Určeno pouze pro studijní účely
ntkdo mohl osobovati nejakou vyhodu, o kterou b*
ntkdo jin)' nemtl stejnt privo se uchizeti. Nebo
jde-li o tfi~~,u-~~~~~p,e&~a,b$i-m&d~~fisil zabit n<j
silnt;jSiho, bud tajn)'mi dklady neb0 ve spojenis ji
r-.-.-.------,-..+-. -r,. ..-------njGmi,kterl~ s o uv stejnem nebezpeh jak0 on: -
sA
~~~6~$6oSt"i'-dii~e'vrii(ieji?iKliiime-I
k umtni zaloienemu na univani srov, a zejmtna k ob
ratntmu postupu podle obecnych a neomylnych pra
videl, kter)'m i-ikime vEda -nebof tu mA velmi mil(
lidi a jen ve velmi milo vecech, jelikoi to neni an
schopnost vrozeni, s kterou bychom jii piichizeli n;
svEt, ani ziskani jako moudrost), shledivim mez
lidmi jeM vEtSi rovnost, nei pokud jde o ttlesnou silg
S\Tebof moudrost neni nei zkubenost, kterou stejn)' Ea
stejnod~ o i i ~ # u ~ l T e m T v ~ ~ hvecech, kterfcl
se stejnt chipou, To, co by snad mohlo budit zdini
ie tomu tak neni, a Einit tu rovnost pochybnou, je jex
jalovi dom)'Ylivost nEkterfch lidi, kteii, zaklidajice s
na svC moudrosti, domnivaji se, i e ji maji vic ne:
prosti lid&,to jest, nei vgichni kromt nich sam)'cl
a jeStt snad nekolika milo ttch, kterC znaji z povtst
neb0 z osobniho styku a jichi si v5ii. Nebot takovi j(
lidski povaha; i kdyby uznivali, i e mnozi jini j s o ~
vtipntjbi neb0 v)inluvntjSi neb0 uEentjSi, piece jer
steii uvEii, i e je mnoho tak moudqch, jako jsou oni
Svlij dfivtip vidi totiijako na dlani, kdeito jin)'ch lid.
v dLlce. To vSak spiHe dokazuje, ie jsou si lidt v tttc
vEci rovni, nei nerovni. Vidyt zpravidla bfvi nejlepSi
znimkou rovnCho rozdeleni nEjakd vtci privE to, Pej c
kaid)' spokojen se sv);m dilem.
Z ttto rounosti scho nosti prameni i rounost naddjiv do-.Rv.
-.saEeriiciTe.*Xfe,~ e s t1 e dvallde z a t p ~ x z - f a evE6,
ponTvadt ji nemGhou oba ziroved miti a nemoi;d; seb-. -, ..3
Ateli se; a na cest; za sv)im
bezlchovu ale ngkdy
ijen pro pottgeni), snaii seI druh". ..% ->-*---druha.- pok,o<i-~n$~~
zniEit. Odtud se stivi: ge ten.%do skm sizi. seie. stavi.-.--ri- - l Y .
n&o m l vhodnC sidlo; miiZeo~eklvati,i e jini sdruZi
svt sily a piijdou, aby ho pfipravili o majetek a obrali
nejen o ovoce jeho prlce, njrbrZ i o iivot neb0 svobodu.
Ale i ti jsou potom v obdobnCm nebezpeEi sami.
Pro tuto vespolnou nediivtru nemi nikdorbzumn~jii
moBnosti jak se zajistiti, nenajde nic pfihodnEj3iho
neili soupeie pi-edejiti, to jest nisilim nebo lsti ovliidnouti
vgechny lidi svtho okoli, a i uvidi, Be se nemusi
biti vEtgi moci; liter5 by ho mohla ohroZovati. A neni
to nic, co by piesahovalo meze nutnt sebezbchovE;
coi se takC obecnE t~%$v&
Jsou v3ak i lid6, ktef-i so ttBi z toho, Be se mohou
divati na svou rnoc, pii Eerni zachiizeji dile, nei ihdi
jejich bezpeEnost.JestliPe by iini,kii byata.tn&byli
spokojeni,_. __-.._ridi-.---..-iili v pokoii v s 9 c h skromn@h hra---- -.-__nicifli:a
. nechttli. .byy~pdd.~-m-do-,ci~~hoi i z e dioz---.--.-...l_l...-......_
mnoiovati sve aily, ..nebyfi.~~b.~~uho.~~t~~.~m~z
se-jen na svou -obranu------.--A c u i - 1 i obstiiti. A protoye
musijim dovolititakovt rozmnoieni panstvi nad lidmi,
ktertho je k sebezichovt5potZebi.
~ v ~ a klidi netEgi, n ~ b r t n a o ~ a kvelmi mouti Ziti ve
spo%~nosti, kde by nebyla Bidnh moc, kterh by je
vTecky mohla zastraSovati a nahAnEti iim hrbzu. Nebot
kazd-(rsl pfeje, aby si ho jeho dmh viiil, jako si
v i i i h n sebe, a kaidy projev opovrZeni neb0 podcefiomii5-oviem
snaHi, pokud mu na to stat3 sily,
vyrovnati a vysnoci si vEtSi viiinost u opovrhovatelb
tim, He jirn gkodi (tam, kde nerd spoIeEnh rnoc,
kteri by je uddela na uzdi5, jde to. tak daleko, t e
Leviathnn 11 161
Určeno pouze pro studijní účely
se siiaii druh druha znieiti). Ostatnim to pal; slouii
za piiklad.
V lidskC piirozenosti shLedivime tedy tii hlavni
"f - 7 --p e n ~spor6. Prvni je soutEZeni,__-_..__._______druhd nediivtra
s ~ a i&, - -- .. 2-.-BY-&.- -irrdr~ifi- i5eG ab---3kkEli.-"L--,.-- .-..---I--..- 2 rnaTiEEost,-
jako je slovo, usmtv, jini mnini nebb- % - - + nejakfjinf
projei podcefiovhni, hahifen); buď pfirno.---_
proti nim samjrlll neb0 nepiimo p r o ~ p ~ ~ ' e r i s t v u ,A
-%-I - -.... .-.- -p .--'. llavv" ;.,.,.....----. .--:....%;.ratelum
narodu zames nani ne oTmenu.
ez-..,.,..L-d-ws" -r4e &"Z--..-.-:---Ľ$-----=;'
toho je zjevne, ze tehdy, kdy&!id~~~&ji~~cm-aiicenadsebou-
. .. s~oleEn6- . . . moci,, kterk&&- vgeck; drielana. ----
u z d ~ ,.......-- -&v-&S&.QY ---v top,--..*-",,.~ t a w2,-Tteremu,.w..,.-.-,F r~kime
vilka. Je,-.-...to--.--.-.....-.vdlka ufechAQ&uSem.:,u,.m.-. N'ebot v Z ~ S j 8 u.%. ..,,,
jen boje ani ri6silnC projevy nepiitelstvf, vilka trvA
po celou dobu, kdy je do& ziijmi znhAa vdle rozhodnouti
bojem. V podstatt vhlky je tedy tieba
rniti na mysli pojern Easu, jako je tomu v podstatt:
povEtrnosti, nebot jako podstata vlhk6ho poEasi nezhleii
vjednom neb0 ntkolika lijhcich, nybri v tom,
ie se k degti schyluje jii rnnoho dni napied, ta,&$ods+....tata.
