Určeno pouze pro studijní účely strakce, ajejich bezprostiedni aplikaci na socillni piEi. Zej1n6na doslovn6 aplikace pojmu uk8zfiovbni na praktick6 situace nevedla k IepSimu pochopeni sociiilni prbce. Meziti~nby snad mohl Ctenli dospdt k z8vBru, i e mdme siln6 pochybnosti, pokud se Vk6 povrchni j.n~tnymezi teorii a praxi, pfiEemi se nabizi otizka, nakolik je konfrontace Foucaulto~chinterpretaci v rimci socillni price a Habermaso\jm rnySle11koj.m pojeti~nvhodni Zejmina z dbvodu, 2e s6m Habermas pouiivsi pojem ,,kolonializace", srovnatelny s pojrnem ukizizliovlni. AEkoliv se jell0 pojmoe rlmec jevi bj.t rn6nE jednostrannj. nei p o j r n o ~rimec ,,panoptickj.ch teoretikSC, v konkr6tni analgze spoleEenswch fenorn6nb dochizi ke srovnatelni: ponuj m 26v6rb1nv hodnoceni zrndnitelnosti stivajicich pombrb. Ostatnd i u Fouca~~ltaje poukazovino na protiklady rnezi pfibuznfmi teoretichymi pojmy a jeho postojern ke konkritnim spoleEensk*n fenominbm. Tak je napi-iklad znlrno, i e se angaioval v boji o reformy vdzeiistvi, piestoie se to vzhledem k jeho teoretick6rnu stylu piimo neoEeklvalo. Keulartz a Kunneman (1984) v t6to souvislosti zddraziiuji, i e u Foucaulta: ,,nelze na lirovni jeho dkladnich pojmh nalCzt tento boj explicitnZ jako konstitutivni element modemiho sociilniho kidu." Vztah mezi teorii a praxi neni u techto autord vtdy jasng. Proto se pokusi~nerealizovat tento vztah opatrng a iterativns, to znameni, i e nebudeme praxi zattiovat pojmovou Sablonou. Stejni: jako v piedchozi EBsti textu vidy uvedeme pfiklady z praxe a pokusime se o jejicli zasazeni do girSiho r h c e . Za timto Gelem zami nEkter6 teoreticke otbky, o ~iichise domnivirne, i e vykazuji urEi@ vztah k praktickgm probl6mfirn.Nakonec se pokusime o aktublni propojeni obou druh[~problkrnb. Pfede~nbereme na vEdomi, i e pPi tomto pokusu nepfijde o vyEerp6vajici z6bi:r ternatiky. Zde n i ~ nnejde pfedevSim o koneEnt platnou aplikaci Habermasovy teorie, ale o diskuzi k ,,samoziejn~irnubaliku" socillniho mySleni v 1lizozemsk6socidlni pBEi. Nejprve se ~nusirnevrltit k rnySlenkbn1posledniho odstavce, kde Keulartz a Kunnernan poznarnenlvaji, t e mySlenkov6 propojeni ,,both ways" by 1ni:lo velkf \jzrlam. To znameni, fe k IepSimu porozmmEni popisovani problematiky pouiijeme jak vndjSi, tak i vnitfni perspektivy. U Habermase nalez~~ernetyto dvt perspekivy ve spojeni s pojmy ,,Syst6mUa ,,iivotni svttcc.Abychorn neztratili kontakt s praktickou socillni praci, vraci~nese vidy tam, kdejsme nistali s pfipadern stbt. V podstatd js~neza pornoci zprhvy Graeda Janssena vypracovali mechanismus, ktej Ize zi-ejrnd 16pe popsat pojmem ,,kolonializace" nei poj~nem,,uk&tiovbni". JeStejednou si oiivime v parndti ndkolik vfpovtdi: ,,Ztmtili jsme svt poslaveni moci vhfi ialobchm a stiv;i~nsEim dB1 tim vice jejich pFisluhovaEi (...). Jsem soufhsti teto rnafinirie (...). ~rednikaze sociilniho ťlfadu mbln stokrdt na telcfonu. Stdvaji sc z nis dobii pi'ateli. Je moint pro zhkamika nEco vydobj.t, ale vSc se odehrivl uvnit? r b c e , ktej vymezila sociilni price." Habermas spoiljuje pojern kolonializace s ,,midiis' moci a pendz. Definuje kolonializaci jako pronikbni midii spoleEensk6ho Systi~nudo iivotniho svdta lidi. Di-ive nei se dostanenie k bliiSimu popisu pojmu kolonializace, bude dfileiitk vylugtit, co pFesnE Habermas pojmy ,,Syst6mUa ,,iivotni svEtCCoznaEuje. 42 iivotni svit si ~nbiemepiedstavit jako prostor k jednini, ve ktertm lid6 komunikativne jednaji na pozadi sdilen6110 a zi1Eastn6rnymiupiednostiiovanCho konsenzu. iivotni svdt neni ndjakk prostorove ohraniEeni oblast, jako napiiklad ,,rodnl hrouda", ale: ,,eel& kultumt zprostfedkovan~chinterpretafnich rirncb, kte17je Ferovi. organizovanj.. Tento celek tvoii neproblenlatickt pozadi, z nth02 sc Eerph, pokud to m i vfznam pro drfinici specificki situace.'' (Habermas - Kunncman, 1983, s. 101) Pojme~n,,ieEovB" se zde mini ,,prostiedky ?eEi: Sloven1 ,,neproblematickC" se naznaEuje, i e existuji urEit6 samozfejm6 vfznamy jistfch vyjadieni v urEit)ich (sub)kult~~rlch,a i e je miirn zplisob, jakjlni je 1noin6 dojit k urEiwm spoleEufm definiciln situaci, Pojem iivotni svEt se vztahuje k pra~nenb~npomoci, kteri mohou lid6 pouiit k dosaieni ,,vzbjemn6ho porozumEni", nebo, jak to naz)ivi Habermas, ke ,,kornunikativni~n~ijednlni". K to~nuje vlastnd zapotiebi ,,ideilni situace rozhovoru", v niije moin8 se 11eruSen6sjednotit na zpfisobu jednbni. Jinjl~nislovy jde o to, jak w6st do vzljem1i6110souladu jednhni r0zn);ch lidi. Ide611iisituace rozl~ovoru sarnozfejmd ve skuteEnosti neesistuje, je v5ak podle I-Iaber~nasovanizoru vice Ei mind tichym axiornem kaid6 formy komunikace. Van der Burg a Van Reijen (1988, s. 15) objasliuji tento Easto nesrozun~iteln?v6cnf obsah nasledujicin~zpfi- sobem: ,.Ufijeme-li k ilustraci ponEkud ptehnant reze, dalo by se Pici, i e