PSY112/PSY452/PSY704 - Výzkumný projekt
1
Kód předmětu Psy 704
Název týmu Lepší zůstanou
Členové týmu Lucie Opršalová 243479 (243479@mail.muni.cz )
Ivo Pavlének 219036 (219036@mail.muni.cz)
Veronika Litošová 219405 ( 219405@mail.muni.cz)
Kontaktní mail 243479@mail.muni.cz (Lucie Opršalová )
Název projektu
Vztah mezi vegetariánstvím a subjektivním pocitem životní spokojenosti
Téma:
Vztah mezi vegetariánskou dietou a subjektivním pocitem životní spokojenosti
Úvod:
Na začátku výzkumu byla myšlenka, zda vegetariáni netrpí sníženým pocitem životní spokojenosti, a zda v průběhu času mohou očekávat
zlepšení nebo zhoršení svého stavu. Je faktem, že vegetariánství přispívá k celkovému blahobytu ve světě ­ minimálně přispívá k mírnění
utrpení zvířat ­ což jsou také obyvatelé této planety a za druhé, což je pro lidstvo asi důležitější, podstatným způsobem šetří životní zdroje:
když si uvědomíme, že dobytek spotřebuje převážnou část vypěstovaného obilí (cca 75%, jinak bližší čísla jsou ve výročních zprávách OSN)
a spotřebuje cca 2x větší množství vody než celý světový průmysl a že rostlinná strava dokáže uživit cca 9 lidí v porovnání s živočišnými
produkty, které nasytí jen jednoho člověka ­ pak by se jistě dalo z tohoto ušetřeného obilí nakrmit mnoho hladovějících a na hlad umírajících
lidí ­ a oni opravdu umírají hladem.
Proto lze konstatovat, že vegetariáni přispívají k blahobytu a zvyšují well-being druhých lidí ve světě, ale je otázka, zda sami vegetariáni
netrpí sníženým pocitem životní spokojenosti v důsledku vyloučení masných výrobků ze stravy a zda v průběhu času mohou očekávat
zlepšení anebo zhoršení svého stavu. O tom je náš výzkum.
Výzkumné otázky:
- Hlavní výzkumná otázka:
Existuje negativní korelace mezi vegetariánskou dietou a subjektivním pocitem životní spokojenosti (dále jen SWB-Subject
Well-Being)?
Teorie:
- Výzkum Lindeman a Stark (1999)
Lindeman a Stark (1999) ve výzkumu rozdělili všechny strávníky do 4 skupin podle 4 motivů při volbě diety (zdraví, váha, radost z
jídla a ideologické příčiny). Jako podklad pro svůj výzkum Lindeman použil faktorovou analýzu motivů voleb potravin od A. Steptoe
(1995), který faktorovou analýzou vyextrahoval celkem 9 motivů, které lidé používají při výběru potravin, jmenovitě: 1.zdraví,
2.nálada, 3.konvence, 4.senzorická odezva (= smyslové potěšení z jídla u Lindemana (1999), 5.přírodní potravina, 6.cena, 7.kontrola
váhy, 8.zvyk, 9. etické důvody (= ideologický motiv u Lindemana (1999).
Lindeman a Stark zjistili, že vegetarianismus je dobrým prediktorem ideologických motivů při volbě jídla ­ ,,ideologické motivy při
výběru jídla (tj. vyjádření identity přes jídlo) byly nejlépe predikovány vegetarianismem, magickým přesvědčením o potravinách a o
zdraví, osobním úsilím o blahobyt ve světě a porozuměním sobě a světu" (Lindeman a Stark, 1999, s.141).
Pro nás relevantním zjištěním je, že vegetariáni často volí tuto dietu právě z ideologických důvodů. Toto zjištění je dále zpřesněno ve
výzkumu Lindeman, Stark (2000) uvedeným níže a jsou na něm rovněž částečně postaveny hypotézy H1 a H2 uvedené rovněž níže.
Z faktorové analýzy motivů voleb potravin od A. Steptoe (1995) jsou pro nás především relevantní:
o motiv č.4 senzorická odezva (= kterou nazveme jako smyslové potěšení z jídla podle Lindemana (1999)),
o a motiv č.9 etické důvody (= kterou nazveme jako ideologický motiv podle Lindemana (1999)).
Otázky faktorově spadající pod tyto 2 motivy využijeme v našem dotazníku (ke zjištění míry ideologických důvodů a míry smyslového
potěšení z jídla).
- Výzkum Lindeman, Stark (2000):
Na základě výsledků z výše uvedeného výzkumu (Lindeman, Stark, 1999) se Lindeman zaměřil právě na zkoumání strávníků
s vysokým skórem ideologických motivů (Lindeman, Stark, 2000):
Rozdělili strávníky podle kombinace 2 motivů - ideologie / potěšení z jídla. Vznikly tak 4 skupiny strávníků:
* 1. vysoká ideologie / nízké potěšení z jídla,
* 2. vysoká ideologie/vysoké potěšení,
* 3. nízká ideologie/nízké potěšení,
* 4. nízká ideologie/vysoké potěšení z jídla
Nejvíce relevantní pro náš výzkum byla tato zjištění:
Skupina vysoká ideologie/nízká radost z jídla měla signifikantně nižší well-being, nižší spokojenost s tělem a více
známek poruch příjmu potravy než ostatní motivační skupiny. To platilo jak pro konzumenty masa, tak vegetariány či
polovegetariány (konzumující občas bílé maso).
Nejpočetněji byla vysoká ideologie / nízké potěšení zastoupena u vegetariánů a polovegetariánů.
Komentář [SJ1]: Není dobré
vytahovat v úvodu výzkumné studie
argumenty tohoto kalibru ­ mohlo by
se Vám stát, že dostanete otázku, jak
jste tomu umírání svou studií
zabránili.
Nehledě na to, že to nijak nezapadá
do argumentační linie zdůvodňující
hypotézy. -1
Komentář [SJ2]: Dietou asi ne,
držení diety či rozhodnutím držet
dietu možná ano. Nezabýváte se
vůbec tím, o který aspekt fenoménu
,,dieta" Vám jde. -1
Je lepší se ptát na to, jaký je vztah.
Statistiky (kor) patří do hypotéz). -1
Komentář [SJ3]: Nezapomínejt
e, že jde stále o self-report.
PSY112/PSY452/PSY704 - Výzkumný projekt
2
Lindeman a Stark považují radost z jídla za přirozenou a blahodárně působící na psychický stav i zdraví organismu a v opomíjení motivu
radost (potěšení) z jídla vidí hlavní příčinu nižšího SWB.
V našem výzkumu se budeme snažit potvrdit tedy tyto hypotézy:
o H1: Vegetariáni budou při výběru potravin vykazovat především tuto kombinaci motivů: nízké smyslové potěšení
z jídla / vysoké ideologické motivy .
o H2: Osoby s kombinací motivů nízké smyslové potěšení z jídla / vysoké ideologické motivy budou vykazovat nižší
SWB - to bude platit jak pro vegetariány, tak pro nevegetariány.
- Výzkum Lindeman (2002):
V posledním výzkumu Lindeman (2002) srovnával well-being mezi vegetariánkami, polovegetariánkami a konzumentkami masa.
,,Výsledky ukázaly, že vegetariánské a polovegetariánské ženy měly nižší sebehodnocení a více symptomů deprese a poruch přijímání
potravy než ženy konzumující maso. Vegetariánky navíc měly více negativní pohled na svět než polovegetariánky nebo konzumentky
masa" (Lindeman, 2002, s.75).
V našem výzkumu vycházíme z tohoto zjištění, že vegetariáni a polovegetariáni vykazují nižší well-being (Lindemanem
operacionalizované jako depresivita, nižší self-esteem, poruchy příjmu potravy) než lidé konzumující maso:
o H3: Vegetariáni budou vykazovat nižší SWB než konzumenti masa.