,.,- .-...-vhlk~neni,,.._ C,v.,-- jenE.~.-IC.UW-~.~\*-\*-...-.\*-~.~..,v s k u t e ~ n t ~ l l q j o ~ $ . @ ~ ~ ~ ~ , b & i-.
v..-,.,.dobi:....?-..kdy....... .:se..-.k, vhlce-- dtlaji. , pfipravy,. .....-I__. a trvi po celf
ten Eas, kdy nenijistoty o opaku. VSechen ostatni Eas
se pak naz);vi mir.
VSe tedy, cokoli souvisi s Easern vhletnym, kdy je
kaidf nepi-itelem kaHdCho, stejnz se dije v dobE, kdy
lid6 Ziji bez jistoty krorn6 ti, kterou jim mdie zjednat
jejich sila a vlastni vynalCzavost vfibec. Za-toho stavu
neni mista ani pro piiEinlivost ani pili, pon6vadZje
jejich ovoce nejiste. A proto neni ani vzdtlkvini pbdy,
ani plavba, ani doprava zboZi.pies mofe a jeho spotfeba.
Nestaviji se pohodlni domy ani prostfedky pra
dopravu piilig tzikfch p2edmtti-i. Neptstuje se veda
o tvhinosti zemz, nepoCiti se Cas, nekvete umtni ani
pisemnictvi, hyne spoleEnost, a coje ze vgeho nejhorgi,
sthlf strach a nebezpeEi hrozi nhilnou smrti. Lid6
iiji osami:le, nuzn6, stisning,jako zviiata; a jejich iivot
je jen krktky.
Tornu, kdo nileZitt tohle vge neuviiil, bude se snad
zditi podivnt, ie by paroda rnohla takhle rozdvojiti
lidi a mitije k tomu, aby se napadali a niCili se. On by
tedy, nevEie tomuto zisahu vigni, piil si snad miti to
po&rzeno zkuienosti. At tedy si**uvaiuje. Chyst-li-se na cestu. ozbroiuie se a hleda s~olehlivtpifivodce...L...I.--... _--
Jda spat za&yki ddg-a j6~fiTLkii~ski~ii%.-~ZilA-tu--
t .--?v-----
vSe, aC vi, iejsou zikony a veEejni strazci, ozbrojeni,
aby rnohli pornstit kaid6u kiivdu, kterou by ntkdo na
n&mspichal. JakC pak rnintni m i o svfch bliinich,
kdyi jede na koni ozbrojen? 0 sqch spoluobEanech,
kdyi zamyki ddm? A o svjrch vlastnich dttech a sluiebnictvu,
kdyi zamykh skiinz? Zda stejn6 neialuje
na lidstvo on svjrlni Cinyjako j i slovy? Ale ani on ani
ji nevinime piirodu ani lidskou pfirozenost. &!&&a
jinC lidsk6 vignt nejsou sarny o sobt hfich. Nejsou .
hfich ani sarny&ny, w e j i c i z techro v 5 2 C i E h dJ
nebyl_ .- vyddn z & k o ~ ~ a z u j i c i . ~ e d~ i i a n i m -'
veho zakona lide nemohou vedet, coje nespr6,vn&.&
0 v
ihdnf z i , . j l i
na tok-kdoiei-t.
Snad si nEkdo bezdgky pomysli, Ze nikdy.neby1.
takov)i Eas ani takov)i stav v f i y vgech proti vgqri.,
IjQvEfirn, ie tornu obecnti nikdy tak nebyldpo.cel6m
Určeno pouze pro studijní účely
svEtt. Je viak mnoho mist, kde lid6 tali nyni skutetnt
iiji. Nebof divoli na mnoha mistech v Americe nemaji
vlidy vbbec, kromg snad vlddy malych rodin,
jejichi svornost zdvisi zcela na jejich piirodnim pudu
po rozkoli. A je6tt dnes iiji v tom zvileckem stavu,
kterf jsem privt vyliEil. Kromt toho, jak by asi lid6
iili tam, kde by nebyla iPdnL spoleEnL rnoc driici je
v strachu, mbieme dobie vidtti z toho, jak zvrhle iiji
za obEansk6 vilky tam, kde do t t chvile iili pod
vlddou pokojnou.
AEkoliv vlak nikdy nebylo, aby lid6 iili neustile ve
vileEnCm stavu proti sobt, piece po viechny Easy
krilovk a muii majici svrchovanou rnoc privt pro
svou samostatnost trvale na sebe iirli a stoji proti
sob2 stile jako zipasnici, piipraveni dAti se do sebe;
zbrant maji napiaieny a stoji ve stiehu: to jest, maji
pevnosti, posidky a dtla na hranicich svvch krilovstvi.
V sousednich zemich stPle pracujijejich zvtdovd.
Co je to jinCho nei vbleEn); stav? Pontvadi se vgak
pii tom jeltt zachovivi piiEinlivost a pile jejich poddanfch,
nedolChi na n5 jerti: ta bida a to utrpeni,
kterd provizi stav obecnP:svobody vlech jednotlivcb.
DalSi dtsledek ttto vLlky vlech proti vSem je tenie
nemtie bft .nit..,,nespravedlivCc'. Pojem prdva
a kiivdy, spravedlnosti a nespravedlnosti nemi tam
mista. Kde neni spoleEnCvl6dy tam neni ani z h k m ,,--..L .
kde neni zikona, tamnenl an1 spravkdTnost;. Podvod
a nHsi1ijsou i a va%Tdi;e%EImdni ctnosfi. Spravedl----,nost
a nespravedlnost nejsou vlastnosti ani ducha a&
tsla lidskeho. Kdyby byTy, musiiy 6jitSpri-ivt3wE-h
zceTa5famkIe iijicim na svat, jako jsou v ntm jeho
i e v tom stavu neni pojem majetku, panstvi, nenf
rozdil rnezi ,,mvmc' a-,,tvSrmcc.~1
ddmu ndleii to, co si m6ie vziti;
dokud sit0 -udrii.
Tolik o tom neLrahCm stavu, do kterCho ElovEka vsadi
jeho Eistd piirozenost. Je vHak moinl se z nEho
vyprostiti jednalc rozumem, jednak i citem. City,
ktert Erovtka vedou k pokoji a m h ,jsou strach pied
smrti, touha po viem tom, Eeho je. tieba k pohodlnCmu
iivotu, a nadtje, Be se toho pfiEinfivljr ~ o v t kmdZe
dodtlati. Rozum pak navidi Elovtka, dgvaje mu
vhodn6 zdsady miru, na kteqch se lid6 mohou shodnouti.
Jsou to pravidla, kter)im se jinak fik&tti p5rozenk
zdkony. Promluvim o nich obgirntji v dalSich
dvou kapitolhch.
XIV. K A P I T O L A
Ptirozene' .bra'u, u spisovateld obecnE nazqvank ius
natarak, ie svoboda. -kte- baid+ mi, aby uiival
sv$& ,sd i&s h - &. ,k svFmlu~"-'iZd~,YO-jiS
k-Fac,hQv&.iiivota., Z toho plyne, Be mdie dtlatiko-- . -
*jr
- l u .
