1
II. díl
Zpracovala Persefona o. s. Květen 2007
Bc. Jitka Čechová
Mgr. Hana Langhansová
Mgr. Zuzana Mrázková
Mgr. Eva Oujezská
2
Obsah
1.Postraumatická stresová porucha(PTSP)..................................................................................... 3
Symptomy PTSP............................................................................................................................. 3
Techniky práce s traumatizovanými klienty ............................................................................. 4
2.Krizová intervence (KI).................................................................................................................. 4
Krize................................................................................................................................................. 4
Typy krizí........................................................................................................................................ 4
Krizová intervence......................................................................................................................... 5
Základní postupy v krizové intervenci....................................................................................... 5
Principy KI, Cíle KI........................................................................................................................ 7
Specifika KI u DN .......................................................................................................................... 7
3. Bezplatná právní pomoc ............................................................................................................... 7
Přidělení bezplatného advokáta v trestním řízení.................................................................... 7
Přidělení bezplatného advokáta v civilním řízení .................................................................... 7
Přidělení bezplatného advokáta Českou advokátní komorou................................................ 8
4. Jak podávat právní podání ........................................................................................................... 8
Podání v trestním řízení................................................................................................................ 8
Podání v civilním řízení................................................................................................................ 9
5. Kompetence Policie ČR při řešení případů domácího násilí................................................. 10
6. Kompetence orgánů sociálně právní ochrany dětí v případech domácího násilí.............. 11
7. Interdisciplinární spolupráce ..................................................................................................... 12
8. Syndrom vyhoření (burn ­out syndrom)................................................................................. 12
Symptomy burn out..................................................................................................................... 13
Fáze vývoje syndromu vyhoření ............................................................................................... 14
Jak se vyhnout syndromu vyhoření? ........................................................................................ 14
9. Vzory právních podání ............................................................................................................... 15
1. Dohoda o úpravě poměru nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu................................ 15
2. Návrh na schválení dohody o úpravu výkonu rodičovské zodpovědnosti .................. 16
3. Nesporný rozvod .................................................................................................................... 18
4. Smlouva o vypořádání vzájemných majetkových vztahů.............................................. 19
a práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu.......................................... 19
5. Předběžné opatření o úpravě práv a povinností k nezletilým dětem.............................. 21
6. Návrh na úpravu rodičovské zodpovědnosti..................................................................... 23
7. Sporný rozvod.......................................................................................................................... 25
8. Žádost o přidělení obhájce soudem ...................................................................................... 27
9. Žaloba o výživné manželky.................................................................................................... 27
10. Žaloba o zrušení společného nájmu.................................................................................... 29
11. Žaloba o vypořádání společného jmění manželů ............................................................. 31
12. Trestní oznámení.................................................................................................................... 33
13. Stížnost proti odložení věci v trestním řízení.................................................................... 34
3
14. Předběžné vykázání de lege ferenda .................................................................................. 35
Seznam literatury a pramenů......................................................................................................... 37
1.Postraumatická stresová porucha(PTSP)
Normální reakce duševně zdravého člověka na ohrožující a mimořádné situace ve kterých
je konfrontován s fakty vyvolávajícími silné emoce. Nemusí se objevit ihned po události. Je
běžné, že se příznaky přestálého stresu objeví až v době návratu ke všedním dnům. Ani se
nemusí objevit u každého člověka. Opakující se kontakt s událostmi a situacemi
překračující běžné lidské události rapidně zvyšuje riziko vzniku PTSP.
Symptomy PTSP
1. Znovuprožívání traumatu
* opakované a dotěrně mučivé vzpomínky na událost,
* opakované a mučivé sny o události,
* intenzivní psychické utrpení při zažívání událostí, které se podobají
traumatické události nebo tuto symbolizují,
* úzkosti, náhlé impulzy.
2. Vyhýbání se, otupělost
* stálé snahy vyvarovat se myšlenek nebo pocitů, které jsou ve spojení
s traumatem,
* stálé snahy vyvarovat se aktivit a situací, které vyvolávají vzpomínky na
traumata,
* neschopnost vzpomenout si na důležité aspekty problému,
* znatelně pokleslý zájem o určité aktivity, ztráta dovednosti,
* pocity oddělení nebo odcizení od lidí,
* omezená schopnost vnímat pocity,
* pocit omezené budoucnosti.
4
3. Přetrvávající symptomy zvýšené popudlivosti
* potíže při usínání, poruchy spánku,
* podrážděnost, výbuchy hněvu,
* potíže s koncentrací,
* přehnané kontrolování,
* přehnaná lekavost ,
* apatie,
* poruchy koncentrace,
* psychologické reakce na události, které připomínají trauma nebo ho symbolizují.
Techniky práce s traumatizovanými klienty
* postarat se o pocit bezpečí,
* zrcadlení a potvrzení emocí,
* potvrzení práva na jeho reakci ­ že je to normální reakce,
* grounding ­ uzemnění ­ opřít se šlapkami o zem, tělem o zeď, popřípadě
sednout na zem, případně obejmout,
* centrování ­ soustředit se na sebe ­ vlastní dech, ptát se na jeho pocity, na to co
se stalo ­ vrátit do reality.
2.Krizová intervence (KI)
Krize
Vyvrcholení nějakého děje, směřujícího k nutné a neodkladné změně, v němž se rozhoduje
o její prospěšné či škodlivé povaze a důsledcích pro budoucnost.
Typy krizí
* situační,
* z očekávaných životních změn ­ tranzitorní,
5
* pramenící z náhlého traumatizujícího stresoru,
* vývojová,
* pramenící z psychopatologie,
* psychiatrická,
Krizová intervence
* práce s klientem v situaci, kterou osobně prožívá jako zátěžovou, nepříznivou a
ohrožující,
* pomáhá zpřehlednit a strukturovat klientovo prožívání a zastavit ohrožující či jiné
kontraproduktivní tendence v jeho chování,
* zaměřuje se jen na ty prvky klientovy minulosti či budoucnosti, které bezprostředně
souvisejí s jeho krizovou situací,
* podpora klienta v jeho kompetencích řešit problém tak, aby dokázal aktivně a
konstruktivně zapojit své vlastní síly a schopnosti využít potenciálu přirozených
vztahů,
* řešení klientova problému a překonávání konkrétních překážek.
Základní postupy v krizové intervenci
1. Úvodní fáze
* příprava rámce (představení se),
* kontrakt (časový rámec, možnost anonymity, platba za konzultaci),
* první odhad situace,
* reflexe emocí,
* zajištění klientova bezpečí a stabilizace tělesných potřeb (kapesníčky,
tekutiny, WC, konzultační místnost).
2. Práce s klientem a jeho příběhem
* popis situace,
* posouzení faktorů předcházejícím krizi,
* posouzení kdo je v krizi,
6
* posouzení duševního stavu,
* klientova zakázka práce s ní,
* katastrofický scénář,
* sebevražedné myšlenky,
* osobní zranitelnost,
* přítomné vyrovnávací strategie,
* předkrizové fungování,
* komunikační dovednosti,
* sociální podpůrný systém.
3. Závěr konzultace
* kontrakt o dalším postupu
Ptát se na:
* symptomy,
* zacházení s nimi,
* jak si s krizí poradil dříve,
* praktické záležitosti,
* zaměřit se na poslední 2-3 týdny života,
* zmapovat možnosti spolupráce s rodinou,
Principy KI
* okamžitá pomoc,
* snadná dosažitelnost,
* kontinuita,
* přijetí omezení,
* aktivita, direktivnost,
* zaměření na vznik situace,
* zaměření na systém,
* prevence zhoršování,
7
Krizová intervence není psychoterapie!
Cíle KI
* usnadnit komunikaci,
* umožnit správný odhad problému,
* pomoci při vyjadřování emocí,
* navrátit sebedůvěru,
* mobilizovat podporu,
* podpořit účelná řešení problému.
Specifika KI u DN
* vyslechnout s porozuměním bez náznaku hodnocení či obviňování,
* postupovat pomalu,
* nesnažit se klienta nutit k rozhodnutí,
* pomoci klientovi se vyznat v situaci a hledat vhodné řešení a perspektivy,
* dát malé úkoly a podpořit aktivitu klienta,
* doporučit ošetření lékařem či ohlásit napadení policii,
* celková podpora klienta a jeho sebevědomí,
3. Bezplatná právní pomoc
Přidělení bezplatného advokáta v trestním řízení
(§ 51a zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád)
Oběť domácího násilí si jako poškozený v trestním řízení může ke svému zastupování
zvolit zmocněnce (nemusí se jednat pouze o advokáta, vyžaduje se pouze plná způsobilost
k právním úkonům). Pokud však osvědčí, že nemá dostatek prostředků na advokáta a
zároveň uplatní v řízení nárok na náhradu škody, může požádat soud (před podáním
obžaloby prostřednictvím státního zástupce), aby mu přidělil jako zmocněnce advokáta
zdarma nebo za sníženou odměnu.
Přidělení bezplatného advokáta v civilním řízení
(§ 30 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád)
8
Účastníku řízení soud ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to třeba k ochraně jeho
zájmů a zároveň to odůvodňují jeho poměry. Zástupcem nemusí být pouze advokát, ačkoli
je to pravidlem. O možnosti tuto žádost podat je soud povinen účastníka poučit. Vyžadujeli
to ochrana zájmů účastníka, ustanoví mu předseda senátu jako zástupce advokáta. Soud
zároveň určí, zda je zástupce pro účastníka zcela zdarma, nebo zda bude muset částečně
hradit náklady právního zastoupení.
Přidělení bezplatného advokáta Českou advokátní komorou
(§ 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii)
Pokud se někdo nemůže domoci poskytnutí právních služeb, může požádat o přidělení
advokáta Českou advokátní komoru. Ta zároveň určí podmínky poskytnutí služeb, tedy i
zda bude služba bezplatná. Pokud žádáme o přidělení advokáta bezplatně, je samozřejmě
třeba předložit doklady o příjmech. Více informací lze nalézt na www.cak.cz v sekci
,,seznam advokátů". Zde je také možné si stáhnout formulář.