zikhdrm kn-idtho rozhovoru je (kontrafaktickf) piedpoklad, Zc partncTi rozhovoru neliou. To plati, pksloic \lime, i c kaidjt z n6s obfas 1Ze. Predstavn, i e lhani neb0 nelhani neni pro lidi podstatnd, by mohln zbnvit vedeni rozhovoru smyslu." Z~ninEnCprarneny pomoci se vztahuji k uvedenjlm ku1tur11Ezprosti-edkovanym vztahovjlm interpretaEnim rhrncfim, kter6 je 1noirl6 pouiit ve snaze o konsenzus. Jako piiklad uveďme rodinu, a to nikoliv proto, i e bychom museli prirnbrnt asociovat iivotni svdt s rnikrosocicilni rovinou, ale z dbvodu, i e rodina je dble2it)im objekteni snah socihlni price, k nimi se jeSti: ntkolikrrit vdtime. V jedni sbirce aforisrnfi (1971) Adorno vysti%l);m zpfisobe~nzobrazil, jak se rodina nalCz6 na hranici mezi Systtrnern a iivotni~nsvdtern. Perspektivu iivotniho svdta pojimi n6sledujicimi slovy: ,.Rhdnt manielstvi by bylo teprvc takovi, nEmi by obn 11ortneTi11iElisvhj vhstni nczivisl5 tivot, a n 2 by doglo k fi~zi.jejiZ pFiEinou jc ckonomicky vynucenC spolefenstvi ziiin~ii.Zato by alc zc svobodnt vblc brali nn sebe zodpovEdnost jcdcn za druhthn." (Aforismus C. 10, s. 73) JestliPe jii lid6 nemohou Eerpat ze samozrejmosti iivotniho sveta, napiiklad pokud pfi rozvodu vnikne do jejich Eivotniho svdta najednou ,,tvrdri" spoleeensk6 realita ddleni rnajetku, svdieni dtti do echovy n majetkov6ho privn, pak nabfva syst61novbperspektiva jasnycl~obrysc~: ,,Jakmile se lid6 rozvhd6ji, a mGiejit i o lidi dobrornysln6, pi4telskC n vzddlan8, zaeinj. se zvcdat oblak plachu, h?el-)i pokjva a zabarvuje vSe, s fim se dostivaji do styku. Je to jakoby se si5ra intimity, bezprosEedni dbvera spoleEntho Zivota po ztroskotlni vztahb, o ntZ se partneii opirali. promt- 43 Určeno pouze pro studijní účely nila ve zlj' jed. Intimita mezi lidmi pfinsi shovivavost, trptlivost, pfijeti zvliStnosti. Je-li zpietrhka, pak se s h od sebe objevuje moment slabosti. PFi rozvodu je takovy obrat navenek nezbytnf (...). Jestlite si manielstvi uhdji posledni mofnosti pro zu3lechťovdni humdnnich buntk v nehumhnim vseobecnu, pak se vSeobecno pomsti sen1 rozpadem, tim, Ze se zmocni zdinliv8 vyjimefntho, podTidi to odcizenym poFidkbm prava a vlastnictvi a zesmBSni ty, kdo pociťovali bezpeEi." (Aforismus f. 11, str. 291) Tato krLni pr6za je v);ramf: poznamenina negativnim ziiitkem spoleEnosti jako celku, jak je chipha frankfurtskou Skolou,kterou jsme vzpominali na zaEBtku kapitoly. Pojem iivotniho sveta by mohlo osv6tlit Adornovo konstatovini, Ze v urEiqch rnezilidskjlch vztazich Ize hovoľit o urEitjch spoleEenskfch zpdsobech, kter6 se vymykaji privu a majetko~mvztahdrn. Jestliie asociujeme pojem iivotniho svi:ta s vnitini perspektivou, znamenb to, i e argumentujeme z hlediska jednajicich osob. Proto se v tCto souvislosti taki Easto hovoii o teorii jednini. PodstatnCje, j a b vfznam m i urEit6 jednlni pro toho, kdo totojednhi uskuteEfiuje. VysvEtleni urEitjk11zpdsobd chovini klientd socillni p&e, zamdienC na teorii jednini, spatfujeme kromE jin6ho v ~yinbolicky-interakcionisticky utviienfch analfzich odchyln6ho chovini, kter6 je sociilnim pracovnikdm obecn! ddvernf: zniin6. Symbolicko-interakcionistickeanalfzy zneuiivini drog mohou fungovat jako v);stiinC pfiklady toho, jak je chovlni chipino jako ,,nivrhX, pľi nemi reakce ElovEka na urEitC podngty neni urEovina ani tak podnBtem samotnfm, jako spiSe vfznarny, kter6 jsou s nim spojeny. Van Hoof (1973) popisuje, i e zistupci syrnbolickbho interakcionismu nepoklidaji efekt LSD za bezprostiedni reakci na brani drog. Tyto reakce jsou PIj zprostiedkoviny zapGjEenjlrni sociilnimi eznarny: .,VnirnanC efekty, zejmkna zichvaty strachu, jsou psychickt reakce na fadu zku3enosti, jejichi piiEinou byla droga. Tyto zkuSenosti navozugi u jedince takovt pocity strachu z dbvodu, 2e je mbZe interpretovat pouze tak, Ze by1 snad Silenj.. Silenstvije v prvni linii jedind definice, literou m i konzument drog k dispozici, aby mohl porozumtt svj.m zliusenostem (...). Alternativni definice piejin16 konzument predeviim od zkuSenych uZivatelb drog. Ti mu vittpuji, jak m i uiivat drogy, jak je tteba interpretovat vlastni zkuienosti a co musi podniknout proti eventudlnim ne2doucim efektbm:' Subkultury tak dodlvaji konzurnentdrn alternativni interpretathi sch6mata k vyIouEeni psychotichjch reakci. Na okraj budii ponamenino, i e z tohoto bodu zaEin6 byt jasnC, pro5 anti-psychiatric kladla probldm propdjEovini jznamD do centra sveho ,,soci6lniho modelu", k psychiatrickfrn poruchbm. V Haberlnasov6 teoretick6 koncepci se iivotni svf:tsklldi nejen z kulturnf: dochovanfch interpretaenich rirncd, na nEi se pfedevSim zamEiuje symboliclj interakcionismus, nfbri i zjinfch strukturblnich komponent,jakjmi jsou napiiklad spoleEensk6 institute, kter6 reguluji vzijemnou solidaritu a soudrinost lidi. Skl6d6 se i z kompetentnich osob, kterd disponuji urEiWmi