Jelenova_Novosadova_Podhajska_Prikrylova_Rendlova Vliv vykonávaného povolání a délky praxe na pozornost
PSY704 ­ Výzkumný projekt
1
Kód předmětu PSY 704
Název týmu Jelenova_Novosadova_Podhajska_Prikrylova_Rendlova
Členové týmu
Daniela Jelenová
Andrea Novosadová
Jana Podhajská
Jitka Přikrylová
Zuzana Rendlová
Kontaktní mail 219052@mail.muni.cz (Jelenová)
Název projektu
Vliv vykonávaného povolání a délky praxe na koncentraci pozornosti
Úvod
Pozornost jako kognitivní proces souvisí s vnímáním, pamětí a učením. Je významnou
determinantou školní úspěšnosti, ovlivňuje školní výkon i chování. Schopnost koncentrovat
pozornost je zároveň předpokladem výkonu mnoha povolání (viz Kartotéka typových pozic http://ktp.istp.cz).
Různé typy povolání vyžadují různou míru koncentrace pozornosti, náročné
na pozornost jsou především nové, případně dosud nezvládnuté aktivity (Vágnerová, 2004).
Pro hodnocení funkčního stavu pozornosti se používají různé metody. Test Číselný čtverec
(Jiráskův test) je určen pro dětskou klientelu k posouzení koncentrace a distribuce pozornosti i
k hodnocení schopnosti odolávat určité zátěži pozornosti (Vágnerová, 2008). V poslední době
se využívá také při studiích u dospělých. V této souvislosti nás zaujala studie nazvaná Číselný
čtverec jako neuropsychologická zkouška pozornosti u dospělých osob (Preiss, 2003).
Výzkumníci zjistili vysokou závislost výkonu v testu na věku a na stupni vzdělání (bez vlivu
typu vzdělání). Dále uvedli, že úspěšní probandi vysvětlovali své dobré výsledky (nebo
domněnky o tom, že byli lepší než ostatní) ,,cvikem" z povolání (zvykem pracovat s čísly,
hledat ve změti dat jednotlivosti, chyby apod., dále zvykem jednorázově intenzivně zaměřit
pozornost na určitý výsek skutečnosti). Jakoby tedy nešlo přímo o vliv vzdělání, ale o druh
povolání, ve kterém se jedinec právě pohybuje. Autoři však vyslovují pochybnosti o
správnosti názorů probandů. Cílem našeho výzkumu tedy je navázat na zmíněnou studii a
pokusit se prozkoumat vliv vykonávaného povolání na úspěšnost v testu koncentrace
pozornosti. V této souvislosti nás zajímá vliv délky praxe u povolání, které vyžadují vysokou
míru koncentrace pozornosti. Sjednocujícím prvkem zde není ani tak konkrétní typ povolání,
jako obecný požadavek na vysokou míru koncentrace pozornosti v těchto povoláních.
Zaměřujeme se také na vliv zkušenosti, resp. zvyku pracovat s čísly na výkon v testu
Číselného čtverce. Zde bychom přímo chtěli doplnit výše zmiňovanou studii, kdy byl tento
aspekt zmiňován samotnými probandy, ale v samotné studii nezohledněn.
Koncentrace pozornosti znamená vyčlenění omezeného počtu psychických obsahů, kterými
se vědomě zabýváme. Čím menší je jejich počet, tím vyšší je koncentrace pozornosti.
Definice pojmů:
Pozornost je chápána od 50. let minulého století jako soubor procesů zodpovědných za výběr
relevantní informace na podnětovém vstupu k jejímu dalšímu zpracování a vymezuje se tak
od introspektivního pohledu, vztahu k bezprostřednímu uvědomění. (Špok, 2004) Funkce
pozornosti je řízení vstupu do vědomí v souladu s aktuální důležitostí, možnostmi organismu,
s informační a motivační důležitostí; a regulace proudu nové stimulace tak, aby nebyla ani
zaplavující, ani redundantní a opakující se, tudíž zbytečná a neadaptivní. (Baars, 1997b in
Špok, 2004)
Komentář [SJ1]: učebnice
Komentář [SJ2]: učebnice
Komentář [SJ3]: Kde? To je potřeba
podložit argumenty. -1
Komentář [SJ4]: Jak od sebe oddělujete
to povolání a vliv zkušenosti? Vždyť v projektu
s tím pracujete jako s jednou proměnnou. -1
Komentář [SJ5]: Chybím i tu výzkumy o
pozornosti a faktorech, které ji ovlivňují ­ tj.
vašich potenciálních intervenujících
proměnných. -2
Jelenova_Novosadova_Podhajska_Prikrylova_Rendlova Vliv vykonávaného povolání a délky praxe na pozornost
PSY704 ­ Výzkumný projekt
2
(Plháková, 2004) Koncentraci pozornosti můžeme chápat jako soustředěnost na podněty,
které jsou nám předkládány, nebo v jejím aktivnějším pojetí, tedy jako vyhledávání určitých
podnětů. Sternberg (2002) popisuje vyhledávání jako prohledávání prostředí za účelem
zjištění nějakých znaků.
Povolání je soustava činností vnitřně spjatých, vyžadujících určitý okruh znalostí a
dovedností, specifickou přípravu.