Shrnutí uvedených výzkumů:
Lindeman, Stark (1999) zdůrazňují, že vegetariáni a polovegetariáni mají vysoké ideologické motivy k této dietě. V následném výzkumu
(Lindeman, Stark 2000) na datech ukazují, že ideologické motivy ve spojení s nízkou radostí z jídla (vysoká ideologie / nízké potěšení z jídla
) je spojeno s nízkým well-being a že nejpočetněji je vysoká ideologie / nízké potěšení zastoupena u vegetariánů a polovegetariánů. Potěšení
z jídla považuje za přirozenou a blahodárně působící na psychický stav i zdraví organismu a opomíjení motivu radost (potěšení) z jídla
považuje za hlavní příčinu nižšího well-beingu vegetariánů a polovegetariánů.
V našem výzkumném vzorku navíc chceme:
- zohlednit také délku praktikování vegetariánské diety. Je pravděpodobné, že tělo si musí na stravovací změnu přivykat postupně,
mnoho vegetariánů přechází na tuto stravu zřejmě bez přípravy, naráz (tomu by napovídaly vysoké ideologické motivy u vegetariánů) a
počáteční krize při přechodu na vegetariánskou stravu se může v průběhu doby překonat a lidé s delší dobou praxe mohou vykazovat
vyšší well-being. Lindeman (1999, 2000) uvádí, že vegetariánství je spojeno s ideologickými motivy a s nízkým potěšením z jídla v
tom vidí hlavní problém snižování well-beingu vegetariánů. A právě přivykání organismu v průběhu let může znamenat zvyšování
potěšení z jídla, a tím i well-beingu.
o H4: S rostoucí dobou praktikování vegetariánské diety poroste potěšení z jídla
(resp. krátká doba vegetariánství bude korelovat s kombinací motivů vysoká ideologie/nízké potěšení z jídla, dlouhá
doba vegetariánství bude korelovat s kombinací vysoká ideologie/vysoké potěšení z jídla)
o H5: S rostoucí dobou praktikování vegetariánské diety poroste SWB
- chceme více diferencovat skupinu vegetariánů (na vegetariány, laktovegetariány, vegany a vitariány) a zjistit, zda uvnitř této skupiny
vegetariánů je závislost SWB na stupni dosaženého vegetariánství. Chceme tím ověřit, zda všichni vegetariáni mají nižší SWB než
konzumenti masa, anebo zda jen některé podskupiny vegetariánů vykazují nižší SWB. Lindeman (2000) totiž mezi těmito
podskupinami nediferencoval a zahrnul je do jedné skupiny pod označením vegetarián. Navíc tato skupina vegetariánů byla tvořena cca
20 polovegetariány konzumujícími bílé maso a jen 6 plnými vegetariány. U poslední studie (Lindeman 2002), v které se přímo tvrdí, že
vegetariáni mají nižší well-being než konzumenti masa, nám bohužel složení vzorku není známo, k dispozici máme jen abstrakt, takže
nevíme, jaké bylo zastoupení podskupin vegetariánů.
Pokud se tvrdí, že vegetariáni mají nižší well-being, mělo by se říct, kteří vegetariáni přesně, anebo jestli všichni. S ohledem na to, že
zřeknutí se vyššího počtu živočišných potravin (maso, vejce, mléko) by mělo znamenat větší omezení smyslového potěšení z jídla, a
protože Lindeman vidí smyslové potěšení z jídla jako předpoklad vysokého well-being, stavíme tuto hypotézu:
o H6: Čím menší bude podíl živočišné složky (vajec, mléka, masa) ve stravě ve skupině vegetariánů, tím bude wellbeing
nižší (= čím vyšší stupeň vegetariánství, tím nižší bude well-being).
Souhrnný přehled všech testovaných hypotéz:
- H1: Vegetariáni budou při výběru potravin vykazovat především tuto kombinaci motivů: nízké smyslové potěšení z jídla / vysoké
ideologické motivy .
- H2: Osoby s kombinací motivů nízké smyslové potěšení z jídla / vysoké ideologické motivy budou vykazovat nižší SWB
(subjektivní pocit životní spokojenosti) - to bude platit jak pro vegetariány, tak pro nevegetariány.
- H3: Vegetariáni budou vykazovat nižší SWB než konzumenti masa.
- H4: S rostoucí dobou praktikování vegetariánské diety poroste potěšení z jídla
- H5: S rostoucí dobou praktikování vegetariánské diety poroste SWB
- H6: Čím menší bude podíl živočišné složky (vajec, mléka, masa) ve stravě ve skupině vegetariánů, tím bude SWB nižší (= čím
vyšší stupeň vegetariánství, tím nižší bude well-being).
Koncepty:
- Konzument masa - člověk konzumující červené maso a z něj vyrobené masné produkty. Tuto skupinu jsme rozdělili ještě na 2
podskupiny. Nemáme k tomuto rozdělení žádné hypotézy, ale mohly by se ukázat nějaké rozdíly:
o Každodenní konzument červeného masa a masných produktů.
o Občasný konzument červeného masa a masných produktů - červené maso konzumuje několikrát týdně, ne
každodenně.
Komentář [SJ4]: Ty hypotézy
jsou vlastně Lindemanovým
výsledkem. Nemám nic proti replikaci
(právě naopak), ale chybí mi tu
jakékoli zdůvodnění. -1
Komentář [SJ5]: ,,především" je
vágní. -1 Budoucí čas -1.
Komentář [SJ6]: než kdo?
všichni ostatní?
Komentář [SJ7]: Takovou
korelaci způsobí i odpadání těch,
kterým to nechutná a začne jim to
vadit.
Komentář [SJ8]: Na tak malý
projekt mnoho hypotéz. Zvlášť s tak
omezenou literaturou. -1
PSY112/PSY452/PSY704 - Výzkumný projekt
3
- Vegetarián - člověk odmítající živočišnou složku ve stravě, zejména maso. Podle stupně odmítání živočišné složky lze rozlišit
několik stupňů:
o Polovegetarián ­ (pro naše účely vytvoříme ještě tuto skupinu1
která jí pouze bílé maso nebo ryby a vyhýbá se
červenému masu)
o Vegetarián (nejí žádné maso)
o Laktovegetarián (nejí maso a vajíčka, ale jí mléčné produkty)
o Vegan (nejí maso, vajíčka a mléčné produkty = jí pouze rostlinnou stravu)
o Vitarián (jí pouze syrovu rostlinnou stravu)
- Subjektivní pocit životní spokojenosti (SWB)
SWB bude operacionalizován podle Groba (1995) do 6 dimenzí a měřen jeho Bernským 6 dimenzionálním dotazníkem BSV-A:
1.pozitivní postoj k životu (optimismus)
2.prožívané problémy,
3.somatické potíže,
4.sebeúcta,
5.depresivní nálady,
6.radost v životě
Metoda výběru vzorku a výzkumný soubor
Základním zkoumaným souborem bude pro nás populace ČR, resp. populace Jihomoravského kraje.
Při výběru vzorku z populace ČR budeme postupovat následovně: Každý z účastníků skupiny si ve svém okolí vybere nebližší prodejnu
zdravé výživy (Brno, Kyjov, Třinec), před kterou uskuteční dotazníkové šetření. Prodejny zdravé výživy jsme zvolili záměrně, neboť
předpokládáme, že díky prodeji různých ne běžně dostupných potravin a doplňků, které často jedí vegetariáni, zde bude koncentrace různých
forem vegetariánů vyšší než v běžné populaci. Tuto variantu jsme zvolili také proto, že nikdo z našeho výzkumného týmu nemá žádný bližší
kontakt na nějakou komunitu či organizaci zaměřenou na vegetariánství. Tím že dotazování bude provedeno na různých místech republiky,
budou výsledky výzkumu lépe aplikovatelné pro celou Českou republiku. Tato místa budou zvolena de facto náhodně, jelikož na univerzitě,
fakultě a v ročníku se členové našeho týmu sešli náhodně. Dotazníkové šetření bude provedeno na všech místech ve stejný den a hodinu,
které budou určeny losováním.