Silobsdp podle sprdvnkho vyznamu slova jest iqrogtEni
-ad%.-vaPr.h .mGij%hsqk.k%ek. Tyto piekaky
ntkdy mohou ElovEka CdsteEn2 piipravit o rnoc, aby
dtlal, co chce, ale nemohou mu zabrinit, aby zbylC
moci neuiival podle svC libosti, jak mu uklid8 jeho
rozum a fisudek.
P#irorcj--.r * , -.zdkon,.- -_...- Zex naturalis,je $ff& -6 - $- -.
Určeno pouze pro studijní účely
pravidlo, Qbjevend rozumem ktert ElovEku zakazuje
dglati to, co mu niEi iivot neb0 Bere pros@e?Ey,
-kterYniiby-mohT %?zane&a?ati
to, F'~Sby ~'8e-" m - r 6 ~ i m unejldpe mohl jej zachovdvati.
ACkoliv ti, kdo2 o t6to vEci mluvi, Casto
matou pojmy prcivo a zcikon, ius a Zex, piece my musimeje
rozlisovati. Pra'uo zileii v s v o b . . a d E - _ ~ ~ & ~
opom~eti,- -a kdeito--ziilon- -- --.ustan~uje.a.zavaz&.+...-..&
---- .b&
z obou v d c i ~ ~ h o na prLvo se tedy liSi tak jako zLvazel
a-m&oda; v jednt a tdZe vEci nemohou vedle
sebe platiti oba tyto pojmy.
Stav, v kterkm lidstvo iije, je, jak bylo vyloieno
v piedchdzejici kapitole, vdlka vriech proti vriem, pii
EemB se kaidq fidi sv);m rozumem a mdie uiivati- T i L '
vbeho, co-mu pomiihA k zachovw, niivota proh nepHten.
Z t a d plyne, Ze za ttch okolnosti GBFiTa):
prBv% dtlat vge, i sdhnout druhtmu n.a- t-e%.+iotd
teay, a6kuti TfiiGB toto piirozent priivo kkaidto na
Me, neni nikomu, at je sebe silntjbi a moud?ej6i, -zajigtEn$%ezpkTnos{,
Ze proiije ten vtk, kter); je zpravidla
~Ibvtkupopfino protiti. A podle toho je piikaz
neb0 obecnd pravidlo rozumu, Ze si ma' ka2Ldj;Phiti$" ' . .+
miru, dokudje nad&ei k^le;ee mozna mZr zachovati. Nen&&-G
vfakctoho. - -d&a%outi,~~.g.s$*~bdi$ a u;L5iti v62E-JomCcek
~$hod va'ZQ.Prv@Edst tohoto pravidla o%sihuje
-- --+
prvni a z&ladni zdcon2-rxozen~ to jest: ,,uyhZeda'u~
a ta&vi@%ii- souhph prdva piirozeitho,
7 - 7 '
to7;st :,,Tranzt~.se&m. tim se brdnit mG,?emecc.
Z tohoto zmadnihop - - a . * ?- --- -L.zdkona- --. piirozei?ho, kter)im
se 1iiIern-ukfaxapNti simiru, vyvozuje se tento druhy
, zdkon:Kaidjm' lyit~chothoten,jsou-i ov.&emzkroirovq.6ochotni
stejni ostatni, do t i miry,?a%- uind ra FOtTibipro- su@-klid- - z a
bezpe&ost, -.vzd&t;--a- se tohotoprbva na use aG. - qokojiti. se- s
takovou svobodou se zicteltm k ostatnim,$kou b . on sdm,'p.-a"--"-.*- -.--= ---- --sx *-? --
,.-j 0 S 7 ~ i l ~ z ~ mse zrete~ecd- ~o~Do"kUUd--- SI nddozacKovdv5
~riivodtlati, co ie mu libo, jsou .vHichni lid6
v stavu .vdle~ndm.-~lejestliie d d nechtEji se ziici
svCho priiva talc jako on, neni praiddny devod
k tomu, aby se on zbavoval svdho. VZdyt byse tim
spiHesdm vydiival na pospas a za koEst, a k tomu neni
nikdo povinen, ne8 aby se pfipravoval na mir. Toie
z A k o n i & ~ @--iL--..-- -- : co nechd, aby ti tinili iini3net58 ani ty
i i ~a to je zbkon v~echlid$: CdkoIZdda'~od>i'I;j:ih,-a@-- *
tobk tinili, to li6 i u.jim!
vzdbtiseprdva-ia nEco Je- i$'in'- - . ~ e.--.sqob&,@ekLZetinE&oinuv
je%opravu na tou2 vEc. Nebot k d oSOT--
fika neb0 diivd si p<$vo z kky, neddvi nikomujiridmu
privo, kterC by byl nerntl pied tin;, jeZto neni nic,
na co by ka8dy nem6l svC priivo od pzrody. Jen ustupuje
z cesty druhtmu, aby se ten mohl ttSiti ze svdho
pdvodniho priiva bez piekdiky s jeho strany, ale
nikoli, 2.9 by mu v ntm nemohl brAniti nEkdo tIeti.
Tedy zisk, kterf ntkdo mA z dbytku prhva nEkoho
jindho, je jen jakdsi zmirntni piekbzek, stojicich
v cestE uiivini jeho vlastdho pfivodniho prbva.
PrAva se vzdAvd ten, kdo se ho buď prostE z%kb
n6bo kdo je odevzddvbjinkmu. Prosti deknuti: kdyi
na tom nezilefi, komu se dostane vjrhody z toho plyriouci.
Odeurdhni: kdy8 se tC v);hody mb dostati nO
komu urEitCmu, jednomu Elovtku 'nebo vice lidem.
A kdyi se ntkdo vzdal svdho prhva, je jeho povinnosti
neruriiti jii tento svfij vfkon uantnf z dobrd
vfile. Takovk piekiieni je nespravedlivost a Hvda,
dtje se sine iure, kdyi se pied tim priva vzdal neb0
je odevzdal. Je tedy kfivda neb0 nes-avedlia'ost ve
'sporech tohoto sveta cosi podobn6ho tomu, Cemu se
Určeno pouze pro studijní účely
v utenfch hidkich uEencri iiki nesmysl. Nebof jako
se zde nesmyslnt chovii, kdo sirn sobe odporuje tvrdt
ntco, co se piiEi tomu, co sirn pfed tim iekl, tak ve
svttF:se naz);vi nespravedlnosti neb0 Eivdou, odvolivP-li
ntkdo to, co pied tim dobrovolnt dal. Projevem
toho, Ze se ntkdo priva vzdivii anebo je odevzdivii
jintmu, je prohliieni neb0 naznateni ntjakfm dobrovolnfm
a dostateCnfm znamenim neb0 znamenimi.
Tato znamenijsou budjen slova neb0jen Einy; nebo,
jak se nejzasttji stivii, slova i Einy. A tthoi druhu
jsou zivazky neb0 povinnosti, kterfmi selid6zavazuji.
Tyto ziivazky nemaji svou silu samy ze sebe, neboť nic
se tak snadnb neruGjako danCslovo, nfbri ze strachu
pfed zljrlni nisledky, kterC by mi510 jejich poruieni.