Číselný čtverec je ve své klasické podobě určen k hodnocení úrovně koncentrace a distribuce
pozornosti, pro posouzení odolávat určité zátěži pozornosti; jde o starší metodu, v praxi již
plně zavedenou. (Svoboda 2001) Test je standardizován na populaci školních dětí (Jirásek
1975) a na populaci dospělých (Preiss 2003). Základní varianta testu je numerická a spočívá
ve vyhledávání čísel od 1 do 25 v tabulce 5x5. Běžně se počítá průměr z prvních 5 pokusů
(M1) a druhých 5 pokusů (M2), jejich rozdíl pak vypovídá o schopnosti učení, nácviku,
adaptability, unavitelnosti, ztrátě motivace, úzkosti; a dále celkový průměr ze všech 10
pokusů (M). V našem případě jsme se zabývali pouze hodnotami M1, jelikož naším zájmem
nebylo sledovat vývoj učení či naopak unavitelnost, ale schopnost zorientovat se v číslech a
schopnost koncentrace pozornosti.
Výzkumná otázka:
Má vykonávané povolání a délka praxe vliv na úroveň koncentrace pozornosti?
Hypotéza:
H1 Probandi, kteří vykonávají déle než 10 let praxi vyžadující vysokou koncentraci
pozornosti, mají lepší výsledky v testu pozornosti v porovnání s pracovníky vykonávajícími
obdobné zaměstnání s praxí méně než 5 let.
H2 Lidé pracující s čísly více než polovinu běžné pracovní doby dosahují v testu pozornosti
měřené metodou Číselného čtverce lepších výsledků než lidé, kteří s čísly pracují méně než
polovinu pracovní doby.
OPERACIONALIZACE PROMĚNNÝCH :
Pozornost: Jelikož je naším cílem zjistit vliv výkonu povolání na úroveň koncentrace
pozornosti při práci s čísly, je naším úkolem tuto pozornost změřit. Vycházíme z metod,
kterými se v psychologické praxi (viz např. podkladová studie) záměrná pozornost měří. V
úvahu přicházelo několik metod, např. Kučerův Test koncentrace pozornosti, Bourdonův test,
Trail Making Test, Číselný čtverec, Číselný obdélník, Test pozornosti d2, Sčítací zkouška
(Kraepelin), Stroopův test. Pro účely našeho projektu jsme zvolili Jiráskův test Číselný
čtverec. Tento test patří mezi českými psychology k těm nejvíce používaným a zároveň
nejvíce ceněným (Preiss 1999). Hlavním důvodem pro volbu této metody je náš úmysl
navázat na studii M. Preisse a její výsledky doplnit zjištěními vlivu délky praxe a povolání na
pozornost (viz výzkumná otázka). Další důvody pro volbu této testovací metody jsou shodné
s důvody M. Preisse. Je jimi především jednoduchost, časová nenáročnost, technické
parametry (dostatečná výška číslic umožňující snadné čtení) a jednoduchá administrace (k
testu je zapotřebí pouze podnětová tabulka, záznamový arch a stopky).
Koncentrace pozornosti ­ souvisí úzce s koordinací a integrací zkušeností a aktuálních
poznatků (Vágnerová 2004). Pokud člověk není schopen koncentrace pozornosti, nedokáže
zapojit a zužitkovat dosavadní zkušenosti a nové poznatky a užitečně je propojit. Když se
pozornost ohledně vizuálních informací zaměřuje na některé specifické znaky, ustupují ostatní
informace do pozadí. Koncentrace zrakové pozornosti je sice méně náročná než sluchová
pozornost, poněvadž si předmět pozornosti můžeme většinou prohlížet opakovaně, ale z
hlediska důležitosti pro výkon určitých druhů povolání je žádoucí. Cílem výzkumného
Komentář [SJ6]: učebnice
Komentář [SJ7]: a zase učebnice -1
Komentář [SJ8]: Definice číselného
čtverce? Definují se abstrakta, nikoli
konkrétnosti. -1
Komentář [SJ9]: typ vykonávaného...
nebo vykonávané povolání náročné na
pozornost...
Takto není jasné, co na tom vykonávání a
jakého povolání vás vlastně zajímá. -1
Komentář [SJ10]: Sekce ,,metody..."
Komentář [SJ11]: Preisse tyto kvalit
zajímají proto, že tu nejdůležitější - validitu a
reliabilitu měl ve své metodické studii zjišťovat.
O V. a R. se nedozvídám nic. -1
Jelenova_Novosadova_Podhajska_Prikrylova_Rendlova Vliv vykonávaného povolání a délky praxe na pozornost
PSY704 ­ Výzkumný projekt
3
projektu je zjistit, zda se tento druh koncentrace pozornosti dá ovlivnit délkou praxe v
příslušném povolání.
Povolání: Pro rozčlenění probandů dle povolání bude sloužit otázka č. 2 v dotazníku ,,A" (viz
příloha). Pro rozdělení jednotlivých povolání dle nároků na úroveň koncentrace pozornosti
nám poslouží Kartotéka typových pozic (http://ktp.istp.cz), která tvoří ucelený a téměř
vyčerpávající přehled všech možných profesí, přičemž obsahuje strukturovaný soubor
informací o povoláních a typových pozicích. Podrobný popis jednotlivých pozic poskytuje
mimo jiné informace o pracovních činnostech, charakteru a předmětu práce, ale především
pro naše potřeby důležité konkrétní požadavky na jednotlivá povolání. U každého povolání je
v rubrice požadavků uvedeno, jaká úroveň koncentrace pozornosti je pro výkon toho kterého
povolání třeba. Požadavky na kvalitu koncentrace pozornosti jsou uváděny na stupnici od 1
do 5 (legenda použitá v KTP: 1 ­ zanedbatelné, 2 ­ malé, 3 ­ střední, 4 ­ vysoké, 5 ­
mimořádné).
