako zdroj napětí • Zásadní rozhodnutí činěna mateřskou firmou • Rozšiřují vliv managementu – rozhodnutí o využití národních zdrojů – za národní hranice • Rozhodnutí činěna na základě strategie korporátního úspěchu, bez ohledu na podmínky v dané zemi • Napětí mezi globální ekonomikou a teritoriálními politickými systémy (podpora vs. podrývání politik) • Produktivní nástroj liberálního ekonomického řádu vs. instrument kapitalistické dominance Historie MNC • Konec 19st. – přírodní zdroje – imperiální dělba práce • 1914 – GB ݣDI – od 1920 vedení USA • 1945 – 1960 USA 2/3 MNC fil. (kapitálové kontroly a EHS) + LDC (přírodní zdroje) • 60s – první Eur a Jap • Vývoj počtu MNC: – 1969: 7,300 – 1988: 18,500 – 2000: 61,600 (927 000 filiálek) • Růst objemu FDI: – 1988 – 180mld – 2000 – 1bil • Oblasti produkce historicky: zemědělství – těžařství – bankovnictví – průmysl – elektronika • Nejvýznamnější současné MNC: petrochemie, automobily, banky/pojišťovny, maloobchodní řetězce, strojírenství, elektronika • Podíl USA: 60s – nic, 70s dovnitř 20%, 80s více dovnitř než ven Současná pozice MNC ve světové ekonomice: • 10% GDP; 54 mil zaměstnanců; 1/3 světového obchodu; Top 100 MNC disponuje (z celkového oběmu všech MNCs): • 12% majetku, 14% prodeje, 13% zaměstnanců Rozložení MNCs mezi AIC a LDC: • 97 z top 100 z triády, 75% mateřských firem je v AIC Pozice AIC: 92% vývozu a 70% dovozu FDI Struktura FDI v LDC: • 20% FDI do Asie (Čína 50%); LATAM 14% (Bra, Arg, Mex, Chil) Významná změna v GE: • mateřské firmy v LDC (Čína, H-K, S.Korea, Sing, Taiw, Venez, Mex, Braz) – výrazně menší velikost Ekonomické zdůvodnění • Velké investice do vzdálených oblastí nejsou intuitivní volbou – proč nejsou transakce řešeny trhem? • MNC obchoduje mezi provozy které vlastní – internalizace produkce Výhody místa: – Přírodní zdroje (petrochemie a těžba) – Velké místní trhy (automobily) – Levné výrobní faktory (počítače) Tržní selhání (firmy nejsou schopny profitovat z existujících lokálních výhod, pokud neitrnalizují): – Horizontální integrace: umístění provozů produkující stejné zboží pod jednu korporátní kontrolu (nehmotná aktiva) – Vertikální integrace: mezitimní zboží – fáze produkce (problém vynucování dlouhodobých kontraktů, riziko oportunního chování) Místo (proto je přeshraniční podnikání ziskové)+ selhání (proto je nutná internalizace) – Horiz.: typicky průmysl – nehmotná aktiva+ velké trhy(automobily)/snížení nákladů(počítače LDC) – Vertik: typicky přírodní zdroje - dlouhodobé kontrakty (petrochemie) – Bez MNC: jen výhoda místa – normální obchod (textil) – Tržní selhání bez výhod místa – integrované ale ne přeshraniční (non-trade) Rozvojové země • Koalice cizích firem s koloniálními velmocemi – cizinci na top pozicích, cizí hodnoty • LDC chtějí autonomii na kolonistech, kontrolu nad existujícími FDI a management nových • Nelze zaručit vazbu mezi FDI a rozvojem • Regulace, nikoli blokace FDI – zákaz v kritických sektorech (ocel, veřejné služby, banky, nerosty) – Znárodnění: nerosty, elektřina, telekomunikace (kompenzace) – Regulace: majorita domácích akcionářů, omezení na repatriace zisků, kontrola cen mezi matkou a filiálkou – Požadavky na výkon: nákup domácích meziproduktů, export produkce, omezení přístupu k lokálnímu kapitálu • EOS – více otevřené – „export procesing zones“ (S. Korea) • ISI – velmi restriktivní – nacionalizace, národní podíl (Indie, Brazílie) • Od 80s liberalizace: regulace, znárodněné firmy = zklamání + dlužnická krize Rozvinuté země • Více otevřené, málo regulace (výjimka Japonsko, Francie), platí zákaz vlastnění kritických odvětví • Japonsko: do 70s tvrdě regulováno (povolení, omezení vlastnictví, tlak na licence), od 80s žádné formální omezení (keiretsu) • Francie: od 60s strach ze ztráty ekon.autonomie (high-tech) – schvalovací procedury+přednost domácích kupců, uvolněno 80s, dnes i pobídky • USA: téma od 80s – nárůst FDI z Jap, označení kritických sektorů (počítače, polovodiče), možnost blokace převzetí z důvodu NI (Fairchild, Dubai Ports) • Investiční pobídky od 90s: daňové prázdniny, odpuštění cel, zrychlené odpisy, granty, subvencované půjčky (i 100k USD/prac.místo) Mezinárodní regulace • Není komplexně řešeno – konflikt mezi exportéry a importéry • Historická pravidla: soukormé vlastnictví, vyvlastnění jen v obecném zájmu, kompenzace v plné výši, možnost dovolání se vlastní vlády • Po WWII – ITO: US (exp.-obyčej) vs LDC (imp.-regulace) • NIEO: maximalizace přínosu FDI pro rozvoj (právo na kontrolu nad všemi ek.aktivitami, právo znárodnit za přiměřenou kompenzaci) + kodex (žádné zasahování do vnitřních záležitostí, primát rozvoje, transfer technologií, omezení repatriace zisků a jeho reinvestic do host.země) • AIC: vlastní kodex 1982- chtějí regulovat chování hostitelských zemí • WTO: uruguayské kolo – TRIMS (regulace politiky hostitelské země která má dopad na obchod) • US: snaha zakázat regulace, podpora Jap a s výhradami EU • LDC: rozvojové cíle musí převážit – omezení jen na opatření s přímým a významným dopadem na obchod, jinak jsou TRIMs oprávněné • Multilateral agreement on investment – MAI - v rámci OECD 1995 – neúspěch (výjimky: půda, kultura, podpora investic) • Modfikace: US tlačí na inkorporování pracovních a žp standardů; na stranu LDCs se přidávají antiglob NGOs a odbory