Služby, projekty a práce s nezaměstnanými Téma: Soudobá politika trhu práce Evropský kontext politik pracovního trhu FSS MU Brno, 2008 Struktura tématu 1. Politika trhu práce, její cíle a nástroje 2. EES – kontext vzniku 3. EES jako klíčová součást Lisabonské strategie 4. Současná podoba EES a Národní programy reforem členských zemí EU 5. Dosahování cílů EES na úrovni členských zemí EU 6. Hodnocení dosažených výsledků Národního programu reforem ČR AD1) Politika trhu práce = opatření směřující k vyrovnání nabídky a poptávky na pracovním trhu Cíle n snížit úroveň nezaměstnanosti ke zvýšení pružnosti pracovního trhu n redistribuovat nezaměstnanost mezi skupinami obyvatel – přerozdělit šance na PT ve prospěch těch, kteří na ně špatně dosáhnou n zajistit sociální reprodukci pracovní síly n zvyšovat kvalitu lidského kapitálu pracovní síly a zkvalitňovat vztah pracovní síly s pracovním trhem = aktivní politika trhu práce (vs. pasivní politika trhu práce) Ad 2) Kontext vzniku Evropské strategie zaměstnanosti (EES) • 90. léta a potřeba realizace společné evropské strategie boje s nezaměstnaností 3 problémy, kterým čelí Evropa na počátku 90. let: n vysoká a rostoucí nezaměstnanost (tabulka 1) n nízká míra zaměstnanosti (tabulka 2) n rostoucí dlouhodobá nezaměstnanost (tabulka 3) Ideologická, politická a analytická základna pro vznik budoucí EES = Bílá kniha – růst, konkurenceschopnost, zaměstnanost (1993) Tabulka 1 Míra nezaměstnanosti v zemích EU (1) Tabulka 1 Míra nezaměstnanosti v zemích EU (2-pokračování) Tabulka 2 Míra zaměstnanosti v zemích EU (1) Tabulka 2 Míra zaměstnanosti v zemích EU (2-pokračování) Tabulka 3 Dlouhodobá nezaměstnanost v zemích OECD (podíl osob nezaměstnaných déle jak 12 měsíců na celkovém počtu nezaměstnaných Vznik EES – Lucemburský proces, listopad 1997 Charakteristické rysy vzniklé EES: n Konvergence politik trhu práce členských zemích EU – vytvoření jednotného evropského pracovního trhu n Komplexnost politik trhu práce členských zemí EU – snaha propojovat politiku trhu práce s politikou vzdělávací, sociální, daňovou, regionální, makro i mikroekonomickou n Koordinace politik trhu práce členských zemí (tzv. otevřená metoda koordinace, Open Method of Coordination) Otevřená metoda koordinace • vypracování a přijetí společně dohodnutých cílů politiky pracovního trhu na úrovni EU (cíle obsaženy v evropských směrnicích zaměstnanosti, Employment Guidelines) • na základě evropských směrnic zpracovány dílčí plány členských zemí EU (dříve Národní plány zaměstnanosti, dnes Národní programy reforem) – obsahují konkrétní opatření a nástroje, kterými členské země přispějí k dosažení cílů EES Otevřená metoda koordinace • pravidelné vyhodnocování účinnosti přijatých opatření (kontrolní mechanismus EU) – přezkoumání cílů a priorit evropské politiky pracovního trhu + podpora vzájemné výměny zkušeností o účinnosti opatření (příklady dobré praxe) • v současné době důraz na benchmarking v sociální oblasti (hodnocení a srovnávání sociálních institucí na podkladě indikátorů výsledků) AD3) EES jako klíčová součást Lisabonské strategie Březen 2000 – vznik tzv. Lisabonské strategie, EES její součástí – přijetí strategického cíle dalšího rozvoje EU pro časový horizont 10 let (2000-2010): „Stát se do roku 2010 celosvětově nejsoutěživější a nejdynamičtější ekonomikou založenou na znalostech, schopnou trvalého růstu s větším počtem kvalitních pracovních míst a větší sociální kohezí.