Určeno pouze pro studijní účely
KAPITOLA 2
Obrazy vztahu
Vroce 1914 Freud v eseji K uvedeninarcismuvyjadruje nechuť pTi
pomySleni, i e by mEl ,opustit pozorovhni M l i sterilnim teoreticljm
spofim" (s. 280), a rozSifuje svou mapu dom6ny psychologie. Sleduje
tjvoj schopnosti milovat, kterou ztotoifiuje se zralosti a psychicljm
zdravim, a i nachhzi jeji prapdvod v kontrastu mezi lhskou k matce a 14skou
k sob&Kdyi vSak takto rozdEli sv6t lhsky na narcismus a .objektniU
vztahy, zjigťuje,i e vfvoj muid se tim sice znaEnE ozfejmuje, avSak tjvoj
ien se jeStE vice zamliuje. Tento probl6m vznikh, protoie kontrast mezi
matkou a jh plodi dva rozdiln6 obrazy vztahb. Vzhledem k tomu, i e se pfi
rozvrZeni posloupnosti lidskkho tjvoje spol6hh na takovou pfedstavivost,
kterh mh swljpdvod v iivotE muid, nedokhie u ien vysledovat tjvoj
vztahd, morhlky neb0 jasnk vEdomi jh. Potiie, kterk nasthvaji, kdyi se
snaii aplikovat logiku svk teorie na ienskou zkuSenost, jej nakonec
vedou k tomu, aby z ni ieny vyc'lenil a oznaEil jejich vztahy i pohlavni
iivot za ,,,neprobhdanou konEinu' psychologie". (1926, s. 212 orig.)
Probl6m interpretace, ktej zatemfiuje pochopeni tjvoje Zen, tedy
prameni z odlignosti, kter6 byly pozorovhny v jejich proiivhni vztahd.
AEkoli Freud iil obklopen ienami a jinak toho pochopil tolik a tak skvEle,
iensk6 vztahy mu pfipadaly Eim dB1 tim zhhadnEjSi, obtiinE rozpoznateln6
a tEiko popsateln6. Tato zhhada je jednak ukhzkou toho, jak
mdie teorie zastfit postfeh, a jednak naznaEuje, i e ?ens@ jrvoj je
zastfen urEitou koncepci lidskjch vztahd. Pfedstavivost vztahd utvhfi
pfib6h lidsk6ho vfvoje, a proto zaElenEni Zen, kter6 tuto pfedstavivost
zmgni, znamenh i zmEnu cel6ho pfibEhu.
Posun pfedstavivosti, K l i kter6mu vznikh probl6m s interpretaci
iensk6ho jrvoje, osvEtluji morhlni lisudky dvou jedenhcti1et)ich dgti,
chlapce a dEvEete, kter6 ve stejnCm dilematu spatfuji dva velmi odliSn6
morhlni problkmy. Zatimco souEasnh teorie jasnE vysvEtluje linii a logiku
chlapcova mygleni, vrhd jen spor6 svEtlo na mygleni divEino. Volba
feSeni divky, jejii morhlni lisudky se vymykaji dosavadnim kategoriim
tjvojov6ho hodnoceni, mh zddraznit probl6m interpretace, a nikoli slouiit
jako pfiklad pohlavnich rozdilnosti per se. Dotvofeni nov6 interpretaEni
linie, zaloienk na pfedstavivosti divEina mygleni, nhm nejen umoifiuje
vidgt vfvoj tam, kde dfive nebyl rozpoznhn, ale zhrovefi nhm dovoluje
brat v 6vahu rozdilnosti v chhphni vztahb, anii je odstupiiujeme od
lepSich k horSim.