Výzkumný vzorek pak získáme dotazováním lidí vycházejících z prodejen zdravé výživy. Vzorek dále rozdělíme na výzkumnou skupinu
(vegetariáni) a skupinu kontrolní (ne-vegetariáni). Pro účely dalšího výzkumu pak rozdělíme výzkumnou skupinu na podskupiny podle
stupně jejich vegetariánství a konzumenty masa ještě na 2 podskupiny podle častosti konzumace masa. Náš vzorek bude obsahovat celkem
asi 50 respondentů ­ z časových důvodů ­ jinak by bylo lépe zvolit vzorek alespoň se 100 nebo raději 200 ­ 300 respondenty z důvodu
zvýšení reprezentativnosti vzorku a tím externí validity (zobecnění výsledků na celou populaci s menší chybou). Náhodný prostý výběr u nás
nepřipadá v úvahu, protože nemáme oporu výběru - neznáme základní populaci vegetariánů. Chtěli bychom se alespoň částečně přiblížit
náhodnému stratifikovanému výběru, resp. dvoustupňovému náhodnému výběru - víme, že náhodný výběr regionu podle místa trvalého
bydliště členů výzkumného týmu nebude zcela korektní a region nebude vybrán zcela náhodně - budou zřejmě nadreprezentovány bydliště
v blízkosti Brna z důvodu dosažitelnosti univerzity ­ ale chceme se tímto k náhodnému výběru regionů alespoň co nejvíce přiblížit.
Jinak je docela pravděpodobné, že někteří členové týmu nebudou schopni hrát roli tazatele (na to musí být schopnosti a temperamentové
dispozice), takže po sběru dat ještě možná po domluvě s majitelkou/em umístíme do prodejny zapečetěnou schránku a leták s prosbou o účast
na výzkumu a o vložení vyplněných dotazníků do schránky. Takto získaná data nebudou reprezentativní, protože výsledky jsou zkresleny
tím, že se do výběru dostanou jen lidé, kteří projeví zájem, a ostatní vypadnou.
Metody sběru dat
Standardizovaný dotazník distribuovaný tazatelem:
Data budeme sbírat pomocí dotazování pomocí standardizovaného dotazníku s uzavřenými otázkami s možností výběru ze 4 a šestibodové
škály od plně nesouhlasím po plně souhlasím a s ostatními otázkami s několika možnostmi odpovědi. Uzavřené otázky mají výhodu, že díky
předem vytvořeným kategoriím nezatěžují respondenta dlouhým přemýšlením, dobře se statisticky zpracovávají ­ na druhou stranu na rozdíl
od nestrukturovaného dotazování jso otázky zkonstruovány podle předem daných dimenzí a může z nich uniknout důležitá informace, jejíž
existenci a důležitost nepředpokládáme
Dotazník distribuovaný tazatelem má malé riziko chybně vyplněného dotazníku, na rozdíl od dotazníků doručených poštou, je zde vysoká
návratnost, nehrozí, že respondent nebude pracovat samostatně a do odpovědí bude zahrnovat cizí názory právě přítomných lidí ­ na druhou
stranu je zde možný vliv tazatele, který výrazem obličeje, intonací atd. může ovlivnit odpovědi respondenta.
Výběr dotazníku :
Existuje více přístupů pro měření SWB
- test SWLS autorů vycházející z Dienera, který pracuje raději s komplexními výroky vztahující se k životu jako celku (Mirčevská,
2007). Má jen 10 položek
- naopak Grobův (1995) Bernský dotazník subjektivní spokojenosti (BSW-A), zkoumá 6 základních dimenzí SWB: pozitivní postoj
k životu, prožívané problémy, somatické potíže, sebeúcta, depresivní nálady, radost v životě.
- (U nás v ČR se používá DEP36 měří negativní citového naladění, ale neměří celkové SWB. SWB je novější koncept a obsahuje
kromě negativního citového naladění a self-esteem více dimenzí (optimismus, radost v životě...), které bychom chtěli také měřit)
My jsme použily Grobův dotazník BSW-A, protože měří SVB komplexněji než DEP36 a SWLS. Otázky jsou v něm rozděleny do 6 skupin
podle 6 základních dimenzí SWB: pozitivní postoj k životu, prožívané problémy, somatické potíže, sebeúcta, depresivní nálady, radost v
1 stejně jako učinil Lindeman (1999, 2000)
Komentář [SJ9]: Myslím, že
máte na mysli i omezenou věkovou
skupinu. -1
Komentář [SJ10]: Mělo by to
být v minulém čase ­ už jste to
udělali, ne?
Komentář [SJ11]: Za 10
sekund slepého googlení mám
http://www.csvv.cz/,
http://www.vegspol.cz. To nejsou
argumenty, to jsou výmluvy. -1
Komentář [SJ12]: Reprezentati
vnost s velikostí souvisí jen málo.
Komentář [SJ13]: Mysleli jste
výběrový rámec? ,,základní populace"
je pleonasmus.
Komentář [SJ14]: Zakázaná
věta -1.
Komentář [SJ15]: Chybí mi tu
popis vzorku ­ tj. výsledku Vašeho
snažení. -1
Komentář [SJ16]: k čemu? Je
dobré uvést, co budete měřit.
Komentář [SJ17]: Tady to
musí být přesně. Dd. -1
Komentář [SJ18]: A to je
dobře?
Komentář [SJ19]: To je
vzhledem k předpokládané
adminstraci na ulici spíše nevýhoda. -
1/2
PSY112/PSY452/PSY704 - Výzkumný projekt
4
životě. V analýze tak bude možné srovnávat, v kterých dimenzích SWB se vegetariáni odlišují od nevegetariánů, zda ve všech, nebo jen
v některých ­ je možné, že v některých dimenzích mohou mít horší výsledky, ale v jiných naopak lepší.
SWLS dotazník je sice krátký a měří SWB, ale neměří jednotlivé dimenze. DEP36 měří jenom negativní citového naladění, ale neměří
celkové SWB. Dalším důvodem, proč jsme vybrali tento dotazník, je skutečnost, že Lindeman well-being operacionalizoval jako depresivitu
a self-esteem a poruchy v příjmu potravy. Self-esteem měřil pomocí Rosenbergovy 10 položkové škály (v tom by nebyl problém) a
depresivitu pomocí 10 položkové zkrácené verze dotazníku CES-D10 z Centra pro epidemiologické studie ve Stanfortu v Kalifornii
(Andresen EM, Malmgren JA, Carter WB, Patrick DL.,1994). Tato verze dotazníku však způsobuje nekonzistenci po překladu do jiných
jazyků (a je asi proto zdarma přístupná na internetu, kde jsme získaly tuto informaci o nekonzistenci2
). Proto jsme volily Grobův dotazník,
protože dimenzi ,,depresivita" také obsahuje. Tato dimenze je v Grobově dotazníku zastoupena pouze 4 otázkami (a self-esteem pouze
třemi), takže samostatné porovnání těchto dimenzí pravděpodobně nebude tak přesné, jako u ostatních dimenzích ­ ty jsou tvořeny 5 - 8
položkami.
Subjektivní pocit životní spokojenosti (SWB)- teoretické východisko
Lašek (2004) uvádí, že Struktura SWB je tvořena dvěma hlavními komponentami:
- Kognitivní komponentou: ,,lidé srovnávají aktuální stav s očekávaným i vytouženým, s ideální situací. Pokud je rozdíl nulový nebo
pozitivní, osoba cítí satisfakci
- A emocionální komponentou: ,,to jsou všechny aktuální každodenní zkušenosti, kdy zážitky jsou vždy vyhodnocovány jako emočně
pozitivní nebo negativní. Satisfakce je pak výsledkem rozdílu mezi pozitivními ,,minus" negativními zážitky... příjemné afekty a
nepříjemné afekty jsou dva nezávislé faktory,." (Lašek, 2004, s.216)
Blatný považuje kognitivní složku SWB za: ,,vědomé hodnocení vlastního života (life satisfaction) a emoční složku za souhrn nálad, emocí,
afektů příjemných i nepříjemných, kdy lidé prožívají určitou míru spokojenosti, aniž by o ní vědomě přemýšleli" (Blatný, 2001 cit. dle
Lašek, 2004, s.216).
