SPP 728 Služby zaměstnanosti a práce s nezaměstnanými Soudobé vývojové tendence na trhu práce Hana Pořízková Soudobé vývojové tendence na trhu práce o Konceptuální rámec o 2. modernizační transformace o Od industrialismu k postindustrialismus o Informační společnost o Globalizace o Tercializace o Nová sociální rizika Vývojové trendy ekonomického a sociálního prostředí Postindustrialismus; informační společnost o Konec 60. let 20. století – industriální spol. se blíží hranici svých možností o 2. modernizační transformace; rozvoj služeb a informačních technologi o S rozvojem nových technologií – překonání časového a prostorového omezení industrialismu o Daniel Bell „Příchod postindustriální společnosti“, Alvin Toffler „Třetí vlna“ o Informační společnost 4 společnost vědění (od konce 70. let 20. stol. samostatný teoretický koncept)- společnost založena na rozvoji lidských zdrojů a lidském potenciálu o 5 podílu výrobků nenáročných na suroviny, ale „know-how“, významný podíl na ceně tvoří náklady na znalosti, nikoliv pouze vstupní náklady na suroviny o Nejdůležitější investice do získání znalostí – největší náklad o Informace = klíčový strategický zdroj Postindustrialismus; informační společnost Průvodní jevy přechodu  restrukturalizace trhu práce (nové profese, zánik řady starých),  restrukturalizace znalostí a dovedností spojených s mnoha profesemi Jaké jsou podle Vás důsledky 2. modernizační transformace pro pracovní sílu ve vyspělých ekonomikách 21. století? Nezaměstnanost jako důsledek deindustrializace o Pokles zaměstnanosti ve výrobě; souvislost mezi novou technologií a úbytkem pracovních míst 4 technologická nezaměstnanost - spojená s mizením pracovních míst dokonce i profesí; pokles pracovních příležitostí nevratný 4 „job reduction“ X „work reduction“ – překonání odbytové krize, cyklická nezaměstnanost; obnovení výrobních kapacit 4 pracovní síla znovu využita v plném rozsahu o 5 nezaměstnanost bývalých pracovníků v průmyslu obtížně zaměstnatelných v ekonomice založené na službách o Potřeba rekvalifikace a zvyšování zaměstnatelnosti o Deindustrialiace 4 odpovědnost za objevení dlouhodobé a masové nezaměstnanosti s jejich důsledky ve formě sociální exkluze Globalizace o proces, který povyšuje ekonomickou konkurenci a spolupráci na světovou úroveň o rostoucí závislost národních ekonomik na světové ekonomice (import, export) o Nadnárodní společnosti 4ekonomické a výrobní jednotky působící v mnoha zemích současně; ekonomická síla, stabilita, malá konkurence o sítě – organizační struktury nové ekonomiky – nahrazení tradičních industriálních hierarchií (mateřské a dceřinné společnosti, holdingy, franchising, outsourcing) o nové formy řízení 4 od autokratických k participativním (kooperace), liberálním (autonomie pracovníků) Globalizace – firemní strategie Velké oligopoly nesledují národní zájmy, ale jdou za konkurenční výhodou. Určující faktory konkurenční výhody: o pracovní síla (kvalifikace, cena) o náklady (suroviny, materiál, subdodávky, energie) o úroveň infrastruktury o míra zdanění o investiční pobídky o stabilita právního a politického prostředí o síla odborů Jaké jsou důsledky globalizace pro pracovní sílu? Důsledky pro trh práce a pracovní sílu o Nová mezinárodní dělba práce = konkurence pro pracovní sílu i ze vzdálených regionů (nižší náklady – přesun výroby) o Rozhodujícím faktorem úspěchu na trhu je i pro pracovní sílu konkurenční výhoda 4 cena práce, znalosti, dovednosti, zkušenosti o Nízké nebo zastaralé znalosti a dovednosti jsou dnes největším rizikem pro jedince na trhu práce o Míra nezaměstnanosti v jednotlivých zemí 4 výsledek faktorů působících mimo národní ekonomiky (obtížná regulovatelnost národní politikou zaměstnanosti a pracovního trhu) o „globální profese“ se mohou pohybovat na globálním trhu práce; mezinárodní poptávka; jiné omezeny na národní, často lokální trhy práce o Pružnější trhy práce – potřeba rychlé reakce na globalizovaném trhu (změny v cenách, technologiích, poptávce, vývoj konkurence) o Vyšší zaměstnanost v sektoru služeb (polarizace typů zaměstnání) o 6 podíl „modrých límečků“ na celkovém počtu zaměstnanců výrobních podniků. o 6 počet míst kde člověk pracuje s materiálm 5 míst, kde pracuje s informacemi Tercializace – růst podílu sektoru služeb na celkové zaměstnanosti o Roste podíl sektoru služeb na trhu práce ; rostoucí polarizace pracovních míst; bifurkace mezi pracovními místy: a) „high skill“ vysoce kvalifikovanou a dobře placenou prací (finance, informační a komunikační technologie, výrobní služeb ale např. i zdravotnictví, vzdělávání b) „low skill“, low wage aktivity (easy-entry jobs)(maloobchod, hotelnictví, restaurace, osobní služby) vysoké riziko nezaměstnanosti o Sektor služeb zranitelný – volba domácností – alternativa self-service, stejně tak i u firem (outsourcing) – pokud k tomu přistoupí – rozvoj sektoru služeb. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti Hierarchie povolání v průmyslu a sektoru služeb Jaké jsou podle Vás možné strategie řešení důsledků deindustrializace, tercializace a globalizace pro pracovní sílu v rámci sociální politiky? Jak mohou vlády národních států reagovat na rostoucí konkurenci na trhu práce a s tím související vyšší zranitelnost pracovní síly? Strategie řešení důsledků deindustrializace a tercializace (nerovné trhy práce a vyšší nezaměstnanost) o deregularizace a liberalizace TP (anglicky mluvící země, USA, UK): Tržní mechanismus („market cleaning“)4 nerovnost a sociální problémy těch, kteří jsou na dně mzdového žebříčku; od 80. let problém „working poor“ – i přes placenou práci, často na plný úvazek, příjem pod hranici chudoby. Důsledek deregulace 4 atypické zaměstnanecké poměry;částečné úvazky – nižší důchody, často nekryty důchodovým pojištěním – problém „working poor“ dnes může v budoucnu znamenat problém chudoby starých lidí za 30, 40 let. o posílení ochrany zaměstnanců, pracovní právo (kontinentální evropské země): institut minimální mzdy, významná role odborů, pracovní legislativa ve prospěch posilující pozici zaměstnanců regulace mzdové úrovně 4 omezená tvorba pracovních míst 4nezaměstnanost. Rigidita evropského trhu práce „euroskleróza“: rigidita mezd, nízká mobilita pracovní síly, strukturální nesoulad nabídky a poptávky na trhu práce; ochranná pracovní legislativa. o aktivní politika pracovního trhu a zaměstnanost ve veřejném sektoru (severské země): zvyšování kvalifikaci pracovníků, dostupnost péče o děti – zaměstnanosti žen(zvýšení poptávky např., požadavky na care social services 5 zaměstnanosti v tomto sektoru. Centrální bod sociální politiky sociální demokracie ve Švédsku v 70. letech 4 harmonizace práce a rodiny hlavní cíl. Nová sociální rizika jako důsledek přechodu k postindustriální společnosti o nová sociální rizika 4rizika, jimž jedinci čelí během života v důsledku ekonomických a sociálních změn spojených s přechodem k postindustriální společnosti o postihují stejné skupiny jedinců (obvykle mladé lidi, rodiny s malými dětmi, pracující ženy) o akumulace znevýhodnění plynoucích z nových sociálních rizik – např. nízko kvalifikované ženy a problémem harmonizace práce a rodiny o sociální exkluze, exkluze na trhu práce, vyloučení z participace na trhu práce o často snížené možnosti využívat opatření sociálních politik (např. důsledek částečných úvazků)