ObE dEti byly ihky Sest6ho roEniku, chodily spolu do tTidy a z6Eastnily
se studie prhv a odpovEdnosti,jejimi cilem bylo zkoumat rdzn6 koncepce
vlastniho jh a morhlky. Vzorek vybranf pro tuto studii by1 zvolen
tak, aby zahrnoval promEnnou pohlavi (genderu) a promEnnou v6ku
a zhrovefi maximalizoval tjvojovf potencihl tim, i e udriel na vysokk
lirovni konstantni faktory inteligence, vzdElhni a spoleEensk6 tfidy,
kter6 byly a jsou spojovhny s morhlnim jrvojem, alespofi podle mEfeni
dosavadnimi stupnicemi. ObE vybran6 dEti, Amy a Jake, byly inteligentni,
s dobjmi vyjadfovacimi schopnostmi, a soudE podle toho, Eim se
chtgly stht, a i vyrostou, nezapadaly do pfedem stanovenqch kategorii
stereotypnT: vnimanfch pohlavnich roli, protoie Amy chtEla pracovat ve
vEdE, kdeito Jakea bavila vic angliEtina nei matematika. AvSak jejich
morhlni fisudky zpoEhtku zdinlivg pomzuji znhm6 nhzory o rozdilech
mezi pohlavimi a nasvEdEuji tomu, i e pfevaha, kterou divky maji
v morhlnim tjvoji v ran6m Skolnim vEku, se v pubertE ztrhci, kdyi
u chlapcd dochhzi k rozvoji formhlniho logick6ho mySleni.
Tyto jedenhctiletk dEti mEly vy?eSit jedno z fady dilemat, kterou
sestavil Kohlberg. MEfil morhlni tjvoj v adolescenci tak, i e pfedestFe1
konflikt mezi morhlnimi n~rmamia pot6 zkoumal logiku jeho rozfeSeni.
Vtomto dilematu si mu5jm6nem Heinz nemdie dovolit koupit drahf 16k
a zvaiuje, zda jej mh, Ei nemh ukrhst, aby zachrhnil iivot sv6 ?en:. Kohlbergdv
standardni postup pfi rozhovoru zaEinh popisem vlastniho dilematu
-Heinzovy tiiiv6 situace, manielc'iny nemoci, lkkhrnikotjm odmitnutim
sniiit cenu. Dhle nhsleduje otdzka: ,,ME1 by Heinz l6k ukrhst?"
Ddvody pro krddei a proti ni jsou poslkze zkoumdny prostfednicm'm
fady othzek, kterk pozmEfiuji a rozSihji parametry dilematu tak, aby
doglo k odhaleni vlastni struktury morhlniho mygleni.
52 JIN~MHLASEM I
Určeno pouze pro studijní účely
Jedenhctiletjr Jake je od sam6ho poc'htku pfesvEdEen, i e Heinz by
m8116k ukrist. Jestliie je dilema postaveno tak, jak je prezentuje Kohlberg,
tedy jako konflikt mezi hodnotami majetku a iivota, Jake rozpoznhvi
logickou prioritu iivota a tuto logiku pouiivh k tomu, aby sv6 rozhodnuti
ospravedlnil:
Lidskjr iivot je pfece cenniijSi nei penize, takie kdyi si ten 16k6rnik
vydEl6jenom tisic dola+, tak to stejnEpfeiije, alejestli Heinz
ten 16k neukradne, jeho iena zemfe. (Pro; je iivot cenn@Sinei
penize?) Protoie lCk6rnik mfiie ziskat vic pen& ngkdy jindy,
tTeba od nEjakJich bohiEB s rakovinou, ale Heinz ui svou ienu
zpiitky nedostane. (ProEne?) Protoie kaidy ElovEkje jiny, a proto
Heinzovu ienu nejde ziskat znovu.
Na otizku, jestli by mEl Heinz 16k ukrhst, i kdyi svou ienu nemh
rid, Jake odpovidi, i e by ho ukrhst mEl, a fik6, i ejednak je .rozdil mezi
tim, kdyi nEkoho nemiim rid a kdyi ho zabiju", a jednak, kdyby Heinze
pfistihli, ,,soudce by si nejspiS pomyslel, i e uddlal sprivnEu. Kdyi se
Jakea ptaji na skutec'nost, i e by Heinz krideii poruSil zikon, odpovidh,
i e ,,zikonymaji chyby, a nejde pfece sepsat zBkon iiplnE na vSechno, co
si ElovEk dovede pfedstavit".
TakieJake sice zhkon bere v potaz a uv8domuje si funkci, kterou m i
pro zachovhni sociilnfho fhdu (podleJakea by soudce .mdl Heinzovi d8t
ten nejmenSi moinf trestu),ale z6roveii chhpe, i e Z6k0nje vytvofenf Elovi!kem,
a tudii sev ndm mohou vyskytnout chyby a mbie se mEnit.AvSak
jeho lisudek, i e Heinz by md116k ukrhst, stejni: tak jako jeho nizor, i e
v zikonu mohou bft chyby, je zaloien na pFedpokladu limluvy, spolec'enskkho
konsenzu kolem morilnich hodnot, ktee Elov6ku umoiiiuje
vEdEt, ,,cose m i sprivnd udElat", a zhrovefi oc'ekhvat,i e to v6di i druzi.
