Služby, projekty a práce s nezaměstnanými
                                               Téma:
                                          Nezaměstnanost







                                         FSS MU Brno, 2008

Struktura tématu

1. Vymezení nezaměstnanosti a způsoby jejího měření

2. Míry nezaměstnanosti a další míry na TP

3. Typy nezaměstnanosti

4. Vývoj a struktura nezaměstnanosti v ČR a v zemích EU

5. Dlouhodobá nezaměstnanost, její důsledky, strategie nezaměstnaných

6. Další formy vyloučení na TP

AD1) Vymezení nezaměstnanosti a způsoby jejího měření

- Definice Nezaměstnanosti dle ILO



•     Bez placeného zaměstnání

•     Motivace pracovat (vyvíjí aktivitu)

•     Schopnost pracovat (schopen a ochoten okamžitě nastoupit do zaměstnání)





Způsoby zjišťování
počtu nezaměstnaných v ČR

•     Výběrové šetření pracovních sil (ČSÚ) (obecná míra nezaměstnanosti dle ILO) – dotazování v
náhodně vybraných domácnostech každé čtvrtletí



•     Registrovaná nezaměstnanost (ÚP, resp. MPSV) – údaje o dosažitelných uchazečích z registrů ÚP



Rozdíl:    skrytá nezaměstnanost

                 nepravá nezaměstnanost

AD2) Míry nezaměstnanosti
a další míry na TP



                                    Obecná míra nezaměstnanosti



                                           u = U/L * 100



kde

u … míra nezaměstnanosti

U … počet nezaměstnaných

L … počet pracovních sil, tzv. ekonomicky aktivní obyvatelstvo (nad 15 let dle ČSÚ, 15-64 let dle
Eurostatu)

Způsoby měření míry nezaměstnanosti

VŠPS

n     počet nezaměstnaných zjištěný na základě šetření

n     počet pracovních sil = počet zaměstnaných zjištěný na základě šetření (placené zaměstnání,
OSVČ, dočasně nemocní či na školení) + počet nezaměstnaných zjištěný na základě šetření



MPSV

n     počet nezaměstnaných = počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání

n     pracovní síla = počet zaměstnaných z VŠPS + počet pracujících cizinců podle evidence MPSV a
MPO + počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání

Míra nezaměstnanosti podle různých metodik

VŠPS

(obecná míra nezaměstnanosti)

n     4,3 % (2. čtvrtletí 2008)

MPSV

(míra registrované nezaměst.)

n     5,0 % (červen 2008)

  Skladba registrovaných uchazečů o zaměstnání a nezaměstnaných zjištěná podle VŠPS (2. čtvrtletí
                                        2008, v tis. osob)

Skupiny s vyšším rizikem nezaměstnanosti
(k měření specifické míry)



n     ženy po mateřské dovolené

n     mladiství a absolventi škol

n     zdravotně postižení

n     lidé s nízkou kvalifikací

n     starší pracovníci

Specifická míra nezaměstnanosti absolventů

             počet nezaměstnaných absolventů  ________________________________   x 100

             počet všech absolventů na pracovním trhu (zaměstnaných i nezaměstnaných)

AD3) Typy nezaměstnanosti



•   Frikční nezaměstnanost



•   Strukturální nezaměstnanost



•   Cyklická nezaměstnanost

Frikční nezaměstnanost

§      relativně krátká doba (kvalita a dostupnost informací o TP, motivace, lidský kapitál,
bariéry)

§      úroveň nezaměstnanosti relativně nízká



B U = 0    přírůstek nezaměstnanosti se rovná nule

Up = Uf   frikční nezaměstnanost se blíží přirozené          míře nezaměstnanosti

iu = ou     přírůstek pracovních sil se rovná úbytku          pracovních sil, přičemž není

                podstatné, zda míra přítoku a odtoku je            vysoká či nízká

Strukturální nezaměstnanost

§      doba nezaměstnanosti relativně dlouhá

§      současně existují nezaměstnaní (U) i volná pracovní místa (V)

       Beveridgeova křivka

        V







                                    U

Zdroje strukturálních poruch

§      prostorová imobilita pracovní síly

§      technologická změna

§      změna poptávky po pracovní síle v určité kvalifikaci

§      pokles agregované poptávky

§      příliv zahraniční pracovní síly

§      změna v orientacích trhu

Cyklická nezaměstnanost



§      kvantitativní rozpor mezi počtem nezaměstnaných a počtem volných pracovních míst



§      tok trhem práce je nižší a spíše se dále snižuje, délka nezaměstnanosti se prodlužuje

         AD4) Vývoj a struktura nezaměstnanosti v ČR a v zemích EU – Míra nezaměstnanosti

                    Míra nezaměstnanosti v evropských zemích v letech 1994-2005

                  Míra nezaměstnanosti v evropských zemích v letech 1994-2005 (2)

Dlouhodobá nezaměstnanost

*   nezaměstnanost překračující délku 12 měsíců (EU)

*   nezaměstnanost překračující délku 6 měsíců (někdy v ČR)

*   velmi dlouhá nezaměstnanost nad 2 roky



                       (zjišťována míra + podíl na celkové nezaměstnanosti)

Kdo je nezaměstnaný – vybrané rizikové faktory dlouhodobé nezaměstnanosti

*   tělesně a mentálně postižení (heterogenní sk, objektivní handicap + nižší produktivita +
předsudky);

*   národnostní a etnické menšiny, imigranti (objektivní bariéry, kulturní odlišnosti,
stereotypizace a předsudky);

*   lidé s nízkou kvalifikací (vysoká míra nezaměstnanosti, nízká míra zaměstnanosti, dlouhodobá
ztráta kontaktu s trhem práce);

*   lidé s absencí pracovní zkušenosti (zejména absolventi a mladí lidé, kteří předčasně opustili
trh práce, ženy po MD).

                                   AD5) Důsledky nezaměstnanosti

                               Strategie  dlouhodobě nezaměstnaných

Vymezení jednotlivých typů kultur nezaměstnaných (Engbersen et al. 1990)

                           AD6) Další formy vyloučení na pracovním trhu

                                     Zkrácené pracovní úvazky

                                        Dočasná zaměstnání