,,Grob (1998) chápe subjektivní životní spokojenost jako komplexní pojem, zahrnující na jedné straně nízké sebehodnocení, malé uspokojení
nebo negativní stránky života, na druhé štěstí a spokojenost se životem, sebou samým a pozitivní stránky života" (Grob, 1998, cit dle Lašek,
2004, s.215)
Diener uvádí, že ,,koncepce životní pohody podle autorů Groba a dalších obsahuje jak kognitivní, tak emocionální komponenty" (Diener
1998,1999, cit dle Lašek, 2004, s.216).
Dále Lašek (2004) uvádí jednotlivé pozitivní komponenty zvyšující SWB a negativní komponenty snižující SWB v Grobově 6
dimenzionálním dotazníku:
1.pozitivní postoj k životu (optimismus)
2.prožívané problémy,
3.somatické potíže,
4.sebeúcta,
5.depresivní nálady,
6.radost v životě
Myslíme si, že Grobův dotazník a jeho rozdělení do 6 dimenzí dobře odráží to, že člověk je bio-psycho-sociální jednotkou, takže kromě
komponenty psycho (kognitivní komponenta + emocionální komponenta), a komponenty bio, čili tělo, jeho zdravotní stav, fyziologické
prožívání organismu, je zde zahrnuta i socio složka vztahu s okolím (dimenze prožívané problémy).
Lašek (2004) uvádí další komponenty ovlivňující SWB, u nichž byly potvrzeny korelace s SWB:
- Extroverze (=Pozitivní temperamentová predispozice dané geneticky-opakem je neuroticizmus)
- aspirace a cíle
- saturace základních biologických potřeb
- adaptace a doping
- zdraví,
- příjmy,
- náboženství,
- manželství
- Nebyla nalezena korelace mezi úrovní SWB a inteligencí
Tyto ostatní komponenty, které nejsou zahrnuty v dotazníku, můžeme v našem výzkumu považovat za intervenující proměnné
Vnitřní validita Grobova Bernského dotazníku:
Obsahová validita
,,Sebeúcta ... zaujímá k SWB velmi významný vztah, avšak spíše než o složku SWB se jedná o její determinant z řad osobnostních
charakteristik. Zařazení této škály do dotazníku považuje za záměnu korelátu (resp. prediktoru) a indikátoru" (Džuka, 1994, cit. dle
Mirčevská, 2007, s.75). To je sporný bod, zda sebeúctu používat jako indikátoru SWB.
Kritériová validita
"V českém prostředí nejsou k dispozici jiné dotazníkové metody měřící celkovou úroveň SWB ... dotazník Fahrenberga, Schumachera a
Brählera nebyl pro tuto studii k dispozici"(Mirčevská 2007, s.76). V práci Mirčevské tedy nebylo možné provést kritériové srovnání na
základě porovnání výsledků více testů.
Konstruktová validita
2 http://patienteducation.stanford.edu/research/cesd10.pdf
Komentář [SJ20]: Vy se o
žádných dimenzích v úvodu také
nezmiňujete, tak proč by Vás měly
zajímat? -1/2
Komentář [SJ21]: Tohle
všechno patří do úvodu.
Komentář [SJ22]: Citovat
v tomto rozsahu diplomku (byť dobrou
jako v tomto případě) není dobré ­ je
to sekundární citace nejhoršího
druhu. Dd -1
PSY112/PSY452/PSY704 - Výzkumný projekt
5
Mirčevská (2007) provedla srovnání mezi Grobovými škálami postoj k životu (POPŽ), sebeúcta (SEBÚ), chybění depresivního
naladění ((ch)DEPN) a radost ze života (RADŽ) a mezi 2 dalšími dotazníky ­ SWLS měřící celkové SWB a DEP36 jenž zachycuje pouze
pozitivní a negativní emociální naladění. Na základě střední síly asociace v rozmezí 0,3 ­ 0,7 podle Pearsonova korelačního koeficientu u
většiny škál dospěla k názoru ,,přestože v posledním bodě validizace nevypovídá závěr o potvrzení konstruktové validity nijak přesvědčivě,
je snad i přesto možné se domnívat, že na základě přístupných možností, jimiž zde byla ověřována, jí lze považovat za dostatečnou a
dotazník BSW-A pro tento výzkum za aplikovatelný. "
Procedura a design:
Výzkum jsme provedli (provedeme) ve třech městech ČR podle místa bydliště členů týmu před prodejnou zdravé výživy. Vycházející lidé
jsou osloveni otázkou ,,měl byste několik (15 - 20) minut volného času na výzkum?"
-rozdělení vzorku na zkoumanou a kontrolní skupinu (vegetariány / nevegetariány):
Lidem, kteří byli ochotni se zúčastnit, byla vysvětlena anonymita a účel výzkumu a položena následující otázka tazatelem ,,jste
vegetarián či nikoliv?" Tato otázka nám pomůže rozdělit respondenty na dvě skupiny a byla položena hned na začátku z těchto 2
důvodů:
- Z důvodu vyrovnanosti počtu respondentů zkoumané (vegetariáni) a kontrolní skupiny (nevegetariáni):
Předpokládáme vyšší výskyt nevegetariánů mezi návštěvníky prodejny ­ proto byl rozdán dotazník každému vegetariánovi, ale
jen každému x tému nevegetariánovi ­ abychom získali přibližně stejná počet jak do zkoumaného vzorku vegetariánů, tak i
do kontrolní skupiny nevegetariánů.
- Z důvodu usnadnění práce respondentům: pokud respondent byl vegetarián, dali jsme mu dotazník s instrukcí, aby vyplnil
všechny otázky a nevegetariánům jsme dali dotazník s instrukcí, aby poslední otázku týkající se délky vegetariánství nevyplňoval,
protože jsou určeny pouze pro vegetariány a před jejich očima jsme je přeškrtli. U těchto otázek je sice v dotazníku napsáno, že
jsou pouze pro vegetariány, ale lepší bylo je upozornit (dva druhy dotazníků se nám nechtělo tisknout).
Další otázky už tazatel nekladl a předložil respondentovi dotazník k samostatnému vyplnění s tím, ať vyplněný dotazník vhodí do připravené
zalepené krabice s výřezem..(zajištění anonymity).
- Rozdělení skupiny vegetariánů podle délky dodržování diety:
Otázka v dotazníku ,,Kolik let se stravujete vegetariánsky?" nám umožní analýzu SWB v souvislosti s počtem let praxe diety.
Roky praxe nebylo třeba v dotazníku kategorizovat (to by v případě potřeby bylo možné udělat až při analýze), údaje v letech
bude možné lépe zpracovat (pomocí Pearsonova koeficientu korelace), když se zachová jejich intervalový charakter.
- Intervenující proměnné
Věk:
S rostoucím věkem může klesat SWB kvůli zhoršenému fyzickému zdraví a stárnutí, proto by bylo ideální mít jak ve sledované
skupině vegetariánů, tak kontrolní skupině nevegetariánů (a také v jednotlivých vegetariánských podskupinách) stejné věkové
rozložení. Protože jsme ale zvolili náhodný výběr respondentů ve vylosovaný den a hodinu, nezabráníme bohužel tomu, že
skupiny budou mít rozdílné věkové rozložení. Lašek (2004) ve svém výzkumu testování Grobova dotazníku pro ČR potvrdil
signifikantní rozdíly jak u věkových skupin respondentů, tak i z hlediska pohlaví. Dále Lašek zjistil nejnižší úroveň sebeúcty u
nejstarší skupiny respondentů - mužů.