Tohotojedenhctilet6ho chlapce fascinuje sila logiky a nal6zi pravdu
v matematice; podle jeho slov je to ,,jedinh naprosto logickh vEca.
Morilni dilema povaiuje za ,takovj matematiclj probl6m s lidmiu,
a proto jej postavi jako rovnici a postupuje dil, aby pfiSel na fezeni. Jelikoi
jeho leSeni je racionilnE odvozen6, pfedpoklidi, i e kaidf, kdo se
fidi rozumem, dojde ke stejnkmu ziv6ru, a proto si soudce take bude
myslet, i e Heinz udglal sprivnE, kdyi kradl. Zirovefi si je vSak Jake
vEdom mezi logiky. Na othzku, zda na mor6Ini problCmy existuje sprhvn
i odpovdď,Jake reaguje, i e .mbie bft jen sprhvnf a Spatnj fisudek",
protoie parametry jedn6ni jsou rbznorodi a sloiit6. Jako pfiklad toho,
jak mohou Einy vykonane s tdmi nejlepSimi dmysly skonc'it s katastrofhlnimi
dbsledky, uvhdi: Jako kdyi tleba pustite starou babiEku v tramvaji
sednout, a pak se tramvaj nabourh a to sedadlo proleti oknem, takie
se to mbie stit pfic'inou jeji smrti."
Teorie vjrvojov6 psychologie dobfe osvEtluji pozici tohoto ditgte,
kter6 stoji na kfiiovatce d6tstvi a adolescence (na mist6, kter6 Piaget
nazJivh vrcholkem ddtsk6 inteligence) a prostfednicm'm mySleni zac'inh
objevovat SirSivesmir moinosti. Okamiik preadolescence je zde zachycen
ve spojeni formhlniho operac'niho mySleni s popisem jh, kter6 je
stile zakotveno ve fakticljch parametrech ddtsk6ho svdta - v Jakeovd
vEku, bydliSti, povolini jeho otce, v podstatg toho, co mh a nemh rid
a jake m i nhzory. AvSak zJakeova popisu sebe sam6ho vyzafuje sebevb
domi ditgte, kter6.dospEl0, fec'eno v Eriksonovf;.terminologii, k pNzniv6
pfevaze zdatnosti v dovednostech nad m6nEcennosti: je schopnf, sebevEdomj
a dobFe zn6 pravidla hry - a proto jej novi! objevenh schopnost
formhlniho mySleni, zpcsobilost pfemjSlet o mySleni a logicky zdbvodfiovat
vdci zproSfuje zhvislosti na autoritf;.a umoifiuje mu samostatnd
nal6zat feSeni problkmb.
Tato vznikajici autonomie sleduje stejnou *ojovou kfivku, jakou
se snaii popsat Kohlberg v Sesti stadiich morhlniho vjrvoje, kterh stanovil.
Jednh se o tfistupfiovf postup (vZdy po dvou stadiich na kaidk +ojov6
lirovni) od egocentrickiho chipini spravedlnosti zaloieneho na
individuilni potfebE (prekonvenc'ni- prvni a druh6 stadium), pfes koncepci
spravedlnosti zakotvenou v obecnE sdilenfch konvencich spoleEensk6
limluvy (konvenEni - tfeti a Etvrt6 stadium) a i k principiilnimu
pochopeni spravedlnosti, kter6 spoc'ivh na samonosn6 logice rovnosti
a vzhjemnosti (postkonvenc'ni, autonomni c'i principiilni - pit6 a Sestk
stadium). I kdyi lisudky tohoto jedeniictilet6ho chlapce jsou podle Kohlbergovy
stupnice klasifikoviny jako konvenc'ni, tedy jako smEs tletiho
a Etvrtkho stadia,jeho schopnost zapojit deduktivni logiku tak, aby ovlivnila
feSeni morilnich dilemat, aby odliSila mor6lku od zhkona a aby
umoinila pochopit, Ze v zhkonech mohou b@ chyby, smdfuje k principihlni
koncepci spravedlnosti, kterii je podle Kohlberga totoinh
s morilni zralosti.