&~@JJ se ntkdo asvtho priiva nebo ie odevzdivii
nEkomujintmu, deje se to bud v piedp&iadu,
- ---- ie
za to zase na n& bude nes%e ~ A . O. - pien~stino;. - - nebo
v nadjL i & c ~ n udostane_-___ _ jiniho- .- . dobra. I-&o
je to hkon dobrov<ni:k cilem kaidtho dobrovolntho
Zinu u kaidtho Elovtka je ziskat sobt n6jakt dobro.
Prot-Qjsou nEkteri priva, jichi se nikdo nemriie
--I--,,%.-7
yqdddt ani slovem an1 zaJnym zriameriim; aniTc odevzd&
iintmu. PfedevSim se Elovtk nemri2e vzdiiti. - - p
r b a odporu%* - +A=-proti- .-.*-tF:m,-kteT-na.- __n4- naglm
aby mu-- vzali.- 2ivot;nebof nelze p o c b g 6 i tiin
chttl dosihnout s r o sebe n---" Tot62-- _-Ise
&riie-iiclo ~ & * C Lpouiech neb0 vEzeni,v _-. pontvadi'
z takbvtho utrpeni nemi trpici iAdny prosptch,
kdeito z dovoleni, aby trptli jini, prosptch jest. Takd
proto, ie nikdo nemfi8e iici, vidi-li, ie se na ntj
ienou nisilnici, zda ho chtEji zabiti Eili nic. .A&
neEnF:pohnutka a.--~il,,p-oE~~e ~de9v,zkivaj2rLvanebo
je n5~o~ii~devzd&vaJiL-nenf- - .- nic- -jintho he2 zajigsni- .
iivota a opatieni prostiedkfi k zachovhni sebe, ,abyje
Gvot nemrzel.. A prSTd, ZCI'&;W se, 25-s ~ n & d o~kny
neb0 znamenimi sirn piipravuje o svbjj'cil, pro ntji
byla tat0 znameni mintna, nebylo by moini pochopit,
ie to mysli doopravdy nebo ie to skuteEnE
byla jeho vble. SpiL se musi iici, i e nepochopil,
kterak se ta slova a znameni maji vyklLdati.
Postupuji-li si lid6- -sv$prAva navziiJem,%?ikh( ' se%
t 9 ~ ~ ~ ~ & ? 1 7 1 ~, Je
rozdil, edy2 se ntkomu odevzdivL priivo na vEc,
a kdyi se odevzdivi spolu i vtc sama piimo. Nebof
vtc se mtiie odevzdati ziirovefi s odevzdiinim priva,
na pi. pii koupi za hotovd neb0 pii vfmtnt zboii neb0
pozemkri;ale mGie bftivydiina takC a iontco pozdtji.
Dilejeden zc &ven+ch._-- mfiZe- _ svou_ smluvefiou
vtc odevzdati Ihned- . -a.. druhdmu.- .a- r--_r_rT--dovolith ie smi odevzdati
svou vtc ntkdyiindl-vAase smluventm. &+im
mu v&. V t ~ & t o . ~ i i p a d E,,- se- -s m l o ~ a3 $hq_str_ny
nazfva ' d o h o d a neb0- = * - ~&.ma~a.Nebo se obt- - v ---- *
. strany hfiedny3-aohodnou,ie smlouvuL= --- --h splni az pozcEj7.
V Em*pTpit6Ften; Xtery ma v slave-KstLG
ajemui se zatim vtii, konii nEco, Eemu se iiki ,,st#
v slovBcc,,,zachovivi slib neb0 dank slovacc.Jestliie
vi5domt a limyslnE nevykonL, co slibil, iikL se: ,,dopouSti
se vEi.olomnosti".
Neni-li deuzd&v&ip&ya-xz$.&m_., nf bri jeden
z obou ntco odevzdi v nadgji, 8e si tim ziski nEEi
piiitelstvi neb0 sluibu od ni5koho neb0 odjeho piitel,
neb0 doufi, ie si zisk5 jmdno Eloveka milosrdntho
neb0 velkodu3nCh0, neb0 Ze se zbavi tisnE ze soucitu
s jinfm, neb0 doufi, i e bude odmtntn v nebi,,neni
to smlouva, n$brZ dar, dobrovoln.L Ldar n&grd&&f&
Tatd-tK-if~~arZi~amZh3t0SX
Určeno pouze pro studijní účely
tojednak--- strach- -.-.. z nkledkd poruSeni danCho slova-- -----?
nebo zase slava a hrdost z toho, i e nebylo tieba slovo
ru3it. Tinto druhf piipad je Slechetnos<piiliS vzHcnH,
aby be mohla piedpoklldati, zejmtna u tech, kdoi se
honi za bohatstvim, moci neb0 rozkoSi smyslnou. To
je tedy velikit vEtSina lidstva. K Eemu se mdfe pRhliiet,
je strach. A jsou to hlavne d ~ i .Y&, kterC nejvice
nahhnEji strachu: rnoc neviditelnych duchd a rnoc
lidi, kteii by mohli bft uraieni. Prvni mocnost duchovC
-je iajistCv~t$;apFece vEtSi strach byvl
zpravidla z mocnosti menSi, totil: z lidi. Strach prvniho
druhu, strach z bohb, citi vSichni lidt, je to jejich
nitboienstvi, jet bylo v lidskt piirozenosti divno pied
ziizenim obEanskC spoleEnosti. Strach druhtho druhu
neleii v povaze lidi; aspoti nemi dost mista, aby je
pfidriel ke konitni povinnosti plniti sliby.
Nebot v piirozentm stavu nerovnost sil se nerozeznlvi
leda podle vfsledku boje. Proto tedy pied ziizenim
lidskt spoleEnosti neb0 za jejiho pieruSeni vitlkou
nic nemohlo siliti dmluvu o miru proti pokuSeni
lakoty, ctifitdosti, chlipnosti neb0jinjrch silnfch vhSni,
ledajen strach pied onou neviditelnou bytosti, kterou
kaidf ctil jako boha a kterk se bll jako mstitele vErolomnosti.
Co tedy mohou dlilati dva lid6 nepodrobeni
stitni moci jinCho nei se zavazovati piisahou, kterou
se dovolhvaji boha, jehoi se boji? Tatopfisahaje slovni
vjrok, Ppiipojenj k slibu. Slibujicijim naznatuje, ie, navykond-li,
co slibuje, vzddva' se milosti boha nebo uold na
sebe jeho pomstu. Na pi. takov6 byla pohanski piisaha:
,,At mk Jaflit~rtak xabijc, jako jh rabljimtuhle
to &+e." T a k o d je i nage piisaha : ,,Utinim to a to,
k tomu mi porn$@' Bib!"Tato slova se provlzejf obiady
a zvyky, kterfch kaidjr uiivl v svtm nitbo2enstvi,
aby se tim jen jest2 zv5tSoval strach pied porugenim
piisahy.
Z toho je j k 6 , i e piisaha sloiendjinak, podle jinC
formy neb0 obiadu, nei je forma piisahajiciho, je neplatni.
Neni vdbec piisahou. A dlle, i e se nemdie
piisahat pii nitem, co piisahajici nepovazuje za boha.
Nebot, aE nlikdy lidt piisahali pii s e c h krhlich ze
strachu, neb0 aby se zalichotiii, rozumClo se tomu
tak, ie jim chtEji vzdivat boiskou dctu. Piisahati pii
bohu zbyteEnt jest rouhati se jeho jmtnu a piisahati
pii nlifem jintm, jako dglitvaji lid6 v obyEejnCm hovoru,
neni vdbec pfisaha, nfbrt jen bezbotnf obyEej,
zavinenf piili3n);m mluvenim.