4. Jak podávat právní podání
Podání v trestním řízení
Trestní oznámení (§ 158 odst. 1 a 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád)
Trestní oznámení může podat kdokoli. Musí být přijato vždy, a to kterýmkoliv výkonným
útvarem policie nebo státním zastupitelstvím. Trestní oznámení nemá žádné zákonem
stanovené náležitosti. Může být učiněno ústně do protokolu i písemně. Pokud podáváme
trestní oznámení písemně, měli bychom uvést údaje o tom, kdo je činí, komu je adresováno
a čeho se týká, dále vylíčení nejdůležitějších skutečností nasvědčujících tomu, že byl
spáchán trestný čin, a případně uvedení toho, jaký trestný čin v popsaném jednání
spatřujeme. Oznamovatel má právo být do jednoho měsíce vyrozuměn o tom, jak orgány
činné v trestním řízení s jeho oznámením naložily. Žádost o vyrozumění je však nutné do
oznámení uvést.
Stížnost (§ 141 a násl.)
Stížností je možné napadnout např. usnesení o odložení trestního stíhání apod. Je třeba
uvést, že se jedná o stížnost, kterému orgánu je určena, kdo ji podává, proti kterému
rozhodnutí, v čem spatřuje stěžovatel pochybení, lze označit nové skutečnosti a důkazy,
který by měly mít vliv na posouzení věci. Stížnost musí být podepsána a datována.
V trestním řízení jsou podaní bezplatná.
9
Podání v civilním řízení
Náležitosti žaloby či návrhu na zahájení řízení najdeme v občanském soudním řádu (zákon
č. 99/1963 Sb.) v § 42 odst. 4 a v § 79.
Návrh musí obsahovat:
* označení soudu,
* označení účastníků (žalobce a žalovaného, příp. navrhovatele a dalších účastníků
v nesporných věcech) - fyzická osoba se označuje jménem a příjmením a bydlištěm,
případně dalšími údaji, pokud jsou nutné pro odlišení
* označení sporné věci (např. určení výživného, svěření do výchovy...)
* vylíčení rozhodujících skutečností, které se vztahují k věci: popis věci, která má
být řešena soudem
* označení důkazů - za důkaz může navrhovatel označit cokoli. Je třeba důkaz
přesně označit tak, aby mohl být opatřen a proveden (u svědků je třeba uvést jejich
jména, příjmení a bydliště; listiny je třeba náležitě individualizovat)
* petit (jak si navrhovatel přeje, aby soud ve věci rozhodl)
* podpis a datum
Návrh je třeba předložit k soudu v takovém počtu stejnopisů, aby soudu zůstal jeden a
každý účastník dostal jeden stejnopis.
Místní příslušnost (§ 84 a násl. o.s.ř.)
Místní příslušnost řeší otázku, který okresní soud bude spor řešit. Obecně je příslušný
obecný soud toho, proti němuž návrh směřuje (u fyzické osoby je to okresní soud, v jehož
obvodu má bydliště). Z tohoto pravidla jsou ovšem výjimky, které upravuje § 88. Důležitá
je zejména výjimka u řízení ve věci péče o nezletilé. V těchto případech je příslušný soud, v
jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě
jiných rozhodujících skutečností své bydliště. V případě rozvodu manželství je příslušný
soud, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v
obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný
obecný soud žalovaného, a není-li ani takového soudu, obecný soud žalobce.
Pozn.: v Brně se okresní soud nazývá Městský soud, v Praze jsou obvodní soudy. Více
informací lze nalézt na www.justice.cz.
Odvolání
Odvolání v civilních věcech je poměrně složitým podáním a lze jej podat jen na základě
zákonem stanovených důvodů. Doporučujeme proto, aby jej vždy sepsal právník.
10
Soudní poplatky
Právní podání v civilním řízení podléhají poplatkové povinnosti, mimo řízení ve věcech
péče o nezletilé. Je proto možné požádat o osvobození od soudních poplatků, pokud to
odůvodňují poměry účastníka (§ 138 o.s.ř.). Formulář je k dispozici u soudu.
5. Kompetence Policie ČR při řešení případů domácího násilí
Již dříve byla zmíněna úloha policie v trestním řízení, další kompetence upravuje zákon o
Policii České republiky (283/1991 Sb.). Postup při oznámení a vyšetřování v případech
domácího násilí dále upravuje metodický pokyn ze dne 10. 9. 2004 vydaný ředitelem
úřadu SKPV policejního prezidia.
Tento pokyn definuje domácí násilí takto: ,,Domácím násilím se pro účely tohoto metodického
pokynu rozumí opakované, dlouhodobé a stupňující se násilí, kterého se dopouštějí dospělí nebo
mladiství na svých blízkých (obětí mohou být manžel/manželka, druh/družka, rozvedení
manžel/manželka, dítě, rodič, prarodič). Domácí násilí má podobu fyzického, psychického,
sexuálního, ekonomického či jiného násilí, nejčastěji jejich kombinace. Domácí násilí je vědomá
činnost. Začíná opakujícími se útoky proti lidské důstojnosti, k nim se zpravidla postupně přidávají
útoky proti zdraví a v konečném stádiu může přejít v útoky proti lidskému životu. Domácí násilí se
liší od ostatních forem delikventního chování tím, že je násilím ve vztahu osob, vytváří vztah
závislosti oběti na pachateli a je zaměřeno na získání moci pachatele nad obětí. Charakteristickým
rysem domácího násilí je skutečnost, že se pro svou určitou trvalost a různou intenzitu násilných
aktů postupně stává součástí jejich běžného života. V České republice je domácí násilí nejčastěji
kombinací fyzického násilí doprovázeného násilím psychickým." Z této definice je zřejmé, že
policista bude za domácí násilí považovat pouze ty případy, kdy je prokazatelná
opakovanost a dlouhodobost.
Zákon o policii ČR dává policistům zejména tyto kompetence a zároveň povinnosti:
* chránit bezpečnost osob a majetku (§ 2)
* při provádění služebních zákroků a služebních úkonů dbát cti, vážnosti a
důstojnosti osob i své vlastní (§ 6)
* provést služební zákrok, je-li páchán trestný čin nebo přestupek anebo je-li důvodné
podezření z jejich páchání (§ 7)
* požadovat potřebná vysvětlení od osob (§ 12)
* zajistit osobu, která svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život anebo život
nebo zdraví jiných osob nebo majetek, byla přistižena při páchání přestupku...
maximálně na 24 hodin (§ 14)
* omezit pohyb agresivních osob (§ 16)
* odebrat zbraň (§ 17)
* otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor, je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo
zdraví osoby anebo hrozí-li větší škoda na majetku (§ 21)
11
* použít donucovací prostředky za zákonem stanovených podmínek (§ 38)
* použít zbraň za zákonem stanovených podmínek (§ 39)
* poskytovat pomoc v rozsahu své působnosti (§ 43)
Od 1. 1. 2007 nabude účinnosti zákon č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony
v oblasti ochrany před domácím násilím. Tento zákon mimo jiné novelizuje zmíněný zákon
o Policii ČR, zavádí nové paragrafy 21a až 21d. S účinností od 1. 1. 2007 tak bude mít
Policie ČR pravomoc při výjezdu k domácímu násilí rozhodnout o vykázání pachatele ze
společné domácnosti na deset dní. Oběť pak bude mít možnost požádat o prodloužení této
ochrany u soudu a také o její doplnění o zákaz setkávání pachatele s obětí a zákaz oběť
kontaktovat. V neposlední řadě zákon přináší zřízení intervenčních center v rámci každého
kraje.
Policista rozhodne o vykázání v situaci, kdy lze "na základě zjištěných skutečností,
zejména s ohledem na předcházející útoky, důvodně předpokládat, že dojde k
nebezpečnému útoku proti životu, zdraví, svobodě nebo zvlášť závažnému útoku proti
lidské důstojnosti". K rozhodnutí se nevyžaduje souhlas oběti. Policista také zároveň
vymezí bezprostřední okolí společného bytu nebo domu, kam bude mít násilník vstup
zakázán.
Pokud se domníváme, že policisté při zásahu nepostupovali správně, můžeme podat
stížnost jejich nadřízenému orgánu. Pokud policista zneužije svou pravomoc, může to být
kvalifikováno jako trestný čin. V tomto případě doporučujeme podat trestní oznámení na
státním zastupitelství.
6. Kompetence orgánů sociálně právní ochrany dětí v případech domácího
násilí
Orgány sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) mají zejména tyto zákonné kompetence:
* vykonávají sociálně právní ochranu podle zákona č. 359/1999 Sb.,
* zastupují dítě jako opatrovník v případech, kdy zákonný zástupce nemůže dítě
zastupovat z důvodu střetu zájmů (zejména v civilním řízení u soudu ve věcech
péče o nezletilé a v trestním řízení pokud je dítě poškozeným a rodič pachatelem).
Zákon o sociálně-právní ochraně dětí v § 6 vymezuje zvlášť ohrožené skupiny dětí, na které
by se zejména měly sociální pracovníci zaměřit. Jedná se mimo jiné o děti:
* jejichž rodiče neplní své povinnosti, které jim ukládá zákon o rodině,
* jejichž rodiče zneužívají práva, která k dětem mají,
* na kterých byl spáchán trestný čin, nebo je podezření z jeho spáchání.
12
Každý je oprávněn OSPOD na tyto děti upozornit (§ 7). Na OSPOD se může obrátit i samo
dítě, sociální pracovníci jsou povinni mu poskytnout pomoc. Totéž platí i pro další státní
orgány jako policie, ale i např. školy či zdravotnická zařízení. O pomoc se na OSPOD
mohou obracet i rodiče a další osoby odpovědné za výchovu dítěte. Sociální pracovníci
mají povinnost poskytnout jim pomoc v rozsahu své působnosti. Nutno poznamenat, že
jednotlivé úřady si tuto povinnost vykládají odlišně, někteří sociální pracovníci tak
například nejsou ochotni sepsat pro matku ­ oběť domácího násilí návrh na vydání
předběžného opatření, které by bylo v zájmu dítěte, zatímco jiní sepíší na požádání rodiče
třeba i návrh na snížení výživného pro dítě (takový návrh je samozřejmě proti zájmům
dítěte). OSPOD by se měl v prvé řadě vždy řídit blahem dítěte.
7. Interdisciplinární spolupráce
Je zřejmé, že jednotlivé instituce zainteresované do řešení případů domácího násilí si tento
pojem vykládají rozdílně a jejich kompetence nejsou v zákoně tak přesně definovány, aby
bylo jasné, jak budou v konkrétní situaci postupovat. Pracovníci jednoho orgánu tak často
očekávají zásah od jiného orgánu, který se ale necítí být kompetentní situaci řešit.