Naproti tomu reakce Amy na dank dilema vytviTi velmi odliSnjr
dojem, obraz vjkoje zakrnEl6ho vinou selhhni logiky, neschopnosti
samostatnd uvaiovat. Jeji odpovEď na othzku, zda by Heinz mdl l6k
ukrist, pbsobi vyhfbavg a nejistd:
OBRAZY VZTAHU 55
Určeno pouze pro studijní účely
No, j6 myslim, ie ne. Podle mB by se to dalo FeSit i jinak nei kr6deii,
tfeba by si ty penize mohl od nEkoho pdj?jEitneb0 si vzit liv2r
neb0 tak, ale fakt by ten 16knemEl ukrist -jenie ani jeho iena by
nemBla zemfit.
Kdyi je Amy dotizina, proE by Heinz nemE1 l6k ukrist, neuvah
o majetku ani o zikoni:, ale o dbsledcich, jak6 by kridei mohla mit I
vztah mezi Heinzem a jeho ienou:
Kdyby ten 16k ukradl, mohl by tim sice svou ienu zachrinit, ale
taky by za to mohl jit do vEzeni, a kdyby se pak jeho ienB tfeha
zase pfitiiilo, ui by ji nemohl sehnat dalSi 16k, a to by ji moc
neprospElo.Takie by to fakt mBli spolu probrat a pfijit na nEjaW
jinf zpdsob, jak ziskat penize.
Amy toto dilerna nechipe jako matematickj problem s lidmi, a.
vnimi je jako pfibch lidsljch vztahb, ktej se odehrhvh ve vEtSim East
v6m rozpgti. Jelikoipfedvidh, i e iena trvale potfebuje sv6ho muie a mL
m i o svou ienu trvalou starost, snaii se vyjit vsEic lkkirnikovu poi:
davku tak, aby spojeni zbstalo zachovhno a nedoSlo k jeho pfetrien
Zenino pfeiiti spojuje se zachovinim vztahd, a v kontextu lidskjch vztr
hb uvaiuje i o hodnotE ienina iivota: fiki, i e by bylo nesprivn6 nech~
ji zernfit, protoie .kdyi zemfe, ubliii to hodnE lidem a ji taky". Amyi:
rnorhlni lisudek se zaklhdi na pfesvEdEeni, i e ,,pokud nEkdo m i prc
stFedek, ktej druhemu zachdni iivot, pak neni sprhvn6 mu tento pro
seedek neposkytnoutu, a proto podle jejiho nizoru probl6.m v dilematl
neprameni z 16khrnikova uplatnzni vlastnich priv, ale z toho, i e nedo
khie reagovat.
Kdyi Amy postupni: dost6vh Fadu otizek, kter6 vyp1S;vajiz Kohlber
govy konstrukce dilematu,jeji odpovEdisev zisadi: nemEni, takie rfizne
sondy nepfispivaji ani k bliiSimu osvEtleni, ani k pozmEnEnijeji pdvod.
ni reakce. AťHeinz svou ienu m i rhd, neb0 ne, stejni: by nemEl krist an;
ji nechat umfit. Kdyby neumirala jeho iena, ale nEjakd cizi pani, Amq
fikh, i e "kdyby ta pani nemEla nikoho blizk6ho neb0 kdyby nikoho
neznala", pak by se ji m61Heinz pokusit zachrhnit, ale nemEl by ten 115k
ukrist. Kdyi v5ak tazatelka opakovinim othzek Amy ddvi najevo, i ejeji
odpovEdi nepochopila neb0 i e byly nesprivn6, Amy zaEin6 pozbS;vat
sebevgdomi a odpovidi Eim dB1tim rozpaEitEji a nejistEji. Na dotaz, proE
by Heinz nemEl ten 16kuhrist, prosti: opakuje .protoie to neni sprhvn6".
Na vjrzvu, ať vysvfttli, proE tvrdi, i e kridei by nebyla dobrjm feSenim,
nepFesvEdEiv8 dodivi: ,,Kdyby ho ukradl, Eeba by nevEdE1, jak ho m i
sv6 ienE podat, takie by stejnE mohla umFit." Jelikoi toto dilema nechipe
jako samostatnq probl6m rnorhlni logiky, nerozpoznivi vnitfni strukturu
jeho rozfegeni; vzhledem k tomu, i e sama tento problim stavi zcela
odliSnE, naprosto se miji s Kohlbergovou koncepci.