~ o v n l i i j eziejm~,i e piisaha nic k zivazku nephditvit.
Smlouva totii,je-li podle zlkona, zavazuje pied
Bohem i bez ppiisahy jako s ni. Neni-li podle zikona,
nezavazuje vlibec, tieba je potvrzena piisahou. /
XV. K A P I T O L A
Z toho zhkona piirozentho, kteq ndm uklidi odevzdlvati
jinfm tu Elst svdho priva, kterd, kdybychom
si ji podrgeli, piekMela by pokoji a miru na
svdtd, vyplfvi jeW* tieti :,&lidP7-d-
3nand riml~y!~'Bez tohoto zlkona by byly smlouvy
marn6, jen pritzdni slova. A kdyby prhvo vSech na
vSe platilo i diile, by1 by to stlle stav vileEnf.
V t m n i a - p & r c t z e h - ~ e ~ d r ~ ~ a@ V O ~SPWvedlnosti.
Nebot tam, kde nep%dch~zelaa~u$a,ne-*-- --1bylo
ppieneseno prPvo a tedy mP katdf priivo na,v9e.
Proto tam nemdtc bw tddny Ein nespravcdlivf. Aujak
Určeno pouze pro studijní účely
kdyt byla sjedndna dnzluva, poruiiti ji j e nesprauedliuost.
Neni tedy v9rtG.rnespravedlivostijin); nei nevykona'udni...____.
zimluuy. VSe, co neni nespravedlivk, je pak spravedlivk.
Ale ponEvadi dohody o vzbjemnk dtivEie jsou neplatnt;
kde je obava, ie nEktird smluvni stFana jirn
nedostoji, jak bylo vyloieno v piedeglk kapitole, aE
pfivod spravedlnosti je dElbni smluv, pIece nemdie
bft vlastnE ibdni ne~~ravedlivost,dokid se neodklidi
piiEina onoho strachu. .Jenie dokud jsou lid6 v stavuA - piirozentm,
neni to moin6. Proto neilipojmy a r a vedlivtc'a
,,nespravedlivtccrnohoi-Gt svt rnisto,.musi
bft nijakd~don~covacirnoc, kterA by nutila 1idistejnE
k vykonbvbni zivazkd, hrozic jirn nEjak3m vetgirn
trestem, nei je zisk oPekAvan)' z poruSeni jejich zAvazku.
DAle musi ta rnoc zaiiditi, aby to, co lid6
vespolnou dohodou ziskbvaji, nahradilo jirn ono obecnk
prdvo, ktert ztr5ceji. AvSaktakovt moci neni, dokud
se neziidi nijaky stbt. DB se to tki vysoudit z obvyriI6
definice spravedlnosti, znbmk ze scholastiky. Ekaji,.
i e spravedlnostje tmald vfile diva5 kapzdtmu, coi
jeho jest. Tedy, kde nerii nic ,,jehoc', to jest Zddnk
soukromk vlastnictvi, tam neni .ani nespravedlnost;
a kde neni ziizena trestajici rnoc, to jest, kde neni- pospolitb
obec, tam neni ani majetku, jeito vSichni
rnaji privo na vSe. A tedy, kde neni pospolitos~obce
neb0 stbtu, tam nerd nic nespravedlivtho. Podstata
spravedlnosti zbleii totii v zachovbvini platnych
smluv.~ e n i eplatnost smluv zaEin5 teprve seiiizenim
obEanskC moci dosti silnt, aby lidi donutila zachovAvati
smlouvy. A teprve tehdy zaEinb i vlastnictvi..
Blbzen iekl v srdci svtrn: ,,Neni spravedlnodticc.
A nEkdy to Skb i slovy. VQinE:tvrdi, Pe kaf df mA sQm
na starosti sv6 zachovzini i svou spokojenost; neni p w
tedy dfivodu, proE by kaidf ncmohl di5lati vSe, co povaiuje
za nutnC a vedouci k tomu cili. Tedy ani
plniti slib neb0 neplniti, zachovivati smlouvy nebo
nezachovdvati, nemdie bft proti rozurnu, jestliie vede
k blahu Elovdka. PA tom nepopirb, i e jsou snilouvy
a i e se nEkdy zachovdvaji a jindy ruSi a i e se takovk
poruSeni rniiie nazf-vati nespravedlnosti, kdeitto zachov&vbnispravedlnosti.
T Z e se vSak, zda nespravedlivost,
odklidi-li se strach z Boha -iekl pIece blhzen
v srdci svCm: ,,Neni bohaCc-nemiiie leckdy obstdti
ze stejntho diivodu, kte* lidem uklAd&pCEi o jejich
dobro. A zejmkna tehdy, kdy2vede k takovkmu dobru,
kter6 by rnohlo ElovEku zjednati ten stav, Ze by klidn6
mohl nedbati i hany a v);tek, ale t6i mocijinfch lidi?
Krllovstvi boii se ziskalo nQsilim.Ale coi kdyby bylo
moin6 dobft ho nespraved1iv)"m nbilirn? PiiEilo
by se rozurnu, dobft ho tak, kdyi pii tom neni mo2nQ
dostat rdnu? A neni-li to proti rozumu, neni to ani
proti spravedlnosti, sice by se spravedlnost nesmela
Eitati k dobru. Takovfm rozumovQnimsepodafilo dokonce
ispESnou niEemnost piioditi platem ctnosti!
A mnozi, kteii nikde v niEem neschvalovali poruiovdni
dan6ho slova, pfece to dovolovali, kdy2 SLo o dobyti
krblovstvi. A pohan6 vEiice, i e Saturna svrhljeho
synJupiter, vEiili docela klidni3 dble, i e tfiJupiter j e
i mstitel kfivdy! NEco podobnbho je v Cokeoech
,,Pozn&mkbcho Littletono~i~'.~~)Tam ZikL: ,,I kdyby
6s) Sir Edward Coke, vynikajfcf prAvnfk v dobE kraovny
Alfbety a Jakllba diislednjr konservativec, zastAval ~ r o t i
libov3li panovnickriho absolutismu stanovisk~svrcri4vanEmiL
fazenosti platnfio prha i nad krAlek i nad p~lamentcm,
a krAli pHznAva1 jen prero ativy, je3 mu pi4zn~<iSEon.
By1 za to v ncpffzni ugkuba f.ije50 ~~~~~~~~a a 3 0
vrldce oposice prAvnikfi v parlament6 by1 r. 1620 uv&z~Snna
g m&fd v Toweru.
Určeno pouze pro studijní účely
A jestliie se vzdal, potom tedy projevil svou vhli, aby
se to stalo; toje rozvizini ont smlouvy, a tedy se mu
zase nestala iPdni kiivda.