- Zařazení intervenující proměnné věk mezi nezávisle proměnné:
o Proto v dotazníku bude též otázka na věk respondenta ,,kolik je Vám nyní let?" Bude tak možné pomocí analýzy
odhalit, zda věk skutečně intervenuje do výsledků SWB a bude možné ho zařadit jako nezávisle proměnnou ­ zda tato
proměnná intervenuje, zjistíme pomocí parciálního koeficientu, který je pro intervalové proměnné.
o Rovněž v dotazníku bude též otázka na pohlaví respondenta ­ ze stejných důvodů
Dále Lašek zjistil, že množství problémů, somatické obtíže, deprese a radost ze života nebyly závislé na věku, resp. v jejich
výskytu nehraje věk roli ­ to nám usnadní práci, když víme, že intervenující věk bude ovlivňovat především zbylé dimenze selfesteem
a optimismus ( pozitivní pohled na svět).
Lašek (2004) uvádí další komponenty ovlivňující SWB, u nichž byly potvrzeny korelace s SWB:
- Extroverze (=Pozitivní temperamentová predispozice dané geneticky-opakem je neuroticizmus)
- aspirace a cíle
- saturace základních biologických potřeb
- adaptace a doping
- zdraví,
- příjmy,
- náboženství,
- manželství
Tyto proměnné mohou vstupovat do analýzy a působit jako další intervenující proměnné. Velmi rádi bychom je do analýzy
zařadili, ale kvůli únosné délce dotazníku jsme je do dotazníku nezařadili ­ už tak je dotazník příliš dlouhý. Takže nám do
výsledků budou pravděpodobně nějak intervenovat.
- Reaktivita respondentů:
Komentář [SJ23]: Tohle už je
OK (mohli jste si to v její diplomce
zkontrolovat).
Komentář [SJ24]: Uvědomujet
e si jistě, že nevegetairáni jsou ,,lidé,
kteří chodí do zdraví výživy" a ne
běžní konzumenti masa.
Komentář [SJ25]: Tohle patří
přžeci do vzorku.
Komentář [SJ26]: Metody
Komentář [SJ27]: Do
náhodného to mělo daleko.
Komentář [SJ28]: ??
PSY112/PSY452/PSY704 - Výzkumný projekt
Je možné, že odpovědi respondentů mohou být ovlivněny osobou tazatele. Proto jsme se my všichni 3 tazatelé (my 3 studenti)
snažili chovat shodně:
- mít neutrální výraz ve tváři (neusmívat, nemračit)
- žádné poznámky
- mluvit jen podle námi vytvořených instrukcí pro tazatele, které budeme mít vytištěné k dotazníku
- přiměřené nevýstřední oblečení (hlavně tazatelek)
- žádným způsobem nenapovídat respondentovi při vyplňování
Ale i přesto celkový vzhled a osobnost nás jednotlivých tazatelů mohl ovlivnit odpověď respondentů ­ při analýze to můžeme
zjistit.
6
- Neochota vyplnit dotazník ­ snížení externí validity:
Někteří respondenti nebyli (nebudou) ochotní vyplnit dotazník ­ i když jsme se snažili zkonstruovat dotazník co nejkratší, aby
nezabral mnoho času ­ cca 15 ­ 20 minut. Takže tato skutečnost trochu narušila reprezentativnost vzorku a tím externí validitu
výzkumu. Ale ne moc, jen 5 respondentů z 55 (<10%) odmítlo spolupracovat. Zůstalo 90% reprezentativně vybraných, což není
nejlepší, ale ani nejhorší, taková návratnost dotazníků zaručuje ještě reprezentativnost. V každém případě ti, co odmítli, mohli být
právě lidé s nižším SWB (nižší self-esteem, nižší radost ze života, vyšší depresivita), což mohlo zkreslit výsledky.
Výsledky:
- H3: Vegetariáni budou vykazovat nižší SWB než konzumenti masa.
Graf 3a: Srovnání celkového SWB s typem stravy:
typ stravy-vegetariáni-nevegetariáni
Konzumenti masaVegetariáni
životníspokojenostSWB
26
24
22
20
18
16
14
12
10
8
6
4
2
0
30
28
Z grafu je vidět, že vegetariáni mají celkové skóre životní spokojenosti SWB vyšší než konzumenti masa, dosáhly průměrného skóre 25,4
(SD 4,7) a konzumenti masa 20,3 (SD 8,0) bodu. Rozdíl je tedy cca 5 bodů, ale rozdíly nejsou signifikantní (p 0,14) a nelze tedy výsledky
zobecnit na populaci. I z grafu je vidět, že se intervaly spolehlivosti zobrazené úsečkami překrývají a rozdíly v průměrech tak nejsou
významné. Je to způsobeno tím, že náš vzorek byl malý. Obsahoval jen17 respondentů. (Náš vzorek byl tak malý, protože pouze jeden z nás
tří tazatelů se ukázal být schopný nasbírat data mezi lidmi, tak jak jsme plánovali. Proto místo vzorku 50 lidí máme jen 17).
Způsob stravování koreloval s SWB na střední úrovni (r = 0,42, ). Použily jsme koeficient Kendall tau c (pro srovnání Spearmanův
koeficient vyšel nižší 0,35, což by mohlo znamenat, že vztah není lineární)
H1 se tedy nepotvrdila ­ vegetariáni nevykazují nižší well-being než nevegetariáni. Naopak oproti očekávání vykazují vyšší well-being,
ikdyž není signifikantní z důvodu malého vzorku - korelace 42% je na střední úrovni, je tedy dosti vysoká a ukazuje, že v našem vzorku
vegetariánství pozitivně koreluje s SWB. Rozdíl mezi našim a Lindemanovým výsledkem může být způsoben tím, že Lindeman SWB
operacionalizoval jako depresivitu a self-esteem, kdežto naše SWB je komplexnější a se skládá z více kategorií.
Proto ještě porovnáme způsob stravování s podkategoriemi depresivita a self-esteem:
Komentář [SJ29]: Reaktivita je
reagování nejen na osobu tazatele... -
1
Komentář [SJ30]: Návratnost
může reprezentativnost značně
omezit, ale nemůže ji zaručit. Nota
bene nahoře píšete, že vzorek
reprezentativní nebyl. Tak jak to teda
je?
Komentář [SJ31]: To máte
určitě pravdu.
Komentář [SJ32]: Chybí mi
základní informace o designu korelační,
EPF... -1
Komentář [SJ33]: Velikost
účinku? -1
Komentář [SJ34]: Dobrá
úvaha.
Komentář [SJ35]: Do diskuze.
PSY112/PSY452/PSY704 - Výzkumný projekt
Graf 3b: Srovnání depresivity s typem stravy:
typ stravy-vegetariáni-nevegetariáni
Konzumenti masaVegetariáni
MeanDepresivita
12
10
8
6
4
2
0
Vegetariáni dosáhli na škále depresivity skóre 8,25 (SD 1,8), nevegetariáni 8,7 (SD 0,7). Rozdíly nejsou podle T-testu signifikantní (p 0,68).
Korelace mezi depresivitou a typem stravy není žádná (0,028).
Graf 3c: Srovnání sebeúcty s typem stravy:
7
typ stravy-vegetariáni-nevegetariáni
Konzumenti masaVegetariáni
Self-esteem(sebeúcta)
20
15
10
5
0
Vegetariáni dosáhli na škále sebeúcty průměrné skóre14,25 (SD 3,06), nevegetariáni 13,11 (SD 2,57), Rozdíly nejsou podle T-testu
signifikantní (p 0,41). Korelace mezi sebeúctou a typem stravuje na nízké úrovni, je prakticky nevýznamná (r = 0,21).