Podle Amy svEt sesthvh spiSe z lidsljch vztahd nei z jednotlivfch
lidi a k jeho soudrZnostipFispiv6 spi'se vz6jemnh propojenost mezi lidmi
nei systkmy pravidel, a proto jidro tohoto dilematu spatFuje ve skuteEnosti,
i e lkkirnik nedokizal reagovat na potfebu Heinzovy ieny. Amy
fikh, i e ,neni sprivn6, aby lidi umirali, kdyi jirn Slo zachrinit iivot",
a pfitom pFedpoMidh, i e kdyby 16khrnikvEd81, co zpdsobi jeho odmitnuti
prodat 16klevnEji, uvEdorni1by si, i e .by ho mEl t6 manielce prost2
ddt a nechat Heinze, aby mu ty penize splatil n8kdyjindyu. Podle ni tedy
TeSeni dilematu spoEiv6 v tom, i e se lkkhrnikovi vysvGtli, jak na tom
Heinzova iena je, a pokud to nepbjde, pak se Heinz musi obritit na ty,
kteTi mohou pomoci.
StejnEjako je Jake pfesvEdEen9,i e by soudce souhlasil s jeho nizorem
o sprhvnosti Heinzovy krhdeie, ani Amy nepochybuje, Ze ,,lkkgrnik
s Heinzem by urEitE pfiSli na jin6 feSeni nei kridei, kdyby to opravdu
pofidnE probrali". Podle Jakea zikony .rnaji chyby", a Amy povaiuje za
chybu celk tohle drama, protoie je pfesvEdEena, i e ,vEci by se m61y vic
sdilet a pak by lidi nemuseli krist". ObE d8ti si tedy uvEdomuji nutnost
limluvy, kterou vSak chtEji zprostfedkovat rGzn*i zpGsoby - on neosobnE,
prosEednictvľm logickfch a privnich syst6mb, ona osobni:, prosgednictvim
komunikace ve vztahu. On se spo16hd na konvence logiky,
podle nichi lze vydedukovat feseni tohoto dilematu, a pfedpoklidi, i e
druzi tyto konvence sdileji; stejng tak se ona spol6hi na proces komunikace,
pfedpokl6di vzijemn6 propojeni s druhfmi a vEfi, i e ji vyslechnou.
Zatimco v'sakjemu se pfedpoklady ohlednE 6mluvypomuji, neboť
logika jeho odpovEdije v souladu s kladenfmi othzkarni, ona se ve svjlch
pfedpokladech zklame, nebot dochhzi k selhhni komunikace a tazatelka
nedokiie jeji odpovEdpochopit.
AEkoli z opakovini otizek a rozhovom s Amy je patrni frustrate,
problim interpretace spoEivBpfedevSim v hodnoceni jeji odpovgdi.Jestliie
Amyiny odpovEdi posuzujerne ve svEtle Kohlbergovy definice stadii
a posloupnosti rnorilniho vfvoje, pak jsou o cel6 jedno stadium m6nE
vyspEl6 neiJakeovy. Lze je klasifikovat jako sm8s druh6ho a tfetiho stadia
a zdinlivE odhaluji, i e divka md pocit bezmocnosti, nedokhie systematicky
uvaiovat o pojmech mor6lky Ei prhva, zdrihh se postavit autoriti:
neb0 pfezkoumat logiku pfedklidanfch morilnich pravd, ba dokonce
OBRAZY VZTAHU 57
Určeno pouze pro studijní účely
si ani nedokdie pr'edstavit, i e by mohla jednat pfimo, aby zachrinila
iivot, nebo i e by takov6 jedndni, pokud by se do nEj pustila, mohlo mit
n5jaG jrsledek. Tak jako jeji spol6hini na vztahy zdinlivE prozrazuje
pfetrvivajici zivislost na druhfch a zranitelnost, i jeji vira v komunikaci
jakoito zpdsob fegeni morilnich dilemat sejevi jako naivni a kognitivnB
nezrali.