Spravedlivt skutky dEli spisovatelC na komutativni
(vfmEnnt) a distributivni (podilnt);prvni pry se zakladaji
na pomtru arithmeticktrn, druht na pomtru
geometricktm. Podstatou v)imtnn);chje rovnost ceny
vtci, kterPdsou.pi*P,t;r:rns&vy, podilojrchjgrrrzdueni
djakdhn dahra stejn$.m&~QJJlidem.se.w
mi zhluhami. Jako by bylo nespravedlivt prodsvati
- 7 4
drkie, nez jsme koupili, nebo diti ntkomu vice, nei
zasluhuje ! Cena kaidt vtci, o kterou se lid6 smlouvaji,
meii se chuti obou smluvnich stran. Je tedy spravedlivit
cena ta, kterou jsou ochotni diti. Zisluha
vSak jest jen odmtnou z milosti a nezivisi na spravedlnosti,
leda v tom piipad8, kde jde o smlouvu, pii
nii vykon6ni slibu sjednC strany zasluhuje stejnkvykonPni
s druht strany a spadd tedy do skupiny spravedlivosti
vjimtnnC, nikoli podilnt. Neni tedy tento rozdil
vtom smyslu, jak se zpravidla vyklAd6, sprivnji. Mtlo
by sevlastne iici, i e v);mhnP spravedlnostje spravedlnost
smluvni, to jest vykonini smlouvy pIi koupi a.
prodeji, najimini a pronajimini, pbjtovini a vyphjtovini
si, vjimtnt, zistavt ajinjich itkonech smluvnich.
Spravedlnost podilns je spravedlnost rozhodEiho,
to jest fikon vymezujici, coje spravedlivC.Jestliie mu
ti, kdoi ho udslali svjrm rozhodtim, projevili dbvtru
a on vykonh, co mu bylo svti-eno, IikP se, ie rozdtluje
kaiddmu, co mu nileii. Aje to zajistt rozdtleni spravedlivd;
mdieme tu mluvit o podilnC spravedlnosti,
tfeba ne docela piesnt, nevlastn5. Mnohem spiSe vSak
je to nestrannost, coije t t i ptirozen); zikon,jak bude
je9tt vyloieno na svCm mist&
Jako spravedlnost zAvisi na pfedchkejici iunluv6,
tak zasevdEEnost na piedchdzejici pi-izni, tojest dobrovolndm
daru, kerf by1 din napied. A to je Etvrv
zikonpiirozen~.Mbie se vyslovit asi t 2 ~ t oslovy:
XZo oZnZkdioihitalnkjaki dobrodini2 tisti milostiapiizn8,
snaiJe, a@ ter,-kdoddva,*nemo d t a t Zvo'ZEEi%EBi
ifo6ri utile. 'NiKdb 'tot3 ned5v5 leda s fimysle~,Pe se
ijemu dostane dobra,jeito darje dobrovolny a u vSech
dobrovolnych dare je vidy 6Eelem nEjakC dobro pro
dkce. Kdyby lid6 v5d6liYi e by o nE byli piipraveni,
ie by ta nadEie byla marnit, nemyslili by ani na dobrodihi
ani na dhvtru k ~~~~~~~~A tedy ani na vzdjemnou
pomoc, ani smiieni rozvadtnfch. Musili by
tedy bqti stile v stavu vAleEndm, coi se pEiEi prvnimu
a zdkladnimu zikonu piirozentmu, kte* lidkm uklbdd
hledati miru, Porugeni tohoto Etvrtdho zhkona se
naz);v&nevdEk aje docela v tCmE vztahu k ptiznijako
kfi;da k zivazk* smluventmu.
Pity zdkonjest ti~lrrLno&~Ziil&iuXCXB,..~se W);
snatt $T$~~&OF~iH-&&.ij:AIiychoG fo-pwchp?& je
t?eba uviiiti, te se lid6 umEji vpraviti do spoleEnosti,
ale i eje vjejich pPizpbobivosti rozdil v povaze, kte*
pochizi z rozdi1n);chjejich vAgni, ne nepodobn); rozdilu
kamene sviientho na stavbu. Jestliie kAmen pro
drsn); povrch a-nepravidelny tvar zabirh ostatnim
vice mista, neE sdm vypliiuje, a pro tvrdost se nedh
snadno ndleiitE upraviti a tak staviteli pfekifi, zednik
jej odhodijako neufiteEn9 a obti8n)'; tak takt Elovi5k,
ktery pro drsnou povahu chce si mermo udrZet i to,
Ceho m i nadbytek, ale cojinfm chybi, a pro zarputilk
chovini se nedd napraviti, musi se nechat neb0 vyvrhnout
ze spoleEnosti jako obtitn);. Nebof vime-li, Be
kaZdf nejen po pr&vu,njrbrZ i z pfirozenk nutnosti, jak
Určeno pouze pro studijní účely
se za to mi, touPi ze vSech sil doshhnouti toho, coje mu
nutnt k sebezzichovt, ten, kdo se tomu protivi, aE mA
nadbytek, je vinen vdlkou, kteri se potom rozpouth,
a tedy dtli to, co se pliCi zdkladnimu zLkonu pfirozentmu,
pfikazujicimu hledati miru. Ti, kdoi toho
zLkona dbaji, mohou se nazjrvati druini, spoleEenbti.
Opak jsou nedruHni, nespoleEenSti, svthlavi a nepovolni
lid&.
Sesq zLkon je tento: Kaiaji ma' odpouItit spa'ghank
ura'iky tim, kdoi jich lituji a Za'daji za odpuItini, daii-li
za'ruku. OdpuStSni neni toti2 nic jintho nei ud6leni
miru. Kdyby se ho dostalo ttm, kdoi v nepfdtelstvi
setrvdvaji, nebyl by pokoj, nfbri strach. Ale kdyby
se odpubttni nedostalo d m , kdoi daji pro budoucnost
zkuku, by1 by to projev odrnitajici mir, a tedy by se
pFiEil pfirozentmu zhkonu.
Sedm)s zikon: Pr'i flomstd, to jest odplate' rle'ho zljrn,
nedbejte,jak ueliki bylo spa'chane'210, njbrijak velike'r toho
vzejde dobro. Pli tom se nLm zapovidk treita.ti s jin)im
llimyslem nei naprav3 p ' e b neb0 pouCitijind.
Tento zdkon totiije ddsledek pi.edebldho, nafizujiciho
odpouStgt, kdyB je pro budoucnost ddna zAruka.
Ostatne pomsta, neplihliii-li k pfikladu a budoucimu
dobru, je triumf, radost ze Skody druhtho, ale nemh
CEel. Nebot CEel je v2dy budouci. NemL-li $sot
ikdnjr CEel, je to marnL sliiva a pliEi se rozumu.
Ubliiuje-li se bez dbvodu, piipravuje to svir a ten je
proti pfirozentmu zzikonu. Obecnt se tomuto poEindni
?ik&ukrutnost.
A pon6vadi vbecky projevy nendvisti a opovrHeni
driiidi k boji,jeito velmi mnoho lidi radEji dhv&v nebezpeEi
fivot, nei aby se vzdali mySlenky na pomstu,
mfiieme na osmdm mist6jako p?irozenf &kon uvCsti
toto nauzeni: At nikdo ani skptkem gni, &.v_cm_,,~razerp.pbli~.c&.posunlenqd
pibrpV =n6~&4tngim
. q w d k d PoruSeni tohoto zBkona se
obvykle fikd ura'ika,potupa.