PSY112/PSY452/PSY704 - Výzkumný projekt
- H4: S rostoucí dobou praktikování vegetariánské diety poroste potěšení z jídla
Obě proměnné, délka praxe vegetariánství i smyslové potěšení z jídla, mají normální rozložení - normalitu jsme ověřili pomocí
Kolmogorov-Smirnov(a) testu, který vyšel signifikantně pro obě proměnné (Délka praxe 0,20 a smyslové potěšení 0,20 ). Lze tedy
provést parametrické testy (Pearsonův korelační koeficient). Korelace mezi délkou praxe vegetariánské diety a smyslovým potěšením
z jídla je na střední úrovni, je dost vysoká (r = 0,46; p 0,06), ale opět nevychází signifikantně a nelze proto zobecnit výsledky na
populaci a platí jen v našem souboru (pravděpodobně v důsledku malého vzorku - N = 17). Hypotéza H4, že s rostoucí dobou
praktikování vegetariánské diety poroste i potěšení z jídla, se potvrdila, ale jen v našem vzorku, a nelze výsledky zobecňovat na celou
populaci.
To znamená, že vegetariáni v průběhu doby netrpí snižováním smyslového potěšení z jídla, naopak potěšení z jídla roste, tak jsme
hypotetizovali ­ možnou příčinou může být námi předpokládané přivykání si na stravu.
Komentář [SJ36]: No jestli
vám vyšel signifikantně, tak normální
rozložení nemají.
Komentář [SJ37]: se
nepotvrdila. Hypotéza se neváže ke
vzorku, ale k populaci. Takže slovní
spojení ,,hypotéza na vzorku" je
nesmysl.
- H5: S rostoucí dobou praktikování vegetariánské diety poroste SWB
Obě proměnné, délka praxe vegetariánství i celkové SWB, mají normální rozložení - normalitu jsme ověřili pomocí KolmogorovSmirnova
testu, který vyšel signifikantně pro obě proměnné (Délka praxe 0,20 a smyslové potěšení 0,20 ). Lze tedy provést
parametrické testy (Pearsonův korelační koeficient). Korelace mezi délkou praxe vegetariánské diety a smyslovým potěšením z jídla je
na střední úrovni, je dost vysoká (r = 0,44; p 0,08), ale opět nevychází signifikantně a nelze proto zobecnit výsledky na populaci a platí
jen v našem souboru (pravděpodobně v důsledku malého vzorku - N = 17). Hypotéza H5, že s rostoucí dobou praktikování
vegetariánské diety poroste i SWB, se potvrdila, ale jen v našem vzorku, a nelze výsledky zobecňovat na celou populaci.
Ještě porovnáme dimenzi depresivita a dimenzi sebeúcta. Tyto proměnné mají rovněž normální rozložení. Korelace mezi
depresivitou a délkou praxe je na střední úrovni, je dost vysoká (r = -0,41; p 0,10) a sebeúcta / délka praxe vykazuje rovněž středně
významnou korelaci, i kyž o něco nižší (r = 0,33; p 0,194), ale opět nevychází signifikantně a nelze proto zobecnit výsledky na
populaci.
Hypotéza H5 se tady potvrdila, s rostoucí dobou praktikování vegetariánské diety roste i SWB, ale jen v našem vzorku, a nelze tedy
výsledky zobecňovat na celou populaci. Potvrdila se středně významně jak na úrovni celkového SWB (r = 0,44), tak i v dimenzích
depresivita (r = -0,41) a sebeúcta (r = 0,33).
To znamená, že vegetariáni v průběhu doby netrpí snižováním SWB, naopak je tendence ke zvyšování well-being, zvyšování selfesteem
a snižování depresivity ­ to je v souladu s potvrzenou hypotézou H4, že smyslové potěšení z jídla s délkou praxe roste - možnou
příčinou může být námi předpokládané přivykání si na stravu, s tím související zvýšení potěšení z jídla, a tím i zvýšení SWB.
- H6: Čím menší bude podíl živočišné složky (vajec, mléka, masa) ve stravě ve skupině vegetariánů, tím bude SWB nižší (=
čím vyšší stupeň vegetariánství, tím nižší bude well-being).
V grafu 6a je vidět, že pokud se konzumace masa snižuje, roste well-being až k polvegetariánům (kteří jedí pouze bílé maso a ryby), a
od této skupiny opět začíná well-being klesat. Je škoda, že jsme do vzorku nezískaly ještě laktovegetariány a vegany, aby se mohl
potvrdit nebo vyvrátit naznačený klesající trend.
Graf č. 6a: srovnání skóre SWB v závislosti na typu stravování ­ srovnání
mezi všemi skupinami včetně konzumentů masa:
8
Způsob stravování
vegetariánpolovegetariánmaso několikrát týdněKaždodenně maso
MeanSWB
40
30
20
10
0
PSY112/PSY452/PSY704 - Výzkumný projekt
V grafu 6b je zobrazena nová skupina konzumentů masa, do níž byli zahrnuti i konzumenti masa bílého. Mezi SWB a typem daného
stravování je korelaci na střední úrovni, je dost vysoká (r = 0,46; p 0,052), blíží se téměř až podstatné korelaci, ale opět (o fous) nevychází
signifikantně. Alespoň v tomto případě se zdá, že jsme blízko k zobecnění na populaci (p 0,052). Každodenní konzumenti dosáhly skóre 17,7
(SD = 8,7) a polvegetariáni 26,3 (SD = 4,9).
Tento výsledek by mohl znamenat, že konzumace červeného masa může mít vliv na snižování well-being a současně, že konzumace
bílého masa je nejlepší styl stravy pro udržení vysokého well-being. Samozřejmě si nemůžeme dělat nárok na kauzalitu tohoto vztahu.
Můžeme jen konstatovat, že významná korelace v této skupině existuje.
Graf č. 6b: srovnání skóre SWB v závislosti na typu stravování
­ srovnání konzumentů masa a polovegetariánů
Způsob stravování
polovegetariánmaso několikrát
týdně
Každodenně maso
SWB
40
30
20
10
0
Graf č. 6c: srovnání skóre SWB v závislosti na typu
stravování ­ vegetariánů a polovegetariánů:
9
Způsob stravování
vegetariánpolovegetarián
SWB
40
30
20
10
0
Mezi polovegetariány (průměr 26,3; SD=4,9) nebyly zjištěny téměř žádné rozdíly v průměru vegetariány (průměr 24,8; SD = 5,3).
Korelace nulová (0,000) Z toho se dá soudit, že žádný velký zlom ve well-beingu mezi konzumací výhradně bílého masa a úplným
vyloučením masa není. Jenom je škoda, že ve vzorku chybí laktovegetariáni a vevanu ­ protože ta křivka by na grafu byla zajímavá ­ či bude
SWB dále klesat, anebo začne stoupat.
Hypotézu H6, která predikovala, že čím vyšší stupeň vegetariánství, tím nižší bude well-being, můžeme zamítnout ­ polovegetariáni mají
nejvyšší well-being ze všech a vegetariáni je následují s malým nepatrným rozdílem. Pokud se jedná o dimenzi depresivita a self-esteem,
korelace s typem stravování byly v případě depresivity nulové, v případě sebeúcty na nízké úrovni (r = 0,13).
PSY112/PSY452/PSY704 - Výzkumný projekt
- H1: Vegetariáni budou při výběru potravin vykazovat především tuto kombinaci motivů: nízké smyslové potěšení z jídla /
vysoké ideologické motivy.
- H2: Osoby s kombinací motivů nízké smyslové potěšení z jídla / vysoké ideologické motivy budou vykazovat nižší SWB
(subjektivní pocit životní spokojenosti) - to bude platit jak pro vegetariány, tak pro nevegetariány.