komunikativnimi schopnostmi. Pro nis jsou zajimavi zejm6na dvf: posledni hesla, neboť stojinle pied otizkou, do jakC miry piedstavuje organizovani sociilni price instituci a jak je tfeba pojmenovat kornunikativni kompetenci sociilniho pracovnika. Ale k tomu se vrhtime poz- d6ji. 0 komunikativnim jednini jsme jii hovoiili v souvislosti s prameny pomoci, ktert lid6 ziskivaji z iivotniho sveta. Komunikativni jednani a iivotni svEt se navdjem udriuji v platnosti. Keulartz (1987, s. 133) se vyjadiuje nisledovnf:: ,,Vidy, kdy2 se v kddodennich stycich dosihne shody v definici situace, posiluje se platnost kulturnich interpretatnich r h c b , Legitimitaspoletenswch instituci a identita osob." Komunikativni jednini je tedy zameieno na vzajemnt porozun16ni. VzijemnC porozumEni piedpoklidi, i e se lid6 navzgjern berou vlini: a stejnf: tak chipou i kontext, v nbmi spolu partnefi vjedn6 rovin6 piichhzeji do vzljemnCho styku. To znameni. Be partneii rozhovoru vedou syinetrickjl vztah. Podle Habermase (1984, str. 588) pdsdbi shoda nisledovn&: ..Ze mezi CEastniky interakce panuje shoda v pfedpokladank platnosti jejich vj'povedi, znameni, Habermas rozliguje tfi druhy nirok~lna platnost: ,,MluvEi narokuje pravdu v)'povtdi neb0 existentnich pfedpokladb, nArokuje platnost legitimnt dohodnuttho jedndni ajeho normativniho kontextu a pofaduje opravdovost manifestace subjektivniho profivbi." (s. 589) Jestliie nEkdo i-eknesvCmu kolegovi: ,,A2 pCijdeS do kantjmy, piines prosim t6 sklenku mlCka, protoie mim iizeli", pak se tento ml~~vEiodvoIiv6 na pravdu sv6 ,,piedpovEdiN,i e nEkdo druhf zainfgli jit do katltj,ny, na platnost kolegiilnich spoIeEensljch zpdsobd a na opravdovost sv&potieby ziskat sklenku rnlkka. OvSem vztahy uvnitf iivotniho sveta nejsou takov6, i e by pfislugnf kolega muse1 tyto n6roky na platnost nekriticky akceptovat. Pak by nemohla bft ieE o vzijemn61n styku na stejnC hrovni wnitľ stejnCho iivotniho sv&ta, nfbri o vztazich moci. Jinfmi slovy, komunikativni jedn6ni by pak by10 nahrazeno jedninim strategickfm. Pro model komunikativnfho jednini je podstatn6, fie partner mbie piisluSnC niroky na platnost predloiit k diskuzi. Takov6 diskuze n a z 9 i Habermas diskurzy. Dochizi v nich k @mf:ni: argumentb, kter6 museji dokazovat ntiroky na pravdu, platnost a opravdovost. Pro sociilniho pracovnika m i velky eznam, i e pak podle tIabermasova nizoru moini dojde k emf:ni:,kteri se bude qkat nejen objektivni oblasti, ale racionilnim zpbsobem se bude vymEiiovat i morilni a subjektivni oblast. Proto se Casto hovofi o ,,Siroke racionalitp. Diskurzivni pokus o i-egenit6ikosti pi'i jednini je m o h o srovnat s pojmem metakomunikace, ktej zavedla Skola Paolo-Alto (Watzla\vick a kol., 1970). K rozdilu mezi pravdou, platnosti a opravdovosti se vritime v pii5ti kapitole. NaSi piedb6inou definici pojmu iivotni sv6t ukonEime poznimkou, i e mf~iemerozliSovat dvf: formy reprodukce (udriovini iivotniho sv6ta): jedni se o syrnbolickou reprodukci (myslime tim shora uvedenC interpretaEni rimce) a materiilni reprodukci. U materiilni reprodukce se podle Keulartze jedni o: ,,efektivitu instrumentilniho zasahovhi d.0 piirody a strategicktho ovlivfiovdni protihrdfb v soutEii pii nedostatku prostvedki!' Určeno pouze pro studijní účely Zde tedy mdieme hovoiit o strategickim modelu jednlni, ktej liraje kliEovou roli pii zachovivini hospod6isk);ch a politickjlch (sub)systtmd spoleEnosti. Tyto subsyst61ny jsou regulovlny mCdii penEz a ~noci.Nelze hovoiit o symeh-ickych vztazich, jde naopak o vztahy asymetricki. Komunikativni jedn6ni v nich hraje podiadnou roli. Mflieme hovoiit o technicki irEelovi racionalite. S pojmem ,,Syst6mUjsou proto spojeny zcela jin6 poj~llynei s pojnieln iivotni svEt. Systtmje tedy vliodn); k oznafeni vndjSi perspektivy. Interakce jednotlivcli je posuzovftna zvnEjSku. Z tohoto lihlu posuzov6ni nebude jednini aktird slaďovino ke vzijemnt shodd prostrednictviln vlastniho nlzoru, n);bri za z6dy aktCrd za pomoci alionymnich mechanismd. V systimoech teoriich je zpravidla milo prostoru k vytviieni spo1eEn);ch situaEnich definici aktirli, kteii se vzljemn6 setkivaji na stejni rovinE. Tak budou napiiklad podnikovi sociologovi pii pop is^^ zpf~sobfrchovini jednotlivc[t v podniku inklinovat k pouiivini jin6ho hlediska nei hlediska prdvd jmenovan6h0, jei nazfvhne hledisko symbolicko-interakcionistick6.Jejich objekt zkoumini se nakonec spiie bude hodit k pouiiti ,,systCmov)ich br);li", protoie v);robni syst6m vytvlii mnohe~nsilnEj9i vliv na vzljemny soulad jednini Elend skupiny, neije tomu LI pro~ntnlij c h interakenicli vzorb nefor~nblnikultury mlsidefe. Piiziiivci symbolick6ho interakcionismu se sice pokouieli popisovat orgauizace EistE za pomoci poj~na ,joint actions", to znameni na zikladE kolektiv~iil~ojednini lidi, kteii se pokouieji dospBt ke shodE obsahd