Politická ekonomie mezinárodního obchodu Mezinárodní politická ekonomie 2008 Merkantilismus První buržoazní teorie - 1500-1750 (Německo, Rakousko 1900) Hlavní zásady – bohatství země je určeno množstvím drahých kovů v zemi – bohatství se vytváří v obchodních vztazích – cílem obchodu je aktivní obchodní bilance – využívá protekcionismus, státní subvence a ochraná cla – nulová hra Průvodní jevy – státní monopoly – cechy a velkostatky – absence tržní konkurence – války a imperialismus Představitelé: Thomas Mun (GB – 1620), Jean Baptiste Colbert (FRA – 17st), Thomas Jefferson, Alexander Hamilton (USA) Historický kontext – národní státy – pokrok v dopravě a urbanizace – mezinárodní obchod, účetnictví – zámořské objevy – příliv oběživa, nárůst peněžní zásoby – raison d´état, reálpolitik, Hobbes, Machiavelli Klasická ekonomie Adam Smith - 1776 – merkantilistický systém je konspirací výrobců a obchodníků proti spotřebitelům – rent seeking society – nulová hra znemožňuje vytvořit komplexní ekonomickou teorii – není možné doporučit nic co by vedlo ke common good. – Merkantilismus je nástrojem racionalizace konkrétních praktik spíše než hledáním nejlepších politik – Potřeba hospodářského útisku – maximalizace produkce bez ohledu na spotřebu (dobový common sense?) – Merkantilismus zaměňuje bohatství a peníze – nárůst peněžní zásoby znamená, že jsou všichni bohatší Prvky klasické ekonomie – absolutní a komparativní výhoda – David Hume (1740 – Pojednání o lidské přirozenosti): nemožnost konstantní aktivní obchodní bilance – Laissez – faire: během 18. a 19.st. odbourávání omezení obchodu (Britské impérium, Francouzská revoluce) Teorie obchodu klasické ekonomie • Ricardo – klasická teorie komparativní výhody – komparativní výhoda v určité komoditě na základě relativně vyšší efektivitě práce • Heckscher – Ohlin model vybavenosti výrobními faktory – Výhoda ve výrobním faktoru na základě jeho vyšší vybavenosti – Smyslem ekonomické aktivity je zvýšit užitek spotřebitele a maximalizovat světové bohatství – Smyslem exportu je platit za importy – nikoli zvyšovat politickou moc státu – Vedlejší produkt je přelévání technologií, hospodářský rozvoj a světový mír – Podporovat svobodný obchod se vyplatí i tehdy, pokud všechny ostatní země chrání své trhy – unilaterální liberalizace Vnitroodborový obchod, oligopoly a úspory z rozsahu • Většina obchodu v rámci odvětví • Mezi zeměmi v nichž jsou obdobné ekonomické podmínky • Největší objem obchodu je realizován mezi RE – jen obchod RE-RoE lze vysvětlit komparativní výhodou • Tendence k vytváření přirozených oligopolů, které jsou nuceny (překonávají omezení poptávky na domácích trzích) Modifikace klasické teorie • Leontief paradox: USA má komparativní výhodu v zemědělství – lidský kapitál, investice, know-how, úspory z rozsahu – obrovský nárůst produktivity – absolutní výhoda • Nové teorie obchodu: změna komparativní na kompetitivní výhodu (high-tech sektor) – mnohdy arbitrátní rozhodnutí co se bude produkovat – zaměření na technologie a taktika výnosů z rozsahu • Obrovskou roli hrají vnitřní faktory: – kvalita průmyslových politik – politika vzdělání – Vláda, právo, instituce • Fenomén superkompetetivních trhů: několik silných firem v sektoru – klíčem přežití je zisk podílu na trhu, nikoliv maximalizace zisku – snaha o inovaci, sofistikovanost produkčního procesu, důraz na kvalitu – méně cenová konkurence • Kompetitivní výhoda je produktem korporátních a vládních politik více než darem shůry Politická relevance mezinárodního obchodu • Proč vlády jednoduše neliberalizují obchod? Politika intervenuje – politika nutí vlády obrátit logiku teorie obchodu – exporty jsou dobré a importy špatné – zájmy domácích firem jsou intenzivně zastoupeny– zájmy spotřebitelů jsou přehlíženy – ne celý průmysl získává z liberalizace, firmy