Vzhledem k chybějící koordinaci postupu v konkrétních případech tak může docházet i
k tomu, že v těch nejkomplikovanějších (a nejnebezpečnějších) případech domácího násilí
mohou pomáhající instituce způsobit více škody než užitku a dostat oběť do nebezpečnější
situace.
Z tohoto důvodu se u nás začíná v jednotlivých městech rozvíjet interdisciplinární
spolupráce. Jedná se v současné době o města jako Ostrava, Brno, Ústí nad Labem či
některé městské části v Praze. Vznikají zde týmy složené za zástupců nevládních
organizací, magistrátu, Policie ČR, Městské policie, OSPODů, přestupkových komisí,
zdravotnických zařízení, Probační a mediační služby, případně i státních zastupitelství,
soudů a dalších institucí. Vzniká tak příležitost k vyjasnění si navzájem svých kompetencí,
navázání vztahů a zejména koordinaci postupu proti domácímu násilí jak na obecné
úrovni, tak i v konkrétních případech.
8. Syndrom vyhoření (burn ­out syndrom)
* duševní stav objevující se často u lidí, kteří pracují s jinými lidmi a jejichž profese je
na mezilidské komunikaci závislá,
* stav ohlašuje celá řada příznaků: člověk se cítí celkově špatně, je emocionálně,
duševně i tělesně unavený,
* má pocity bezmoci a beznaděje, nemá chuť do práce ani radost ze života
13
* plíživé psychické vyčerpání
* po počátečním nadšení, iluzích a velkých očekáváních nastává zklamání, frustrace a
rezignace,
* týká se srovnávání profesionála s realitou
* stav, který nastane při dlouhodobě trvající neuspokojivé bilanci mezi pozitivními a
negativními stavy mysli,
* otázky po smyslu naší práce, souvislost i s osobním životem atd.
Symptomy burn out
Psychické příznaky
-Kognitivní rovina (poznávací a rozumová)
* ztráta nadšení, schopnosti pracovního nasazení, zodpovědnosti;
* nechuť, lhostejnost k práci;
* negativní postoj k sobě, k práci, k instituci, ke společnosti, k životu;
* únik do fantazie;
* potíže se soustředěním, zapomínání;
-Emocionální rovina
* sklíčenost, pocity bezmoci, popudlivost, agresivita, nespokojenost;
* pocit nedostatku uznání;
- Tělesné příznaky
* poruchy spánku, chuti k jídlu, náchylnost k nemocím, vegetativní obtíže (srdce,
dýchání, zažívání);
* rychlá unavitelnost, vyčerpanost svalové napětí, vysoký krevní tlak;
- Sociální vztahy
* ubývaní angažovanosti, snahy pomáhat problémovým klientům;
* omezení kontaktu s klienty a jejich příbuznými;
* omezení kontaktů s kolegy;
* přibývání konfliktů v oblasti soukromí;
* nedostatečná příprava k výkonu práce;
14
Fáze vývoje syndromu vyhoření
- Nadšení: vysoké ideály, vysoká angažovanost;
- Stagnace: ideály se nedaří realizovat, mění se jejich zaměření. Požadavky klientů,
jejich příbuzných, či zaměstnavatele začínají obtěžovat;
-Frustrace: pracovník vnímá klienta negativně, pracoviště pro něj představuje velké
zklamání;
- Apatie: mezi pracovníkem a klientem vládne nepřátelství, pracovník se vyhýbá
odborným rozhovorům s kolegy a jakýmkoliv aktivitám;
- Syndrom vyhoření: dosaženo stadia úplného vyčerpání - ztráta smyslu práce,
cynismus, odosobnění, odcizení, vymizení reflexe vnitřních norem;
Jak se vyhnout syndromu vyhoření?
1. Snižte příliš vysoké nároky.
2. Nepropadejte syndromu pomocníka.
3. Naučte se říkat NE.
4. Stanovte si priority.
5. Dobrý plán ušetří polovinu času.
6. Dělejte přestávky .
7. Vyjadřujte otevřeně své pocity.
8. Hledejte emocionální podporu.
9. Hledejte věcnou podporou.
10. Vyvarujte se negativního myšlení.
11. Hledejte přednosti vašeho povolání.
12. Doplňujte energii.
13. Využívejte nabídek pomoci.
14. Zajímejte se o své zdraví.
15
9. Vzory právních podání
1. Dohoda
o úpravě poměru nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu
uzavřená v souladu s ust. §24a odst.1 a §26 odst.3 zákona č.24/1963 Sb., o rodině v platném znění
mezi
Jitkou M., rozenou K., narozenou dne 20.5.1968, bytem Brno, Nepojmenovaná 11
a
Pavlem M., narozeným dne 12.8.1971, bytem Brno, Nepojmenovaná 11
takto:
I.
Dohoda se uzavírá za účelem úpravy poměrů nezletilé Jany M., narozené dne 14. 5. 1998, dítěte matky Jitky
M., rozené K. a otce Pavla M, a to pro dobu po rozvodu jejich manželství v souladu s ustanovením §24a
zákona o rodině.
II.
Jitka M. a Pavel M. se dohodli, že nezletilé dítě Jana M. se svěřuje pro dobu po rozvodu jejich manželství do
výchovy své matky Jitky M.
III.
Matka bude pravidelně informovat otce o nezletilém dítěti Janě M.,zejména o jejích zdravotních a školních
záležitostech a mimoškolní činnosti.
IV.
Otec se zavazuje přispívat na výživu nezletilé Jany M. částkou......Kč (slovy: ...............) měsíčně, splatnou
vždy do každého .............dne v měsíci předem k rukám matky.to dohoda je sepsána ve 3 písemných
vyhotoveních s platností originálu, z nichž obdrží po 1 vyhotovení každý její účastník a 1 vyhotovení obdrží
Městský soud v Brně.
Účastníci této dohody shodně prohlašují, že si tuto dohodu před jejím podpisem přečetli, že byla uzavřena po
vzájemném projednání podle jejich pravé a svobodné vůle, určitě, vážně a srozumitelně, nikoliv v tísni či za
nápadně nevýhodných podmínek. Na důkaz tohoto připojují obě smluvní strany své vlastnoruční podpisy.
Svým podpisem účastníci této dohody zároveň stvrzují převzetí jejího jednoho vyhotovení.
V Brně dne ................................. V Brně dne .................................
_______________________________ _______________________________
Jitka M. Pavel M
16
2. Návrh na schválení dohody o úpravu výkonu rodičovské zodpovědnosti
Městskému soudu v Brně
Rooseveltova 16
601 62 Brno
V Brně dne .....
Navrhovatelka ­ matka : Jitka M, roz. K.
narozená dne 20. května 1968
bytem Brno, Nepojmenovaná 11
Otec : Pavel M.
narozený dne 12. srpna 1971
bytem Brno, Nepojmenovaná 11,
Nezletilé dítě : Jana M.
narozená dne 14. května 1998
bytem u matky
o úpravu rodičovské zodpovědnosti - schválení dohody o úpravě poměrů nezletilého dítěte
po dobu před a po rozvodu manželství
n á v r h n a z a h á j e n í ř í z
t r o j m o
I.
Dne 3. 1. 1998 jsme uzavřeli s otcem nezletilé před Úřadem města v ------ manželství, z něhož se narodilo
jedno dítě, a to nezletilá Jana M., dne 14. května 1998.
Oba jsme státními příslušníky České republiky.
Poslední společné bydliště máme na Nepojmenované 11, Brno.
Navrhované důkazy:
1. oddací list ( originál předložím u jednání )
2. rodný list nezl. Jany M. ( originál předložím u jednání )
3. výslechem účastníků a jejich OP
II.
Manželské soužití s otcem nezletilé je dlouhodobě neuspokojivé ( déle než jeden rok ), déle než půl roku
s otcem nezletilé nežiji, současně s tímto návrhem podávám zdejšímu soudu také žalobu o rozvod manželství
postupem dle ust. § 24a zákona o rodině, k němuž se připojil i otec nezletilé.
Tímto návrhem žádám o schválení dohody rodičů, podle níž se nezletilá Jana M. svěřuje jak pro dobu před,
tak pro dobu po rozvodu manželství do výchovy matky a otec se zavazuje přispívat na výživu dcery měsíční
částkou ------- Kč.
III.
Nezletilá Jana je v mojí péči, navštěvuje 1.třídu ZŠ Komenského v Brně. Za nákup učebnic a školních potřeb
jsem od začátku roku zaplatila 1700 Kč, náklady na družinu jsou asi 450 Kč na 6 měsíců, obědy stojí 360 Kč
17
na měsíc. Z mimoškolních aktivit dcera chodí do aerobiku (540 Kč na 6 měsíců), v hudební škole se učí hrát
na flétnu (3200 Kč na školní rok) a chtěla by navštěvovat v 2. pololetí keramický kroužek. Nezletilá Jana M. je
sledovaná na alergologii, imunologii, má pravděpodobně sníženou imunitu, z čehož plynou zvýšené výdaje
na speciální minerály (cca 200 Kč na měsíc), vitamíny a nosní kapky.
IV.
Otec nezletilé nemá trvalé zaměstnání, není ani hlášen v evidenci uchazečů o zaměstnání, vydělává si
příležitostnými brigádami. Na výživu nezletilé přispívá dle svých možností různými částkami nepravidelně.
Otec nezletilé má zájem plnit svou vyživovací povinnost k nezletilé, podle svých možností jí také kupuje
dárky.
Já pracuji ve firmě XXX, s.r.o., se sídlem v ----------- jako prodavačka, můj průměrný měsíční příjem činí -------
Kč.
Z dávek sociálního zabezpečení pobíráme přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a sociální příplatek..
Navrhované důkazy:
1. výslech účastníků
2. doklady o sociálních dávkách
3. lékařskou zprávu o zdravotním stavu nezl. Jany
4. doklady o pravidelných výdajích na nezletilou
V.
S otcem nezletilé Jany jsme uzavřeli dohodu rodičů o výkonu rodičovské zodpovědnosti k nezl. dítěti pro
dobu před a po rozvodu manželství, dle níž nezletilá Jana M. budou pro dobu před a po rozvodu manželství
rodičů v péči matky. Otec bude přispívat na výživu nezletilé Jany částkou ---- Kč splatnou vždy do každého --
dne v měsíci předem k rukám matky. Dítě se s otcem stýká a i na dalším jejich styku jsme schopni se
dohodnout.