s\3;ch roli a kteii chtEji realizovat vlastni cile. Casem budou ovSern ve sv$ch prbzkumech pfimo iia n1istE nuceni I; piesndjSimu posuzovani struktur6lniho pozadi interakce (Van Hoof, 1973). Na tomto pozadi Habermas prosazuje pojem jednhni misto pojmu ,,Syst6mw,aby tak moll1 ohodnotit strukturilni faktory jako nap?iklad moc. Vystiinym piikladem pdsobeni jednotlivjlch meclianis~nfije i trh: na zlkladd tlaku, vyvolaniho tEsnou rezervou, se zaje~ncipiizpl"1sobujizikon6m nabidky a poptivky. De Vries popisuje trini princip nbsledujicim zpasobem: .,Ke koordinaci jednini zde tedy nedochizi na ziklad8 racionrilniho konsenzu, n);brf na pozadi anonyrnnich hospodGsb~c11zrikonitosti. Vyjridirno Habcrrnasovou tcrminologii, v tomto pi.ipad8 nastiiv6 souladjcdnini prostiednictvirn systtrnovj.ch rnechanismli.'. Tim Ize vysvdtlit nutnost systtniov6 teorie k popisu takovjkh ~iiecIianisni<~ (z vndjSi perspektivy). Abychom se vritili k naSemu ilvodu: i.idime-li se Achter- 1iiov);m tvrzenim, i e pro sociilni piEi 70. let by1 charakteristick); ,,trh s blahobytenl a StEstim", pak je mo211t tato slova interpretovat jako pokus o popis socill~iipice z vnEjgi perspektivy. Vedle trhu je jednini z fenominb, kteri Habermas na ~nnoha mistech piiEiti systtmu, i byrokracie. Rozdil ~neziiivotnim svEtem a Systimem mdieme ilustrovat s pomoci piikladu ze svdta sports. Zivodni cyklistka Mo~lique Knolov6 ziskala na olympijskych hrich v Soulu zlatou medaili. Po svim nlvratu. byla piijatajako krllovna, pozddji vSak naSla ve scllrdnce dopis ze sociilniho iliadu, i e ji byla odebrina socillni divka, protoie se piiliS dlouho zdriovala v zahranidi. PoEitaCi neb0 osobE, kteri ho obsluhovala, zcela unikly rdmi ddvody, kteri mdie nit ElovEk k tomu, aby pobfial v zahra11iEi.Racionalita byrokracie v to~nto 46 okamiiku nevykazovala shodu se s e m nejvySSim piedstavitelem, se starostou mbta, k t e j b8hem oslav cyklistku pochopitelni: jminem celiho mistniho spoleEenstvi vymamenal Eestnpm obEanstvim. Jmeneni byrokracie ji dal starosta Eervenou kartu. Jmtnem spoleEenstvi dostala medaili. Vyjidieno obrazem z bible: jedna ruka nevi, co Eini druhi. SystCmovi racionalita m i jini uspoisidiini nei racionalita iivotniho svdta. To ovSem v ildne~npiipadZ neznan~enl,i e by systemovi racionalita inusela bjrt sania o sobd hodnocena negativn:. ZdstaAme jest6 u sociilnil~o 6iadu: proti negativnirn efektOm byrokracie stoji skuteenost, i e obCan s oprdvnBnim iia podporu mdie toto prlvo take upla~ovat.Jak zddrazfit~jeDe Vries (1983). liemusi kaidi objektivizace znamenat zhorgeni. V ironick6 poznbmce k Haber~nasovu piistupu podo$ki: ,,Opravdov)irn pocitkm. ktert bgly i diky Habermasovi oprt stylizoviny jako hod& diskutovand tilozoficke ttma, se da7i piedeviim tam, kde proudi penize. Penize totii umoZiiuji navzijcm oddtllovat viici a osoby. I byrokracie fungujc na zAklad8 tohoto rozdilu. To mDfc \4st k odcizcni, ale jsou zdc i svttlt strlnhy. Kdo je dnes nezarnestnan);, nernusi si u i osobnl! chodit pro svlij tali? poltvky. Naprosto abstraktnl! a neosobnt, aniZ by bylo nutnt dostnt se do kontalctu s piislu3njrrn diednikern, rndie bqt podpora vytizovina prostFednictvim konta. Abstrakcc, kterou s scbou pZn69i styk tbr~nouvrubooddl!luje piijem podpory od normativniho dsili a osobnich pociti~." To, co pro jednoho Elovgka piedstavuje probltm (Graed Janssen: ,,Ui jsem nemluvil o osobd, ale o zdleiitosticc),~ndiebft pro jinCho ieSenim (De Vries: ,,Peliize umoiiiuji navzijem oddElovat vdci a osoby"). Tak, jak je iivotni svEt kladen do souvislosti s komunikativnim jedn'him, je pojem ,,SystCm6'asociovin se strategickjm jedninim. StrategickC jednini neni zamEieno na shodu, ale i na dosaieni urEitfc11 efektd chovani ujint osoby. K tomu je nutnt pouiit prostiedky tak, aby se pravdZpodobnost nsistupu ~1rEitCl10efektu zmaximalizovala. Mezilidsk); vztah zde dosihne charakter ,,prostiedku k liEelovimu vztahucL.Abychom mohli bliie urEit pojem strategick6jednini, uiije~nezde dalSi a a mezipfiklad ze svdta sportu. Piipad se tj,ka afiry z poloviny 80. let, jei se odehr'l tiemi sportovci. Tenkrit Slo o tii piitele, rusk6lio krasobruslaie G. a norski krasobruslaie K. a A., pro nEi bylo samoziejm6, i e Nor K. bez vihini vyhovEl prosbE ruskiho kolegy, aby jeho jminem pFedal baliEek norsktmu pFiteli A. Pii rutinni prohlidce na letiiti v Goteborgu ovSem celnici k velktln~~piekvapeni sportovce K.objevili v uvedentm baliEku velkou zisobu anabolik. K. by1 tedy s narokeni na samoziejmost piatelskych vztahB zneuiit jako kuj r pro vice Ei minG obcliodni neb0 dokonce ilegil~iitransakci. Alespoi?jestliie bereme v i~vahuvysv6tleni ze strany K. policii, nemdl pj ani tuieni, jaki je obsali baliEku. Model jednlni rusk6110 krasobruslaie mdieme tedy charakterizovat jako strategicky model jednlni. Ve srnyslu strategickc5 opti~nalizaceSanci