Aktuální povolání probanda srovnáváme s hodnocením v Kartotéce typových pozic a
přiřazujeme mu příslušný stupeň vyžadované koncentrace pozornosti. Kategorii povolání
vyžadující vysokou koncentraci pozornosti (pracujeme pouze s těmito, viz H1) vytvoříme
sloučením povolání, u kterých je uveden stupeň potřebné koncentrace pozornosti 4 (,,vysoká")
nebo 5 (,,mimořádná"), a to proto, že dle našeho názoru tyto stupně nejlépe vystihují potřebu
nadprůměrné, tj. zvýšené míry koncentrace oproti ostatním povoláním.
Praxe zaměřená na práci s čísly: Praxi zaměřenou na práci s čísly definujeme jako jejich:
zápis, analýzu, počítání, kontrolu. K této proměnné se vztahují otázky č. 4, 5 a 6 v dotazníku
,,A". Zde bereme také v potaz možný vliv práce s čísly, která se nevztahuje k náplni práce
v pracovním poměru ­ např. zájmové kroužky, záliby. Z tohoto důvodu je v dotazníku
koncipována otázka 7. Probandy na základě jejich odpovědí dělíme do dvou skupin. A to na
ty, kteří pracují alespoň polovinu své pracovní doby s čísly, a na ty, kteří s čísly pracují méně
než polovinu své pracovní doby. Všichni probandi patří do kategorií povolání, které vyžadují
vysokou koncentraci pozornosti.
Délka praxe: Délku praxe zjišťujeme na základě otázek č. 3 a 5 v dotazníku ,,A".
Výzkumný design
­ koncentrace pozornosti
Klasifikace proměnných:
Závislá proměnná:
Nezávislá proměnná:
­ délka vykonávané praxe u povolání vyžadujících vysokou míru koncentrace
pozornosti
­ intenzita práce s čísly
Intervenující proměnné:
­ věk: ve výzkumu, na který navazujeme, se věk ukázal jako důležitá proměnná, na níž
záměrná pozornost závisí. Abychom eliminovali vliv této proměnné, rozhodli jsme se
zúžit věkové rozmezí zkoumaných osob na věkové rozmezí 30 ­ 49 let (v těchto dvou
desetiletích dosahovali zkoumané osoby v Preissově testu velmi blízkých výsledků)
­ vzdělání: byl zjištěn vysoký vliv vzdělání na výkon (rychlost) v testu. Preiss se
domnívá, že vyšší vzdělání předpokládá vyšší míru záměrně uplatněné pozornosti;
také již Jirásek (1975) zjistil statisticky významné korelace testu s Ravenovými
matricemi a školními známkami. Tedy nejvyšší dosažené vzdělání může být negativně
ovlivněno horšími školními výsledky dětí s poruchami pozornosti. Samotné vzdělání
může být jen zprostředkující proměnnou reprezentující intelektovou kapacitu. Lze
očekávat vyšší trénovanost záměrné pozornosti u osob s delší dobou vzdělávání. Proto
Komentář [SJ12]: Tohle už není
operacionalizace.
Komentář [SJ13]: I zde mi chybí byť jen
náznak úvahy o validitě či reliabilitě této škály. -1
Komentář [SJ14]: Vaše volby nejsou
nutně špatné, ale chybí mi obecně jakékoli
úvahy o jejich kvalitách.
Jelenova_Novosadova_Podhajska_Prikrylova_Rendlova Vliv vykonávaného povolání a délky praxe na pozornost
PSY704 ­ Výzkumný projekt
4
je v dotazníku zařazena otázka na vzdělání, zabýváme se pouze výsledky probandů
s nejvyšším dosaženým vzděláním středoškolským.
Design výzkumu ­ kvaziexperimentální výzkumná strategie, používaná v případě, kdy není
plná kontrola nad manipulací nezávislými proměnnými, např. nelze náhodně vybrat osoby pro
výzkum, rozdělení do skupin již proběhlo, zařídil to samovýběr zkoumaných osob do skupin.
Faktory ohrožující vnitřní validitu:
­ hlučnost a ostatní rušivé vlivy: test pozornosti se předkládá v místnosti s minimem
rušivých zvuků bez přítomnosti dalších osob kromě výzkumníka
­ motivace probanda: zjišťována v dotazníku B po skončení testování
­ únava probanda: zjišťována v dotazníku B po skončení testování
­ kolísání pozornosti v průběhu dne: eliminace tím, že test je zadáván vždy ve stejném
časovém intervalu mezi 15. a 18. hodinou.
­ chyba měřícího nástroje: test Číselný čtverec je v praxi plně zavedenou a hojně
používanou metodou (Svoboda 2001). Test je standardizován na populaci školních
dětí (Jirásek 1975) a odzkoušen na dospělých (Preiss 2003).
­ vliv očekávání experimentátora: můžeme v tomto případě téměř vyloučit, jelikož
zkoumané osoby jsou před předložením testu srozuměni s účelem výzkumu i jeho
průběhem a výsledky testu jsou nezávislé na subjektivním pohledu experimentátora.
Jeho role je zde omezena na to předložit probandovi dotazník a podat k němu na
požádání doplňující informace, vysvětlit instrukce týkající se samotného testování a
změřit výsledný čas. Samozřejmostí je to, že se experimentátor pokusí vyhnout
jakémukoliv jednání, které by probanda mohlo nějakým způsobem navádět k určitému
chování, tj. např. mu jakkoliv pomáhat při vyhledávání číslic. (V této fázi spočívá role
experimentátora v nečinném přihlížení a měření času.)
Problém by mohl nastat pouze v úrovni ochoty spolupracovat, neočekáváme však
ovlivnění výsledků v pozornostním testu.