“ EES jako klíčová součást Lisabonské strategie Cíle Lisabonské strategie vytýčeny v pěti oblastech: • Zaměstnanost – posílení aktivních a preventivních opatření, větší motivace ke vstupu nebo návratu na trh práce (kvantitativní cíle do roku 2010: 70% celková míra zaměstnanosti, 60% míra zaměstnanosti žen, 50% míra zaměstnanosti osob ve věku 55-64 let) • Znalosti, inovace a dynamika podnikání – kvalitní vzdělání bude prevencí před nezaměstnaností, chudobou a sociálním vyloučením a kvalifikovaná pracovní síla podpoří ekonomický růst a tvorbu nových pracovních míst (důraz na rozvoj lidských zdrojů, zvýšení dostupnosti vzdělání, tvorba a šíření strategií celoživotního vzdělávání, důraz na vzájemnou provázanost vzdělávacích systémů a trhu práce, vytvoření prostředí příznivého pro rozvoj inovací) EES jako klíčová součást Lisabonské strategie • Ekonomická reforma (reforma trhů zboží, služeb a kapitálu) – rozvoj dopravy, energetiky, služeb (obzvláště finančních), sladění daňových politik členských zemí • Sociální soudržnost – podporovat zaměstnanost těch, kteří jsou schopni pracovat a zajistit přiměřenou sociální ochranu těm, kteří pracovat nemohou (podpora opatření politiky pracovního trhu a reforma systémů sociální ochrany) • Environmentální dimenze udržitelného rozvoje – vyšší ekonomický růst není z dlouhodobého hlediska udržitelný, jestliže není doprovázen přijímáním odpovídajících opatření ve prospěch životního prostředí a zachování přírodních zdrojů (tato dimenze přiřazena v červnu 2001 v Goteborgu) Ad 4) Současná podoba EES Od svého vzniku prošla EES několika hodnoceními a následnými revizemi Revize 2003 provedená pracovní skupinou Wima Koka, zpráva „Jobs, Jobs, Jobs - Creating More Employment in Europe“ – navržená opatření: * Zvyšovat adaptabilitu pracovníků i podniků (increasing adaptability of workers and enterprises) – zvýšit schopnost předvídat, usnadňovat a přijímat změny cyklické i strukturální, podporovat vznik nových pracovních míst (až 15 mil. do roku 2010) * Přilákat více lidí na pracovní trh a zajistit jim trvalejší pracovní uplatnění (attracting more people to the labour market) – odstranit past nezaměstnanosti, neaktivity a nízkých mezd úpravou rovnováhy mezi daněmi a dávkami (s důrazem na osoby s nízkými příjmy) Současná podoba EES * Investovat více a efektivněji do lidského kapitálu (investing more and more effectively in human capital) – růst kvalifikace odpovídající potřebám trhu práce, kvalifikovaná a adaptabilní pracovní síla, vazba na funkční vzdělávací systém (lepší prostupnost mezi vzděláváním a trhem práce) * Zajistit efektivní implementaci opatření a reforem prostřednictvím lepšího řízení (ensuring effective implementation of reforms through better governance) – definovat jasné (kvantitativní) cíle, možnost efektivního využívání zdrojů z evropských fondů, konzultace se sociálními partnery, informovanost široké veřejnosti (legitimita opatření) Současná podoba EES Střednědobé hodnocení výsledků Lisabonské strategie 2005 * Přetrvává stále řada problémů: nízká úroveň zaměstnanosti, zpomalující se růst produktivity práce, malý důraz na lidský kapitál, malá flexibilita subjektů trhu práce * Lisabonská strategie – a tedy i EES – získává novou podobu: jsou integrována a posílena opatření v oblasti trhu práce a hospodářské politiky (podnázev Lisabonské strategie = Integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost 2005-2008) * Celkové zjednodušení agendy EES, lepší provázanost jednotlivých cílů a opatření, snaha o větší efektivnost opatření – větší identifikace členských zemí s cíli EES * Cílově (nikoliv metodicky) orientovaný přístup – větší flexibilita na úrovni členských zemí + požadavek aktivního a pravidelného monitoringu * EES (resp. Lisabonská strategie) restrukturována do tří významných oblastí (viz Kokova zpráva): zaměstnanost, adaptabilita, lidský kapitál (viz tabulka) * Národní akční plány zaměstnanosti nahrazeny tzv. Národními programy reforem (Národní program reforem ČR viz http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/eu_program_zprava.html ) Cíle EES v letech 2005-2008 Tabulka cílů (1) Cíle EES v letech 2005-2008 Tabulka cílů (2-pokračování) Současná podoba EES Národní program reforem ČR * Makroekonomická oblast – reforma veřejných financí, snížení schodku státního rozpočtu, stabilizace růstu cenové hladiny, zavedení Eura do konce roku 2010 * Mikroekonomická oblast – posílení a zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky, stimulace vědy a výzkumu a jejich propojení s komerční sférou, vytvoření kvalitního podnikatelského prostředí, rozvoj dopravní, informační