vEdEl vice Ei mCnE jistE, i e piedpoklQdan6hoefektu dosbhne. ZvliStnost tohoto piipadu spoEiv6 v tom, i e se t9ki speciilni varianty strategickiho jednini, oznaEovan6 za ,,latentni strategicki jednlni". Rusk9 krasobruslai zaclioval zd6ni komunikativni situace a usiloval pii tom o skrytt strategick6 cile. Parazitoval tedy na zdrojich iivotniho svEta. Piestoie sarnoziejn18 exist~lji nesEetn6 formy ,,otevien6ho strategickkho jedniiii", jlnenovali jsme pr6vE latentni Určeno pouze pro studijní účely strategick6jednini, protoie kritika sektoru pomoci smEiovala pi-edevSim k odhaleni skrytj.ch strategii rpoci, kter6 se obvykle uskuteEiiujipod ziminkou ,,otevienicc komunikace. Pojmoe rimec, kte1-j jsme doposud uvidEli, je moin6 schematizovat ndsledujicim zplisobem: iivotni svGt Systim komunikativni jedn8ni - strategicki jednini symetne - asymetrie teorie jedndni - syst6mov6teorie ieEovi shoda (diskurz) - regulace medii (penize a moc) spoleEnd definice situace - jednostrannd definice situace nhroky na platnost Ize podrobit kritice - negace nirokd na platnost Sirokaracionalita - i~Eeloviracionalita Pojem ,,Syst6mccznaji socidlni pracovnici v6tSinou z oblasti rodinn6 terapie a ze syst6mov6 a komunikaEni teorie Skoly Paolo-Alto (Watzlawick, Beavin a Jackson, 1970).Pojmov6 rdmce Skoly Paolo-Alto a Haberrnasovypojn~ovC.r&ncejsou v mnol~a ohledecll vzdjemni: srovnateln6. V t6to souvislosti nemdieme zachrizet do detailb, ale v zijmu porozuniEnije nezbytnk kritce se dotknout ngkolika otizek. Habermas odpovidajicim zpdsobem spojuje koncepty ,,Syst6mCca ,,iivotni svtt" s pojmy ,,strategick6" a ,,komunikativni jednini;', a sice v tom smyslu, i e strategick6 jednini, kter6 miii k dosaieni n6jakCho ~ s l e d k u ,zapiiEiil~?jereprod~~kciSystCmu, zatimco komunikativnijednbi zachovivi a obnovuje iivotni sv6t. Watzlawick a kol. hovoii o ,,pragmatickfch aspektech lidsk6 komunikace". Tim sm6iuji k donucovacimu charakteru urEitj.ch komunikaEnich forem. Ve sv6 teorii vytvdfeji spojeni mezi syst6movou a komunikativni teorii. Posuzovdno z hlediska Habermasovy teorie se jevi toto spojeni jako unaten6, ale oba piistupy je rnoho navzdjem srovnivat. V obou teoriich Ize hovoiit o zkoumini pato1ogickj;ch jevfi, a to u Habermase piedeviim na roving makro, zatimco u Skoly Paolo-Alto sejedni hlavn8 o rovinu mikro. Jak jsme jii diive uvedli, priv6tni kontakq na rovin6 ~nikro nemusime ztotoiliovat s iivotnim svdtern. Tuto oblastje stejnE tak moini analyzovat na zikladg syst61nov6perspektivy. A to piesn6 d616 Skola Paolo-Alto. Watzlawick a jeho pfiznivci se podstatt pokouSeji inventarizovat strategie moci uvnitf mikrosyst6mu (rodina). V tomto smysluje uiiti pojmu ,,Syst6mUvhodn6. Bossman (1985) poukazuje na skuteCnost, i e Skola Paolo-Alto se soustfeďuje pFedevSim na ,,systematickt5 momenty koordinace lidsk6ho jednini". Proto se podle jeho nizoru zdd, jako by ve form6 ,,iivotniho svgta" nebo i ,jedn6niccv obecne rovin6 nebyl znim Mdnf protikladn); pojem k pojmu Systimu. Subjekt zanikd ve struktuie vztahd. Pojem ,,iivotni svdtccje tedy u Habermase napojen na kompetentni akdry, na zim6rn6 jednajici subjekty, kteri na zdkladE spoleEni definice situace navzdjem slaďuji sv6jednini. SkuteEnost se m i tak, i e Watzlawick ajeho spolupracovnici se vdbec nezajimaji o 6inysly Ei inteilce lidi (Watzlawick a kol., 1970, s. 43). V reakci na Bosmanovu kritiku jsme popsali (van der Laan, 1986), i e je tieba vyslovit otizku, zda iivotnimu sv6tu v pojeti Skoly Paolo-Alto skuteEn6 chybi komunikativni orientace. Nakonec tato Skolajasnb rozliSuje mezi kongruentni kornunikaci, kdy v centru pozornosti stoji snaha o vgestranni porozumgni, a formami komunikace, pii nichi Clovdk zimgrni: (a Easto tajn6) kontroluje chovini jinych. Hlavnim ddvodem, proE existuje zijenl o tuto poslednE:jmenovanou interakcni formu, spoEivi v jejim piedmgtu zkoumdni, Eimi nariiime na znimou ,,dvoji vazbu" (van der Laan a Spangenberg, 1982).StejnEje moini relativizovat kritiku Bosmana, i e Watzlawick ajeho piiznivci nemaji zijem o subjektivitujin);ch aktbrb, tvrzenim, i e lid&,ktefijsou dlouhou dobu negovini a zneuzndvhi ve sv6 subjektivitg, vykazuji postupng symptomy ztrdty identity. ,,DesubjektivizaceUuvniti-systdrnov6 teorie souvisi tedy v prvi fad6 s procesy desubjektivizace objektb, jei jsou v jejim r8mci podroboviny zkoumdni. Pochopiteln6 nelze pominout, i e Skola Paolo-Alto se velmi intenzivn6 zabjvala systirny a strategickymjedninim. Ve svjrch poEritcic11zkoumala pod vedenim Gregory110 Batesona piedev4im patologicki situace v rodinich a vyhledivala zde ,,systematicky naruSenou komunikaciCc.Anii by to bylo takto explicit116pojmenovino, pozornost byla soustied6na na zkoumini strategickjrch man6vrncovniA-,pod)orox~L.Kontakl s poliliky musi bpt pro socidlniho prncovniln, zamEstnun6ha nr socillnim -hiad5, X'?