­ možná neekvivalentnost skupin: toto riziko se pokusíme omezit pomocí informací
z dotazníku (náplň práce a délku praxe) V rámci designu byl proveden předvýběr
probandů, distribuce dotazníků pokračovala, dokud nebylo dosaženo počtu alespoň 5
osob v každé sledované skupině (muži, ženy, praxe kratší než 5 let a delší než 10 let,
práce s čísly méně a více než 50 % času), tj. 10 % předpokládaného maximálního
počtu probandů.
­ efekt měření: naší prioritní snahou je přesné měření, jsou plně dodržovány pokyny pro
administraci testu (Jirásek 1975)
­ vliv učení na výkon v testu: testování pomocí numerického čtverce spočívá v
předložení stejného testu několikrát za sebou v krátkém časovém úseku (cca 5 minut) .
Je možné, že ti, kteří pracují s čísly jsou schopni se v tom to testu rychleji zorientovat
a za krátkou dobu ,,naučit". Tento efekt měření je v našem případě pozitivním
výsledkem, který očekáváme.
­ zrání a přirozený vývoj: omezení výběru probandů na věkovou kategorii 30-49 let
Metoda výběru vzorku
Naším cílem bylo vybrat vzorek lidí, kteří jsou zástupci pracovníků v různých typech
povolání, kteří vyžadují vyšší úroveň koncentrace pozornosti. Věková skupina, pro kterou by
měl být náš vzorek reprezentativní, je 30 ­ 49 let. Tato věková skupina je pro nás vhodná
především z důvodu možnosti dosažení již určité délky praxe v určitém zaměstnání (cca 5 ­
30 let), navíc probandi těchto dvou dekád dosahovali v Preissově testu velmi blízkých
výsledků.
Komentář [SJ15]: Ne, s experimentem
nemá Vaše studie nic společného. Jde o EPF
studii. -2
Komentář [SJ16]: V analýze s ní nijak
nepracujete. Jaký to pak má smysl. -1
Komentář [SJ17]: Tomu se říká kvótní
výběr. A ten cíl toho snažení se nazývá
vyrovnávání.
Komentář [SJ18]: Dostudujte si prosím,
co je efekt měření. -1
Jelenova_Novosadova_Podhajska_Prikrylova_Rendlova Vliv vykonávaného povolání a délky praxe na pozornost
PSY704 ­ Výzkumný projekt
5
Náš tým tvoří studentky kombinovaného studia, které mimo studia také pracují, oslovení
probandi jsou z okruhu pracovišť členek týmu (jedná se o zdravotní sestry, účetní, úředníky,
personalisty), osloveny byly všechny osoby dostupné na pracovišti v průběhu dvou týdnů,
s předpokladem okruhu cca 50 osob. Osloveným osobám byl předložen dotazník ,,A" (viz
příloha), jehož úkolem bylo zjistit především praxi a profesní zaměření probandů a jejich
vhodnost pro účely našeho výzkumu. Dotazník plnil funkci výběru vzorku osob, které byly
následně podrobeny testu pozornosti. Jedná se tedy o náhodný stratifikovaný výběr ­ oslovení
skupiny osob ve věku 30 ­ 49 let, s maximálním dosaženým vzděláním středoškolským, dle
Kartotéky typových pozic byla vybrána povolání, která splňují kritéria na vysokou
koncentraci pozornosti.
Všechna námi vybraná a dále zpracovávaná povolání splňovala požadavek vysoké
koncentrace pozornosti, přičemž všechna jednotlivá povolání měla dle KTP požadovanou
míru koncentrace pozornosti na stupni 4, tj. dle legendy v KTP "vysokou". Jednotlivé
pracovní pozice, které se vyskytly: všeobecná zdravotní sestra (zdravotnictví a farmacie);
účetní (ekonomika); technik IT (informační technologie); programátor (informační
technologie); personalista (administrativa, správa, personalistika); umělá kategorie vytvořená
pro naše účely ­ ,, úředník" ­ vznikla sloučením administrativních pracovníků, referentů (a to
jak z oblasti ekonomiky, tak marketigu) a zaměstnanců státní správy.
V našem případě je dotazník především pomocné kritérium pro výběr vzorku a snazší
kvantifikaci sledovaných parametrů (délka času stráveného prací s čísly).
Dotazník je ve své základní podobě standardizované interview předložené v písemné podobě.
Výhody dotazníku:
­ úspora finančních prostředků a času (zvláště tam, kde potřebujeme jednu a tutéž sadu
otázek zadat velkému počtu lidí)
­ data lze lépe kvantifikovat
­ zaručuje stejnou formulaci otázek
Nevýhody dotazníku:
­ menší pružnost (např. nemožnost klást doplňující otázky)
­ formulace otázky nemusí být dostatečně srozumitelná všem: v našem případě se
snažíme formulovat otázky tak, aby nevznikaly pochybnosti, jsou-li přece jen
nejasnosti, je možné dodatečně se ptát výzkumníka
­ obvykle nižší věrohodnost dat: v našem případě je dotazníkem získán pouze předvýběr
probandů, charakter otázek nenutí probandy k upravování pravdy, nejsou zde citlivé
otázky
­ příprava dotazníku vyžaduje větší pečlivost než příprava interview (Ferjenčík, 2000)
Postup
Celkem bylo osloveno 50 osob z okruhu pracovišť studentek našeho týmu. Jednalo se o
zdravotní sestry, účetní, úředníky, personalisty. Osloveným osobám byl předložen dotazník
,,A" (viz příloha), který měl za úkol zjistit především praxi a profesní zaměření probandů a
jejich vhodnost pro účely našeho výzkumu. Dotazník taktéž ozřejmil zařazení probanda do
kategorií dle typu a délky zaměstnání. V případě splnění našich podmínek (věk, vzdělání,
zaměstnanost, povolání vyžadující vysokou koncentraci) bylo postupováno dle instrukce
(Jirásek 1975). Proband obdržel pokyny k testu Číselného čtverce a po ujasnění všech
okolností mu tento test byl předložen. Examinátor změřil čas probanda potřebný k nalezení
číslic 1-25 v číselném čtverci, a to celkem 5x po sobě bez větších přestávek. Průměr z pěti
měření byl srovnáván mezi skupinami s různým typem povolání (lidé používající čísla méně a
Komentář [SJ19]: Tohle je ošklivá
hrubka. Jak píšu výš, jde o kvótní výběr. -3
Komentář [SJ20]: Co to dělá právě tady?