Kdyi vgak Amy popisuje sama sebe, vzniki markantnE odliSnJi
dojem. Charakteristick6 preadolescentni znaky opEtvytvdfeji obraz ditzte,
kter6 sije jisto samo sebou,je pfesvEdEeno o sjrch ndzorech a nepochybuje
o sv6 zpdsobilosti vykonat nEco, co bude pro svgt pfinosn6.
V jedendcti letech o sob6 fikii: ,Rostu a mEnim se...NEkter6 vEci ted u i
chipu jinak, prosti! proto, i e se tedui opravdu dobFe znim a mnohem
vic toho vim o svEtB." AvSak svBt,ktejzni, se liSi od svEtavidzniho prizmatem
Kohlbergovy konstrukce Heinzova dilematu. Jeji sv6t je svEtem
vztahd a psychologickfch pravd, v nEmi vzdomi spojitosti mezi lidmi
zpbsobuje, i e si d E i sobE uvEdomuji odpovEdnost a vnimaji potr'ebu
reakce. V tomto svEtle se ndm jeji chdpdni morilky, kteri prameni
z uznini vztahu, z viry v komunikaci jakoito ve zpdsob Fe5eni konfliktfi
a z pfesvEdc'eni, i e feSeni dilematu vyplyne ze zivainosti, sjakou je pfedestfeno,
u i zdaleka nejevi tak naivni neb0 kognitivnE nezral6. Naopak,
jeji lisudky obsahuji vhled typiclj pro etiku p6Ee, prdvE tak jako Jakeovy
lisudky odriieji logiku spravedliv6ho pfistupu. Jeji vznikajici vEdomi
"metodypravdy", kterd je zhkladnim principem nenisiln6ho feSeni konfliktfi,
ji spoleEnE s virou v obnovujici pdsobeni p6Ee vede k tomu, aby
protagonisty dilematu nevnimala jako oponenty seSikovan6 proti sob.5
v jakdmsi klini o prdva, ale jako nediln6 souEisti sit6 vztahb, na jejimi
pfetrvini jsou vSichni zivisli. V ddsledku toho feSi dan6 dilema tim, i e
tuto sit! aktivuje prosiYednicm'm komunikace; zajisti, aby do ni iena
i naddle patFila, neboťpropojeni posili, a nikoli pferuSi.
AvSak odliSnd logika AmyinJich odpovEdi n6s upozoriiuje na interpretaci
vlastniho rozhovoru. AEkolije zamfslenf jako sled dotazd, jevi se
spigejako dialog, nabfiajici vlastnich morhlnich dimenzi, kter6 se Vkaji
tazatelEina uiiti moci a respondentEinfch projevii respektu. Z tohoto
posunu v koncepci rozhovoru je okamiitg zfejm6, Ze tazatelc'in problem
pochopit Arnyiny odpovEdi prameni ze skuteEnosti, i e Amy odpovidd na
jinou otizku, nei se tazatelka domnivh. Amy nezvaiuje, jestli m i Heinz
v t6to situaci jednat (,Md by Heinz 16k ukrist?"), nfbrZ uvaiuje, jak by
m&lHeinz jednat, aby zareagoval, kdyi vi, cojeho iena potr'ebuje (,ME1
by Heinz 16kubcisRu).Tazatelka bere zpdsob jedndni jako samozfejmost
a pfedpoklidi, ie je to jasni vEc; Amy pfedpoklddd, i e je nezbytn6 jednat,
a zvaiuje formu, jakou to podniknout. Tazatelka si tedy nedokiie
pfedstavit odpovEď, kter6 neni zahrnuta do Kohlbergovy morhlni filozofie,
a tudii nedokiie ani vyslechnout Amyinu othzku a pochopit logiku
jeji odpovEdi ani rozpoznat, i e to, co se z jedn6 perspektivy jevi jako
vyhfbavost pfed dilematem, z jin6ho hlediska znamend pochopeni probl6mu
a hleddni pfijateln6Siho fegeni.