Na základě dosud uvedených skutečností navrhuji, aby Městský soud v Brně po provedeném řízení vydal
tento
r o z s u d e k :
Soud schvaluje tuto dohodu rodičů:
I. Nezletilá Jana M., narozená dne 14. 5. 1998, se svěřuje pro dobu před rozvodem manželství do
výchovy matky.
II. Otec je povinen přispívat na výživu nezletilé Jany částkou ----Kč měsíčně počínaje dnem právní
moci tohoto rozsudku splatnou vždy do ---. dne v měsíci předem k rukám matky.
III. Nezletilá Jana M., narozená dne 14. 5. 1998, se svěřuje pro dobu po rozvodu manželství rodičů
Jitky M. a Pavla M. do výchovy matky.
IV. Otec je povinen přispívat na výživu nezletilé Jany částkou ------ Kč měsíčně počínaje dnem právní
moci rozsudku o rozvodu manželství Jitky M. a Pavla M. splatnou vždy do každého ---- dne
v měsíci předem k rukám matky.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Jitka M.
18
3. Nesporný rozvod
Městskému soudu v Brně
Rooseveltova 16
601 62 Brno
V Brně dne --------
Žalobkyně : Ing. Jitka M., roz. K.
narozená dne 20. května 1968
bytem Brno, Nepojmenovaná 11
Žalovaný : Pavel M.
narozený dne 12. srpna 1971
bytem Brno, Nepojmenovaná 11
- o rozvod manželství
ž a l o b a
d v o j m o
Přílohy dle textu
Kolek: 1.000,- Kč nalepen na originále návrhu
I.
S žalovaným jsme uzavřeli manželství dne 3. 1. 1998 před Úřadem města v -----.
U obou se jednalo o manželství prvé.
Oba jsme státní příslušníci České republiky.
Z našeho manželství se narodilo jedno dítě, a to Jana M., narozená dne 14. 5. 1998. Poslední společné bydliště
je v Brně, Nepojmenovaná 11, okres Brno-město.
Navrhované důkazy:
1. oddací list
2. výslech účastníků řízení
II.
Naše manželství je hluboce a trvale rozvráceno, více než 6 měsíců spolu nežijeme a dohodli jsme se, že naše
společné soužití již není možno obnovit a žádný z nás na tom nemá zájem. Oba souhlasíme s rozvodem
našeho manželství. Smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností společného
bydlení pro dobu po rozvodu manželství předložím soudu při soudním jednání. Žalovaný se k návrhu
připojil.
Uzavřeli jsme též dohodu o úpravě práv a povinností k nezletilému dítěti pro dobu po rozvodu našeho
manželství a podala jsem u Městského soudu v Brně návrh na její schválení.
19
Navrhované důkazy:
1. výslech účastníků řízení
2. přípis žalovaného o připojení se k návrhu na rozvod (předložím soudu při jednání)
3. dohoda o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a práv a povinností společného bydlení pro
dobu po rozvodu (předložím soudu při jednání)
III.
Za těchto okolností mám za to, že manželství lze rozvést v souladu s ustanovením §24a zákona o rodině a
proto navrhuji, aby soud po provedení řízení vydal tento
r o z s u d e k :
I . Manželství Jitky M. , rozené K. a Pavla M. , uzavřené dne 3. 1. 1998 před Úřadem města v ------,
s e r o z v á d í .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Jitka M.
4. Smlouva o vypořádání vzájemných majetkových vztahů
a práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu
uzavřená v souladu s ust. §24a odst.1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině v platném znění
mezi
Jitkou M., narozenou dne 20. 5. 1968, bytem Brno, Nepojmenovaná 11
a
Pavlem M., narozeným dne 12. 8. 1971, bytem Brno, Nepojmenovaná 11
takto:
Tato smlouva se uzavírá za účelem vypořádání majetkových vztahů a práv a povinností společného bydlení
pro dobu po rozvodu manželství Jitky M., rozené K., a Pavla M., které bylo uzavřeno dne 3. 1. 1998 před
Úřadem města v --------
A. Vypořádání společného jmění manželů
B.
I.
Věci movité
Ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství se Ing. Jana Tesařová stává výlučným vlastníkem
veškerého vybavení bytu ­ tedy nábytku i elektrospotřebičů (lednička, pračka, televize aj.)
II.
Nemovitosti
Za trvání manželství účastníci této smlouvy nenabyli do společného jmění manželů žádné nemovitosti.
III.
Ostatní pohledávky a závazky
20
Za trvání manželství účastníci této smlouvy společně ani nepřijali žádný závazek vůči třetím osobám, ani jim
nevznikla žádná pohledávka či právo na jiné plnění vůči třetím osobám. Veškerá práva a povinnosti
vyplývající ze smlouvy o stavebním spoření č. 9523507012 uzavřené dne 30. 12. 2003 na jméno Ing. Jany
Tesařové přebírá ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství Ing. Jana Tesařová. Ze smlouvy č.
3132573103 uzavřené u GE Money Multiservis uzavřené dne 7. 11. 2005 je výlučně zavázán Pavel Tesař a
zavazuje se splatit z této smlouvy vyplývající půjčku ve výši 45 000 Kč, kterou si vzal na úhradu nákladů
spojených s pracovním výjezdem do Anglie, v řádném smluvním termínu.
Práva a povinnosti společného bydlení
Oba účastníci této smlouvy prohlašují, že nemají vůči sobě žádné nároky týkající se bydlení. Výlučným
podnájemcem bytu č. 28 na ulici Mutěnická 13/28 v Brně se dnem právní moci rozsudku o rozvodu
manželství stává Ing. Jana Tesařová. Pavel Tesař je povinen vyklidit své osobní věci z bytu na ulici Mutěnická
13/28 v Brně, kde měli účastníci poslední společné bydliště, ke dni právní moci rozsudku o rozvodu
manželství.
C. Ostatní ujednání
I.
Pokud by se ukázalo, že v den právní moci rozsudku o rozvodu manželství náleží do společného jmění
manželů nevypořádaný závazek, který přijali oba manželé, pak pro dobu po rozvodu jsou z tohoto titulu
věřiteli zavázání oba manželé společně a nerozdílně.
II.
Pokud by se ukázalo, že v den právní moci rozsudku o rozvodu manželství náleží do společného jmění
manželů závazek, který přijal jen jeden z manželů, pak pro dobu po rozvodu je z tohoto titulu zavázán ten
z nich, který ho přijal. Pokud by byl druhý z manželů nucen z takového titulu věřiteli plnit, je oprávněn
požadovat náhradu toho, co plnil, po prvním z bývalých manželů.
III.
Věci, práva a závazky nabyté jedním z manželů v době od podpisu této smlouvy ke dni právní moci
rozsudku o rozvodu manželství jsou touto smlouvou vypořádány tak, že výlučným vlastníkem a výlučným
oprávněným či povinným se ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství stane ten z manželů, který
učinil právní úkon věci či závazku se týkající.
IV.
Tato smlouva je sepsána ve 3 písemných vyhotoveních s platností originálu, z nichž obdrží po 1 vyhotovení
každý její účastník a 1 vyhotovení s úředně ověřenými podpisy obdrží Městský soud v Brně.
Účastníci této smlouvy shodně prohlašují, že si ji před jejím podpisem přečetli, že byla uzavřena po
vzájemném projednání podle jejich pravé a svobodné vůle, určitě, vážně a srozumitelně, nikoliv v tísni či za
nápadně nevýhodných podmínek Na důkaz toho připojují obě smluvní strany před orgánem oprávněným
k jejich ověření své vlastnoruční podpisy.
V Brně dne ................................... V Brně dne ...................................
________________________________ ________________________________
Jitka M. Pavel M.
21
5. Předběžné opatření o úpravě práv a povinností k nezletilým dětem
Městský soud v Brně
Moravské náměstí 2
601 62 Brno
Věc: Péče o nezl. Michal K., nar. 4. 1. 1994, bytem u matky
Markéta K., nar 17. 8. 1999, bytem u matky
Matka: Alena K., roz. L., nar. 16. 2. 1971, bytem trvale Brno, Nepojmenovaná 16, PSČ: 000 00
Adresa pro účely doručování: ------------------------------------
Otec: Michal K., nar. 30. 6. 1965, bytem Brno, Nepojmenovaná 16, PSČ: 000 00
o předání nezletilých dětí do péče matky
návrh na vydání předběžného opatření
Trojmo
Přílohy dle textu
I.
Nezletilé děti Michal, nar. 4. 1. 1994, a Markéta, nar. 17. 8. 1999, jsou narozeny z manželství rodičů, které bylo
uzavřeno dne 24. 4. 1993 před Úřadem městské části Brno ­ -...........
Oba jsme státními příslušníky České republiky, u obou se jedná o prvé manželství. Společnou domácnost
s manželem asi rok již nevedeme, dnešního dne jsem také podala u zdejšího soudu návrh na rozvod
manželství.
Důkazy: kopií oddacího listu rodičů
kopií rodného listu nezl. Michala
kopií rodného listu nezl. Markéty
II.
Manželství s otcem nezletilých jsem uzavřela po půlroční známosti. Během známosti se choval velmi pozorně
a laskavě, ale okamžitě po svatbě se jeho chování ke mně výrazně změnilo. Začal být hrubý a žárlivý a
především slovně mě napadal a ponižoval.
Situace se v průběhu let postupně zhoršovala a agresivita otce nezletilých se stupňovala..
Poslední dva roky již je situace neúnosná. Otec nezletilých je alkoholik, odmítá se léčit, a zejména ve stavech
opilosti je agresivní, bije mne, sprostě nadává, vyhrožuje, a to i před nezletilými dětmi.
Slovně mě otec nezletilých napadá, i když je střízlivý, a to neustále, vulgárně mi nadává, ponižuje mě a
vyhrožuje mi, že přijdu o děti. Šikanuje mě ­ záminkou k těmto útokům může být cokoli, například málo
hustá polévka.
Otec nezletilých na výživu dětí a na náklady spojené se školními a mimoškolními aktivitami nepřispíval a
nepřispívá, dosud hradil pouze nájem a inkaso za společný byt.