Dd-1.
Jelenova_Novosadova_Podhajska_Prikrylova_Rendlova Vliv vykonávaného povolání a délky praxe na pozornost
PSY704 ­ Výzkumný projekt
6
více než polovinu pracovní doby) a mezi lidmi vykonávajícími povolání náročné na pozornost
méně než 5 let a více než 10 let. Po ukončení testování proband odpověděl na 3 otázky
v dotazníku B týkající se jeho aktuálního rozpoložení, motivace a schopnosti soustředit se
(tyto parametry mohou významně ovlivnit výkon jedince).
Výsledky
Osloveno bylo 50 probandů, kritéria pro náš výzkum splnilo 43 probandů (nejsou započítány
hodnoty missing value, tj. když u některých probandů chyběly údaje) ve věku 30 ­ 49 let
(průměr 39,2 let), z toho 10 mužů a 33 žen. Výsledky v testu dosahovaly odpovídajících
hodnot jako v Preissově testu ­ rychlost splnění testového úkolu byla 19 ­ 50 s (průměrný čas
byl 30,35 s).
Z hlediska pohlaví počet mužů činí pouze 23,3 %, ženy jsou zastoupeny 76,7 % z celkového
počtu probandů. Po stránce zastoupení pohlaví nelze tedy srovnávat výsledky s podkladovou
studií, kde byla obě pohlaví zastoupena rovnoměrně.
Pro zpracování našeho šetření byly použity prvky deskriptivní statistiky (t-test, průměr,
procenta, kontingenční tabulky. V další fázi jsme použili pro porovnání průměrů F-test
(ANOVA). Pro zjištění síly vztahu byl použit koeficient Eta. Pro výpočty byl použit program
SPSS modul 12 a 15.0.
Tab.1 Rozložení dosažených výsledků v testu
Výsledky testu
čas (s)
Počet probandů
N=40
Muži
%
Ženy
%
19 1 - 2,4
21 1 - 2,4
23 2 4,8
24 3 - 7,1
25 3 2,4 4,8
26 2 - 4,8
27 1 - 2,4
29 7 4,8 11,9
30 3 2,4 4,8
31 5 4,8 7,1
32 1 - 2,4
33 1 2,4 -
34 1 - 2,4
35 1 - 2,4
36 2 - 4,8
37 3 - 7,1
38 1 - 2,4
Komentář [SJ21]: Tohle patří do vzorku.
Komentář [SJ22]: ?
Jelenova_Novosadova_Podhajska_Prikrylova_Rendlova Vliv vykonávaného povolání a délky praxe na pozornost
PSY704 ­ Výzkumný projekt
7
40 1 - ,45
42 1 2,4 -
50 1 - 2,5
Obr.1 Rozložení dosažených výsledků v testu
Z tabulky (Tab.1) i histogramu (Obr.1) lze vyčíst, že vzorek probandů naplňuje křivku
normálního rozložení (df=20).
H1 Probandi, kteří vykonávají déle než 10 let praxi vyžadující vysokou koncentraci
pozornosti, mají lepší výsledky v testu pozornosti v porovnání s pracovníky vykonávající
obdobné zaměstnání s praxí méně než 5 let.
V našem projektu jsme se zaměřili na povolání, která se pohybovala přibližně na stejné
hranici koncentrace pozornosti dle katalogu povolání. Koncentrace pozornosti požadovaná na
námi vybraná povolání byla zařazena do 4. skupiny, ,,vysoká". Podle poměru praxe jsme
vyčlenili pro posouzení první hypotézy 28 probandů: 7 ve skupině do 5 let praxe, 21 ve
skupině nad 10 let praxe. U vybraných probandů jsme porovnali hodnoty výsledků v testu.
Tab.2 Výsledky testu dle délky praxe
Výsledky testu
čas (s)
Praxe do 5 let
N 7 (%)
Praxe nad 10 let
N 21 (%)
19 3,6 -
23 - 7,1
24 3,6 3,6
25 3,6 3,6
26 - 3,6
28 3,6 -
29 - 17,9
30 3,6 3,6
31 3,6 3,6
Jelenova_Novosadova_Podhajska_Prikrylova_Rendlova Vliv vykonávaného povolání a délky praxe na pozornost
PSY704 ­ Výzkumný projekt
8
34 - 3,6
35 - 3,6
36 - 3,6
37 - 10,7
38 - 3,6
40 - 3,6
42 3,6 -
50 - 3,6
Normalita rozložení:df=16 chi-kv. =17,3
Výsledky v tabulce (Tab.2) naznačují, že probandi, kteří vykonávali svoje povolání do 5 let
praxe, se pohybovali spíše v lepších časech podle výsledků testu, než probandi, kteří
vykonávali povolání déle než 10 let.
