Při vytváření tématu budoucího odborného textu používáme většinou v předchozí době získanou zásobárnu vědění z přednášek, ale hlavně četby odborných zdrojů. Číst odbornou literaturu znamená obvykle více, než si ji jednou v kuse přečíst. Je nutné text si patřičně označit a opoznámkovat, případně pořídit si výpisky. Aktivní čtení, tedy takové, kdy čtenář vytváří nějakou formu záznamu obsahu v průběhu čtení je nejen efektivnější, ale také přináší trvalejší výsledky. Po delší době se také v již jednou přečtených textech rychleji díky poznámkovému aparátu zorientujeme.

Každý čtenář má jinou formu zaznamenávání. Během studia byste si měli vytvořit poznámkový aparát, který vám vyhovuje. Vedle psaní poznámek z četby existují dvě základní formy poznámkování textu – dovnitř textu formou podtrhávání řádků a na okraj odstavců.

Není vhodné označovat si ani příliš velké podrobnosti, ani velké celky. Při nesprávně volbě podrobnosti poznámkování by se mohlo stát, že si budete zaznamenávat vše, čímž zpřehledňovací funkce poznámky ztratí svůj smysl. Druhou funkcí poznámkování je průběžná analýza textu. V tomto smyslu můžeme jeden text číst a poznámkovat různě, podle toho, za účelem jakého poznání jej zpracováváme. Primární literaturu je potřeba aktivně opoznámkovat a mít při sobě po celou dobu zpracování vlastního odborného textu.