Vegetariáni měly vyšší průměrné skóre jak v ideologických motivech (průměr = 10,5; SD = 2,4), tak v motivu smyslové potěšení (průměr
= 15,3; SD = 1,7) než konzumenti masa (ideologie: 7,0; SD = 1,4 / smyslové potěšení: 12,6; SD = 1,2). Rozdíly vyšly v T-testu velmi
signifikantně (p 0,002) jak pro smyslové potěšení, tak ideologické motivy. Výsledky lze tedy zobecnit na celou populaci. Vysoká signifikace
je způsobena tím, že směrodatné odchylky u obou proměnných byly relativně nízké.
Hypotéza H1 se nepotvrdila, vegetariáni vykazovali kombinaci vysoké smyslové potěšení / vysoká ideologie. V našem vzorku se
neobjevil ani jeden případ nízká radost / vysoká ideologie. V obou škálách bylo možné dosáhnout 3 ­ 16 bodů. Medián je 10,5 bodu.
Operacionalizovali jsme vysokou ideologii a potěšení jako všechny respondenty nad 10,5 bodu a nízké pod tuto hranici. V proměnné
smyslové potěšení měli všichni 11 a více bodů.
V proměnné ideologie se objevovaly i hodnoty 5 bodů ­ možná tato škála neměří dobře ideologické motivy respondentů ­ anebo jsou
respondenti v našem vzorku méně dbají na ochranu životního prostředí apod. Komentář [SJ38]: Až na to, že
to máte takové neuspořádané, je
statistika zpracovaná i popsaná
dobře.
Graf č.1: srovnání skóre Ideologických motivů v
závislosti na typu stravování:
VegetariániKonzumenti masa
Ideologickémotivy
10
8
6
4
2
0
12
Graf č.2: srovnání skóre Smyslového potěšení v
závislosti na typu stravování:
10
PSY112/PSY452/PSY704 - Výzkumný projekt
VegetariániKonzumenti masa
smyslovépotěšenízjídla
20
15
10
5
0
Literatura:
Empirické výzkumy:
- Lašek, Jan (2004). Subjektivní životní spokojenost u tří věkových skupin respondentů. Československá psychologie, 48, 3, 215-224 .
- Lindeman, M. (2002). The State of Mind of Vegetarians: Psychological Well-Being or Distress?. Ecology of Food & Nutrition, 41(1),
pp.75-86.
- Lindeman, M., Stark, K. (2000), Loss of pleasure, ideological food choice reasons and eating pathology. Appetite 35, pp.263 ­ 268.
- Lindeman, M., Stark, K. (1999). Pleasure, pursuit of health, or negotiation of identity? Personality correlates of food choice motives
among young and middle-aged women. Appetite 33, pp. 141­161.
- Steptoe, A., Pollard, T., M., Wardl, J. (1995), Development of the motives underlying the selection of food: The food choice
questionnaire. Appetite 25, pp. 267­284.
- Andresen EM, Malmgren JA, Carter WB, Patrick DL. (1994). Screening for depression in well older adults: evaluation of a short form
of the CES-D (Center for Epidemiologic Studies Depression Scale). Am J Prev Med.; 10: 77­84.
Bakalářská práce - empirický výzkum:
- Mirčevská, Petra (2007). Kvalita života u osob praktikujících meditaci. Masarykova univerzita. Fakulta sociálních studií. Katedra
psychologie.
Přílohy:
1 - Grobův Bernský dotazník BSV-A s úvodem
2 -Instrukce pro tazatele
11
PSY112/PSY452/PSY704 - Výzkumný projekt
12
1 - Grobův Bernský dotazník BSV-A s úvodem
Dobrý den,
rádi bychom Vás poprosili o vyplnění následujícího dotazníku týkajícího se kvality života a způsobu stravování. Dotazník je zcela
anonymní. Dotazník může být obohacující pro vaše sebepoznání, můžete se dozvědět více o celkové úrovni vaší životní spokojenosti.
Vyplněním dotazníku můžete pomoci objasnění otázek souvisejících s kvalitou života a způsobem stravování.
Náš výzkumný tým se skládá z 5 studentů studujících na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Pokud budete mít další otázky ohledně našeho výzkumu, anebo budete chtít znát výsledky výzkumu, můžete nás kontaktovat na této
e-mailové adrese:
Pavlének Ivo mail: 219036@mail.muni.cz
Za výzkumný tým děkují:
Pavlének Ivo mail: 219036@mail.muni.cz
Veronika Litošová mail: 219405@mail.muni.cz
Lucie Opršalová mail: 243479@mail.muni.cz
********************
V dotazníku neexistují správné nebo špatné odpovědi, odpovídejte prosím tak, aby odpovědi vyjadřovaly vaše skutečné postoje a
pocity. U každé otázky je vždy několik očíslovaných možností (1-6, nebo 1-4 atd.) ohraničených výroky. Prosíme, zamyslete se nad
každým výrokem a zakroužkujte příslušnou číslici tak, jak odpovídá Vašemu názoru a blíží se onomu krajnímu výroku.
Zakroužkujte vždy jen jednu možnost. Nevynechejte žádnou otázku.
A.
1. Moje budoucnost vypadá dobře
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5 6 silně souhlasím
2. Užívám si života více, než většina lidí
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5 6 silně souhlasím
3. Dokážu se dobře vypořádat s věcmi ve svém životě, které nemohou být měněn
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5 6 silně souhlasím
4. Cokoliv se stane, vždycky si z toho vezmu to lepší
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5 6 silně souhlasím
5. Mám rád život
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5 6 silně souhlasím
6. Můj život pro mě má smysl
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5 6 silně souhlasím
7. Můj život jde správnou cestou
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5 6 silně souhlasím
B.
Měl(a) jste v posledních několika týdnech obavy :
1. ..kvůli lidem, se kterými máte problémy ?
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5 6 silně souhlasím
2. ....kvůli vztahům se svými přáteli ?
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5 6 silně souhlasím
3. ...kvůli práci?
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5 6 silně souhlasím
4. .... kvůli svému zdraví?
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5 6 silně souhlasím
5. ...kvůli stárnutí?
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5 6 silně souhlasím
6. ...kvůli vašemu partnerovi(partnerce) ( snoubence-ci)?
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5 6 silně souhlasím
7. ....kvůli finančním problémům?
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5 6 silně souhlasím
C.
Stalo se vám v posledních několika týdnech, že :
1. ...jste měl bolesti břicha ( žaludku?
vůbec ne 1 2 3 4 velmi často
2. ...jste trpěl tlukotem či bolestí srdce?
vůbec ne 1 2 3 4 velmi často
3. ...jste byl nemocný a nemohl pokračovat v práci?
vůbec ne 1 2 3 4 velmi často
Komentář [SJ39]: Na
vyplňování na ulici jsou 3 strany příliš.
-1
Komentář [SJ40]: V rozporu
s etikou. -1
PSY112/PSY452/PSY704 - Výzkumný projekt
13
4. ...jste trpěl nechutenstvím?
vůbec ne 1 2 3 4 velmi často
5. ...jste měl závrať?
vůbec ne 1 2 3 4 velmi často
6. ...jste nemohl usnout?
vůbec ne 1 2 3 4 velmi často
7. ...jste byl neobvykle unavený
vůbec ne 1 2 3 4 velmi často
8. ...jste měl velké bolesti hlavy?
vůbec ne 1 2 3 4 velmi často
D.
1. Jsem schopen dělat věci stejně dobře jako většina lidí
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5 6 silně souhlasím
2. Cítím se stejně hodnotný jako ostatní
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5 6 silně souhlasím
3. Mám k sobě pozitivní postoj
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5 6 silně souhlasím
E.
1. Nechce se mi nic dělat
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5 6 silně souhlasím
2. Ztratil jsem zájem o ostatní lidi a nezabývám se jimi
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5 6 silně souhlasím
3. Už mně nic nezajímá
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5 6 silně souhlasím
4. Myslím si, že můj život je nezajímavý
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5 6 silně souhlasím
F.