Dne ........ došlo ze strany žalovaného k dalšímu fyzickému napadení. Žalovaný mě zezadu chytil za vlasy a
uhodil mnou o zem, pěstí mě bouchal do hlavy, kdy jsem následující den musela vyhledat lékařské ošetření.
Výše popsaná stresová situace v rodině se velmi negativně dotýká obou nezletilých dětí. Dcera je ustrašená a
uzavřená, emočně a sociálně nevyzrálá, trpí nočním pomočováním. Psycholožka doporučuje klidný režim,
odstranění konfliktních situací, další riziko nepříznivého vývoje je jinak vysoké. Syn je v důsledku špatné
22
rodinné situace značně stresovaný a k otci má negativní vztah. Je psychicky labilní a přecitlivělý.. Během
posledního roku se zhoršil i jeho prospěch a chování ve škole, ve výuce je nepozorný a nesoustředěný.
Psycholožka mi po vyšetření obou dětí důrazně doporučila řešit rodinnou situaci v zájmu dětí, a to zejména
eliminací stresových situací a problému jejich soužití s otcem.
Situaci jsem se rozhodla řešit jednak podáním trestního oznámení na otce nezletilých, ale také zejména
odchodem i s dětmi ze společného bytu. Po podání trestního oznámení dne ......... jsem i s dětmi bydlela dva
dny u bratra, a pak se s nimi odstěhovala do azylového domu v .......
Důkazy: protokolem o trestním oznámení ze dne ..........
kopií zprávy psycholožky PhDr. ........ ze dne ........
kopií zprávy psycholožky PhDr. ....... ze dne .........
vyjádřením třídního učitele k chování a prospěchu Michala K. ze dne .....
lékařskou zprávou MUDr....... ze dne......
III.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti se domnívám, že je třeba zatímní úpravy poměrů nezletilých dětí tak,
že budou svěřeny do mé péče. Zároveň se obávám, že by otec nezletilých mohl usilovat o jejich získání k
sobě, kde jim hrozí projevy jeho agresivity, a jejich prostřednictvím by též mohl usilovat o můj návrat do
společné domácnosti. Proto navrhuji, aby soud nařídil toto
p ř e d b ě ž n é o p a t ř e n í :
I. Nezletilý Michal K., nar. 4. 1. 1994, a nezletilá Markéta K., nar. 17. 8. 1999, se předávají do péče
matky.
II. Otec je povinen přispívat na výživu nezl. Michala K. částkou ....,- Kč a na výživu nezl. Markéty
K., částkou ....,- Kč splatnou vždy do..... dne v měsíci předem k rukám matky počínaje dnem
doručení usnesení o předběžném opatření
V Brně, dne .......
Alena K.
23
6. Návrh na úpravu rodičovské zodpovědnosti
Městský soud v Brně
Moravské náměstí 2
2601 62 Brno
Věc: Péče o nezl. Petru J., nar. 24. 4. 1994, bytem Brno, Nepojmenovaná 15,
Matka: Jana J., roz. R., nar. 5.3. 1971, bytem Brno, Nepojmenovaná 15,PSČ: 000 00
Otec: Petr J., nar. 16. 10. 1972, bytem Brno, Nepojmenovaná 15, PSČ: 000 00
o v ý k o n r o d i č o v s k é z o d p o v ě d n o s t i p r o d o b u d o r o z v o d u i p o r o z v o
d u m a n ž e l s t v í
návrh na zahájení řízení
Trojmo
Přílohy dle textu
I.
Manželství s Petrem J. jsme uzavřeli dne 26. 11. 1993 před Úřadem městské části Brno - ----. Z manželství se
nám narodila dne 24. 4. 1994 nezl. Petra.
Současně s tímto návrhem podávám návrh na rozvod.
Důkazy: kopií oddacího listu rodičů (originál předložím u jednání)
kopií rodného listu dcery (originál předložím u jednání)
II.
Manželství jsme uzavírali po pětileté známosti z důvodu očekávání narození dítěte. Již před uzavřením
manželství jsem uvažovala o rozchodu z důvodu občasných agresivních projevů otce nezletilé a drobných
fyzických útoků (štípání, úmyslné šlapání na nohu, silné zmáčknutí zápěstí s cílem přimět mě k určitému
chování). Pro manželství jsem se rozhodla, abych dítěti vytvořila úplnou rodinu. Již od začátku manželství
však otec nezletilé nezvládal svou agresivitu a často mě slovně, dokonce i fyzicky napadal. V září 2003 mě
žalovaný napadl pěstí. Dne 11. 9. 2003 jsem proto vyhledala ošetření u praktické lékařky MUDr....... K
těmto útokům dochází i před naší dcerou, která tím velmi trpí.
O dceru i domácnost pečuji v podstatě sama. Otec nezletilé se na péči o domácnost podílí sporadicky a spíše
výjimečně. Veškerá tíha tak spočívá na mě. Otec nezletilé má k naší dceři kladný vztah, věnuje se jí však jen
občas, netráví s námi volný čas, ani se neúčastní výchovy naší dcery. Domnívám se však, že pobyt v takovém
prostředí má špatný vliv na psychický vývoj naší dcery. Z důvodů těchto rodinných problémů se zhoršilo
také Petřino chování ve škole. Několikrát do roka navštěvuje psychologickou poradnu.
Důkazy: výslechem účastníků
kopií lékařské zprávy ze dne 11. 9. 2003 (originál předložím u jednání)
lékařskou zprávou o zdravotním stavu nezletilé od MUDr......
III.
Petra je žákyní ZŠ Komenského nám. 5, kde navštěvuje školní družinu, za kterou hradím 60,- Kč měsíčně. Za
obědy ve školní jídelně hradím asi 400,- Kč měsíčně. Z mimoškolních aktivit navštěvuje Základní uměleckou
24
školu, kde hraje na flétnu, jejíž výuka stojí asi 2.000,- Kč ročně. Každý rok jezdí na školu v přírodě , kde pobyt
stojí 1. 700,- Kč. Její zdravotní stav je dobrý.
Důkazy: doklady o výdajích na nezletilou
IV.
Otec nezletilé podniká jako fyzická osoba v oboru zedník a jeho průměrný měsíční příjem činí asi 12 000,Kč.Já
pracuji jako uklízečka na částečný pracovní úvazek u firmy XXX, a.s., se sídlem v Brně, Nová 20, kde
dosahuji průměrného měsíčního příjmu asi 4.000,- Kč čistého.. Dále pobírám částečný invalidní důchod ve
výši 4.109,- Kč.
Rodina pobírá z dávek státní sociální podpory přídavek na dítě ve výši 530,- Kč.
Důkazy: daňovým přiznáním otce ( kterou nechť si vyžádá soud )
výdělkovou zprávou matky, kterou nechť si soud vyžádá u zaměstnavatele
firmy XXX, a.s., se sídlem v Brně, Nová 20
výslechem účastníků
kopie rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu (originál předložím soudu u
jednání)
kopie rozhodnutí o přiznání dávek na dítě (originál předložím soudu u
jednání)
V.
S ohledem na výše uvedené navrhuji, aby Městský soud v Brně po provedení důkazního řízení vydal
tento
r o z s u d e k :
I. Nezletilá Petra J., nar. 24. 4. 1994, se pro dobu před rozvodem a po rozvodu manželství rodičů
svěřuje do výchovy matce.
II. Otec je povinen přispívat na výživu nezletilé částkou .........,- Kč měsíčně, splatnou vždy do 15.
dne v měsíci předem k rukám matky nezletilé.
V Brně, dne
Jana J.
25
7. Sporný rozvod
Městskému soudu v Brně
Rooseveltova 16
601 62 Brno
Žalobkyně: Jaroslava B. , roz. P. , nar. 22.1.1967, trvale bytem Brno, Nepojmenovaná 11, PSČ: 612 00
Žalovaný: Roman B. , nar. 23.10.1967, bytem Brno, Nepojmenovaná 11, PSČ: 612 00
o rozvod manželství
ž a l o b a
Dvojmo
Přílohy dle textu
Soudní poplatek 1.000,- Kč
I.
Manželství s žalovaným jsem uzavřela dne 24. 4. 1993 před Úřadem městské části Brno- ----- .
Oba jsme státními příslušníky České republiky, u obou se jedná o prvé manželství. Poslední společné
bydliště máme v Brně, Nepojmenovaná 11.
Z manželství se nám narodily dvě děti, nezl. Roman B., nar. 4. 1. 1994, a nezl. Jaroslava B., nar. 17. 8. 1999.
K Městskému soudu v Brně jsem podala dne ----------- návrh na zahájení řízení o výkon rodičovské
odpovědnosti pro dobu do i po rozvodu.
Důkazy: kopií oddacího listu (originál předložím u jednání)
výslechem účastníků a jejich OP
rodnými listy nezletilých dětí Romana a Jaroslavy B.
II.
Manželství s žalovaným jsem uzavírala z citových důvodů.. Během známosti byl vždy velice pozorný a
laskavý, ale okamžitě po svatbě se jeho chování ke mně výrazně změnilo. Po sňatku začal být hrubý a žárlivý
a především slovně mě napadal a ponižoval. Vše se ještě zhoršilo po narození syna. Žalovaný postupně
přestal jevit o rodinu zájem, většinu času trávil mimo domov. Na výživu rodiny mi přispíval nepravidelně.
Žalovaný začal hrát na hracích automatech, čímž se postupně dostal do finančních problémů. Je závislý na
alkoholu, ale odmítá se léčit. Zejména ve stavech opilosti je ke mně agresivní, slovně i fyzicky mě napadá.
Fyzické útoky žalovaného vůči mně začaly asi před deseti lety fackou do obličeje. Postupně se útoky staly
častějšími, vždy pod vlivem alkoholu. Mimo fyzických útoků mě žalovaný čím dál častěji napadal slovně,
zejména sprostými nadávkami, výčitkami a vyhrožováním, že mě nechá zavřít do blázince, že tak přijdu o
děti.. Záminkou k takovým výpadům mohlo být cokoli, třeba málo hustá polévka.
Situace se v průběhu let postupně zhoršovala a poslední dva roky již je neúnosná. Žalovaný mě občas odmítá
vpustit do bytu, nebo je schopný chodit se sekerou v ruce po bytě a vyhrožovat, že nás zabije. Nezletilé děti
jsou v důsledku jeho častých agresivních výstupů traumatizovány. O naše děti nejevil žalovaný nikdy
soustavný zájem . Péči o ně, vyprovázení na kroužky, vodění do školy musím převážně obstarávat sama.