A tak tyto dvE dEti spatfuji v HeinzovE dilematu dva velmi odliSn6
mordlni probl6my: Jake v nBm vidi konflikt mezi iivotem a majetkem,
kterj lze vyfeSit logickou dedukci, Amy trhlinu v lidsk6m vztahu, kterou
Ize zacelit jen jeho vlastni niti. Qto dEti si kladou odliSn6 otizky, pramenici
z odlignfch koncepci morilky, a proto dochdzeji k ziisadng
nesluc'itelnfm odpovE;lim, ~ejichiuspofddini do sledu stadii na vzestupn6
stupnici lidsk6 zralosti, kalibrovan6 podle logiky chlapcoech
odpovEdi, zceia opomiji odlisnou pravdu, kteri se objevuje v 6sudku
divky. Na otizku .Co chdpe on, a ona ne?" poskytuje Kohlbergova teorie
pohotovou odpovBď:Jakeovy lisudky byly klasifikovdny jako o cel6
jedno stadium vyspElejSi, a tudii moriiln6 zralejgi nei lisudky Amyiny;
na otizku .Co chdpe ona, a on ne?" vSak nemd Kohlbergova teorie co
Fici. Protoie v&tSinadivEinjrch odpovgdi propadne sitem Kohlbergova
bodovaciho syst6mu, z jeho perspektivy se zdi, Ze leii zcela mimo
oblast morilky.
AvSak tak jako Jake projevuje velmi vyspE16 chipini logiky ospravedlnEni,
iAmyje stejnEvyspEld ve sv6m pochopeni podstaty volby. UvEdomuje
si, i e ,kdyi dvB cesty vedou naprosto odliSn*i smEry a vy se
rozhodnete pro jednu z nich, nikdy se nedovite, co by se stalo, kdybyste
se vypravili jinfm smEremU,a vysvEtluje, ie ,,toje pFileiitost, kter6 musite
vyuiit, a jak jsem Tekla, nikdo nevi, jak to dopadne". Aby tento nizor
,,jednoduSeUvysvEtlila, popisuje sv6 rozhodnuti strivit l6to na tdbore:
Nikdy se nedovim, co by se stalo, kdybych tady zdstala; a kdyi se
mi na tfibo?e nebude libit, nikdy se nedovim, jestli by bylo IepSi,
kdybych tady zilstala. Nejde na to nijak vyzrfit, protoie prost6
nejde ud6lat obojinajednou, takie se musite rozhodnout, ale Elov6k
prost6 nikdy nevi.
Takto tedy tyto dvEjedenictilet6 dBti, obz vysoce inteligentni a vnimav6,
i kdyi kaid6 jinak, pfedvddiiji odliSn6 zpdsoby morilniho chip&
ni, odliSn6 zpdsoby uvaiovini o konfliktu a volb6. Kdyi Jake feSi Heinzovo
dilema, spol6hi se, i e se pomoci kriideie vyhne konfrontaci,
OBRAZY VZTAHU 59
Určeno pouze pro studijní účely
a obraci se k zhkonu, aby spor urovnal. Transponuje hierarchii moci na
hierarchii hodnot, Eimi zneSkodni potencihlni v);buSnj, konflikt mezi
lidmi, nebot! jej pfedestfe jako neosobni konflikt n6rokfi. Takto abstrahuje
morhlni problem od interpenondlni situace a v logice spravedlnosti
naIBz6 objektivni zpbsob, jak rozhodnout, kdo spor vyhraje. AvSak
toto hierarehick6 uspoHdPni spolu s piedstavivosti vitizstvi a porhzky
i s potencihlnim nhsilim, ktere je v n6m obsaieno, musi v h y i n g konstrukci
ustoupit propojene siti, pfedivu vztahd, udriovanjrch v procesu
komunikace. Dojde-li k tomuto posunu, mor6lni problem se promhi
z problemu nespravedlivi dominance, pfevahy majetku nad iivotem, na
problem zbytefn6 exkIuze a 16khrikovy neschopnosti reagovat na ieni-
- Tento
posun ve formulaci morhlniho problem~a pdvodni zminu
v pfedstavivosti vztahd lze postr'ehnout i v odpovgdich dvou osmiletfch
dGti,Jeffreyho a Karen, kter6 m6ly popsat situaci, v nii ~r'esn6nev6dGlv.- ~ . --I I
jak se sprhvni zachovat:
Jeffrey
Kdyi faktrnoc chcijit za kamarddy a moje mama uklizive suepi:,
myslim na kamarddy, a pak zas na mdmu, a pak pFemjrSlim,jak se
sprdvnE zachovat. (Alejak vi., ie prbve' to je sprcivne'?)Protoie
nEkterCv6cijsou ddleiitQSi nei jink v6ci.