V EistE:pFirodnim stavu nem&mista otdzka, kdoje
lepSi, poiadi neplati, nebot jak bylo feCeno, jsou si
vSichni rovni. Npijbi nerovnost zavedl teprve obEansky
zhkon. vim,i e ~&~st,b&Iss, atiy podepr- sve
U&I& v-prvni knize svt Politiky pravi, fejsou n~kteti
lid6 od piirody zpilsobi~ejbivlZhhn~uti;my& timjaksi
lidi moudre$i, jako sebe poklAdB za takovtho pro
svou filosofii. Jini prjr jsou od pfirody urEeni slouZiti;'
mini ty, kdo2 maji silnd tgla, ale nejsou filosofovt5jako
on. Jako by pBn a sluha nebyli povstali teprve dohodou
lidi, njrbri rozdilem ducha! Ale tomu odporuje
jak rozum tak i zkubenost. Je zajistd jen velmi
mhlo takovvch hlup'Akb, aby radEji necht6li porouEet
sami sobe, nei aby jim porouEeli jini. Rovnti nerd,
aby moudii, to jest ti, kdoi sebe maji za moudrC, dostanou-li
se do nbilntho boje s tEmi, ktefi nespolthaji
na svou moudrost, zvitgzili vBdy neb0 Casto nebo
skoro pokaidt. Jestliie tedy piiroda udelala lidi rov-- njrmi,
musi se ta rovnost uznati; neb0 jestliie je u d b
lala nerovnjmi, ale protoie ti, kteii se poklAdaji za
rovnt, nechttji piijmouti mir, leda za rovnjrch podminek,
musi se uznat takovii rovnost. Kladu tedyjako
deviq zhkon.piirozenf :At katdj, urnd mtho blitniho
Za rovrikhi ho4i2ro&.Porugeni tohoto zhkona je pjccha.
Na tomta zAkmi5dyisi dalSi:At na potitkujedna'nf
o mir nikdo sobdneoyiaduje ~achoudhii'~dn~hopra'uaZktert,
9Sn'mnednuolil zachouatinikomu tosta~n?ii.@ko.v~l&S.:
hdg hTeaaJYiCfiniff, m u dse-vziEZi%Ek?eqch prhv pi% '
rozenfch, to jest, nemiti $2 dplnou volnost duati, co
Určeno pouze pro studijní účely
se jim libi, tak je tPi pro lidskf iivot nutnt ntkterl
prdva si zachovati, na pi. privo spravovati svt ttlo,
uiivati vzduchu, vody, hybati se, choditi s mista na
misto a vSe ostatni, bez Eeho by tlovtk bud vdbec
nemohl Ziti neb0 jen SpatnLL.Jestliie v tomto piipadd
pii sjednivvdnni miru iidaji lid6 pro sebe nEco, co by
sami nepovolili jinym, jednaji proti piedchizejicimu
zvdnkonu, naiizujicimu uznivati piirozenou rovnost,
a tedy proti piirozenCmu zikonu. Ti, kdoi onen z6kon
zachovdvaji, jsou skromni, kdoi jej ruSi, zpupni.
flekovt iikali poruHovini tohoto zikona pleonexia, to
jest touha miti vice, nei kolik nileii.
TakC byl-li nLLkdo povEien rozhodnouti mezi dvdrna
neb0 nLLkoIika lidmi, piikazuje piirozenf zvdnkon dbdti
mezi nimi rovnosti. Sice by nebylo moinC vyiizovati
spory mezi lidmi jinak nei vilkou. Kdo je tedy pii
souzeni stranickf, pracuje ze vSech sil k tomu, aby
lidi zastraSi1, aby neuiivali soudcd ani rozhodrich;
a tedy take piiEinou vdlky je takovC jednini proti
zikonu piirozenimu.
Zachovivdni tohoto zikona o rovnCm rozdileni
vSem, co jim ddvodnt nileii, se nazfvi nestrannost,
ajak jsem jii iekl, je to spravedlnost podilni. PoruSovini
je stranictvi neboli iecky prosopolepsia.
Z toho vyplyvi dalSi zdkon. Toho, co se nedci diliti,
ať uiiuaji viichni steJ'n< s$oZeEnb, je-2; to motne'a iiovoluje-G
to rnnoistvi tP u k i bez omezeni. Jinak pomimlpod1e PoCtu
~Jch,kdoi na to majijrduo. Sice by dLLleni bylo nerovnt
a tedy nikoli nestrannk.
Jsou vSak jeStP. vtci, kterC se ani nedaji dLLliti ani se
jich nerndie uiivati spoleCnt. Potom tedy pfirozeng
zikon uklldajici nestrannost Zidl, aby o celtrn
prdvu, nebo, utivd-li se vEci stiidnvt, o p m i m ufitt
rozhodl 10s.Nebot!rovnt rozddleni nileZi kpiir6zendmu
zikonu a jini cesty k rovntmu dEleni nelze si mysliti.
Losovini je dvoji, 6myslnt a pi-irozenC. urnyslnt
je to, na kterCm se spoluuchazeEi shodli, piirozent,
na pi. prvorozenstvi, prirnogenitura, jernui Rekovt
fikali kleronornia, t.j. dtleni losem, nebo prvni popadeni,
neb0 driba.
Proto tedy takovC vki, kteqch nelze spoleEnE uiivati
a kterC se nedaji dEliti,musi sep6iknouti prvnimu
majiteli, a ngkdy prvorozentmu jako ziskanC losem.
~ o v n t l ,je piirozenq zlkon, a6y uiem, kdoiljedndvajf
rnir, by1povolen bezpetn. pniuod: ~ ' e b o tzikon naiizujici*-,p- -.-- - .,- mir
jako cil narizuje 1 jednini o nEm a zakroEeni
o rnir jako prostfedek. A porndckou k zakroEeni je
bezpeEnjr prbvod.
AE lidCjsouvelmiochotnidbititEchto zlkonb, p o d vadi
mdie pies to bfti spor o ntjakq skutek, piedev3im
zda by1vdbec vykonin-neb0 nebyl, a za d&hC, byl-li
vykonin,zda tonebylo neb0 byloproti zhkonu,je prvni
z-uvedenfch ot6zek skutkovi a druhi privni. Proto
jestliie se strany vespolek nedohodnou, i e se podiidi
vyroku ntkoho tFetiho2jsou od-mIru tak daleko, jako
byly. Ten tieti, jehoi vfroku se$ddiuji, Sazf~i .
sk^;ozhodti,. --arbiter.- Je tedy dalbi zlkon piirozeny,
=by sporni strany jodrobily svi prdvq ojirku roghodtitw.
A protote se piedpoklldi, & kaidq dell vie pro.
sviij $rosptch, n k i Gkdo vhodnz rorhidtim v m.4 ;en'.
A kdyby by1scbe zp&sobfie~,pFece rieifrannost dovoluje
kaidt-stran5siejnt *hody, a piipusti-li sejedna
strana za soudce, musila by se piipustit i druhl. Tak
by tedy spor, to jest pfiEina vhlky, trval d d e a to by
se piliEilo pfiroztnCmu z&onu.
tkho2 divodu by . a d 1 bjt. za ro.&d(fhg Hibfrdn
Určeno pouze pro studijní účely
s &idr~t!mPiQadk nikdo, komu by I: vitizstuijedni stray
$+$ad1 uktYi zM nebo Zest nebo potkieni n e t vitGstvi
druhi strany. Nebot vzal iiplatek, kteremu sice nebylo
moini se vyhnouti, nicmtng piece dplatek. A nikdo
mu nemusi vEfiti. Tak by tedy zase z6stal spor neboli
vileEnf stav. A to je proti zikonu piirozentmu.