Žalovaný se omezuje na občasné akce.
Dne------- došlo ze strany žalovaného k dalšímu fyzickému napadení. Žalovaný mě zezadu chytil za vlasy a
uhodil mnou o zem, pěstí mě bouchal do hlavy. Následkem byla třídenní hospitalizace na traumatologii v
nemocnici v Brně s otřesem mozku.
26
Tuto již naprosto neúnosnou situaci jsem se rozhodla řešit podáním trestního oznámení na žalovaného a
odchodem ze společného bytu. Trestní oznámení jsem podala -----, ve věci byly zahájeny úkony v trestním
řízení dle § 158 odst. 3 trestního řádu, a v současnosti jsou shromažďovány podklady pro sdělení obvinění
z trestného činu týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě (§ 215a trestního zákona). Jsem
v kontaktu s policií, neboť se obávám případného výbuchu agresivity žalovaného po sdělení obvinění.
Po podání trestního oznámení jsem se již nechtěla vrátit do společného bytu. Dva dny jsem i s dětmi bydlela u
bratra, a pak se s nimi odstěhovala do podnájmu, jehož přesnou adresu nechci uvádět z důvodu naší
bezpečnosti před žalovaným. Ten mi po mém odchodu totiž neustále několikrát denně volal a posílal zprávy
na mobilní telefon. Na jednu stranu byl přehnaně laskavý, žádal, abychom se k němu vrátili, projevoval
zájem o děti. Tuto laskavost a zájem mu ale nevěřím a domnívám se, že je jenom předstíraná, protože mi na
druhou stranu už i vyhrožoval.
Příčiny rozvratu manželství spatřuji v agresivní povaze žalovaného, v psychickém a fyzickém násilí jehož se
na mě dopouštěl a v nepřiměřeném požívání alkoholu žalovaným.
Důkazy: výslechem účastníků
protokolem o trestním oznámení ze dne
lékařskou zprávou o vyšetření v nemocnici v Brně
svědeckou výpovědí dětské lékařsky MUDr......
zprávou ředitelky Základní školy
lékařskou zprávou dětské psycholožky MUDr.---
III.
S ohledem na výše uvedené se domnívám, že naše manželství je hluboce a trvale rozvráceno a nelze očekávat
obnovení manželského soužití. Příčiny rozvratu spočívají především v jednání žalovaného. Naše manželství
nevytváří ani vhodné prostředí pro výchovu našich nezletilých dětí. Proto navrhuji, aby Městský soud v Brně
po provedeném důkazním řízení vydal tento
r o z s u d e k :
1. Manželství žalobkyně Jaroslavy B., roz. P. , a žalovaného Romana B., uzavřené dne 24. 4. 1993 před
Úřadem městské části Brno ­ -----, s e r o z v á d í.
2. Žalovaný je povinen žalobkyni nahradit náklady soudního řízení do tří dnů od právní moci rozsudku.
V Brně dne ---------
Jaroslava B.
27
8. Žádost o přidělení obhájce soudem
Městskému soudu v Brně
Rooseveltova 16
601 62 Brno
Věc:
Žádost o osvobození od soudního poplatku dle ust. § 138 o.s.ř.
a ustanovení právního zástupce dle § 30 o.s.ř
Vážená paní předsedkyně/pane předsedo
Dne ..... jsem u zdejšího soudu podala návrh na ......
Vzhledem k tomu, že jsem na mateřské dovolené/ v invalidním důchodu/ evidována na ÚP v ......a nemám
jiný příjem a přitom se starám o nezletilé děti Janu, nar.... a Petra, nar..., žádám od osvobození od soudního
poplatku. (rozpis veškerých příjmů- nájem, dávky apod.)
Navíc nemám se svými příjmy možnost si platit právního zástupce a odpůrce/žalovaný odmítá mnou
navrhované řešení např. ve věci zrušení spol. nájmu bytu, vypořádání SJM aj. a neustále mě psychicky
vydírá. Tímto Vás žádám současně o stanovení právního zástupce vzhledem k mojí finanční situaci a
složitosti případu a zejména pro ochranu zájmů nezl. dětí.
Připojuji potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech
V Brně, dne .....
Alena B.
9. Žaloba o výživné manželky
Městský soud v Brně
Roosveltova 16
601 62 Brno
Žalobce: Alena K., roz. L, nar. dne 11.12.1957, bytem Brno, Nepojmenovaná 13, PSČ: 000 00
Žalovaný: Jiří K., nar. 4.7.1954, bytem Brno, Nepojmenovaná 13, PSČ: 00000
Žaloba o výživné manželky
Dvojmo
28
I.
Dne....... jsem uzavřela manželství s Jiřím K. V manželství se dne ..... narodila dcera Jana K., a dne ......
dcera Kateřina. Rozsudkem Městského soudu ze dne..... č.j......, který nabyl právní moci dne....., byly
nezletilé dcery svěřeny do mé péče a otci stanoveno výživné ve výši.... Kč na Janu a ve výši.... Kč na
Kateřinu.. Žalovaný však výživné neplatí.
Důkaz: Oddací list
Výslechem účastníků
Spisem Městského soudu sp. zn, který nechť soud přiloží
II.
Naše manželství je v posledních dvou letech poznamenáno neshodami. Situace vyvrcholila dne ....., kdy jsem
byla manželem fyzicky napadena. Žalovaný neprojevuje o nezletilé dcery žádný zájem, nepřispívá na
domácnost. Doma se zdržuje nepravidelně, sám žije velmi nákladně, kouří drahé cigarety, kupuje jídlo,
které ovšem konzumuje sám.
Důkaz:
Trestní oznámení ze dne ...........
Lékařská zpráva ze dne ............
III.
Žalovaný platí pouze nájemné a inkaso ve výši....Kč. Od dubna ..... nepřispívá na společnou domácnost, na
výživu mou ani našich dcer. Otázka finančního zabezpečení leží výhradně na mě. Já jsem na mateřské
dovolené, pobírám peněžitou pomoc v mateřství ve výši.... Kč, rodičovský příspěvek ve výši.... Kč. Nemohu
tak z těchto příjmů platit náklady spojené s chodem domácnosti.
Manžel pracuje jako........ u firmy ....... se sídlem........, kde jeho měsíční příjem činí asi........,- Kč hrubého
měsíčně.
Protože jsme stále manželé, domnívám se, že mám právo na stejnou hmotnou úroveň a žalovaný má ze
zákona povinnost postarat se o rodinu
Důkaz: potvrzení o výši měsíčních plateb za byt
výslechem účastníků
potvrzením o příjmech žalobkyně
IV.
Vzhledem k tomu, že žalovaný odmítá plnit svou zákonnou vyživovací povinnost, kterou ke mně jako
k manželce má, nezbývá mi než se obrátit na soud. Výživné, které je přiměřené jak mým potřebám, tak
schopnostem a příjmům žalovaného, s přihlédnutím k tomu, že máme právo na stejnou životní úroveň
požaduji výživné ve výši .... ,-Kč měsíčně. Proto navrhuji, aby soud vynesl po provedeném řízení následující
r o z s u d e k
I. Žalovaný Jiří K. je povinen přispívat na výživu své manželky Aleny K., počínaje dnem podání návrhu na
zahájení řízení výživné v částce ....,- Kč měsíčně předem splatnou vždy do ---- dne k rukám žalobkyně.
V Brně dne
Alena K.
29
10. Žaloba o zrušení společného nájmu
Městský soud v Brně
Rooseveltova 16
601 62 Brno
Žalobkyně: Ivana N., roz. R., nar. 23.6.1969, trvale bytem v Brně, Nepojmenovaná 5, PSČ: 000 00
Žalovaný: Pavel N., nar. 10.2.1969, trvale bytem v Brně, Nepojmenovaná 5, PSČ:
000 00
o zrušení práva společného nájmu bytu manžely
žaloba
Dvojmo
Přílohy dle textu
Žádost o osvobození od soudních poplatků
I.
S žalovaným jsem dne 13.9.1991 uzavřela manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem Městského soudu
v Brně ze dne .........., č. j........, který nabyl právní moci dne .......... Z tohoto manželství se nám narodily
dvě děti, nezl. Pavel, nar. 17.3.1992 a nezletilý Petr, nar. 7.3.1990. Oba synové byli svěřeni do mé výchovy
rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne ......., č. j.........., který nabyl právní moci dne ............
Důkazy: kopie rozsudku Městského soudu v Brně ze dne ........., č.j. ..........
( případně spisem Městského soudu v Brně sp. zn.......... )
kopie rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne ......., č.j. ..........
( případně spisem Městského soudu v Brně sp. zn.......... )
výslechem účastníků
II.
Dne 1.1.1997 nám byl přidělen do nájmu na dobu neurčitou byt č. 1, 1. kategorie, sestávající ze dvou pokojů,
kuchyně a příslušenství v přízemí domu na ulici Bučovická 12 v Brně - Slatině, jehož vlastníkem je Statutární
město Brno ­ MČ Brno-Slatina. O získání bytu jsem se převážně zasloužila já. Za trvání manželstvím mě a
žalovanému vznikl společný nájem bytu manžely podle § 703 odst. 1 občanského zákoníku.
Důkazy:
Kopie nájemní smlouvy ze dne .......
Kopie evidenčního listu
III.
Předmětný byt jsme od počátku užívali společně s žalovaným a našimi dětmi, soužití v tomto bytě
s žalovaným však bylo velice komplikované. Příčinou problémů bylo násilné chování žalovaného a jeho sklon
k nadměrnému požívání alkoholu.. Žalovaný nikdy řádně nepracoval, zaměstnání měnil kvůli špatné
pracovní kázni několikrát do roka, často nepracoval vůbec, živobytí si nezajistil ani ze sociálních dávek.