S ohledem na velikost vzorku v našem šetření však nelze jednoznačně usuzovat na to, že by
výsledky v testu byly ovlivněny délkou praxe. Síla vztahu mezi výsledky v testu a praxe činila
E ,227. Pro větší validitu by bylo třeba kritéria pro zařazení do kategorií praxe rozšířit a
zajistit větší vzorek probandů.
Hypotéza 1 se nepotvrdila na takové výši, abychom ji mohli považovat za statisticky
významnou (E,227) Pro vyšší validitu výsledků by bylo vhodné použít testování na větším
počtu probandů.
H2 Lidé pracující s čísly více než polovinu běžné pracovní doby dosahují v testu pozornosti
měřené metodou Číselného čtverce lepších výsledků, než lidé, kteří s čísly pracují méně než
polovinu pracovní doby.
Graf z ANOVY (Obr.2) ilustruje vztah mezi lidmi, kteří pracují s čísly, a jejich lepšími
výsledky v našem pozornostním testu.
Obr 2. Výsledky v testu dle intenzity práce s čísly v pracovní době
1,00 2,00
čísla
29,00
29,50
30,00
30,50
31,00
31,50
Meanoftest
Legenda: 1 ­ lidé pracující s čísly do 50% pracovní doby
2 ­ lidé pracující s čísly nad 51 % pracovní doby
Komentář [SJ23]: ?
Komentář [SJ24]: Chybí mi tu ty výsledky
testu, který jste použili.Velikost účinku tu vidím
rád, ale výsledky testu nenahradí. -1
Jelenova_Novosadova_Podhajska_Prikrylova_Rendlova Vliv vykonávaného povolání a délky praxe na pozornost
PSY704 ­ Výzkumný projekt
9
Tab.3 Korelace výsledků v testu, intenzity práce s čísly v pracovní době a ve volném čase
Correlations
1,000 -,164 -,345
-,164 1,000 ,119
-,345 ,119 1,000
. ,150 ,013
,150 . ,227
,013 ,227 .
42 42 42
42 42 42
42 42 42
test
práce s čísly
zájem
test
práce s čísly
zájem
test
práce s čísly
zájem
Pearson Correlation
Sig. (1-tailed)
N
test práce s čísly zájem
Hypotéza 2 se prokázala. Podle statistického měření je prokázán vztah mezi prací s čísly, ať
již jako součást většiny pracovní doby (E-,164), nebo v zájmové činnosti (E-,345) Opět nutno
konstatovat, že výsledky by byly více validní, kdybychom měli k dispozici větší vzorek
probandů.
V porovnání s podkladovou studií lze konstatovat, že závěry probandů, kteří uváděli v
Preissově studii předpoklad možného vlivu povolání na výsledky v testu Číselného čtverce,
mohou být z části opodstatněné.
Pokud bychom pracovali s větším vzorkem a měli trochu podrobněji propracovaná kritéria
pro zařazení probandů do skupin podle délky praxe a práce s čísly, tak by mohly být závěry
našeho projektu aplikovány na populaci v rozmezí 30-49 let s potřebami koncentrace
pozornosti v povoláních v kat. 4 se středoškolským vzděláním a typech povolání převážně
administrativního charakteru ­ to jsou účetní, personalisté i úředníci.
Po ukončení testu jsme provedli šetření, které se týkalo ev. intervenujících proměnných jako
je subjektivní pocit (jak se dnes cítíte), snahy o správné vyplnění testu (snaha) a schopnosti
soustředit se na vyplnění testu (soustředění). Z výzkumů (např. Preiss 2003) je zřejmé, že
subjektivní pocity mohou ovlivňovat výsledky v testu. Stupnice pocitů, snahy a soustředění
byla 1-5 (1 nejlepší, 5 nejhorší), ani v jednom případě se v dotazníku neobjevil stupeň 5 velmi
špatně, další výsledky shrnuje tabulka (Tab.4).
Tab.4 Sebehodnocení po skončení testu (1 nejlepší, 5 nejhorší)
1 2 3 4 5
Jak se dnes cítíte? 3 (7,1 %) 18 (42,9 %) 18 (42,9 %) 3 (7,1 %) 0
Jak jste se snažila plnit úkol? 33 (78,6 %) 7 (16,7 %) 1 (2,4 %) 1 (2,4 %) 0
Jak se Vám dařilo soustředit? 6 (14,3 %) 20 (47,6 %) 14 (33,3 %) 2 (4,8 %) 0
Diskuze
Komentář [SJ25]: Vzhledem
k výsledkům, které zde uvádíte, nemohu
souhlasit.
Komentář [SJ26]: To, co máte výše
v tabulce jsou pearsonovy korelace, nikoli ety. -1
B) Korelace testu s prací s čísly není statisticky
významná. -1
C) Hypotéza je na rozdíl, proč ji tedy netestujete
t-testem (nebo tou výše slibovanou anovou)? -1
Komentář [SJ27]: A o čem údaje
uvedené v této tabulce vypovídají?
Jelenova_Novosadova_Podhajska_Prikrylova_Rendlova Vliv vykonávaného povolání a délky praxe na pozornost
PSY704 ­ Výzkumný projekt
10
Náš první předpoklad týkající se vlivu délky praxe na výsledky v testu pozornosti se
nepotvrdil. Důvodem nemusela být pouze velikost vzorku, v případě větších časových
možností by bylo zřejmě vhodnější zvolit výzkumný vzorek, kde bychom mohli porovnávat
skupiny, jež by se výrazněji odlišovaly délkou praxe.