Je-1i spor o skutek, udilost, nesmi soudce vgfiti vice
jednomu nei druhtmu, a neni-li iidnjr jinf ddkaz
rnoinf, musi vEfit i tfetimu neb0 tfetimu a Etvrttmu,
neb0jegti5 vice svidk0m, sice zdstane spor nerozhodnut
a ponechi se feSeni nhilntmu, docela proti piirozenCmu
zikonu.
To jsou pfirozent zikony, piikazujici pokoj a miry
j a b n&aje, -kf:er_P:. SWk za&~&$ b&--iaBj$iib
kolektiva. a-t$lcz$ ,zeJ.)~aytdy o obEasqk6 ~ p a l e h s t i .
Jsou jeSti5 jint vgci, poZkozujici a niEici jednotlivce,
na pf. opilstvi a jint ~Einkynemirnosti v jidle a piti
atd. I ty by se tedy mohly poEitati k vEcem, ktert
p?irozenf zikon zapovidi. Ale neni tieba se o nich
zmifiovati, a ani dosti dobie sem nenileii.
Snad se zd6, Ze toto odvozovini pfirozen)sch z&
konfi je pfilig umElt, aby je pochopili vSichni lidt.
Vidyf vEtZina jich se piilig zamtstnAvi shLnEnim potravy,
a zbytekje pfilig nedbalf, aby sesnaiilje pochopit.
Aby vSak nikdo nemEl *mluvu, jsou tyto zikony
shrnuty v jeden celek, kterf si snadno zapamatuje a
p~.chrrpii.neimhE&m ClouEkJe 1;9qxix~idb:b,Go
,\neshc@ a b ~ ,se dtlalo tobe, nedEl3 anigh&&-n.";bi - - --.A --..-- .i=L- a -----* .s- Ukazuje
mu, ze se uz nemusKEit piirozenfm zik
o n h , n)ibri, kdyi vPZi skutksjinfch lidi se svfmi
a zdaji se mu pHli5 tCZkC, at je poloii na druhou
rnisku vah a na jejich mist0 svC, tak abyjeho vASnE a
sebeliiska k vdze nic nepfiddvaly; a tu neni z tschto
zikond jedinf, kterf by se mu nezdil velmi rozumnf.
PFirozent zikony viii in foro intemo, to jest ve svEdomi,
budice touhu, aby se uplatnily; av3ak in foro
externo, to jest k tomu, aby se promsnily v skutek, nevAZi
vidy. VZdyC ten, kdo by cht51b 9 skromny a spoIeEenskf
a vykonkval vgecky svC sliby v Cas a na misti5,
kde by to nikdojinv nedglal, stival by se kofistijinfch
a p2ipravoval by sobEjistou zihubu, docela proti zAkladu
vgech pfirozenfch zAkon8, majicich za cil zachovivati.
A d&leten, kdo by rnsl dosti jistoty, Ze
ostatni budou dbAti vgech tschto z&konb ve styku
s nim, sim by jich nedbal, miru by nehledal, nfbrZ
vilky, tedy koneEn5 zniEeni sv6 Zrozenosti nisilim:
Vgecky zikony, kterC viii in Foro interno, rnohou
b p i porugoviny nejen tinern proti zikonu, nfb&
i Einern, kterf je v souhlase s nirn, kdyB ClovEk mzi
pfi tom opaEnjr dmysl. Nebot, aE v tomto pfipadE Ein
souhlasi se zAkonem, jeho dEel se pfiEi zikonu; a to
je porugeni vgude tam, kde by1zAvazek in for0 interno.
PFirozenC zikonyjsou nezmEnitelnC a vEEnC, nebot
nespravedlivost, nevdEEnost, zpupnost, pfcha, stranickost,
likini lidi atd. nernohou se nikdy st6t Gkony
zdkonnjrmi. Vidyt se nikdy nembZe stPti, aby v5lka
zachovAvala iivot a mir jej niEi1.
Je snadni tyto zikony zachovivati, nebot zavazuji
jen k upiimnt sinaze, myslim arci, snaze nepiedstirani
a trvalt. Nebot tim, i e neBAdaji ne2 snahu, ten,
kdo se snaiije konati, napliiuje je. A kdo plnf zhkon,
je spravedlivf.
VEda o tEchto zAkonech je pravi a jedinP mravd
filosofie, nebot mravni filosofie neni neH vEda o dobru
a zlu, jak se vyskytuje v rozpraviich a Zivott lidskC
spoleEnosti. Dobro a zlo jsou slova vyjadiujfcf ndc
Určeno pouze pro studijní účely
touhy a odpory. Tyjsou rozmanitk podle rozmanitgch
povah, obyEejd a nhzorb lidskych.ArBzni lid6nerbzni
se jen v lisudku o tom, co je piijemnt a nepi-ijemnt
smyslfim, chuti, Eichu, hmatu, zraku a sluchu, ale
i o tom, co v dkonech vSedniho iivota je rozumu piijatelnt
neb0 nepiijatelnt. Ba t)ii ElovEk se v rbznjrch
dobPch mtni, nEkdy neco chvhli, to jest povaiuje za
dobrt, co jindy zavrhuje a povaiuje za zlt. Z toho vSeho
vznikaji spory, hPdky a na konec vhlka. A proto,
dokud je ElovEk v stavu EistE piirozentm, a to je stav
vhleEn);, kdy je soukromP zdliba mEiitkem dobra
i zla, tedy vHichni souhlasi, ie pokoj je dobro, a proto
tti prostiedky miru, cesta k nEmu vedouci, jak u i
bylo vyloieno, jsou to spravedlnost, vdEEnost, skromnost,
nestrannost a milosrdenstvi a ostatni piirozend
zhkony, jsou dobrt. Tojsou mravni ctnosti, ale jejic1-1
opakjsou nepravosti, neiesti, 210. VEda o ctnosti a nepravosti
je mravni filosofie a proto pravC uPeni o piirozenych
zhkonech je pravi mravni filosofie. Spisovatelt
knih o mravni filosofiisiceuznhvaji tytti ctnosti
a nepravosti, ale nevidouce, v Eem zhleii jejich dobrh
strdnka, ani i e je nutnC chvhliti je jako pomdcky
k Hivotu pokojntmu, druintmu a pohodlnCmu, iadi
je k mirnfm vhinim. Jako by statehost nedElala vEc
sama, pfiiCina, njrbri stupeii odvahy, neb0jako by itEdrost
zhleiela na velikosti daru, ale nikoli na piiEinE!
Tyto piikazy rozumu si lid6 zvykli nazjrvati zhkony,
ale nevlastn6, nebot jsou to jen zhvEry, obecnt
pravdy o tom, co vede k zachovkni a obran; sebe.
2 ~ k 0 nje vlastnE slovo toho, kdo privem vlddne
,(jinjrm.Ale uvaiujeme-li o t6chie pouEkhch, jak jsou
obsaieny v SlovE boiim -toho Boha, jeni prdvem
vlfidne svEtu -pak je sprivn6 nazjrvgme zikony.
Určeno pouze pro studijní účely