V roce 1998 mě žalovaný napadl tak, že jsem byla čtrnáct dnů v pracovní neschopnosti. V roce 2000 mě
žalovaný napadl tak, že po mně hodil rádio a způsobil mi otřes mozku. Zhruba v roce 2003 mi žalovaný
způsobil bodnutím propiskou hlubší ránu na stehně. Jednání žalovaného vyvrcholilo v létě 2004, kdy mě
v řadě incidentů např. pobodal vidličkou, hodil po mně činku, vyrval mi vlasy, vylil na mě čistící prostředek
Savo. Žalovaný takto jednal často pod vlivem alkoholu, pokud po mě házel různé předměty byl zřejmě jeho
úmysl mě zabít, k čemuž nedošlo jen díky tomu, že jsem se bránila. .
Žalovaný se nepodílí na hrazení nákladů spojených s bydlením, nepřispívá na výživu nezletilých.
V současné době je ve výkonu trestu odnětí svobody pro násilné trestné činy a má se vrátit asi v.....
30
V dopisech mi často vyhrožuje, kdy mám důvodné obavy o život ( zdraví ) našich dětí i můj vlastní.
Důkazy: lékařské zprávy MUDr. ....... ze dne .......
kopií lékařské zprávy MUDr. .....ze dne .....
trestním spisem sp. zn....., které nechť soud přiloží
s výhradou dalších důkazů (policejní protokol, zahájení trestního stíhání apod.
III.
Dohoda o užívání bytu se žalovaným je vzhledem k výše uvedenému vyloučena. V zájmu našich synů,
zletilého Jana a nezl. Petra je, abych byt nadále užívala já.
Za této situace mi nezbývá, než se obrátit na soud, aby v této věci podle § 702 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb.,
občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl o zrušení práva společného nájmu bytu a o tom,
kdo bude v dalším užívat byt jako nájemce.
Soud může v případech zřetele hodných, když některé okolnosti spočívající v osobách nájemců brání
společnému užívání bytu nájemci, takto postupovat.
Domnívám se, že tato situace u mne a mých nezletilých dětí nastala a že byt by měl být přikázán mně, jednak
proto, že, že takový postup doporučuje pronajímatel, jednak proto, že mi byly rozsudkem Městského soudu
v Brně sp. zn..... ze dne .... svěřeny do péče nezletilé děti
Žalovaný má možnost jiného bydlení. Od počátku ledna .....do ...... bydlel u své matky, kam se může
kdykoli nastěhovat Není tedy třeba, aby žalovanému byla zajištěna bytová náhrada. To by zároveň bylo
v rozporu s dobrými mravy vzhledem k tomu, jakým způsobem se ke mně žalovaný choval.
Důkazy: výslechem účastníků
vyjádřením vlastníka domu
opatrovnickým spisem
výslechem paní Jiřiny N.
IV.
S ohledem na výše uvedené navrhuji proto, aby Městský soud v Brně vydal tento
r o z s u d e k :
I. Právo účastníků společného nájmu bytu č. 1, 1. kategorie, sestávající ze dvou pokojů, kuchyně a
příslušenství v přízemí domu na ulici Bučovická 12 v Brně ­ Slatině se zrušuje a byt bude nadále
užívat žalobkyně.
II. Žalovaný nemá nárok na zajištění bytové náhrady.
III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku.
V Brně, dne ..... Ivana N
31
11. Žaloba o vypořádání společného jmění manželů
Městskému soudu v Brně
Adresa:......
000 001 Brno
Žalobkyně: Veronika V. , roz. V., nar 23. 10. 1947, bytem Brno, Nepojmenovaná 2, PSČ: 000 01
Žalovaný: Jaroslav V. , nar. 27. 6. 1949, bytem Brno, Nepojmenovaná 2, PSČ: 000 01
o vypořádání společného jmění manželů
ž a l o b a
Dvojmo
Přílohy dle textu
Soudní poplatek 1000,- Kč
I.
Manželství s žalovaným uzavřené dne 15. 7. 1972 před Obvodním národním výborem v Brně II., okres Brno město,
bylo rozvedeno rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne ........, č. j. ......, který nabyl právní moci
dne ..........
Dnem právní moci výroku o rozvodu manželství, tj. dnem ......, zaniklo společné jmění manželů (dále jen
SJM), které nebylo dosud vypořádáno.
K dohodě respektující zákonná kritéria vypořádání tak, jak jsou formulována zejm. v ust. § 149 obč. zák.,
mezi námi nedošlo.
Důkazy: spisem Městského soudu v Brně, sp. zn. .......
II.
Za trvání manželství jsme s žalovaným nabyli do SJM členský podíl ve stavebním bytovém družstvu ........
Podíl byl splacen dne .......... Následně představenstvo dne ...... rozhodlo o přidělení družstevního bytu. Na
základě zápisu o uzavření dohody o odevzdání a převzetí bytu nám byl dne........ odevzdán družstevní byt
včetně příslušenství č. ....o velikosti 3 + 1 ve III. podlaží v domě č. p. .... na ulici ....... v Brně. Byt se skládá ze
tří pokojů o podlahové ploše 19,40 m2, 15,10 m2 a 16,80m2, kuchyně o podlahové ploše 13,21 m2, předsíně,
WC, koupelny, dvou lodžií a šatny. K bytu patří příslušenství umístěné mimo byt ­ sklep a garáž. Byt se
nachází v nemovitosti zapsané u katastrálního úřadu v ...... katastrální území ....... na listu vlastnictví č.......,
okres ....., kat.ú. ....., obec .......
Důkazy: výpisem z katastru nemovitostí LV č. .....
zápisem o dohodě o odevzdání a převzetí družstevního bytu ze dne
znaleckým posudkem (znalce nechť ustanoví soud)
III.
Z věcí movitých navrhuji vypořádat následující hodnotnější položky:
1) televizor barevný zn. Philips
2) DVD player Pioneer
3) rádio zn. Denon
4) horské kolo oranžové zn. Merida Shimano Deore
5) souprava nábytku z jilmu ­ obývací pokoj (sestává z nábytkové stěny a dvou skříněk)
6) sedací souprava zelené barvy
32
7) lednička zn. Calex
8) pračka zn. ARDO, typ: A600 inox
Důkazy: výslechem účastníků řízení
IV.
Do společného jmění manželů jsme za trvání manželství dále nabyli finanční prostředky na těchto účtech:
1) stavební spoření u ČS - stavební spořitelny na jméno Jaroslav V., číslo účtu: .........., měsíční
úložka činí ........,- Kč,
2) stavební spoření u ČS - stavební spořitelny na jméno Veronika V., číslo účtu .........., měsíční úložka
.......,- Kč
Důkazy: kopií výpisu z účtů u ČS - stavební spořitelny
V.
Společné jmění manželů nebylo ke dni zániku manželství zatíženo pasivy.
VI.
Navrhuji, aby Městský soud v Brně po provedení důkazního řízení vydal tento
r o z s u d e k :
I. Do výlučného vlastnictví žalovaného ze zaniklého SJM s e p ř i k a z u j í :
- finanční prostředky na účtu specifikovaných v článku IV pod bodem 1
- a dále věci movité specifikované v článku III bod 1 až 4.
II. Do výlučného vlastnictví žalobkyně ze zaniklého SJM s e p ř i k a z u j í :
- členský podíl ve stavebním bytovém družstvu ........ k bytu č. ..... o velikosti ........ III. podlaží
v domě č. p. ......na ulici ...... v Brně, v nemovitosti zapsané u katastrálního úřadu
v ......katastrální území ...... listu vlastnictví ......, okres ....., kat.území..., obec .....
- finanční prostředky na účtu specifikovaných v článku IV pod bodem 2
- a dále věci movité specifikované v článku III bod 5 až 8
III. Žalovaný je povinen do 30 dnů od právní moci rozsudku o vypořádání společného jmění manželů
vyklidit družstevní byt č. ..... o velikosti 3 + 1 ve III. podlaží v domě č. p. .....na ulici ....... v ....., a to bez
nároku na zajištění náhradního bydlení.
IV. Na vypořádání podílů ze zaniklého společného jmění manželů je žalobkyně povinna zaplatit
žalovanému částku, která bude specifikována po provedení důkazního řízení zejména znaleckými posudky, a
to ve lhůtě do 1 měsíce od právní moci rozsudku.
V. České republice na účet Okresního soudu v Blansku je žalovaný povinen uhradit soudní poplatek a
náklady řízení (znalečné).
V Brně dne ....... Veronika V
33
12. Trestní oznámení
Státnímu zastupitelství v Brně
Kobližná 22, 602 00
od
Vladimíry B.
bytem Nepojmenovaná 17, Brno 623 00
V Brně dne
Věc : Trestní oznámení ve smyslu § 158 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu
Ve smyslu § 158 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestního řádu), ve znění
pozdějších změn a doplňků, podávám tímto trestní oznámení pro okolnosti nasvědčující tomu, že byl
spáchán trestný čin podle § 215a zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších změn a
doplňků (dále jen tr. zák.) ­ týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě, a to mým manželem
Bohumilem B., nar. 8. července 1950, bytem Nešťastná 17, Brno 623 00.
Odůvodnění:
Manžel mě i mé dvě dcery Janu B. (r.č. ...) a Helenu B. (r.č...), dlouhodobě fyzicky i psychicky týrá. Je to
velmi agresivní člověk, který byl už několikrát soudně trestán pro trestné činy s násilným prvkem. Situace
doma vyvrcholila a stala se pro mne a mé dcery naprosto neúnosnou po jeho návratu z nápravného zařízení
dne 2.1. tohoto roku, kde si na základě rozsudku Městského soudu v Brně ze dne sp. zn. .... odpykával trest
odnětí svobody v délce 4 let pro trestný čin loupežného přepadení podle § 234 odst. 1 tr. zák. Manžel mne i
děti od svého návratu každý den fyzicky napadal, neustále měl k našemu zastrašení připravený nůž, vydíral
nás, vyhrožoval nám smrtí. Dne 26.6. kolem 15.00 hod. mne opět zcela bezdůvodně napadl fyzicky napadl,
vyhrožoval mi smrtí a smrtí mých dcer, na stole před sebou měl po celou dobu připravený dlouhý kuchyňský
nůž, se kterým si neustále pohrával a útočil s ním na mne, a to takovým způsobem, že to ve mně vyvolalo
důvodnou obavu, že trestný čin uskuteční. Na základě této události (nijak ojedinělé) jsem byla okamžitě
nucena i s dětmi z bytu vzhledem k bezprostřednímu nebezpečí ohrožení života odejít. Se zřetelem k povaze
mého manžela a sklonu požívat denně alkoholické nápoje mám důvodnou obavu o to, že své hrozby ohledně
fyzické likvidace mé i dcer uskuteční. V současné době jsme stále na útěku, skrýváme se na různých
adresách, aby nás můj manžel nenašel. Můj manžel v současné době užívá byt, ke kterému mám užívací
právo (bydlí v něm, demoluje jeho zařízení), pracuje jako skladník. Z manžela mám velký strach, obávám se
zejména o život našich dcer., neboť manžel mi vyhrožuje, že je bude používat jako donucujícího prostředku
k tomu, abych se vrátila.
