Paradigmata Mezinárodní politické ekonomie Mezinárodní politická ekonomie 2008 Paradigmata IPE • Ekonomický nacionalismus, liberalismus, marxismus • Cíl perspektiv: uchopit podstatu a vzájemné ovlivňování se ekonomických a politických jevů na mezinárodní úrovni • Neplatí důslednost „vědeckých revolucí“ • Nelze považovat za zcela neslučitelné • Základní sporné otázky: – Kdo jsou klíčoví hráči? Kdo jsou „vítězové“ a „poražení“? Jak lze charakterizovat vztah státu a trhu? – Jaké jsou důsledky alokace zdrojů a statků v rámci mezinárodní ekonomické výměny? (normativní dimenze+řešení) • Spíše filosofické pozice než o vědecky verifikovatelné teorie (ideovým podkladem pro vznik teorií) Teoretický rámec IPE - charakteristika • Závislý na vývoji jiných sociálněvědních odvětví (strukturalismus, pozitivizmus) • Závislý na vývoji reality, kterou zkoumá (historický a politický kontext) • Teoretické nástroje - nejen analytický nástroj, ale i praktické vodítko politik • Rozlišování mezi obecnějším paradigmatem a teoretickým nástrojem • V teoriích vždy prvky tří základních perspektiv • Současný syntetismus: – Méně důrazu na čistou doktrínu – Důraz na „téma“(hegemon, teorie závislosti, režimy) – Důraz na osoby (Gilpin, Strange, Krasner, Kindleberger) Ekonomický nacionalismus (realismus) • Odraz realistické teorie MV v IPE - v podobě merkantilismu (klasického či moderního) či ekonomického nacionalismu • Základní prvek: státocentrický náhled: – národní stát jako hlavní držitel (ekonomické) moci, – vycházejí z něj síly formující ekonomický systém (i v mezinárodním měřítku) • Stát intervenuje do ekonomické sféry za účelem ovlivnění alokace zdrojů • Trhy nejsou autonomními entitami (indikátor moci státu, jsou ale závislé) • Příslušníci národního státu mohou vstupovat do transnacionálních vztahů, národní stát je však tvůrcem legislativy, která tyto ekonomické vztahy řídí • Politický systém jako „základna“ a sféra ekonomických zájmů coby „nadstavba“ (manifestuje politickou moc aktérů) • Primární role mocenské složky - cíl ekonomické politiky je zvýšení mocenského potenciálu státu v mezinárodním systému • Příčinná souvislost: globální distribuce moci je determinantou ekonomických vztahů • Ekonomická moc je klíčovou složkou moci národního státu- obrana vlastních ekonomických zájmů je nutností • Merkantilismus – objem bohatství je v celosvětovém měřítku limitován, zájmem státu zajistit pro sebe dostatek ekonomických zdrojů a následně své ekonomické zájmy adekvátně chránit před konkurenčními hráči – nástrojem zvětšování ekonomického potenciálu: protekcionismus vůči importu a podpora vlastní produkce, – moderní merkantilismus: některá odvětví jsou k této podpoře vhodnější než jiná (modifikovaná komparativní výhoda) • Válka: při ochraně svých zájmů musí stát spoléhat pouze na své prostředky, nelze zcela vyloučit • Nejvlivnější projev realismu v rámci IPE – teoretická koncepce teorie hegemonní stability Liberalismus • Nejvlivnější paradigma v současné IPE (historický kontext) • Ideový základ: podpora volného obchodu a trhu (GE bez bariér) • Klíčovým aktérem individuum (referenční rámec) • Trh a politika arény, v nichž jedinci vstupují do vzájemně výhodných vztahů (svobodně, kalkulace zisků a ztrát) • „Tržní princip“ je schopen spontánně uskutečnit optimální alokaci zdrojů (na všech úrovních) • Úloha státu/vlády: nutné minimum • Přijatelné intervence: – náprava nedokonalostí trhu – zajištění některých veřejných statků • Pluralismus aktérů a jejich možností jednání je jedním ze základních rysů liberalismu • Absence vnějších zásahů a autority nad aktéry - žádoucí stav • Spontánní působení ekonomických sil přirozeně zabraňuje vzniku konfliktu • Mezinárodní ekonomika má potenciál poskytovat blahobyt všem, pokud přijmou její principy za své (flexibilita, přizpůsobení, vládnutí) • Základním mechanismem uspořádání a fungování mezinárodní arény spíše vzájemná závislost než anarchie • Spontánní (výhodná) kooperace a vzájemná závislost: vznik režimů, základ řádu (transakční náklady a předvídatelnost) • Moderní liberalismus – (neoliberální institucionalismus) – stát není neomezeným hráčem - sám pod vlivem různých faktorů, které nemá pod kontrolou (GE, IO, režimy). – základem stability systému: síť integrovaných a vzájemně na sobě závislých zájmů všech typů a úrovní – sítě vznikají na základě dlouhodobého fungování multilaterálního mechanismu (klíčové mocnosti), posléze autonomní existence • Funkcionalistická perspektiva: rozvíjení konceptů interdependence, víceúrovňového vládnutí a suprateritoriality, základem některých teorií integrace Marxismus • Kritická reakce na realitu kapitalistické ekonomiky a myšlenky liberalismu tvořící jeho ideovou bázi (původ 2/2 19st) • Spontánní proces tržních mechanizmů vytváří jednostrannou akumulaci bohatství a vede k nespravedlivé alokaci zdrojů • Přirozeným výsledkem fungování kapitalismu - konflikt (nutný rozpad a nahrazení) • Předzvěstí opakované krize - jistota progresivní, dialektické a fundamentální změny systému • Dominantními aktéry - třídy (agregáty): kapitalisté a pracující • Příslušníci tříd jednají dle svých ekonomických zájmů - maximalizují vlastní prospěch • Třídy inherentně antagonistické - vztah je založen na vykořisťování - třída kapitalistů upírá pracujícím plný podíl na výsledcích jejich práce (nadhodnota) • Konečné vítězství socialismu: výrobní prostředky vlastněny společně všemi příslušníky beztřídní společnosti Role státu a státní moci • Nástroj kapitalistického systému a kapitalistické třídy k udržení podstaty systému a privilegií třídy - role instrumentů ekonomických zájmů • Do roviny IPE - V. I. Lenin: projev kapitalismu v mezinárodní rovině imperialismus - nejvyšším stadiem kapitalismu na globální úrovni a příčinou války – odpověď na otázku, proč kapitalismus ještě nedospěl do stadia zhroucení - tendence expandovat – boj velmocí o kolonie (o monopolizovaný přístup k trhům) - základem globální války • Marxismus vlivným analytickým a kritickým nástrojem v IPE (globalizace, teorie závislosti) - největší uplatnění • Neomarxismus: – strukturalismus (Gramsci) – world-system theory (Wallerstein) – teorie závislosti (Dos Santos) • Tradiční témata / ohnisko zájmu: – kritika kapitalistické ekonomiky (cykly růstu a úpadku) – kontrapozice chudoby a akumulace bohatství (globální úroveň) – konfliktní podstata kapitalistické ekonomiky Syntetismus a nové dimenze • Postpozitivismus: obohatil IPE spíše o nová témata (vliv environmentalismu, méně již komunitarismu, feminismu) • Eklektické teoretické přístupy: čerpají z více myšlenkových škol (např. Strange, Gilpin či Cox i Keohane) • Teorie vzájemné závislosti, Teorie mezinárodních režimů, Teorie hegemonické stability, Teorie integrace • Teorie endogenního růstu, Nová ekonomická geografie, Strategické teorie obchodu