Karen
Mim spoustu kamarhdek a kamarhdb a nemfiiu si vidycky hrdt
se vSemi, takie se musi prosifidat, protoie jsou to vSechno moji
kamarfidi.Ale kdyi n6kdo zfistane 6pln6 sdm, tak si hraju s nim.
(Na co vgechno mysliS, k h i se takhle snaiis' rozhodnout?)No, jak
je n6kdo 6plni: sdm, na samotu.
Jeffrey vytvhTi hierarchicke uspofhdini, aby vyfeSil konflikt mezi
pf6nim a povinnosti, kdeito Karen popisuje sit vztahb, kterh zahrnuje
vgechny jeji kamarhdy i kamarhdky. Ob6 d6ti se zab@aji problemem
exkluze a priority, kterf vznikl volbou, avSak Jeffrey pfemj,Sli o tom, co
m i pfednost, kdeito Karen se soustr'edi na to, kdo by1 opomenut.
Naprosto odliSn6 obrazy hierarchie a siti v dEtskem uvaZovhni
o morilnim konfliktu a volbi objasiiuji dvi chhpini morilky, kteri jsou
spiSe komplementirni nei sekvenEni fi protikladnh. Takoeo vfklad
odliSnosti se vSak stavi proti jednostrannosti y$vojovB teorie, kteri fadi
rozdilnosti hierarchicky. Soulad mezi uspofhdhnim vfvojove teorie
a struktury mySleni chlapcd kontrastuje s rozporem mezi touto teorii
a strukturou, kteri se projevuje v rnySleni divek. AvSak pFi jakernkoli
porovnhni na sebe lisudky dgti vz6jemnE nenavazuji. Proto se nasljtaji
othzky o vztahu rnezi timito dvima perspektivami: JakIj m i tat0 odliSnost
tjznam a jak jsou tyto dva zpdsoby uvaiovini spojeny? Tyto otizky
mfiZeme lkpe pochopit, kdyi se zamyslime nad vztahern mezi tim, jak
chipou morilku jedendctileti dEti a jak popisuji samy sebe:
Jak byste se sami sobe' popsali?
Jake
Jsem dokonaljr - umim bjrt p6kni: jeSitnjr. Co chcete - je ~plng
jedno, jak se popiSu?
Tim jako myslite moji povahu? (Co mysfis'?)No, jB nevim.56 bych
se popsala jako...no, co tim vlastn6 nlyslite?
Kcfybyste mdi popsat, jacijste, abyste sami poznaLi, ie tojste vy,co byste
Tekli?
Jake
JA bych zaEal tim, ie je mi jedendct. Jake (pfijmeni). Muse1 bych
dodat, ie bydlimv (jrnCnomgsta), protoie to ke mnE hodnE patFi,
a taky ie mfij ttaa je doktor, protoie myslim, ie to m6 taky tak trochu
mEni, a Ze se nezastivdm zloEinu, pokud se ovSem nejmenujete
Heinz; ie podle rnBje Skola otrava, protoie podle mE ElovEku
tak trochu mEni povahu. Jd tak nEjak rnoc nevim, jak se popsat,
protoie vlastni: nevim, jak vid6t svou osobnost. (Kdybyses me1
opravdu pfesne' popsat, co bys ?ckl?)Mdm rdd blbjr vtipy. Zrovna
rnoc mE nebavi se uEit, ale vSechno ve Skole zvldddm. Eechny
Ckoly, kterCjsem ve Skole dostal,jsem ~Zdyckyzvlfidl, ai na ty, na
kterd se ElovEk musi uEit, ale kdyi si to pTeEtu, tak je taky zvlBdnu,
jenie nEkdy mE nebavi ztricet Eas nad lehljmi domacimi
likoly.A taky mi: BilenEbavi sport.Na rozdil od spoustyjinjrch lidi
si myslim, ie sv6tmd poTdd jeStB nadEji...VEtSinu lidi, kterd zndm,
mdm rdd, a mdm se bezvadn6, stejni: tak skvEle jako vSichni
kolem mi:, a na smCijvEk jsem dost vysokj.
Amy
Takjd bych Fekla,ie jsem n6kd0, koho bad Skola a uEeni, a ie tim
se chci v iivoti: zab*at. Chci pracovat ve ddi: neb0 n8co podob-
60 J I N ~ MHLASEM I
Určeno pouze pro studijní účely