s komparativní nevýhodou ztrácí • Vlády se snaží otevírat cizí trhy aby jejich konkurenceschopné podniky zvýšily exporty zatímco chrání vlastní trhy aby chránili nekonkurenceschopné • Liberalizace možná jen recipročně • Schopnost dosáhnout dohody– problémem vynucení • Vězňovo dilema – dominantní strategie: protekcionismus (WTO, opakovaná hra, tresty) Cíle obchodní politiky Model výrobního faktoru • Soupeření mezi výrobními faktory: práce a kapitál • Změna OP: jeden faktor si polepší, druhý pohorší – kapitál levný v US, práce drahá (vs Čína) - US budou vyvážet kapitálově náročné zboží a dovážet zboží náročné na práci – jak klesá poptávka po US textilu, klesá výroba, omezení investic a výroby, propouštění – ve stejné době výroba počítačů potřebuje lidi a kapitál– stahují ho z textilu – nerovnováha mezi poměrem práce a kapitálu uvolněného z textilu a požadovaného počítači – cena kapitálu vzroste a cena práce klesne – (Čína naopak) – hojný americký kapitál a hojná čínská práce si polepší - příjmy z výrobních faktorů v obou zemích se srovnají – konvergence ceny výrobních faktorů – Stoper-Samuelson Theorem (1940s) • Z toho vyplývají preference politik – vzácný faktor chce minimalizovat obchod, hojný faktor maximálně liberalizovat Model (hospodářského) sektoru • Obchodní politika je vedena konkurencí mezi odvětvími (d+k vs d+k) • Problém je mobilita faktoru – nepřesouvají se snadno spjaty se sektorem v němž aktuálně jsou (specifické schopnosti, realokace, sociální faktory) • Pokud jsou imobilní - obchod ovlivňuje příjmy obou faktorů v daném odvětví – do US proudí čínský textil, dělníkům v US textilu klesají příjmy, ale klesají příjmy i vlastníkům kapitálu v textilu – faktor užitý v textilu nemůže být převeden do počítačů - roste cena kapitálu i dělníků v počítačovém průmyslu – počítače ale potřebují více faktorů - roste poptávka a cena • Víme kdo tratí a kdo získává z obchodu – práce a kapitál v kapitálově náročném a h-t průmyslu získávají z obchodu - „exportně-orinetované sektory“ – textil, obuv – na pracovní sílu náročné sektory budou ztrácet – „sektory soupeřící s importy“ Problém kolektivní akce – reciproční liberalizace (EO + Cons vs IC) Omezení dané institucionálním uspořádáním (politické systémy) Státocentrické přístupy – Tvůrci politik intervenují do ekonomiky ve snaze sledovat cíle, které jsou nezávislé na domácích zájmových skupinách – Taková intervence může zvýšit celkový společenský blahobyt Ochrana vznikajícícho průmyslu • standardní ekonomický model: není problém pro výrobní faktory přesunout se jak velí CA (vláda pomáhá přesunu, ke kterému by stejně došlo) • Protekcionismus odůvodněný: musí něco bránit přesunu za vyšší efektivitou • nově vzniklé firmy nejsou od počátku efektivní -mohou být efektivní v dlouhém období – economy of scale: firmy musí konkurovat okamžitě proti zavedeným konkurentům, kteří již dosáhly EOS –vláda může efektivně rezervovat domácí trh nové firmě –první drahé kusy prodá doma, pak EOS a může konkurovat – Experience: efektivní produkce vyžaduje konkrétní schopnosti získatelné jen produkcí Síla státu • Stupeň do jaké jsou tvůrci politik (volení i nevolení) nezávislí na tlaku zájmových skupin - centralizace, koordinace, omezené kanály • Silné státy jednodušeji formulují dlouhodobé plány zahrnující národní zájem Trendy a kontext • Svobodný obchod historická výjimka • Průmyslové politiky a infant industry: metoda pokus-omyl 21století • Akceptace průmyslových politik a různého významu sektorů • Ochrana citlivých odvětví – sociální faktor • Růst vnitroodvětvového a vnitrofiremního obchodu • Růst podílu služeb • Srovnávání ekonomických struktur Obchodní systém • Od 80 let pluralizace, regionalizace a bilateralizace • Velmi silné politikum – zmenšuje se potenciál států vs zvyšuje se jejich aktivita