Dalším cílem bylo zjištění, zda má práce s čísly vliv na míru koncentrace pozornosti, resp.
ověření předpokladu, že probandi, kteří pracují více než polovinu pracovní doby s čísly,
budou vykazovat lepší výsledky v testu číselného čtverce, než ti, kteří pracují s čísly méně než
polovinu pracovní doby. Na základě Preissových zjištění o vlivu věku a vzdělání na výsledky
testu Číselného čtverce jsme se snažili eliminovat tyto vlivy zvolením výzkumného vzorku
tak, aby byl v určité věkové kategorii a aby probandi měli nejvyšší dosažené vzdělání
středoškolské.
Výsledky ukázaly významnou korelaci mezi těmito dvěma skupinami a jejich dosaženými
výsledky v testu Číselného čtverce (E 0,475), což potvrdilo naše očekávání tohoto vlivu.
Skupina, jež odpověděla, že pracuje s čísly více než polovinu pracovní doby, měla v průměru
lepší výsledky.
Podstatným vlivem, jež mohl na výsledky působit, je skutečnost, že probandi byli testováni v
nejednotném prostředí, jelikož se jednalo o skupiny pracovníků vyskytujících se na různých
pracovištích. Ačkoliv jsme se snažili zajistit co nejlepší podmínky pro provedení testu (dle
instrukcí Jiráska), ne vždy se nám to muselo stoprocentně podařit.
Další otázkou bylo momentální rozpoložení daného jedince. Na základě dotazníku B jsme se
tuto oblast pokusili, tak jako Preiss, určitým způsobem monitorovat a odhalit případný vliv na
dosažené výsledky (viz výše výsledky z dotazníku B). Také my můžeme konstatovat, že
rozpoložení jedince nemělo významný vliv na jeho výkony, avšak za nejoptimálnější lze
považovat výsledky těch, kteří uváděli odpovědi č.1, případně 2.
Jako určitou překážkou při předkládání dotazníku se také ukázalo to, že jsme v úvodu
dotazníku A uvedli nejenom účel výzkumu, ale především naši "příslušnost" ke katedře
psychologie. Jakmile se oslovené osoby dozvěděly, že jsme studentkami oboru psychologie
(pokud to již nevěděly), začaly se obávat možného špatného výsledku v testu a toho, že budou
jejich výsledky v porovnání s ostatními špatné. Bylo třeba je ujistit o tom, že je výzkum
anonymní a celkové výsledky budou pro prezentaci nakonec zprůměrovány. Je však možné,
že tato skutečnost (testování ne zcela nezávislou osobou) mohla konečné výsledky jistým
způsobem také ovlivnit.
Preiss ve své diskuzi zmiňuje lepší výsledky v testu u žen než u mužů. Vzhledem k tomu, že
náš vzorek tvoří z převážné části právě ženy, mohou tím být celkové výsledky do určité míry
ovlivněny. Také v našem vzorku dosahovaly ženy lepších výsledků než muži. Pro eliminaci
tohoto vlivu a také z důvodu větší reprezentativnosti vzorku by bylo vhodné doplnit náš
vzorek větším množstvím mužů.
Z časových důvodů se nám nepodařilo námi zvolená kriteria více propracovat s větším
počtem probandů, abychom mohli ověřit správnost našich závěrů.
Náš výzkumný projekt je možno považovat spíše za sondu do oblasti koncentrace pozornosti
pomocí testu Číselného čtverce a za pokus o zjištění, zda povolání může mít vliv na výsledky
v testu pozornosti .
Komentář [SJ28]: I když už víme, jakého
Preisse jste četly, je potřeba ho vždy uvést
korektně. Dd-1
Komentář [SJ29]: Tohle číslo jsem ve
výsledcích nikde nenašel.
Komentář [SJ30]: Je třeba být konkrétní.
Jaký vliv ­ zvyšuje, snižuje.... -1
Komentář [SJ31]: Chybí k tomu analýzy
ve výsledcích.
Komentář [SJ32]: Jak?
Jelenova_Novosadova_Podhajska_Prikrylova_Rendlova Vliv vykonávaného povolání a délky praxe na pozornost
PSY704 ­ Výzkumný projekt
11
Výsledky je možno použít pro srovnatelné věkové skupiny a povolání, ale pro větší externí
validitu by bylo vhodné vyzkoušet podobná měření na větším počtu probandů a více typech
povolání.
1. Ferjenčík J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál
Literatura
2. Jirásek J. (1975). Číselný čtverec. Příručka. Bratislava, Psychodiagnostické a didaktické
testy.
3. Plháková A. (2004). Učebnice obecné psychologie. Praha, Academia
4. Preiss M.: Jaké psychologické zkoušky užíváme a oceňujeme? Psychiatrie 1999; 3: 278-
280, http://www.tigis.cz/PSYCHIAT/PSYCH499/09zpr.htm
5. Preiss M, Stránecká J, Rodriguez M, Kořínek D. Číselný čtverec jako neuropsychologická
zkouška pozornosti u dospělých osob. Psychiatrie 2003;7(3): 173­177.
(http://www.tigis.cz/PSYCHIAT/psych303/05.htm)
6. Preiss M, Rodriguez M., Kawaciuková R, Laing H (2007). Neuropsychologická baterie
Psychiatrického centra Praha: Psychiatrické centrum
7. Sternberg R J (2002). Kognitivní psychologie. Praha: Portál
8. Svoboda M, Krejčířová D, Vágnerová M (2001). Psychodiagnostika dětí a dospívajících.
Praha: Portál
9. Špok D (2004). Současná pojetí vztahu mezi pozorností a vědomím. Československá
psychologie, 48, 1, 38-51
10. Vágnerová M (2004). Základy psychologie. Praha: Karolinum
11. Vágnerová M, Klégrová J (2008). Poradenská psychologická diagnostika dětí a
dospívajících. Praha: Karolinum
12. Kartotéka typových pozic (http://ktp.istp.cz)
DOTAZNÍK ,,A"
Dobrý den,
chtěly bychom Vás požádat o laskavé vyplnění dotazníku sestaveného v rámci výzkumného
projektu na téma pozornost. Údaje z dotazníku jsou anonymní a budou použity pouze v rámci
zpracování studentského projektu. Cílem tohoto dotazníku je vybrat určitou skupinu osob,
která bude posléze podrobena krátkému testu pozornosti. K praktickému vyplnění dotazníku:
odpovězte prosím na všechny otázky v dotazníku, pokud se Vám některá otázka nebude zdát
srozumitelná, zeptejte se, tazatel Vám otázku upřesní. Vyplnění dotazníku není časově
náročné. Děkujeme za Váš čas.