a komunikační sítě * Oblast zaměstnanosti a trhu práce – větší flexibilita trhu práce, diverzita smluvních ujednání, snížení nemzdových nákladů na pracovní sílu, zvýšení územní mobility pracovní síly, zvýšení motivace a flexibility pracovní síly AD5) Dosahování cílů EES na úrovni členských zemí EU Společná zpráva o zaměstnanosti na období let 2006-2007 (únor 2007) http://register.consilium.europa.eu/pdf/cs/07/st06/st06706.cs07.pdf Zpráva o plnění Národního Lisabonského programu 2005-2008 (Národního programu reforem ČR) http://ec.europa.eu/growthandjobs/pdf/nrp/CZ_nrp_cs.pdf Hodnocení výsledků EU a ČR *Obecná míra zaměstnanosti (70% do roku 2010) - ČR 2007: 66,6%, růst o cca 0,6% ročně, tato míra ke konci 4.Q 2007 v ČR vyšší než úhrn za EU27 i EU15 - vysoká míra zaměstnanosti v severských zemích a VB (Dánsko 77,4%), nejnižší Maďarsko (57,1%) *Míra zaměstnanosti osob 55-64 let (50% do roku 2010) - ČR 2007: 46,5%, nízká míra zejména v důsledku nízké míry zaměstnanosti žen v této věkové skupině - severské a baltské země již 50% hranici překročily, mnoho zemí však na nebo pod úrovní 30% (Malta, Polsko, Lucembursko, Slovinsko, Itálie, Maďarsko) *Míra zaměstnanosti žen (60% do roku 2010) - ČR 2007: 57,4%, nižší než v EU15 i EU27, problém zejména ve vyšších věkových skupinách - severské země a Nizozemí překročili již 70% hranici zaměstnanosti žen, velmi nízká na Maltě, v Itálii a Řecku (nedosáhla zatím ani 50%) Míra zaměstnanosti 15-64letých v členských zemích EU (4.Q 2007) (VŠPS 2008, Eurostat) Míra zaměstnanosti 15-64letých v členských zemích EU (4.Q 2007) (VŠPS 2008, Eurostat) Hodnocení výsledků EU a ČR *Reformy a modernizace služeb zaměstnanosti - preventivní opatření, individuální přístup, kontrola a hodnocení efektivnosti opatření (CZ, EE, UK, PL, FI, DK, FR, HU, NL, SE) - zvyšování profesní a územní mobility, otvírání trhů práce novým členským zemím EU *Zvyšování přizpůsobivosti podniků a pracovníků - prosazování strategií tzv. flexicurity (flexibilní formy zaměstnávání + dostatečná míra jistoty zaměstnání) - kontrola nehlášené práce (AT, EE, DE, DK, EL,HU, LV, LT, MT, SI), lepší predikce a péče o propouštěné (LU, IE, MT) Hodnocení výsledků EU a ČR *Zvyšování investic do lidského kapitálu - programy celoživotního učení: průměrná účast na CŽV = 10,2%, méně než 5,5% = EL, IT, PT a většina „východních“ zemí (snaha dosáhnout 12,5% do 2010); chybí ucelené koncepce CŽV, účast osob nad 45 let nízká - předčasné odchody ze vzdělávacího systému: (1) podíl mladých předčasně opouštějících vzdělávání ve věku 18-24 let = 15,1% (tento podíl narůstá v CY, ES, FR, IT, NL, UK, nejvyšší je v CY, IT, MT, PT, ES, EL, LV); (2) míra dokončení SŠ vzdělání u osob 20-24 let = 77% (snaha dosáhnout 85% do roku 2010), nejnižší v MT, PT, ES - vazba vzdělávacích systémů a trhu práce: rychlejší reakce vzdělávacích systémů na aktuální potřeby TP, zapojení zaměstnavatelů do odborné přípravy, např. pomocí finančních příspěvků (AT) - zvýšit veřejné i soukromé finanční investice do vzdělávání Shrnutí – významné mezníky EES • 90. léta – ekonomické problémy, 1993 Bílá kniha • 1997 – vznik EES • 2000 – EES se stala součástí tzv. Lisabonské strategie • 2003 – revize EES – Kokova zpráva „Jobs, jobs, jobs“ • 2005 – další revize EES – nová podoba Lisabonské strategie a tedy i EES • 2005-2008 – EES součástí tzv. Integrovaných směrů pro růst a zaměstnanost, Národní programy reforem členských zemí EU Diskuse *Význam EES a její vazba na ostatní politiky (zejména hospodářská politika, politika aktivního stárnutí a politika sociálního začleňování) *Nové způsoby řízení politiky pracovního trhu – otevřená metoda koordinace (absence kontrolních přinucujících mechanismů → rozpor mezi ekonomickou agendou „formování společného trhu“ (Kodaňská kritéria pro přijetí eura) a agendou sociální ochrany „korigující tržní mechanismus“ (sociální začleňování a politika zaměstnanosti)) *Interakce národních priorit, cílů a opatření politiky pracovního trhu členských zemí EU a agendy zaměstnanosti na úrovni EU