~O;Ivtci PRIII~Fpkce v zaiizeni biizkem politice. v ntm2 re neustale hledji odpovLdi nu spolcensbu pmhle~~~rtiku.Sociilni pmcovnik m i d e specilickou zodpor~dnost..Iestliic si je vldoin, h rozi rsSkozCniklienti~.pak jt: spoluzodpovr3dnf za viv0.i situace:' To byin v roce 1982.Jen o dva r o b pozdtiji by10 na pildE zen1sk6llokontaktnillo lista, sdruiujiciho socidl~lipmcov~likyzamEstoa11d u socillnicll i~iadil,tedy ve r!St~lisekci if ro profestii ~li~~piilypncujici v zastklujicim svazn, zdbmznG~~o: , , ~ s l i t i mjsme se octli v rocc 1984 a zjilujeme, te socidlni pracovnici jsou v posiednich letech konfrontovhi s narfistajicim portem nezamdstnanych n s takoerni klienty, kteii se v dbsledku celostimi &porn6 politiky nynLjli vlidy dostrli do obti2ne finantni situace. Sociilni lady, kterk sc stile vice podobji tovdrnim na socidlni pomoc, maji Eim d l rim mind spolctneho s organizaci zmdIenou na zikamika, jak jsme ji oteklvali v roce 1389. Osobni podpora je zjkaznikovi poskytovdna vc stale mensi miie. (...) Podlflini tohoto pracovniho pole sociAlniho pracovnibjc skutefnosti." Po dalEich dvou letech se zdl, i e se tento pmces v Groningenu zcela uzaviel." Anit bvcliom v t h o souvislosti vysiovovali piime soudy, mbierne nyni podrobit... vzhjemn8mu srovndni piiklady, kterijsine piedstavil~. Nejsme dejm6 daleko od pravdy, kdyi tvrdime, i e Van der Mechd se fakticky identifikuje s byrokratickou reakci na piiliv piijemcfi soci5lni pomoci. Kontrast oproti Graedu Janssenovi je kaidopidnk jasnji. Graed Janssen odrnitd takovho dirigovini. Janssenovi kolegovC z utrechtskdho zazzeni, kteii se rozllodli, i e budou d61e pracovat oa symptoniech, zaujimaji cosi jako polohu stiedu. Posuzuji vie jako nut& zlo a v tUn6m piipade oejdou tak daleko, b by se ptilii zabjwali byrokratickgmi problimy. Jakjii bylo ieEeno, chcerne se zdriet hodnoceoi nejrfiznkj8ich ,,hEeni" sledujicich prob1kmov)i tlak. V pozdEjSirn stidiu upozor~rimena n;vrby vycl~ndinekz naznaten9ch dilemat, kterd budou soutasni: zohledfiovat rQznipozice.-..--.,mec.Nejprve si ovSem musime dale sozEiiit pojmoy? r i Od n.espokojen6lzokritika ke spokojenbzzrkonzurnentovi Nastal Eas, abychom pojem kolonializace uvedli do souvislosti s aktadlnimi tendencemi v socidlni oblasti, jako je napiiklad objektivizace, komercionalizase a trini orientace. Tyto tendence, z nichi jsme jii jmenovali iadn piikladi, rniieme popsat jako pronikiai Systimu do fivotoiho svkta prostiednicbim midii moci a penkz. Zejmdna v phchodu mezi Systemem a iivot~iimsvEteni vidime tyto mechanismy jakoby pod zvGtlovacim sklem. ,,Socidlni i~iadyvidy chtEly pracovat v oblasti nlezi iizenim p e e o blahobyt a pldnovihim pite v pfivodnim slova SIII~S~U,"udhalo re ve sliora citovanem zemskim orgdnlnu sekce socillnich pmcovniki, m~nEstnallfch u socidlnich biadil. ,,Funkce pefe o blnhobyt se ovEe~nzvrhtila v regulaci socialni pomoci." Tento tlak r e strany byrokracie je patrng i ve swku ~nezir;~zngmi zaiizenimi. V Easopise .Marge" (Schilder a Van der Laan, 1986)jsme kdysi poukhzali na fenomen, kdy by1 soci6lnipncovnik konfrontovln s praxi mistnich energetickych zAvod3, pii nii by1 liknavjim odbkntelfim dodhdn plyn a elekfrickd energie tepnre pot& co ozavieli oddl~~iovacismlo~ivuse zaiizenim sociilni price. Socillni pncovnik, ktejdostal piidElenLo takovillo kliellta, by1 tak vjiraznk omezen ve vfI' Je zajfinavipozorovat, jak socillni Llad v Drarl~tenunaddlc pluje proti proudu. Vgpofitali zd+ tc jddm rktlpiily kiicntii s pmpojci~~rnipmbli~liy.to znancni s tddosli o nlntcrialni i nmlalcriil~llponloc, lvolijtn pliblifnt 10%celkovbhostavu klientb. ale soutanspotPcbtijc40% fasu pfislu3n4cll socidlnich pmcovaik(r.Podlc ntkter;'ch nizorfi musi mEit orga11izaEnimEny v socidlninl bindefekivni pomori tomuto jddru. 55 Určeno pouze pro studijní účely b t u m o ~ d h ojednini. Tlakem okol~iostisejit iMosti o pomoc a nabizeni polnoc nesetkivaji na ziklade dobrovolnosti, ale tento soulad je naiizen nitlakoqbni byrokratickjimi opatienimi ze strany organizace, kted se zabjv6 dsobovinim energii. Jinak je dlufno poznamenat, fe bCinek takoveho opafini na vztah rnezi soci- 6lnim pracovnikem a klientem nemusi b),t vidy negativni. Vynucen), kontakt mPie nekdy i zapiiEinit, i e se klient dopracuje k urc'ittmu reilndmu pohledu na vlastni situaci diive, nei by k tomu doilo s nasazenim nejlepiich metodickych prostMkb. Jak lze v);Se uvedene pfiklady zaiadit do Sirgich souvislosti? Abychom byli schopni spdvnE porozumet HabermasovE teorii, piedstavime tyto Birii souvislosti struEne za pomoci Keulartzova pMlledu (1987). Po piedloieni rfimych nivrhb na mEny, pokud jde o nhory sociologa Parsonse, rozEleiiuje Habermas ,,Syst6mGdo hospodiiskycb a politickjich subsystkmb. Paralelnd k tEmto subsystemfim existuji v 8votnim svEtE dva institucionilni ildy: ,,privitni sf6rac' (dombnosti