Výše uvedeným neoprávněným jednáním, zejména tím, že mne fyzicky napadl a vyhrožoval mi smrtí a smrtí
mých dcer za použití dlouhého kuchyňského nože, který měl neustále položen před sebou na stole, případně
jej držel a mířil s ním na mne, Bohumil B. ve mně vyvolal důvodnou obavu, že trestný čin uskuteční.
Navrhuji vyslechnout svědka, a to paní Jaroslavu B., bytem Nešťastná 17, Brno 623 00.
Vzhledem k podaným okolnostem se domnívám, že skutková podstata trestného činu podle § 215a zákona č.
140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen tr. zák.) ­ týrání osoby žijící ve
společně obývaném bytě nebo domě.
Žádám, abyste mě v zákonné lhůtě 1 měsíce od obdržení tohoto oznámení vyrozuměli o přijatých opatřeních
a stavu věci.
Vladimíra B.
34
13. Stížnost proti odložení věci v trestním řízení
Policie ČR
Kobližná 22
Brno
Od
Jany F.
bytem Nepojmenovaná 21
616 00 Brno
Věc: Stížnost do usnesení Policie ČR, místní oddělení Kobližná 22, Brno ze dne ........, č.j.
V zákonné lhůtě podávám ve smyslu § 141 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestního zákona, stížnost do
usnesení Policie ČR, místní oddělení Kobližná 22, Brno ze dne..., č.j...., o odložení věci oznámení o
skutečnostech nasvědčujících spáchání trestného činu
Odůvodnění:
Ve svém trestním oznámení na svého manžela Bořivoje F. pro podezření ze spáchání trestného činu týrání
osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě podle § 215a zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona jsem
své podezření dostatečným způsobem zdůvodnila a doložila. Policie ČR však svým usnesením ze dne ... č.j.
... věc bez dalšího odložila, aniž by řádně vyhodnotila navrhované a předložené důkazy, které zcela jasně
nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin.
(může následovat stručné vylíčení konkrétních výhrad k odůvodnění usnesení, vhodné je se zaměřit
především na to, že byly naplněny veškeré znaky trestného činu, nejedná se o pouhý přestupek a dále, které
přímé důkazy vyvrací obhajobu manžela a podporují samotnou svědeckou výpověď poškozené paní Jany F.)
V Brně dne ...
Jana F.
35
14. Předběžné vykázání de lege ferenda
Okresní soud v .....
Adresa...........
PSČ:.....
Žalobkyně: ........, roz........., nar...., bytem ..., PSČ: ...
Žalovaný: ......, nar. ..., bytem ......, PSČ: ...
o zdržení se vstupu do společného obydlí (specifikace byt/nemovitost)
a zdržení se kontaktu
návrh na vydání předběžného opatření
Dvojmo
Přílohy: Žádost o osvobození od soudního poplatku a povinnosti složit kauci dle § 75b
odst. 1 o.s.ř.
Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudního
poplatku + přílohy
Dále dle textu
S žalovaným jsem dne ... uzavřela manželství, dne ....(zde se uvede, že byla podána žaloba o rozvod ve spolupráci
s intervenčním centrem v.... a datum podání/ v případě rozvodu se uvede rozsudek s číslem jednacím a datem).
Z tohoto manželství se nám narodily ... děti, nezl. ..., nar. ..., a nezl. ..., nar. .... Obě nezletilé děti byly
svěřeny do mé výchovy. (případně uvést, že byl podán návrh na úpravu poměrů nezl. dětí ve spolupráci
s intervenčním centrem v.....)
Dne... nám byl přidělen do nájmu na dobu neurčitou byt č. ..., 4. kategorie, sestávající ze ... pokojů, kuchyně
a WC ve .... podlaží domu na ulici ... v ...., jehož vlastníkem je .... Za trvání manželstvím mě a žalovanému
vznikl společný nájem bytu manžely podle § 703 odst. 1 občanského zákoníku.
Důkazy: Kopie dohody o užívání bytu ze dne ...
Kopie evidenčního listu ze dne ...
II.
Předmětný byt jsme od počátku užívali společně s žalovaným a našimi dětmi, soužití v tomto bytě
s žalovaným však bylo velice komplikované. Příčinou problémů bylo agresivní a násilné chování žalovaného
a jeho sklon k nadměrnému požívání alkoholu zcela mimo hranice slušného soužití. Již od narození naší
první dcery ... mě žalovaný fyzicky napadal. Žalovaný mě často ponižuje, uráží, vyhrožuje mi zabitím,
vyhazuje mě i s dcerami z bytu. Kromě fyzického napadání mě žalovaný také týrá psychicky, omezuje mě
v mém životě, snaží se mě neustále kontrolovat (například co si oblékám), bere mi věci (např. mobilní
telefon), musím před ním ukrývat doklady apod. Svědky násilného jednání žalovaného byly samozřejmě i
naše děti, což se projevilo i na jejich psychice. Násilné činy ze strany žalovaného jsem hlásila na Polici,
vyhledala jsem lékařské ošetření, opakovaně jsem také byla nucena přivolat policii v situaci ohrožení ze
strany žalovaného (vylíčení dosavadního průběhu manželství, s případným odkazem na předcházející napadení a
důkazy od Policie, lékařské vyšetření). Vzhledem k tomu, že jsem neměla kam s nezletilými odejít, byla jsem
nucena i nadále setrvat ve společné domácnosti s žalovaným. Naše dcery byly a jsou také často svědky násilí
ze strany žalovaného. Žalovaný mě opakovaně i s nezletilými dětmi vyhodil z domu, sama jsem se snažila ze
společného bytu odejít, moje situace je však velmi obtížná, neboť nemám nikoho blízkého, kdo by mi
poskytnul pomoc, vyhledala jsem proto pomoc neziskových organizací, které mi např. zprostředkovaly
azylové ubytování, nikdy se však zatím nepodařilo najít trvalé řešení.
36
Dne........po návratu domů mě žalovaný opětovně fyzicky napadl a ohrožoval i nezletilé děti, kdy jsem
musela přivolat policii, obvodní oddělení........, která v souladu s ust. § 21a zákona č. 283/1991Sb o Policii
České republiky, ve znění zákona č. 135/2006, kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před
domácím násilím, žalovaného vykázala z našeho společně obývaného bytu, jakož i z jeho bezprostředního
okolí, kdy o zásahu sepsala úřední záznam. Po výkonu rozhodnutí policie o vykázání mi žalovaný
opakovaně telefonoval a vyhrožoval.
Dokud jsem vystavena násilnému jednání ze strany žalovaného, je pro mě jakékoli řešení této závažné
sociální situace velmi obtížné. Pokud by žalovaný byt opustil, byla bych schopná ......(popsat kroky k vyřešení
právního postavení )
Důkazy: Kopií úředního záznamu PČR ze dne ...
III.
Podle § 74 odst. 1 o.s.ř. může předseda senátu před zahájením řízení nařídit předběžné opatření, je-li třeba,
aby byly zatímně upraveny poměry účastníků. Podle § 76b odst. 1. písm. a), b) o.s.ř. může být předběžným
opatřením účastníku, proti kterému návrh směřuje uloženo, aby dočasně opustil byt nebo dům společně
obývaný s navrhovatelem, jakož i jeho bezprostřední okolí, nebo do něj nevstupoval a zdržel se setkávání
s navrhovatelem a navazování kontaktů s ním.
Sdílení bytu s žalovaným je zcela neudržitelné a vážným způsobem je ohrožen život, zdraví a lidská
důstojnost mě a nezletilých dětí. Jednáním žalovaného jsme opakovaně traumatizovány. Žalovaným jsou již
mnoho let porušována nejen moje práva, ale zejména práva našich nezletilých dětí zakotvená nejen v Ústavě
České republiky, v listině základních práv a svobod, ale také v Úmluvě o právech dítěte.
Podle § 75b odst. 1 o.s.ř. je navrhovatel povinen k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla
předběžným opatřením složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného
opatření, jistotu ve výši 50 000 Kč. To neplatí, osvědčí-li navrhovatel spolu s návrhem na nařízení
předběžného opatření, že jsou u něj splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků (§ 138).
Doposud jsem byla vzhledem k výše uvedeným důvodům závislá na sociálních dávkách/na mateřské dovolené/
jsem zaměstnána/ apod., ale žalovaný ničím nepřispíval/ se svými příjmy bych v žádném případě neměla možnost složit
výše uvedenou jistotu/ vzhledem k nutnosti např.splácet dluh na nájemném. Připojuji proto potvrzení o osobních,
majetkových a výdělkových poměrech pro osvoboď/ení od soudních poplatků.
Důkazy: .
III.
S ohledem na výše uvedené navrhuji proto, aby Okresní soud v ..... vydal toto
u s n e s e n í :
I. Žalovaný je povinen zdržet se vstupu do bytu č. ...., 4. kategorie, sestávající ze ....pokojů,
kuchyně a WC ve .... podlaží domu na ulici ... v ..... ( nemovitosti - specifikovat)
II. Žalovaný je povinen zdržet se kontaktu s žalobkyní.
V ..., dne ... .............................
37
Seznam literatury a pramenů
Platné právní předpisy
Metodický pokyn ředitele Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního
prezidia České republiky, kterým se upravuje postup Policie České republiky při
oznámení, prověřování a vyšetřování případů domácího násilí, ze dne 10 září 2004
Prokop, M. a kol.: Právní ochrana dětí a obětí domácího násilí, Liga lidských práv, Brno,
2004
JUDr. Jiřina Voňková, CSc., Mgr. Markéta Huňková, Mgr. Iva Čacká-Pavlíková, Domácí
násilí v České republice v roce 2002 z pohledu práva, proFem, 2002
Manuál pracovního semináře: Sociální pracovnice jako opatrovník před civilním soudem,
Liga lidských práv, 2005