Stalo se vám v posledních několika týdnech, že ...
1. ....jste byl potěšen, protože se vám podařilo něčeho dosáhnout?
vůbec ne 1 2 3 4 velmi často
2. ...jste byl potěšen, protože vás ostatní měli rádi?
vůbec ne 1 2 3 4 velmi často
3. ....jste se cítil úplně šťastný?
vůbec ne 1 2 3 4 velmi často
4. ....jste cítil, že věci se všeobecně vyvíjejí podle vašich přání?
vůbec ne 1 2 3 4 velmi často
5. ....jste měl šanci vložit se do věci a zabránit nějaké hádce?
vůbec ne 1 2 3 4 velmi často
G.
Která z uvedených možností nejlépe vystihuje Váš způsob stravování? (zakroužkujte jen
jednu možnost. Pokud se nehodí ani jedna z možností, vypište, které potraviny nejíte)
1. Každodenně jím maso nebo masné výrobky
2. Maso a masné výrobky jím několikrát týdně
3. Jím bílé maso nebo ryby, vyhýbám se červenému masu
4. Jsem vegetarián ­ nejím žádné maso
5. Jsem laktovegetarián - nejím maso ani vajíčka
6. Jsem vegan - nejím maso, vajíčka ani mléčné produkty ­ jím pouze rostlinnou stravu
7. Jsem vitarián ­ jím pouze syrovou rostlinnou stravu
8 . Jiné (napište): .................................................................................
H.
Je pro mne důležité, aby jídlo, které typicky jím ve všední den (zakroužkujte jen jednu
možnost ­ tu, která je pro Vás důležitější):
1. mi především dobře chutnalo
2. nebylo především v rozporu s mými hodnotami (např. s etickými hodnotami nezabíjet živé
bytosti)
I.
Je pro mne především důležité, aby jídlo, které typicky jím ve všední den
1. mělo pěkný vzhled
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5 6 silně souhlasím
2. dobře chutnalo
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5 6 silně souhlasím
3. hezky vonělo
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5 6 silně souhlasím
J.
Je pro mne především důležité, aby jídlo, které typicky jím ve všední den
1. pocházelo ze zemí, se kterými souhlasím politicky
PSY112/PSY452/PSY704 - Výzkumný projekt
14
6 silně souhlasím
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5 6 silně souhlasím
u? (Tuto otázku vyplňte pouze pokud se vyhýbáte
mují pouze bílé maso a ryby)
pište (počet let): .........................................
apište: .........................................
ž nebo žena?
Děkujeme Vám za spolupráci a účast na výzkumu.
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5
2. bylo baleno způsobem šetrným k životnímu prostředí
silně nesouhlasím 1 2 3 4 5 6 silně souhlasím
3. nebylo v rozporu s mými etickými hodnotami týkajícími se nezabíjení zvířat
K.
Kolik let dodržujete polovegetariánskou, vegetariánskou nebo veganskou diet
konzumaci červeného masa - vyplňují ji i ti, kteří konzu
Na
L.
Jaký je rok vašeho narození?
N
M.
Jste mu
1. muž
2. žena
****************************
2 -Instrukce ro tazatele:p
Každý respondent vycházející z prodejny zdravé výživy bude osloven
1. Dobrý den, jsem dálkový student z Masarykovy univerzity v Brně, katedra psychologie. Měl / a byste xxx času na výzkum?"
kud respondent bude souhlasit, položí se druhá otázka
ězí atd),
- nebo nejíte maso vůbec?
nzument masa = odpověď 1,2 otázky G. dole) a stejný počet
lovegetariánů s vegetariány (= zbývající odpovědi 3,4,5,6,7 otázky G.)
š způsob stravování?
červenému masu
y ­ jím pouze rostlinnou stravu
ouze syrovou rostlinnou stravu
(napište): .....
,,
Po
,,2. Jíte
-červené maso (vepřové, hov
- nebo jen bílé maso a ryby,
To je kvůli tomu, že bychom měli zajistit stejný počet konzumentů masa (ko
po
G.
Která z uvedených možností nejlépe vystihuje Vá
1. Každodenně jím maso nebo masné výrobky
2. Maso a masné výrobky jím několikrát týdně
3. Jím bílé maso nebo ryby, vyhýbám se
4. Jsem vegetarián ­ nejím žádné maso
5. Jsem laktovegetarián - nejím maso ani vajíčka
6. Jsem vegan - nejím maso, vajíčka ani mléčné produkt
7. Jsem vitarián ­ jím p
8. Jiné
Pokud by tedy konzumentů masa (otázka G-1,2) začalo být ve vašem vzorku více, tak vybírejte např. každého 2. nebo x. konzumen
ostatním konzumentům masa dotazník k vyplnění nedávejte
ta masa a
­ mi potřebujeme hlavně polovegetariány (3 otázka G) a vegetariány
5,6,7,otázka G) ­ a k nim stejný počet konzumentů masa
dě
denta neovlivnil). Pokud respondent ani po té nerozumí, dá se mu
ať tedy nevyplní žádnou odpověď a pokračuje další otázkou.
to nevyhovuje, tak v jinou hodinu dopoledne nebo odpoledne).
okud se vám nehodí ani den, je to trochu neštěstí ­ tak si vyberte jiný den.
okud někdo zvládne méně než 17 respondentů ­ nevadí, lépe málo než vůbec nic
(4,
Po té přečtěte respondentovi úvod k výzkumu (=str. č.1 dotazníku). První strana dotazníku se bude dávat zvlášť ­ tu dostane respondent
pro osobní potřebu, může si ji nechat (jsou tam kontakty na nás v případě zájmu o výsledky výzkumu). Ostatní strany dotazníku (str.2, 3, 4)
jsou scvaknuty k sobě ­ a po samostatném vyplnění je respondent vhodí do zalepené kartonové krabice s výřezem. Tazatel v žádném přípa
neovlivňuje odpovědi respondenta. Má přiměřené oblečení a neutrální výraz v obličeji, neusmívá se příliš ani nemračí. Pokud respondent
otázce nerozumí a požádá tazatele znovu o vysvětlení, tazatel otázku znovu přečte beze změny intonace a bez důrazu na některá slova. V
žádném případě otázku blíže nevysvětluje a nijak neupravuje (aby respon
instrukce,
Výzkum se uskuteční ve čtvrtek 11.12.2008, tj. zítra, ve 14 hodin (pokud vám
P
Každý z nás by měl získat 17 respondentů (3 x 17 = 51)
P
PSY112/PSY452/PSY704 - Výzkumný projekt
Data z dotazníků přepište do excelovské tabulky (nebo přímo do SPSS). Pokud nemáte excel, tak do obyčejné tabulky ve wordu. Zachovejte
pokud možno formát tabulky (= nahoře v řádku čísla otázek, v levém sloupci čísla respondentů) kvůli snadnému přetažení do SPSS ­ jinak
by se musely data ručně přepisovat.
15
Responde Otázka Otázka Otázka Otázka Otázka Otázka Otázka Otázka
Prázdná tabulka v Excelu pro členy týmu:
nt číslo A1 A2 A3 A4 A5 A6 A7 B1
1
2
3
4
5
6
7
8
9
3 ­ Tabulky:¨
Oblast Body/Max
Formulace a zdůvodnění výzkumné otázky (7/10)
Výzkumné hypotézy (2/5)
Výběr vzorku (1/5)
Metody tvorby dat (2/5)
Design výzkumu (3/5)
Výsledky, statistika (4/5)
Diskuze (0/10)
Dobrý dojem (0/5)
Celkem (19/50)
Mrzí mě sice, že jste selhali při sběru dat, ale není to zásadní problém projektu (jen kvůli tomu nic nevyjde sig). Vracím Vám projekt
především k dopracování. Chybí mu nezbytná část ­ diskuze, řada informací je jinde, než má být, setkávám se i s budoucím časem.