a privitni organizace) a ,,veiejni sftracL(parlament, strany, tisk atd.). Nyni rejedni o zp~sob, jakjim probihi styk mezi Systemem a fivohiln svdtem. Za timto bEelem mzliiujeme Etyii sociilni role: v privltni sfiie, jsou aktgti s hospodiis~msystimem ve spojeni jako zamestnanci a konzumenti: posuzovGno z hlediska veiejlie sfCly,jsou jako obEan6 stitu a klienti v kontaktu s politickjirn syst6mem. Sainy o sobE nejsou tyto v);rnennCvmhy niEim znepokoji~m.Podle Habemasejde pouze o nevyhnutelny nisledek osamostatneni llospodhistvi a politiky, @oj, kterji Habermas vzhledem k enormnimu nbrfistu efektivity v materillni reprod~~kci, jef byla tilnto umoinEna, posuzuje jako pozitivni. Habermas si oviem deli vifnd starosti s tim, jak silne se tyto \jm&nnCvztahy v dneini spoleEnosti unE11ilyv kolonializaci iivotniho svEta, kdy tyro Systimy pronikaji prostiednictvim rnddii moci a pen& do iivohliho svPa a nahrazuji kommlikativni jednhi, nevyhnutelne pro symbolickou reprodukci, jednllihn BCelovE raciondnim. To v sobe s w i nebezpeEi, i e kulturni tradice ztrati svou soudrinost, i e se roztili solidarita skupin a i e vykoleji procesy socializace. Kanily, po jejichi linii pmnikaji Systelny do iivotnilo svEta, jsou podle Habermase tvoieny formou Etyi sociilnich roli, kter6 vykrysalizovaly kolem mkdii moci a penEz. V tito souvislosti 116spiirozend nejvice zaimh role klientd, k Eemui Keulartz (1 987) wldi: ,.ByrokratickBorganizace stanovuji n o k y efekiivity na zikladi osobni ochoty k pomoci a sluibi. :entralizaci norern a automatizaci pravidel a postupfi se odstup od klienta neustile zvetsuje. Tim naista pocit zivislosti a priva jsou stile vice pokladbna za protitovdni. PIisluPna priva jsou piideloina na individuilni bhi. Jsou protivBna jako strategicky jednajici privni subjekt sledujici v);luEntf astni zijmy." Prlizkum centrily uiivateY, kter);jsme jii citovali, registruje v tomto smyslu celC iady nizozemskjich socillnich liiadfi zamjglenji efekt tGchto noech objek~izafnicll tendenci: od nespokojenChoklienta ke spokojentmu konzumentovi. Pro socillni prici m6 efektivni srandardizace jednoho z jejich nejddleiitejiich 1-tnel.bve spoluprhci jeden podstatnj hizek. Je toti2 othzkou, kam se poddli diiiEi klienti sociblni pdce, kteii byli nuceni se vedle sv);cl materiilnich problemd tjkat i s pmblemy nematerillnimi. Zdl re byt pravdEpodobnjm, t e fkst z nich zaklepe na dvek mistni sociilni price a zdravotnich Biadd. Zde mohou nal6zt pomoc formou rozhovoru o vlastnich nemateri6lnich probltmech. Nelze vylouEit, i e dojde k rozdeleni statkd, kdy sociilni biad bude fungovat jako tovlrna na vj.robu pCEe o konzumenta a p~ychosocillnipon~ocjako terapeutikurn pro klienta. Weobecnd se Habermas k tGmto otizkim jig mnohokrit vyjldfil. Nedostatek byrokratickgch organizacf bude podle jeho olzoru vyielen poskytnutim terapeutickjrch forem pomoci. Ddleiitf bod jeho argumentace spoEivi v tvrzeni, 2e tento rozpor mi?e sociilni pracovnik ieiit pouze komunikativnimi prostiedky (ktere ferpaji z iivotniho svdta) tim, i e jednt strategicky (tedy pmstkdnictvim systemov6 logiky). A toje piesnk ten bod, proti kterdmu se ohradil Graed Janssen. PHI si zistat vernf nutnosti ,terapeuticke" pomoci v tom smyslu, t e chtd v piimkrn vztahu k materi- 61ni pomoci poskytnout ,,pomoc ke svCpomoci". S timto v~chodiskemnechtel manioulovat. Pfesnd tak se nechtEl nechat piemhit v koleEko byrokratickkho soukoli,A protoie by tiin popiel svij obor. Kolonializace n ukrizn'ova'ni Nastki Eas pm piedbEin6 bilancovini rivalizujicich pozic piiznivcfi ,,moderny" (Habermas) a ,,postmoderny" (Foucault, Castel a takC Lyotard) v ndvaznosti na diskuzi o tom, zda m i sociilni sektor charakter SystCmu Ei iivotniho svi!ta. Nejprve rnusime uEinit relativizujici prohl6Seni. Jak pozdEji uvidime, mezi ~~vedenymipozicemi zjevne existuji vEtii shody, ne? se na mnoha mistech tvrdi, piesni! tak, jako uvniti post~nodernihotibora existuji vltZi mzdily, nei jsme dosud postulovali. Keulartz a Kunneman (1983) se pokusili srovnat Foucaultovy a Habermilsovy pojrny ohlednE role klienta. Dospdli k nisledujicim zivdri~m: ,,Teze sociklniho ukjziiovbi mbte bjrt podle nafeho nhzoru novi formulovina jako ona Eist procesu kolonializace, kteri probihj. pies lali klienta. Kolonializace iivotniho svtftaje podle Haberrnasc vSeobecn2 popisovlnajako zruSeni platnosti komunikativnich forcm koordinace jednani prostkdnictvim moneterizace a byrokratizace stivajicich sociilnich pomirfi. ZliEastnini jsou pi it on^ tiatcni do roli klientb t i konzumentb, Eimi se znemo2huje argumentace a kritika." Foucaultovi podle jejich nGzoru chybi ,,vnitini perspektiva, z nii sejevi spoleEnost jako tivotni svzt male skupiny." V reakci na rento pokus zastiva Laermans (1984) ngzor, i e pojmy kolonializace a ukizfiovhi jsou od sebe ,,na llony vzdileny". PokouSi