Studentky FSS MU:
Daniela Jelenová
Andrea Novosadová
Jana Podhajská
Jitka Přikrylová
Zuzana Rendlová
Poznámky tazatele (kód, M/F): ........................
Zaškrtněte prosím vždy pouze jednu možnost nebo doplňte:
1. Jaký druh pracovního poměru v současné době vykonáváte:
Komentář [SJ33]: ?
Komentář [SJ34]: Myslím, že nad
reprezentativností vzork jste se mohly zamyslet
víc ­ zvláš´t vzhledem
k nepravděpodobnostnímu výběru. -1
Komentář [SJ35]: Chybí úvaha o využití
poznatků či návrhy následných výzkumů. -2
Jelenova_Novosadova_Podhajska_Prikrylova_Rendlova Vliv vykonávaného povolání a délky praxe na pozornost
PSY704 ­ Výzkumný projekt
12
 samostatný podnikatel, práce na ŽL, OSVČ 1
 zaměstnanec s plným pracovním poměrem 2
 zaměstnanec se smlouvou na částečný pracovní poměr 3
 žena/muž v domácnosti 4
 student 5
 důchodce/důchodkyně 6
 na Úřadu práce 7
 ve stavu dlouhodobě nemocných 8
 ostatní ­ jaké: ...................................................... 9
Další otázky prosím vyplňte pouze v případě, že pracujete v plném pracovním poměru nebo
OSVČ:
2. Prosím uveďte jaké povolání v současné době vykonáváte
Povolání: ..........................................
3. Jak dlouho vykonáváte současné povolání:
 méně než 5 let 1
 5-10 let 2
 více než 10 let 3
4. Pokud byste měl/a odhadnout v procentech jak velkou část pracovní doby věnujete
práci s čísly (jejich zápis, analýza, počítání, kontrola, apod.), kolik procent byste
vybral/a? Označte křížkem, který interval pro Vás platí.
5. Vykonával jste v minulosti zaměstnání, kde Vaši náplň práce tvořila více než z 50 %
práce s čísly? Pokud ano, prosím uveďte, o jakou práci se jednalo a kdy jste ji
vykonával (délku a ve kterých letech)
Povolání, délka a konkrétní roky ................................................
0 ­ 25 % 26 ­ 50 % 51 ­ 75 % 76 ­ 100 %
Jelenova_Novosadova_Podhajska_Prikrylova_Rendlova Vliv vykonávaného povolání a délky praxe na pozornost
PSY704 ­ Výzkumný projekt
13
6. Používáte čísla při brigádě nebo vedlejším pracovním poměru? Pokuste se odhadnout,
kolik hodin týdně pracujete mimo hlavní pracovní poměr s čísly (jejich zápis,
analýza, počítání, kontrola, apod.)
Doplňte počet hodin týdně ......................
7. Věnujete se ve volném času činnosti s čísly téměř každý den? Např. sudoku, číselné
křížovky, hádanky, společenské hry používající čísla, další zájmová činnost věnující
se číslům. Pokud ano, pokuste se odhadnout, kolik hodin týdně trávíte čas prací
s čísly.
Doplňte počet hodin týdně ......................
8. Kolik máte roků? ...........
9. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
 základní 1
 SOU 2
 SŠ 3
 VOŠ 4
 VŠ 5
Děkujeme za Váš čas věnovaný tomuto dotazníku.
DOTAZNÍK ,,B"
Poznámky tazatele (kód, M/F): ............................
1
Odpovězte prosím na otázky zakřížkováním příslušného sloupce:
1. Jak se dnes cítíte?
Pokuste se zhodnotit na škále od 1 do 5, jednička znamená výborně, pětka velmi špatně.
2 3 4 5
2. Jak jste se snažil/a plnit úkoly?
Pokuste se zhodnotit na škále od 1 do 5, jednička znamená, že jste se snažil/a dosáhnout co
nejlepšího výsledku, pětka, že vám na výsledku moc nezáleželo.
1 2 3 4 5
Jelenova_Novosadova_Podhajska_Prikrylova_Rendlova Vliv vykonávaného povolání a délky praxe na pozornost
PSY704 ­ Výzkumný projekt
14
3. Jak se Vám dnes dařilo soustředit na daný úkol?
Pokuste se zhodnotit na škále od 1 do 5, jednička znamená, že jste se dnes soustředil/a
výborně, pětka, že jste se dnes vůbec nemohl/a soustředit.
1 2 3 4 5
Oblast
Děkujeme za Váš čas věnovaný tomuto dotazníku.
Body/Max
Formulace a zdůvodnění výzkumné otázky (3/10)
Výzkumné hypotézy (5/5)
Výběr vzorku (2/5)
Metody tvorby dat (3/5)
Design výzkumu (1/5)
Výsledky, statistika (1/5)
Diskuze (6/10)
Dobrý dojem (3/5)
Celkem (24/50)