se reprodukovat Foucaultovu pozici m pomoci Habermasov),ch po- jmi. ,,Moc jako disciplina se nczabydluje pouze v rovini urrittho subsysttmu -,stbtuL,nfbri prolini ,systimem4 a ,svotnim svitem'. tivotni svit: tedy mikrorovinn, neni enklivq kleri by byla potanciilni zbavena moci, her5 by snad byla kolonializovina administrativnin~systimem jednini, n pot6 by ztratila svfij ,nevinnf charaktcr'. Stit neni iildnjr ,supenubjeW, ktej vlastni vdkerou moc a kolonializujc ostatni spole~ensk&sektory v jejich rozvoji. Naopak: stdt rnnohem vice baziruje na danfch dispozitivech a strategiich, ktert se buduji .od zikladu'." Určeno pouze pro studijní účely Odhlkdnerne-li od bELn6 se vyskytujici chyby, kdy bfii Bvohi svP ~otoliiovan s mikrosociilni rovinou, pak je zde k dispozici status subjektu. Ve svE odpov6di popiraji Keulanz a Kunnernan fakt, Le by se 11 Haberrnase dalo hovoiit o subjektu rnoci. ..Mlikme hovoiit o Funkfnich prvpojenich kteri zd2xtnCni nejsou schopni pahlednout. To je jeden ze zisadnich rozdild rnezi Systemem a fivotnim svgten~.(...) Zidnh onenlace nerndb byt POkldddna za zaklad litelnosti reakci Systfmu." 3. KAPITOLA tomto ~odlejejichnizoru nevmiki f(dny podstahy rozdil mezi Ha- v p- kapitole jsnle 0krajor.b popsali mechanis~~~~~s,Men je dGleiit9 pro nagc a FOucaultern' rOzdil zde OvSern mad mohli najit, a sice dalii posuzovil~soci&lniprice led16 regulaci blizkosti a odstupu, Pfedvcdliv tom: 'I" Habemas 'proti Foucaultox'i expiicitnt ~ylovuje,ir vlastni dynamika osamoslatngnfch sub- jsllle, jak Graed Janssen a jeho kolegod na ~ W a d 6velkello Ajnlu 0 sociillli llo~ln by mohla bfi podrobena n ~ m o t i v n i ~restlikcirn tivotnihosvEta.n s-,p-h lclielltfi, ddili rnfonllaEni stanici snadni dostupnosli Dosallli tim vhk opakll p i e d p o k l ~ d ~ e l l ~tile: .,V pdibE11~1velice kratke doby j~nlcmeli E e k h l pllloll lidi rakonEujipomimkou, l e pYi p~dl.ob~lgjgi~~~zkol,ln~l,iby se Foucaulta a irjidilijsme si tat^ j& je lllaji na sociilnhn iliadE!" Tento piiklad ukamje, - kdyby bytjen -dai najif ureiw v p obdoby k Habermasovg jak t e ~ k j eLlvlutfpr&lcke sodalni price reg~1]0\.3tmanly konflikt inei odslupc~n anabzeiivotniho svcta. I my nyai necl~imetuto diskuzi otev;enou a pisti kapise zam6iime na bliiii prozkoomini sociijni pdcejake ,,stied,liho a malello a blizkosti. v nasledujicim testu wedeme dalzi pfiklad. Na rozdil od piedchozi ud6losti se podniku"oblasti sociilnicl~vEci. s pomoci teto cllarakteristiky buderne na zbklad6 Zde ,1~1kj.sjem piislugne praconlice nemEnil v abstrA31E dislancovanf 1lostol. piipadove &~unlat,dojakk rnily se shora uvedenk pojIny prok6ti jake uii- ~~t~ byla naopak svtm zj~llluneustde vtahovina do problClllovC situate. teEnkyjestliiepCgde0 prolorneni barikryjednini rnezi klientern a osobou poskvujici pornoc. he vsavilli sou~jsis organizaci price. Piipad, o Me@ v teto ka~itolcpfedevgiln jde, je souEastiprhce v mEstskCm obvodu. Socijlni price v nl&stskjlcllob.rrodech se v fade nizozeinskl;lch velkomEst ~ i j e l a na zakladCpotfeby zmenSit odstup lnezi tEmi, kdo hledaji pomoc a nabidkou pomoci. I vel&ove se ron~ijelysro\nateh16 illislni iniciatiqr. 3100 poklls pojnlout tY lidis pro nei by byla centrjlni ~~iizellinedosh~pnh,~O~IIIOLIpichledni organinhi ronl1~ price, ponloci TI rimci iivobil~osvEta, fonnou pomoci, kdy bJ'ly potellcialnilllklient[llll llabizeny metodicky flesibiln q~bsobyprace. Tento piistup 111&1socialll~n11]Iraco,q~koviposlou%t i k to1nu2aby se podrobn6ji zanlyslel nad tvpenl klientfi n a b ~ =skal piellled 0 spoleeenswcll faMorec11, Mere ovliniuji problbno~ousituaci. Slldla uEillit ponloc dosaiitelnou pro ty lidi, Meiito nejvice potiebuji, mb v3ak i S\lolL0dvricenou s t r h h . Profesionjlni organizaElu stupeli price sc odpovidajicilll zpfisobeln snibjje. Pomglajici praco\rnici, kf-eiiEast0 open?ji na sam0St;linh p0du v mestskelll obvodlI, nedokfi TyllZitsystematiku charakeristickou pro velka zafizeni. Neesist~je zde sprald pracovnice, Meri by vyiizovaln telefonaty, piijilllala kliellty a ukazovala jinl cestu do Eekarny. V blizkosti ilejso~lZidni kolegov6, Mefi by piislugllkmu pracolQikoT~ip~sl$li kolegigni provEfeni a Meii by nlu byli emocion~llliOPOrofi. poi&ikJl, pfijimaci kriteria a stalldardni pracovlli zpdS0by Se mlitaji. JinQnlido- 131z rncngenh r.zddenosti lllezi klielltcm a soci8lniln pracovnikenl se ztrbi proksionbhli odstup. Socibhi praco\qlik a klient sdiieji llarhlajici mEr0~1telltgz ~ ~ ~ t l l i sv~t,TO se Ire d o b ~pfesnE shodovalo s cili ronlantickeho pojeli piistu~luk prhci obclcll, kolenl polovilly 80. let byly ovSenl toto pojeli podstatne relali\.izovhno. Vc s ~ E ~ c j n i ~ ~svC& Eaopisu Marge (Vlottes, 1984) bgla pod heslelll ,,M$Llls sousedswLy~dhlla cel&mda piispE\~k(l,v i c h i bylo oslk kritizovh0 nostalgicky rom~tic- 5s 59 Určeno pouze pro studijní účely